Podle dvou nových oddělených studií odborníků z World Weather Attribution (WWA) a Kalifornské univerzity v Los Angeles zvýšily klimatické změny pravděpodobnost ničivých požárů, kterých jsme byli svědky začátkem ledna v jižní Kalifornii, o 35 procent. Informují o tom Anadolu Ajansi a NPR.
7. ledna 2025 pohltil Los Angeles a jeho okolí agresivní oheň poháněný větrem o síle hurikánu. Vznikla takzvaná ohnivá bouře, jež změnila v popel luxusní ulice a čtvrtě. O život přišlo 29 lidí a zničeno bylo 16 tisíc domů. Požáry se zapsaly do historie jako nejhorší v dějinách Los Angeles, jedny z nejhorších v historii Kalifornie a potenciálně nejdražší v dějinách Spojených států.
🔥 #Climatechange was a major factor behind the hot, dry weather that led to ferocious #wildfires in #LA in January, a scientific study has confirmed. #GlobalWarming made the blazes 35% more likely, according to the study.
— FRANCE 24 English (@France24_en) January 29, 2025
More on the findings here ➡️ https://t.co/1wyK2ChzE1 pic.twitter.com/gdnUkUy6jL
Klimatologové, meteorologové a experti na lesní požáry z WWA a Kalifornské univerzity v Los Angeles se shodují, že ničivé požáry poháněly klimatické změny. Z jejich závěrů vyplývá, že hasiči měli jen malou šanci dostat je rychle pod kontrolu a poukázali na špatnou připravenost na podobné katastrofy.
Vědci srovnali reálné podmínky s těmi před spalováním fosilních paliv. Této metodě se říká atribuční klimatologie. Údaje také zkombinovali s klimatickými modely. Za požáry v jižní Kalifornií stálo hned několik faktorů a experti potřebovali určit, které z nich přímo souvisí s antropogenními změnami klimatu.
Vyšší pravděpodobnost
Studie WWA zjistila, že horké, suché a větrné podmínky byly kvůli změně klimatu o 35 procent pravděpodobnější, uvedla tisková agentura Anadolu Ajansi. Hovoříme o oteplení o 1,3 stupně Celsia. Při očekávaném oteplení o 2,6 stupně Celsia do roku 2100 očekávají vědci zvýšení pravděpodobnosti o dalších 35 procent, což znamená, že se pravděpodobnost zvýší na téměř 80 procent v porovnání s klimatem chladnějším o 1,3 stupně v předindustriálním období.
Výzkum také poukázal na skutečnost, že lesní požáry v jižní Kalifornii trvají déle a jsou nebezpečnějšími s tím, že i tohle souvisí se spalováním fosilních paliv. Vysoce hořlavé sucho zde trvá v průměru o 23 dní ročně déle než v předindustriálním období, ukázala analýza. Kvůli proměnlivým srážkám mohou suché podmínky trvat i mnohem déle.
Lesní požáry většinou v minulosti ukončily říjnové a prosincové srážky. Právě těch ale podle odborníků v posledních letech ubývá. Dnes je v jižní Kalifornii nízký úhrn srážek v těchto třech měsících asi 2,4krát pravděpodobnější v neutrálních podmínkách El Niño a 1,8krát pravděpodobnější v podmínkách La Niña.
Experti potvrdili i to, že vyšší teploty vzduchu vysušují vegetaci, z rostlin se odpařuje více vlhkosti a stávají se palivem pro požáry. Suché a hořlavé podmínky přetrvávají až do pozdější části roku, čímž zvyšují pravděpodobnost vzniku lesních požárů během vrcholu silných větrů známých jako Santa Ana v prosinci a lednu.
Špatná připravenost
Studie také ukázala nesprávné fungování klimatických modelů. Částečně za to může poměrně malá a hornatá studovaná oblast a rozptýlené, řídké srážky. Modely sice naznačily vliv klimatických změn na horké, suché a větrné podmínky, neprokázaly už ale významný vliv na srážky nebo datum ukončení požární sezóny. Vědci jsou i přesto přesvědčeni, že změna klimatu hraje důležitou roli v těchto změnách. Zvýšenou pravděpodobnost požárů v Los Angeles a celé jižní Kalifornii ukázaly i další studie, včetně vědců z Kalifornské univerzity v Los Angeles.
Alex Hall, ředitel Institutu pro životní prostředí a udržitelnost při Kalifornské univerzitě, se podle stanice NPR domnívá, že požáry zapálili lidé. Jeho tvrzení souvisí s vyšetřováním žhářství na místě, podle něhož minimálně některé požáry založili žháři. Minimálně jeden člověk byl s podezřením na žhářství zadržen. I kdyby se to potvrdit podařilo, ze studií vyplývá, že klimatické změny urychlují šíření lesních požárů a činí je nepředvídatelnějšími a agresivnějšími.
Vědci také uvedli, že požáry se kvůli silnému větru šířily tak rychle, že vytvořily chaotické a nepředvídatelné podmínky, které zaskočily více než tři stovky předem nasazených hasičů a úřady. Vyskytly se pak i problémy s nedostatkem vody a ucpanými vozovkami, což zase poukazuje na špatnou infrastrukturální připravenost a připravenost úřadů.
