Protext ČTKPolitici, z nichž ani jeden není ekonom, řeší důchodovou reformu z druhého...

Politici, z nichž ani jeden není ekonom, řeší důchodovou reformu z druhého konce

Praha 6. března 2023 (PROTEXT) – Komentář Vladimíra Pikory, hlavního ekonoma skupiny Comfort Finance Group

Důchodová reforma se nám stále vrací jako bumerang. Když s důchodovou reformou přišli politici před dvanácti lety a předložili demografický vývoj, podle kterého bude stále méně lidí pracovat na vzrůstající počet důchodců, bylo to alarmující. Politikům se podařilo lidi vyděsit a získat politický kapitál k reformám. Běžný člověk z toho měl pocit, že pokud se s tím hned něco neudělá, bude zle.

Jenže za těch dvanáct let se neudělalo zhola nic. Bylo okolo toho jen spousta řečí a článků v médích. Prve vyděšený člověk tak logicky mohl získat pocit, že důchodová reforma vlastně vůbec není urgentní. Politický kapitál se promrhal. Dvanáct let se nic nestalo a pořád jsme jako země v pohodě. Dokonce jsme v tak obrovské pohodě, že bývalý premiér Babiš přidával lidem důchody nad rámec valorizace. Nastala tím situace, že průměrný důchod vyskočil z původních 41 % průměrné mzdy až někam k 50 %.

Politici začali rychle jednat

Zatímco až dosud se děsili voliči, najednou se role obrátila a vyděsili se politici. Zjistili, že valorizace důchodů bez úprav by znamenala nárůst deficitu veřejných financí o více než 34 miliard korun v letošním roce a 58 miliard v roce příštím. Zároveň zjistili, že v loňském roce úroky ze státního dluhu činily necelých 50 miliard korun, přičemž za dva roky vyskočí až na 100 miliard korun. To je 100% nárůst za pouhé dva roky. Pokud by se toto mělo opakovat, přivede nás to na mizinu a nebudeme mít finance třeba na školství nebo dopravu.

Politici se rozhodli rychle jednat a v legislativní nouzi začali Sněmovnou tlačit návrh, že důchody vzrostou všem o 400 Kč + 2,3 % z výše důchodu. Tím by průměrný důchod vzrostl o 760 Kč, což je ovšem podstatně méně, než měly důchody vzrůst původně. Takový důchod se tak na polovinu průměrné mzdy nedostane.

Lidé budou překvapení

Myslím si, že tu odstartoval nový trend. Důchody z prvního pilíře jsou tak vysoké, že si je stát nemůže dovolit. Vláda jen neví, jak to říct lidem nahlas. Proto začala oznámením, že vyšší důchody porostou pomaleji. K čemu to za pár let povede? Nižší a vyšší důchody budou skoro stejné. Jednoho dne se řekne, že je systém zbytečně složitý a že důchod bude rovný, a to jako určité procento průměrné mzdy.

Teď je otázkou, kolik to nakonec bude. Levice bude tlačit na 40 %, podmínky státního rozpočtu budou tlačit na čísla pod 30 %. O tom, že to je málo, není sporu, ale o tom, že bude dluh obrovský, nelze pochybovat. Když vidím poslední trend, sázím na levicový přístup a rovný důchod kolem 40 % průměrné mzdy.

Důchodová reforma až v polovině volebního období?

Problémem změny valorizace je, že přichází až ve chvíli, kdy na původní valorizaci získali důchodci nárok a navýšení mají dostat už za pár měsíců. Proto je najednou nutné přejít do legislativní nouze. Všem je jasné, že o změně valorizací měla vláda hovořit už vloni. Jenže to běžela prezidentská kampaň a takto nepopulární téma by mohlo ohrozit vládního kandidáta.

Změna valorizací tak může skončit až u Ústavního soudu. To je něco šíleného, protože pokud by vláda spor prohrála, veřejně by se ukázalo, že sama nedodržuje zákon. Podobně může skončit uvalení daně na ČEZ. Všechny tyto věci podkopávají důvěru ve stát. Lidé se už nebudou bát zlodějů, ale vlastní vlády. Důvěra v systém je přitom u tak dlouhodobé záležitosti, jako jsou důchody, nutná.

Je mi líto, že vláda nekomunikuje jasně a nechá důchodce ve štychu

Premiér Petr Fiala prohlásil, že vláda cítila nutnost sáhnout do mechanismu i z hlediska obecné spravedlnosti, mezigenerační solidarity a udržitelnosti do budoucna. To zní dobře, ale vlastně říká, že důchody jsou moc vysoké, že je mladí nechtějí platit starým a že vysoké důchody jsou pro mladé nespravedlivé. Proč to neřekne přímo? Asi proto, že by mnoho lidí pochopilo, co tím ve skutečnosti Fiala myslí. To by se jim zcela pochopitelně nelíbilo.

Ano, snížení důchodů je jedním z řešení, jak napravit důchodový systém. Myslím, že to není fér. Vždy se mluvilo o tom, že důchodová reforma poběží tak, aby se nedotkla stávajících důchodců a dotkla se mladých lidí, protože mladí lidé se mohou se změnou systému vyrovnat, zatímco důchodci si už žádný druhý příjem nepořídí. Jsou v situaci, kterou sami nevyřeší. Důchodci potřebují pomoct a mladí si nakonec mohou pomoct sami.

Vláda hledá příjmy do systému a našla OSVČ

Dalším řešením důchodů je zvýšení odvodů do systému. Na tom už vláda pracuje a poohlíží se u OSVČ. Chce jim výrazně zvýšit odvody do systému údajně proto, aby živnostníci měli slušný důchod. Tak to ale není. OSVČ není zaměstnancem neziskovky a nestojí nikde s nataženou rukou. OSVČ žádný důchod nečeká, ta se o sebe postará sama. Jen jí nikdo nesmí házet klacky pod nohy.

Najednou se vyrojilo mnoho expertů, kteří „vědí“, jak mají mít OSVČ nastavené odvody. Obvykle to jsou lidé, kteří celý život pracovali na vysoké škole nebo v neziskovém sektoru. To jsou lidé, kteří o podnikání nevědí zhola nic. Připomínají mi bezdětné, kteří radí s výchovou, protože ji studovali ve škole, ale praxi ve skutečnosti nemají žádnou.

Mám stále větší pocit, že tento stát dělá vše proto, aby se zde nevyplatilo podnikat. Drobným podnikatelům se to nevyplatí a raději budou hledat, zda by je nezaměstnal stát. Ten zaměstnává každým rokem více a více lidí, až jednoho dne zaměstná všechny. Tím se obloukem vrátíme do centrálně řízené ekonomiky.

Pozdější odchod do důchodu je lákavým řešením

Další možností, jak důchody vyřešit je, že se z nich bude méně čerpat a že lidé budou odcházet později do důchodu. S tím už vláda přichází, protože do důchodu se má nově odcházet v 68 letech. Tady je třeba ukázat na trend. Pamatujete si, jak ČSSD domluvilo o stropu 65 let? Všichni tenkrát museli vědět, že to nevychází. Jak se prodlužuje délka dožití, musí se protáhnout i věk odchodu do důchodu.

Jako problém nevidím ani tak samotné číslo, ale komunikaci vlády, která občanům očividně lhala. Připomeňme si slova premiéra z listopadu, kdy pro Blesk prohlásil: „Odchod do důchodu teď téma nebude, to určitě v průběhu našeho volebního období nenastane. Ten odchod do důchodu v 65 letech bude platit.“ Jak máte věřit důchodové reformě, když nemůžete věřit premiérovi? Vy dáváte státu peníze, které by se k vám měly vrátit za 40 let. Potřebujete mu věřit celou dobu a vy víte, že mu nemůžete věřit ani tři měsíce.

Vše komplikují nesystémové výkřiky, jako je výchovné. Ten nápad se mi líbí. Je třeba pomoci matkám, ale přiznejme si, že na to nejsou peníze a vláda nechce rozdíly v důchodech. Takže podle mě tento nápad i přes odpor lidovců padne. Vůbec nesedí do mnou očekávaného konceptu rovného důchodu.

Skutečná důchodová reforma neřeší jen parametry stávajícího systému

Takže jsme si vyjmenovali tři základní přístupy k řešení důchodové krize: 1) snížení důchodů, 2) větší odvody do systému, 3) pozdější odchod do důchodu. To je ale jen změna parametrů systémů.

Neřeší se demografická situace, průměrné příjmy a tedy ani produktivita práce. To je přitom podle mě klíč k řešení. Mnoho lidí se bojí imigrace, ale já se domnívám, že imigrace ze zemí jako je Ukrajina přinese řešení. Najednou zde bude více mladých lidí, kteří budou živit více důchodců.

A pak je tu hlavní řešení, o kterém se vůbec nemluví, a to je růst produktivity práce, a tedy i průměrných mezd. Nepamatuji si, že by to politici vůbec řešili. Ti se zmohou maximálně na to, že řeknou, že někomu sníží daně. To se ale nerovná zvýšení produktivity.

Tato země potřebuje více technologií, více robotů, více vývoje a výzkumu. To přinese vyšší přidanou hodnotu a s tím i mzdy. Dnes je totiž problémem, že lidé mají vzhledem k cenám tak nízké příjmy, že nic neušetří. Průzkumy říkají, že tento problém má již čtvrtina domácností. A to se domnívám, že při stávající inflaci bude za rok těchto domácností ještě více. Když si člověk nic neušetří, nemůže mít lepší důchod. Domnívám se proto, že zde bude velký tlak na to, aby rovné důchody z prvního pilíře k průměrné mzdě moc neklesly.

Cílem vlády by proto mělo být, že každý svůj krok podmíní přispěním k růstu produktivity ekonomiky. Jenže vláda jde zcela opačným směrem. Kvůli Bruselu tu budou od příštího roku například nefinanční výkazy. Velké společnosti tak budou za pomoci drahých auditorů reportovat, kolik elektřiny mají z obnovitelných zdrojů, jak jsou hodnoceny ženy oproti mužům a obecně jak společnost přispívá k obecnému blahu. To ovšem produktivitu práce sníží, což je pravý opak toho, co nyní potřebujeme. Mnoho lidí bude pracovat na tom, aby mohl vzniknout papír pro byrokracii. Nic smysluplného tak nevytvoří a společnosti jen klesnou zisky, takže logicky nebude chtít zvyšovat ani mzdy. Takže tu budeme mít report o společenském blahu, ale nebudeme mít investice, ze kterých by člověk žil v důchodu.

A tak to je se vším. Tato společnost bez růstu produktivity je odkázaná k permanentní neúspěšné důchodové reformě, protože kde je moc důchodců a málo peněz na investice, tak budou ohromné deficity věřených financí.

Vladimír Pikora, hlavní ekonom skupiny Comfort Finance Group

E-mail: vladimir.pikora@comfortfinancegroup.com

Investiční skupina CFG | 10 let na finančním trhu v ČR

Skupina CFG funguje na českém finančním trhu přes 10 let. Poskytuje kvalitní servis investorům, emitentům, klientům a partnerům. Konsolidovaný obrat celé skupiny je 78 mil. Kč, má přes 1 500 investorů a 339 mil. Kč aktiv. Provozuje také portál Dluhopisomat.cz, nejlépe hodnocené dluhopisové tržiště v ČR.

ČTK ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.

Doporučujeme

Raúl Castro se objevil na veřejnosti. Poprvé od chvíle, kdy ho Trumpova administrativa obvinila z vraždy

Bývalý kubánský vůdce Raúl Castro se poprvé od americké obžaloby ukázal na veřejnosti. Ve věku 95 let dorazil na slavnost ministerstva vnitra v Havaně. Washington ho viní z podílu na sestřelení dvou civilních letadel v roce 1996.

Izraelský úder v jižním Libanonu zabil tři příslušníky libanonské armády

Při izraelském úderu na vojenské vozidlo na jihu Libanonu zahynuli tři příslušníci libanonského vojska, včetně dvou důstojníků, uvedla dnes podle agentury Reuters libanonská armáda. Izraelská armáda to později potvrdila s tím, že incident vyšetřuje.

Papež Lev XIV. zahajuje návštěvu Španělska, svou nejdelší cestu po Evropě

Papež Lev XIV. dnes dopoledne zahájí sedmidenní návštěvu Španělska, svou zatím nejdelší cestu v Evropě. Během ní promluví k věřícím, migrantům, dobrovolníkům a politikům. Papež vystoupí ve španělském parlamentu a požehná nové nejvyšší věži chrámu svaté Rodiny (Sagrada Familia) v Barceloně. Cestu zakončí na Kanárských ostrovech, kam každoročně připlouvají tisíce migrantů z Afriky. Hlavním tématy cesty budou mír, migrace či nové technologie. Papež se také setká s oběťmi sexuálního násilí v církevním prostředí.

Populace vzácných ptáků na britských plážích díky ochráncům přírody prudce vzrostla

Lidská přítomnost na pobřeží, rostoucí počet aut a volně pobíhající psi představují pro hnízdící ptáky obrovské riziko. Na plážích národní přírodní rezervace Lindisfarne v severovýchodní Anglii však ochránci přírody našli způsob, jak zranitelné živočichy před náporem turistů ochránit. Pomocí elektrických ohradníků a sezonních ochránců přírody dokázali zajistit klid pro hnízdění kriticky ohrožených druhů a jejich populace začaly po letech úpadku opět prudce růst.

Rusko v noci útočilo 272 drony, Ukrajina zasáhla několik míst včetně Kronštadtu

Ruská armáda dnes v noci zaútočila na Ukrajinu 272 bezpilotními letouny, z nichž 249 protivzdušná obrana zničila nebo vyřadila. S odkazem na ukrajinské vzdušné síly to napsal web Ukrainska pravda. V Záporoží byla podle úřadů zraněna jedna žena. Ukrajinské drony naopak podle informací zveřejněných ukrajinským webem zasáhly několik ruských regionů a Kronštadt nedaleko Petrohradu. Ukrajina se brání ruské vojenské agresi od února 2022.

Rusko chce napřesrok spustit obdobu Muskova satelitního systému Starlink

Rusko plánuje v příštím roce spustit menší obdobu satelitního internetového systému Starlink, který provozuje společnost SpaceX amerického podnikatele Elona Muska. Podle agentury Reuters to uvedl Alexej Šelobkov, šéf společnosti Iks Holding, která nový systém vyvíjí.

Armáda USA sestřelila íránské drony, zaútočila na íránská radarová stanoviště

Americká armáda sestřelila čtyři íránské drony vyslané směrem k Hormuzskému průlivu a zachytila několik íránských balistických střel namířených na Kuvajt a Bahrajn. Zaútočila rovněž na íránská radarová stanoviště. Oznámilo to v noci na dnešek velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).

USA uvalily sankce na největší íránskou kryptoburzu

Spojené státy uvalily sankce na největší íránskou kryptoměnovou burzu Nobitex. Viní ji z toho, že pomáhala íránské vládě a státním institucím na sankčních seznamech obcházet západní omezení. Případ ukazuje, jak důležitou roli mohou kryptoměny hrát v zemích odříznutých od části světového finančního systému.

Írán podmiňuje dohodu s USA uvolněním zmrazených aktiv za 24 miliard dolarů

Případná mírová dohoda mezi Spojenými státy a Íránem závisí na tom, zda bude administrativa prezidenta Donalda Trumpa ochotna uvolnit zmrazená íránská aktiva v hodnotě 24 miliard dolarů (504 miliard Kč). V dnes zveřejněném rozhovoru s televizní stanicí CNN to řekl Mohsen Rezáí, vojenský poradce nejvyššího íránského duchovního vůdce Modžtaby Chameneího. Pokud by USA po nynějším příměří obnovily boje, "vstoupily by do temné uličky" a Teherán by rozšířil válku až do Středozemního moře, varoval.

Putin řekl, že zatím nevidí smysl ve schůzce se Zelenským

Ruský prezident Vladimir Putin dnes prohlásil, že zatím nevidí smysl ve schůzce se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Vyjádřil se tak během Petrohradského mezinárodního ekonomického fóra v reakci na otevřený dopis ukrajinské hlavy státu. Zelenskyj o den dříve otevřeným listem vyzval Putina, aby se sešli a dohodli se na ukončení války, kterou rozpoutala Moskva před více než čtyřmi roky.

Řecko chystá daň ze zisků z kryptoměn

Řecko připravuje zákon, který má poprvé jasněji zdanit výnosy z kryptoměn. Kapitálové zisky z obchodování by podle návrhu měly podléhat patnáctiprocentní dani. Vláda tím chce dostat kryptoměny přímo do daňového řádu.

Menšík v semifinále Roland Garros nestačil na Zvereva

Jakub Menšík si finále Roland Garros nezahraje. Český tenista v semifinále nestačil na Alexandera Zvereva, kterému podlehl 5:7, 2:6, 6:3 a 3:6. Nadějné momenty v zápase měl, jenže často je sám utnul chybami v nejhorší chvíli.

NASA ukončila bezpečnostní opatření na ISS

Posádka Mezinárodní vesmírné stanice se po krátkém preventivním přesunu do kosmické lodi Crew Dragon vrátila k plánovaným činnostem. NASA bezpečnostní opatření zrušila poté, co Roskosmos pozastavil rozsáhlejší opravy v ruské části stanice a začal vyhodnocovat nová měření. Evakuace se nakonec nekonala.

Rusko a Ukrajina si vyměnily po 185 válečných zajatcích, oznámila Moskva

Rusko a Ukrajina si vyměnily po 185 válečných zajatcích, oznámilo dnes podle agentury RIA Novosti ruské ministerstvo obrany. Výměnu potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Čínský prezident Si navštíví Severní Koreu s cílem prohloubit vzájemné vztahy

Čínský prezident Si Ťin-pching příští týden navštíví Severní Koreu. Do Pchjongjangu přijede poprvé od roku 2019. Cesta přichází v době, kdy se Kim Čong-un stále více sbližuje s Ruskem a současně znovu zdůrazňuje ambice svého jaderného programu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama