EkologiePotvrzeno, požáry v Los Angeles poháněly klimatické změny

Potvrzeno, požáry v Los Angeles poháněly klimatické změny

Podle dvou nových oddělených studií odborníků z World Weather Attribution (WWA) a Kalifornské univerzity v Los Angeles zvýšily klimatické změny pravděpodobnost ničivých požárů, kterých jsme byli svědky začátkem ledna v jižní Kalifornii, o 35 procent. Informují o tom Anadolu Ajansi a NPR.

7. ledna 2025 pohltil Los Angeles a jeho okolí agresivní oheň poháněný větrem o síle hurikánu. Vznikla takzvaná ohnivá bouře, jež změnila v popel luxusní ulice a čtvrtě. O život přišlo 29 lidí a zničeno bylo 16 tisíc domů. Požáry se zapsaly do historie jako nejhorší v dějinách Los Angeles, jedny z nejhorších v historii Kalifornie a potenciálně nejdražší v dějinách Spojených států.

Klimatologové, meteorologové a experti na lesní požáry z WWA a Kalifornské univerzity v Los Angeles se shodují, že ničivé požáry poháněly klimatické změny. Z jejich závěrů vyplývá, že hasiči měli jen malou šanci dostat je rychle pod kontrolu a poukázali na špatnou připravenost na podobné katastrofy.

Vědci srovnali reálné podmínky s těmi před spalováním fosilních paliv. Této metodě se říká atribuční klimatologie. Údaje také zkombinovali s klimatickými modely. Za požáry v jižní Kalifornií stálo hned několik faktorů a experti potřebovali určit, které z nich přímo souvisí s antropogenními změnami klimatu.

Vyšší pravděpodobnost

Studie WWA zjistila, že horké, suché a větrné podmínky byly kvůli změně klimatu o 35 procent pravděpodobnější, uvedla tisková agentura Anadolu Ajansi. Hovoříme o oteplení o 1,3 stupně Celsia. Při očekávaném oteplení o 2,6 stupně Celsia do roku 2100 očekávají vědci zvýšení pravděpodobnosti o dalších 35 procent, což znamená, že se pravděpodobnost zvýší na téměř 80 procent v porovnání s klimatem chladnějším o 1,3 stupně v předindustriálním období.

Výzkum také poukázal na skutečnost, že lesní požáry v jižní Kalifornii trvají déle a jsou nebezpečnějšími s tím, že i tohle souvisí se spalováním fosilních paliv. Vysoce hořlavé sucho zde trvá v průměru o 23 dní ročně déle než v předindustriálním období, ukázala analýza. Kvůli proměnlivým srážkám mohou suché podmínky trvat i mnohem déle.

Lesní požáry většinou v minulosti ukončily říjnové a prosincové srážky. Právě těch ale podle odborníků v posledních letech ubývá. Dnes je v jižní Kalifornii nízký úhrn srážek v těchto třech měsících asi 2,4krát pravděpodobnější v neutrálních podmínkách El Niño a 1,8krát pravděpodobnější v podmínkách La Niña.

Experti potvrdili i to, že vyšší teploty vzduchu vysušují vegetaci, z rostlin se odpařuje více vlhkosti a stávají se palivem pro požáry. Suché a hořlavé podmínky přetrvávají až do pozdější části roku, čímž zvyšují pravděpodobnost vzniku lesních požárů během vrcholu silných větrů známých jako Santa Ana v prosinci a lednu.

Špatná připravenost

Studie také ukázala nesprávné fungování klimatických modelů. Částečně za to může poměrně malá a hornatá studovaná oblast a rozptýlené, řídké srážky. Modely sice naznačily vliv klimatických změn na horké, suché a větrné podmínky, neprokázaly už ale významný vliv na srážky nebo datum ukončení požární sezóny. Vědci jsou i přesto přesvědčeni, že změna klimatu hraje důležitou roli v těchto změnách. Zvýšenou pravděpodobnost požárů v Los Angeles a celé jižní Kalifornii ukázaly i další studie, včetně vědců z Kalifornské univerzity v Los Angeles.

Alex Hall, ředitel Institutu pro životní prostředí a udržitelnost při Kalifornské univerzitě, se podle stanice NPR domnívá, že požáry zapálili lidé. Jeho tvrzení souvisí s vyšetřováním žhářství na místě, podle něhož minimálně některé požáry založili žháři. Minimálně jeden člověk byl s podezřením na žhářství zadržen. I kdyby se to potvrdit podařilo, ze studií vyplývá, že klimatické změny urychlují šíření lesních požárů a činí je nepředvídatelnějšími a agresivnějšími.

Vědci také uvedli, že požáry se kvůli silnému větru šířily tak rychle, že vytvořily chaotické a nepředvídatelné podmínky, které zaskočily více než tři stovky předem nasazených hasičů a úřady. Vyskytly se pak i problémy s nedostatkem vody a ucpanými vozovkami, což zase poukazuje na špatnou infrastrukturální připravenost a připravenost úřadů.

Doporučujeme

Čína, Rusko a USA vydaly po jednání v Šen-Čenu Mírovou deklaraci

Čína, Rusko a Spojené státy vydaly společné čtyřbodové prohlášení nazvané Mírová deklarace. Stalo se tak po dnešním jednání prezidentů Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina v čínském Šen-čenu. V dokumentu se uvádí, že trojice zemí chce vést dialog o snížení jaderného nebezpečí a že plánuje zvýšit produkci a dodávky ropných produktů. Prohlášení také mimo jiné kritizuje Mezinárodní trestní soud (ICC). Podle agentury Nová Čína Si označil jednání za "pozitivní, konstruktivní a plodné". Putin rozhovory považuje za otevřené a užitečné, píše AFP.

Jihokorejský soud zrušil expremiérovi 15letý trest. Ve vazbě však zůstává

Jihokorejský nejvyšší soud zrušil patnáctiletý trest vězení pro bývalého premiéra Han Duck-soo, odsouzeného kvůli své roli při vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soudci zpochybnili část původního rozsudku a případ vrátili k novému projednání. Expremiér přesto zůstává ve vazbě.

Americká energetika stojí po midterms na rozcestí. Demokraté budou bojovat o udržitelnost

Americké volby do Kongresu změnily nejen poměr sil ve Washingtonu, ale také vyhlídky tamní energetiky. Demokraté podle povolební analýzy získali plnou kontrolu nad vládami šesti států, což jim otevírá cestu k prosazování obnovitelných zdrojů. Na federální úrovni však jejich plány dál narážejí na republikánského prezidenta Donalda Trumpa.

Počet ohrožených tučňáků na Novém Zélandu se vyvíjí překvapivě rozdílně

Na dvou odlehlých novozélandských souostrovích se počty ohrožených tučňáků vyvíjejí zcela odlišně. Zatímco jedna populace zůstává už desítky let stabilní, druhá se od poloviny 90. let zmenšila o více než 40 %. Za úbytkem mohou stát predátoři, silné bouře i odlišné podmínky v oceánu.

Anthropic přepisuje historii. Jeho IPO zastínilo i SpaceX

Americká společnost Anthropic a sedm jejích spoluzakladatelů získali prostřednictvím primární veřejné nabídky akcií (IPO) a souběžného prodeje akcií celkem 107,3 miliardy dolarů (asi 2,39 bilionu korun). Samotný objem primárního IPO činí 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,81 bilionu korun). Jde o největší IPO v historii.

Myanmar čeká historický verdikt. Soud OSN rozhodne o genocidě Rohingů

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu má ve čtvrtek vynést přelomový rozsudek v případu údajné genocidy muslimské menšiny Rohingů v Myanmaru. Rozhodnutí přichází sedm let poté, co žalobu podala africká Gambie, a může zásadně ovlivnit výklad mezinárodního práva. Pokud soud uzná Myanmar odpovědným za genocidu, půjde o historicky první takový verdikt proti státu.

V Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska

V čínském Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Očekává se, že státníci budou jednat o válkách na Ukrajině a v Íránu či o kontrole jaderných zbraní. Šéf Bílého domu se dnes již setkal se svým ruským i čínským protějškem při bilaterálních rozhovorech.

Japonská premiérka a Putin v Číně jednali o zadrženém novináři a firmách v Rusku

Japonská premiérka Sanae Takaiči se včera v Číně poprvé ve funkci setkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s nímž krátce jednala mimo jiné o japonském novináři zadržovaném v Rusku. S odvoláním na japonského úředníka o tom informovala agentura Kjódó. Obě země mají napjaté vztahy kvůli sporným Kurilským ostrovům nebo válce na Ukrajině, zahájené ruskou invazí v únoru 2022.

Jim Carrey by se mohl vrátit jako Grinch

Oblíbený vánoční film Grinch z roku 2000 by se mohl dočkat pokračování s Jimem Carreym v hlavní roli. Režisér Ron Howard potvrdil, že se na projektu pracuje, zároveň ale upozornil na zásadní překážku. Scénář dosud neexistuje a oba tvůrci se chtějí do natáčení pustit pouze v případě, že budou s příběhem spokojeni.

Putin odcházel z jednání s Trumpem o Ukrajině v dobré náladě

Americký prezident Donald Trump se ve čtvrtek na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Číně setkal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Schůzka trvala 40 minut a Putin z ní odcházel ve viditelně dobré náladě.

Šéf tajných služeb USA varoval před íránskou hrozbou, které čelí Američané

Hrozba, kterou Írán představuje pro Američany ve Spojených státech i v zahraničí, výrazně zesílila, řekl podle agentury Reuters ředitel tajných služeb Jay Clayton při slyšení v Kongresu. Odmítl se přitom vyjádřit ke zprávě CNN z tohoto týdne, v níž stanice s odvoláním na americké zpravodajské služby informovala, že Írán by mohl mít v plánu zaútočit na členy administrativy prezidenta Donalda Trumpa pomocí takzvané špinavé bomby s jaderným materiálem či chemické zbraně.

Ne jednou, ale hned třikrát. Ukrajina znovu zaútočila na Krymský most

Krymský most byl tento týden podle ruského úředníka zasažen hned třikrát. K poslednímu útoku došlo ve čtvrtek v časných ranních hodinách. Rozsah způsobených škod není jasný, probíhá jejich vyhodnocování. Stalo se tak v době, kdy se ruský prezident Vladimir Putin v Číně účastní summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC).

USA uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil šéf Pentagonu v Caracasu

Spojené státy uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil americký ministr obrany Pete Hegseth během návštěvy Caracasu, kde jednal s několika venezuelskými ministry a prezidentkou Delcy Rodríguez. Ta podle agentury AP uvedla, že dohoda o spolupráci mimo jiné umožní Spojeným státům podílet se na výcviku venezuelské armády.

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů na muniční iniciativu

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů (698,7 milionu Kč) na českou muniční iniciativu, čímž se její celkový závazek zvýší na více než 500 milionů kanadských dolarů (7,76 miliardy Kč). Kanadský ministr obrany David McGuinty to podle tiskového prohlášení svého úřadu v úterý oznámil na jednání kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny v rámci NATO (UDSG) v Bruselu.

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí. Děti mladší 13 let by nově nesměly mít vlastní účty, zatímco mladiství ve věku od 13 do 15 let by mohli sociální sítě využívat pouze v případě, že by jejich účty byly propojeny s účtem jednoho z rodičů. Samostatné účty by byly povoleny až od 16 let. Informovala o tom dnes agentura APA.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama