-6.3 C
Czech
Pondělí 5. ledna 2026
ZajímavostiPorod v Pásmu Gazy za zvuků ostřelování a s výpadky proudu

Porod v Pásmu Gazy za zvuků ostřelování a s výpadky proudu

Před měsícem měla obyvatelka Pásma Gazy Džumana Amadová těsně před porodem. Spokojeně sdílela obrázky svého těhotenského bříška a čekala, kdy se vydá na cestu do porodnice. Věděla, že čeká holčičku a měla sbalenou tašku s nejnutnějšími věcmi. Její manžel se těšil a jejich čtyřletá dcera Tulin se nemohla dočkat mladší sestry. A pak se všechno změnilo, napsal zpravodajský server BBC News.

Hamás při útoku 7. října v Izraeli zabil více než 1400 lidí a přes 200 jich odvlekl jako rukojmí. Izrael odpověděl odvetným bombardováním Pásma Gazy, které má podle ministerstva zdravotnictví vedeného Hamásem přes 7000 obětí.

„Bála jsem se. Rodila jsem uprostřed neustálého ostřelování,“ řekla BBC Amadová.

Pětadvacetiletá novinářka na volné noze Amadová se řídila izraelským pokynem k vyklizení severu Pásma Gazy. Město Gaza opustila dva dny po zahájení izraelských úderů a zamířila na jih oblasti. Vystrašená a v devátém měsíci těhotenství poslala čtyřletou dceru k příbuzným. Vzala si s sebou jediný kus oblečení, krabici mléka a malou tašku pro dceru.

„Situace byla těžká,“ vysvětlila v hlasové zprávě. „V noci jsme nespali. Hodně se ostřelovalo a my jsme museli jít na jiné místo. Těhotné ženy jako já by měly chodit na procházky, ale kvůli válce nemůžeme chodit ven ani pro jídlo,“ vysvětlila v další zprávě.

Amadová ve zprávách opakovaně hovořila o výpadcích elektřiny i internetu a o nedostatku vody. Kromě toho měla dle svých slov strach z porodu v tak obtížných podmínkách.

V pátek 13. října začala Amadová rodit. Původně se chystala do velké nemocnice Šífa v Gaze. Když se ale dozvěděla, že je toto zařízení přetížené, odjela do menší nemocnice Avda v Nusajrátu uprostřed Pásma Gazy. Ale už jen dostat se tam bylo těžké. V bolestech a se začínajícím porodem se snažila najít někoho, kdo by ji odvezl. „Taxikáři se bojí a sanitky nemají čas na rodící ženu,“ vysvětlila. Hodiny porodu popsala jako těžké a děsivé.

„Budovu vedle nemocnice intenzivně ostřelovali, zvuk byl tak hlasitý, že jsem si myslela, že ostřelování zasáhlo i samotnou nemocnici. Stále přicházeli zranění lidé. Slyšela jsem křik ze všech stran. Myslela jsem také na svou první dceru. Měla jsem o ni strach, protože byla daleko ode mě. A myslela jsem jen na to, že chci porodit své dítě, ať se děje cokoli,“ řekla Amadová.

Téhož večera se jí narodila dcera, kterou pojmenovala Talia. „Její pláč znamenal, že jsme všichni ještě naživu,“ vzpomíná.

Bezprostředně po porodu se pro Amadovou nenašlo volné nemocniční lůžko. V bolestech a krvácející musela čekat, než se nakonec jedna volná postel našla a vtěsnali ji do malého pokoje. „Měla jsem štěstí, že jsem ji měla, ostatní ženy ležely bezprostředně po porodu na gaučích a na podlaze na nemocniční chodbě,“ říká.

Populační fond OSN (UNFPA) odhaduje, že v Gaze žije asi 50.000 těhotných žen, z nichž 5500 má termín porodu v příštích 30 dnech. Nemocnice jsou podle fondu přetížené a docházejí léky a základní zásoby.

Den po porodu poslala Amadová video, jak drží svou dcerku v taxíku, zabalenou v bílé dece. Z nemocnice odjela za svou rodinou, ale i to prý pro ni bylo martyrium.

„Kvůli problémům s elektřinou přestal fungovat výtah,“ říká Amadová. Ze čtvrtého patra nemocnice tak musela s dcerou v náručí a v bolestech po porodu sejít po schodech, aby se dostala k východu. Když vyšla z budovy, čekal ji další problém – jak se dostat na místo, kde bydlela.

„Hodinu jsme sháněli taxi, ale žádný z řidičů nebyl ochotný nás odvézt. Kvůli nedalekému ostřelování z toho rána se báli. Nakonec jsme jednoho našli, ale řekl si o vyšší cenu a neodvezl nás až přímo k domu,“ říká Amadová.

Porod v takových podmínkách si na ženě vybral svou daň. „Jsem psychicky vyčerpaná. Už nemám chuť cokoli dělat,“ přiznává. Ale dodává, že malé Talii se daří dobře. „Je směsicí mých rysů, rysů své sestry a svého otce… Kdyby nebylo války, chtěla bych tu krásnou událost týden po porodu oslavit. Pozvala bych všechny členy své rodiny a uspořádala bych tradiční oslavu,“ zasní se Amadová.

Žena říká, že neví, jaká budoucnost čeká její rodinu, ale je vděčná za nový přírůstek. „Je mou nadějí v tomto životě plném války a smrti.“

Reklama

Doporučujeme

Při americké operaci na zadržení Madura zemřelo 32 Kubánců

Kubánské ministerstvo vnitra oznámilo, že při americké operaci v Caracasu, která skončila zadržením a odletem Nicoláse Madura, zemřelo 32 Kubánců nasazených v bezpečnostních složkách. Havana mluví o přímých bojích i bombardování a slibuje padlým státní pocty. Washington mezitím znovu otevřel otázku role Kuby v Madurově bezpečnostním aparátu.

Trump pohrozil viceprezidentce Rodriguez, že může dopadnout hůře než Maduro

Pokud venezuelská viceprezidentka Delcy Rodríguez "neudělá, co je správné", může zaplatit vyšší cenu než autoritářský prezident Nicolás Maduro, kterého americké jednotky i s jeho ženou zajaly při sobotním nečekaném útoku a převezly do USA. V rozhovoru s magazínem The Atlantic to řekl americký prezident Donald Trump. Rodríguez po americké akci pověřil venezuelský nejvyšší soud výkonem prezidentských pravomocí.

Pád Madura znovu otevřel otázku venezuelských dluhů, ve hře je až 170 miliard dolarů

Venezuela se po svržení prezidenta Nicoláse Madura znovu ocitla pod drobnohledem investorů a věřitelů, kteří roky čekají na řešení jedné z největších státních platebních neschopností na světě. Země přestala splácet zahraniční dluhy na konci roku 2017 po letech hospodářského propadu a amerických sankcí, které jí odřízly přístup na mezinárodní finanční trhy.

Rubio od Madurových nástupců čeká změny, posuzovat je USA budou podle výsledků

USA očekávají od zbývajících představitelů vlády v Caracasu zásadní změny. Kohokoliv, s kým budou Spojené státy jednat, budou posuzovat podle toho, zda jejich podmínky dokáže splnit, uvedl americký ministr zahraničí Marco Rubio v rozhovoru s televizí CBS. Mimo jiné je podle něj mezi požadavky odchod kolumbijských ozbrojených skupin ze země nebo ukončení vazeb na libanonský Hizballáh.

Severní Korea odpálila balistické střely. Krátce před cestou jihokorejského prezidenta do Číny

Severní Korea v neděli ráno odpálila několik balistických raket z oblasti hlavního města Pchjongjangu směrem k moři u východního pobřeží. Informovala o tom jihokorejská armáda, podle níž šlo o první severokorejské raketové testy po zhruba dvou měsících.

Americký vpád do Venezuely spustil na internetu vlnu dezinformací

Americký ozbrojený vpád do Venezuely, při kterém se Američané zmocnili tamního autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, spustil na internetu vlnu dezinformací. Podvržená videa i snímky, vytvořené s pomocí umělé inteligence (AI), se šíří mimo jiné po TikToku, Instagramu či X. Magazín Wired napsal, že podobné velké události v posledních letech pravidelně na sociálních sítích doprovází dezinformace, což je nyní snazší v důsledku rozhodnutí technologických společností zmírnit míru moderování obsahu platforem.

Maduro je v newyorské vazební věznici, v úřadu ho zastoupila viceprezidentka

Venezuelský autoritářský prezident Nicolás Madura a jeho žena Cilia Floresová, které v noci na sobotu zajalo a odvezlo ze země americké komando, jsou ve vazební věznici v newyorské čtvrti Brooklyn. Kvůli americkému ozbrojenému vpádu do Venezuely, který dnes ostře odsoudily Čína či Severní Korea, se v pondělí sejde Rada bezpečnosti OSN. Naopak Izrael dnes Spojené státy podpořil. Zatímco Američané podle prezidenta Donalda Trumpa utrpěli při útoku jen zranění, na venezuelské straně, jak napsal deník The New York Times (NYT), je nejméně 40 mrtvých včetně civilistů.

Binance po dohodě s USA dál nechala běžet podezřelé účty, popisují uniklé záznamy

Binance je největší kryptoměnová burza na světě a obsluhuje stovky milionů uživatelů. V roce 2023 v USA uzavřela dohodu o vině a trestu kvůli porušování pravidel proti praní špinavých peněz i sankcí a zaplatila miliardy dolarů. Investigace Financial Times teď pracuje s uniklými interními daty, která naznačují, že i po této dohodě na burze dál fungovaly účty vykazující znaky rizikového chování.

Americký útok ve Venezuele má podle médií nejméně 40 mrtvých včetně civilistů

Americký útok ve Venezuele, při kterém speciální síly v sobotu zajaly a odvezly ze země venezuelského autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, si vyžádal nejméně 40 mrtvých. Zemřeli členové venezuelských ozbrojených sil i civilisté. Informaci s odvoláním na nejmenovaného venezuelského představitele přinesl deník The New York Times.

Rodríguez má po zajetí Madura dočasně vykonávat prezidentské pravomoci

Venezuelský nejvyšší soud dočasně pověřil viceprezidentku Delcy Rodríguez, aby převzala prezidentské pravomoci po zajetí Nicoláse Madura americkými jednotkami. Soud krok zdůvodnil tím, že chce zajistit kontinuitu správy státu.

Littler obhájil titul mistra světa v šipkách

Angličan Luke Littler obhájil titul mistra světa v šipkách, když ve finále porazil Nizozemce Giana van Veena 7:1 na sety. Osmnáctiletá světová jednička si kromě trofeje odnesla i rekordní prémii jeden milion liber.

Provozovatelé baru v Crans-Montana čelí vyšetřování kvůli tragickému požáru

Požár v horském letovisku Crans-Montana, který na Nový rok zabil nejméně 40 lidí, má první konkrétní právní dohru. Švýcarští žalobci zahájili trestní vyšetřování proti dvojici manažerů baru, kde se tragédie odehrála. Prověřují mimo jiné podezření na usmrcení z nedbalosti.

Trump chce znovu pustit americké ropné firmy do Venezuely

Donald Trump oznámil, že chce americkým ropným společnostem znovu umožnit těžbu ve Venezuele. Zároveň řekl, že embargo na vývoz venezuelské ropy má dál platit. Vyjádřil se tak na tiskové konferenci k operaci, při níž USA zajaly Nicoláse Madura a jeho manželku, kteří čelí obviněním v New Yorku.

Starmer odmítl říct, zda americké údery na Venezuelu porušily mezinárodní právo

Britský premiér Keir Starmer odmítl říct, zda sobotní americké údery na Venezuelu porušily mezinárodní právo. Zdůraznil, že Británie se operace neúčastnila, a tvrdí, že potřebuje nejdřív získat úplný obraz o tom, co se stalo.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama