Při demonstracích v Peru proti nové prezidentce Dině Boluarteové zahynulo od neděle sedm lidí, z nichž pět přišlo o život v pondělí. Informovala o tom dnes agentura EFE s odkazem na prohlášení úřadu ombudsmanky. Přes 100 policistů se zranilo. Lidé v Peru demonstrují od středy, kdy parlament sesadil prezidenta Pedra Castilla. Ten se před tím pokusil parlament rozpustit a nyní čelí obvinění ze spiknutí a vzpoury. Do čela země nastoupila jeho viceprezidentka Boluarteová.
Podle prohlášení ombudsmanky Eliany Revollarové se počet obětí zvýšil během pondělí na sedm lidí, z nichž dva byli nezletilí. Ve všech případech způsobila jejich smrt střelba. Incidenty se staly v jižních regionech Apurímac a Arequipa, kde platí výjimečný stav. „Žádáme prošetření těchto případů, protože, popravdě řečeno, se jedná o zbytečná úmrtí, kterým se přijetím správných rozhodnutí dalo předejít,“ dodala ombudsmanka.
Peru's new leader offers early election as seven die in protests https://t.co/e1q92TvCFh pic.twitter.com/jlgsNBhzuo
— Reuters World (@ReutersWorld) December 13, 2022
Podle peruánské policie bylo od začátku protestů zraněno přes 100 jejích příslušníků a někteří z nich jsou ve vážném stavu. Na některých místech demonstrující zaútočili na policejní služby. Náčelník protiteroristického útvaru policie Oscar Arriola tvrdí, že se do protestů zapojují i teroristické organizace, například Světlá stezka.
Vedle venkovských oblastí, kde měl bývalý prezident Castillo velkou podporu, protesty v pondělí pokračovaly i v hlavním městě Lima. Tam demonstranti zaútočili na sídla dvou televizních stanic, která poničili. „Dina Boluarteová nás nezastupuje. Je to zrádkyně,“ řekl agentuře AP jeden z demonstrantů.
Lidé protestují proti nové prezidentce Boluarteové a odvolání Castilla z funkce. Žádají také jeho propuštění z vazby a rozpuštění parlamentu. Za uzurpátorku označil Boluarteovou ve vzkazu z vězení i sám Castillo. Ten tvrdí, že byl unesen, a stále se považuje za prezidenta.
V reakci na protesty Boluarteová navrhla zkrácení volebního období parlamentu i prezidenta do července roku 2024. Předčasné volby by se tak uskutečnily v dubnu. Původně prezidentka chtěla vládnout do konce řádného termínu v roce 2026. S návrhem ale musí souhlasit i zákonodárci a schválit ho jako změnu ústavy.
