-7.1 C
Czech
Pondělí 16. února 2026
ZajímavostiPorod v Pásmu Gazy za zvuků ostřelování a s výpadky proudu

Porod v Pásmu Gazy za zvuků ostřelování a s výpadky proudu

Před měsícem měla obyvatelka Pásma Gazy Džumana Amadová těsně před porodem. Spokojeně sdílela obrázky svého těhotenského bříška a čekala, kdy se vydá na cestu do porodnice. Věděla, že čeká holčičku a měla sbalenou tašku s nejnutnějšími věcmi. Její manžel se těšil a jejich čtyřletá dcera Tulin se nemohla dočkat mladší sestry. A pak se všechno změnilo, napsal zpravodajský server BBC News.

Hamás při útoku 7. října v Izraeli zabil více než 1400 lidí a přes 200 jich odvlekl jako rukojmí. Izrael odpověděl odvetným bombardováním Pásma Gazy, které má podle ministerstva zdravotnictví vedeného Hamásem přes 7000 obětí.

„Bála jsem se. Rodila jsem uprostřed neustálého ostřelování,“ řekla BBC Amadová.

Pětadvacetiletá novinářka na volné noze Amadová se řídila izraelským pokynem k vyklizení severu Pásma Gazy. Město Gaza opustila dva dny po zahájení izraelských úderů a zamířila na jih oblasti. Vystrašená a v devátém měsíci těhotenství poslala čtyřletou dceru k příbuzným. Vzala si s sebou jediný kus oblečení, krabici mléka a malou tašku pro dceru.

„Situace byla těžká,“ vysvětlila v hlasové zprávě. „V noci jsme nespali. Hodně se ostřelovalo a my jsme museli jít na jiné místo. Těhotné ženy jako já by měly chodit na procházky, ale kvůli válce nemůžeme chodit ven ani pro jídlo,“ vysvětlila v další zprávě.

Amadová ve zprávách opakovaně hovořila o výpadcích elektřiny i internetu a o nedostatku vody. Kromě toho měla dle svých slov strach z porodu v tak obtížných podmínkách.

V pátek 13. října začala Amadová rodit. Původně se chystala do velké nemocnice Šífa v Gaze. Když se ale dozvěděla, že je toto zařízení přetížené, odjela do menší nemocnice Avda v Nusajrátu uprostřed Pásma Gazy. Ale už jen dostat se tam bylo těžké. V bolestech a se začínajícím porodem se snažila najít někoho, kdo by ji odvezl. „Taxikáři se bojí a sanitky nemají čas na rodící ženu,“ vysvětlila. Hodiny porodu popsala jako těžké a děsivé.

„Budovu vedle nemocnice intenzivně ostřelovali, zvuk byl tak hlasitý, že jsem si myslela, že ostřelování zasáhlo i samotnou nemocnici. Stále přicházeli zranění lidé. Slyšela jsem křik ze všech stran. Myslela jsem také na svou první dceru. Měla jsem o ni strach, protože byla daleko ode mě. A myslela jsem jen na to, že chci porodit své dítě, ať se děje cokoli,“ řekla Amadová.

Téhož večera se jí narodila dcera, kterou pojmenovala Talia. „Její pláč znamenal, že jsme všichni ještě naživu,“ vzpomíná.

Bezprostředně po porodu se pro Amadovou nenašlo volné nemocniční lůžko. V bolestech a krvácející musela čekat, než se nakonec jedna volná postel našla a vtěsnali ji do malého pokoje. „Měla jsem štěstí, že jsem ji měla, ostatní ženy ležely bezprostředně po porodu na gaučích a na podlaze na nemocniční chodbě,“ říká.

Populační fond OSN (UNFPA) odhaduje, že v Gaze žije asi 50.000 těhotných žen, z nichž 5500 má termín porodu v příštích 30 dnech. Nemocnice jsou podle fondu přetížené a docházejí léky a základní zásoby.

Den po porodu poslala Amadová video, jak drží svou dcerku v taxíku, zabalenou v bílé dece. Z nemocnice odjela za svou rodinou, ale i to prý pro ni bylo martyrium.

„Kvůli problémům s elektřinou přestal fungovat výtah,“ říká Amadová. Ze čtvrtého patra nemocnice tak musela s dcerou v náručí a v bolestech po porodu sejít po schodech, aby se dostala k východu. Když vyšla z budovy, čekal ji další problém – jak se dostat na místo, kde bydlela.

„Hodinu jsme sháněli taxi, ale žádný z řidičů nebyl ochotný nás odvézt. Kvůli nedalekému ostřelování z toho rána se báli. Nakonec jsme jednoho našli, ale řekl si o vyšší cenu a neodvezl nás až přímo k domu,“ říká Amadová.

Porod v takových podmínkách si na ženě vybral svou daň. „Jsem psychicky vyčerpaná. Už nemám chuť cokoli dělat,“ přiznává. Ale dodává, že malé Talii se daří dobře. „Je směsicí mých rysů, rysů své sestry a svého otce… Kdyby nebylo války, chtěla bych tu krásnou událost týden po porodu oslavit. Pozvala bych všechny členy své rodiny a uspořádala bych tradiční oslavu,“ zasní se Amadová.

Žena říká, že neví, jaká budoucnost čeká její rodinu, ale je vděčná za nový přírůstek. „Je mou nadějí v tomto životě plném války a smrti.“

Reklama

Doporučujeme

Albánie a Rumunsko se příští týden zúčastní prvního zasedání Trumpovy Rady míru

Albánský premiér Edi Rama a rumunský prezident Nicušor Dan se 19. února zúčastní ve Washingtonu prvního zasedání Rady míru, píše agentura AFP. Koncept rady vychází z plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Pásmo Gazy, který vedl k současnému příměří, jež v pásmu vstoupilo v platnost loni 10. října. Rada byla formálně ustanovena v lednu v Davosu, kde Trump spolu s několika pozvanými státníky podepsal zakládající dokument.

USA nijak nezpochybňují evropskou zprávu, že Navalnyj byl otráven, řekl Rubio

Americký ministr zahraničí Marco Rubio během dnešní návštěvy Slovenska označil za "znepokojivou" zprávu pěti evropských zemí, že Rusko nechalo před dvěma lety otrávit kritika Kremlu Alexeje Navalného v ruské věznici smrticím jedem. Dodal, že Washington nemá důvod závěry evropských vědců zpochybňovat. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP.

Americká armáda měla při operaci ve Venezuele využít AI Claude

Při operaci americké armády ve Venezuele, jejímž cílem měl být únos prezidenta Nicoláse Madura, se měl objevit i jazykový model Claude od společnosti Anthropic. Jde o další signál, že umělá inteligence už neproniká jen do kanceláří a call center, ale i do vojenských rozhodovacích procesů.

Ukrajinský dronový útok podle ruského činitele poškodil přístav Taman

Ukrajinský dronový útok poškodil přístav Taman u Černého moře, uvedl dnes podle agentury Reuters gubernátor Krasnodarského kraje Veniamin Kondratěv. Dva lidé podle něj utrpěli zranění, když byly poničeny nádrž na skladování ropy, sklad a terminál v obci Volna, kde se přístav nachází. Na místě podle činitele propuklo několik požárů, na jejichž uhašení pracovalo přes 100 lidí. Ruská armáda v noci na dnešek zaútočila na Ukrajinu 83 drony, oznámilo ukrajinské letectvo na platformě Telegram s tím, že 55 z nich zneškodnilo.

Izraelské údery v Gaze zabily desítku lidí

Izraelské údery v Pásmu Gazy dnes zabily nejméně devět Palestinců, píše agentura Reuters s odvoláním na tamní zdravotníky. Podle agentury AFP, která se odvolává na tamní civilní ochranu, je obětí již jedenáct. Izraelská armáda uvedla, že útočila v reakci na porušení příměří ze strany teroristického hnutí Hamás a že údery byly přesně cílené. V Pásmu Gazy vstoupilo v platnost příměří loni 10. října, z jeho porušování se však obě strany pravidelně vzájemně obviňují.

Klaunská show, reagoval exprezident Obama na rasistické video, které zveřejnil Bílý dům

Bývalý americký prezident Barack Obama se nepřímo vyjádřil k rasistickému videu sdílené na účtu současného prezidenta Donalda Trumpa. Dekorum, které kdysi formovalo chování veřejných činitelů, podle něj z americké politiky mizí.

Ruským cílem není dosáhnout míru, řekla v Mnichově Kallas

Rusko se nezastaví na Donbasu a jeho cílem není dosáhnout míru, proto Evropa zvyšuje výdaje na obranu. V projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci to dnes řekla vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová. Kromě obrany a pomoci Ukrajině v obraně proti ruské agresi jsou podle ní nyní prioritami EU dobrá mezinárodní partnerství, včetně těch obchodních, a stabilita v jejím sousedství.

Británie a další státy tvrdí, že Navalného zabil jed z pralesniček

Británie, Francie, Německo, Švédsko a Nizozemsko tvrdí, že Alexej Navalnyj zemřel po zásahu jedovatou látkou z kůže ekvádorských pralesniček. Podle společného závěru jejich zpravodajských služeb byl v těle ruského opozičního lídra nalezen epibatidin a je vysoce pravděpodobné, že právě on způsobil jeho smrt ve vězeňské kolonii.

Macinka se v Mnichově střetl s Hillary Clinton

Český ministr zahraničí Petr Macinka se na Mnichovské bezpečnostní konferenci dostal do ostré výměny s Hillary Clinton. V panelové debatě obhajoval, že část kroků Donalda Trumpa je reakcí na to, že se v některých oblastech politiky zašlo příliš daleko. Clinton jeho výklad odmítla a přenesla spor k dopadům Trumpovy politiky na USA i na Ukrajinu.

Na demonstraci proti íránskému režimu přišlo v Mnichově téměř 200.000 lidí

Téměř 200.000 lidí dnes přišlo v Mnichově na demonstraci proti íránskému režimu. S odvoláním na bavorskou policii to uvedla agentura AFP. Protest se koná na okraj Mnichovské bezpečnostní konference, na níž vystoupil i syn posledního íránského šáha a jedna z nejvýraznějších postav íránského exilu Rezá Pahlaví. Lidé na demonstraci provolávali hesla na jeho podporu.

Při ruském nočním útoku na Oděsu zahynula jedna žena

Ruská armáda v noci na dnešek provedla dronový útok na ukrajinskou Oděsu, při kterém zahynula jedna žena, jejíž rodinný domek vzplanul po zásahu dronem. Na Telegramu to uvedl šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper.

Witkoff s Kushnerem budou jednat v Ženevě o Íránu i Ukrajině

Vyslanci amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a Jared Kushner budou v úterý jednat v Ženevě s íránskými představiteli a následně se ve švýcarském městě zúčastní i trojstranného jednání se zástupci Ukrajiny a Ruska. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odkazem na zdroj obeznámený se záležitostí.

USA a Evropa patří k sobě a mohou společně vybudovat nový řád, řekl Rubio

Spojené státy a Evropa patří k sobě, řekl dnes americký ministr zahraničí Marco Rubio na Mnichovské bezpečnostní konferenci. USA jsou podle něj připraveny reformovat světový řád i samy, raději by to ale udělaly s Evropou, která je jejich ceněným spojencem a nejstarším přítelem. Rubio rovněž řekl, že USA stále neví, zda to Rusové myslí se snahou o ukončení války na Ukrajině vážně.

Ve Venezuele propustili 17 politických vězňů, zákon o amnestii zatím neschválili

Venezuelské úřady dnes propustily dalších 17 politických vězňů, a to v rámci nedávno představeného zákona o amnestii. Očekávalo se, že parlament zákon schválí již ve čtvrtek, ale kvůli sporu provládních a opozičních poslanců se tak nestalo, uvedla agentura AFP. Veškerá propuštění na svobodu jsou proto podmínečná. Opoziční strana Vente Venezuela později podle agentury Reuters potvrdila, že úřady dnes propustily deset mužů a sedm žen.

Bessent tlačí na rychlé schválení amerických pravidel pro kryptoměny

Americká vláda chce už na jaře dotáhnout zákon, který nastaví federální pravidla pro digitální aktiva. Ministr financí Scott Bessent vyzval Kongres, aby návrh posunul co nejrychleji k podpisu prezidenta Donalda Trumpa. Podle něj by jasná regulace přišla vhod právě teď, kdy je kryptotrh rozkolísaný a investoři hledají jistotu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama