0.7 C
Czech
Pátek 28. listopadu 2025
Protext ČTKPolitici, z nichž ani jeden není ekonom, řeší důchodovou reformu z druhého...

Politici, z nichž ani jeden není ekonom, řeší důchodovou reformu z druhého konce

Praha 6. března 2023 (PROTEXT) – Komentář Vladimíra Pikory, hlavního ekonoma skupiny Comfort Finance Group

Důchodová reforma se nám stále vrací jako bumerang. Když s důchodovou reformou přišli politici před dvanácti lety a předložili demografický vývoj, podle kterého bude stále méně lidí pracovat na vzrůstající počet důchodců, bylo to alarmující. Politikům se podařilo lidi vyděsit a získat politický kapitál k reformám. Běžný člověk z toho měl pocit, že pokud se s tím hned něco neudělá, bude zle.

Jenže za těch dvanáct let se neudělalo zhola nic. Bylo okolo toho jen spousta řečí a článků v médích. Prve vyděšený člověk tak logicky mohl získat pocit, že důchodová reforma vlastně vůbec není urgentní. Politický kapitál se promrhal. Dvanáct let se nic nestalo a pořád jsme jako země v pohodě. Dokonce jsme v tak obrovské pohodě, že bývalý premiér Babiš přidával lidem důchody nad rámec valorizace. Nastala tím situace, že průměrný důchod vyskočil z původních 41 % průměrné mzdy až někam k 50 %.

Politici začali rychle jednat

Zatímco až dosud se děsili voliči, najednou se role obrátila a vyděsili se politici. Zjistili, že valorizace důchodů bez úprav by znamenala nárůst deficitu veřejných financí o více než 34 miliard korun v letošním roce a 58 miliard v roce příštím. Zároveň zjistili, že v loňském roce úroky ze státního dluhu činily necelých 50 miliard korun, přičemž za dva roky vyskočí až na 100 miliard korun. To je 100% nárůst za pouhé dva roky. Pokud by se toto mělo opakovat, přivede nás to na mizinu a nebudeme mít finance třeba na školství nebo dopravu.

Politici se rozhodli rychle jednat a v legislativní nouzi začali Sněmovnou tlačit návrh, že důchody vzrostou všem o 400 Kč + 2,3 % z výše důchodu. Tím by průměrný důchod vzrostl o 760 Kč, což je ovšem podstatně méně, než měly důchody vzrůst původně. Takový důchod se tak na polovinu průměrné mzdy nedostane.

Lidé budou překvapení

Myslím si, že tu odstartoval nový trend. Důchody z prvního pilíře jsou tak vysoké, že si je stát nemůže dovolit. Vláda jen neví, jak to říct lidem nahlas. Proto začala oznámením, že vyšší důchody porostou pomaleji. K čemu to za pár let povede? Nižší a vyšší důchody budou skoro stejné. Jednoho dne se řekne, že je systém zbytečně složitý a že důchod bude rovný, a to jako určité procento průměrné mzdy.

Teď je otázkou, kolik to nakonec bude. Levice bude tlačit na 40 %, podmínky státního rozpočtu budou tlačit na čísla pod 30 %. O tom, že to je málo, není sporu, ale o tom, že bude dluh obrovský, nelze pochybovat. Když vidím poslední trend, sázím na levicový přístup a rovný důchod kolem 40 % průměrné mzdy.

Důchodová reforma až v polovině volebního období?

Problémem změny valorizace je, že přichází až ve chvíli, kdy na původní valorizaci získali důchodci nárok a navýšení mají dostat už za pár měsíců. Proto je najednou nutné přejít do legislativní nouze. Všem je jasné, že o změně valorizací měla vláda hovořit už vloni. Jenže to běžela prezidentská kampaň a takto nepopulární téma by mohlo ohrozit vládního kandidáta.

Změna valorizací tak může skončit až u Ústavního soudu. To je něco šíleného, protože pokud by vláda spor prohrála, veřejně by se ukázalo, že sama nedodržuje zákon. Podobně může skončit uvalení daně na ČEZ. Všechny tyto věci podkopávají důvěru ve stát. Lidé se už nebudou bát zlodějů, ale vlastní vlády. Důvěra v systém je přitom u tak dlouhodobé záležitosti, jako jsou důchody, nutná.

Je mi líto, že vláda nekomunikuje jasně a nechá důchodce ve štychu

Premiér Petr Fiala prohlásil, že vláda cítila nutnost sáhnout do mechanismu i z hlediska obecné spravedlnosti, mezigenerační solidarity a udržitelnosti do budoucna. To zní dobře, ale vlastně říká, že důchody jsou moc vysoké, že je mladí nechtějí platit starým a že vysoké důchody jsou pro mladé nespravedlivé. Proč to neřekne přímo? Asi proto, že by mnoho lidí pochopilo, co tím ve skutečnosti Fiala myslí. To by se jim zcela pochopitelně nelíbilo.

Ano, snížení důchodů je jedním z řešení, jak napravit důchodový systém. Myslím, že to není fér. Vždy se mluvilo o tom, že důchodová reforma poběží tak, aby se nedotkla stávajících důchodců a dotkla se mladých lidí, protože mladí lidé se mohou se změnou systému vyrovnat, zatímco důchodci si už žádný druhý příjem nepořídí. Jsou v situaci, kterou sami nevyřeší. Důchodci potřebují pomoct a mladí si nakonec mohou pomoct sami.

Vláda hledá příjmy do systému a našla OSVČ

Dalším řešením důchodů je zvýšení odvodů do systému. Na tom už vláda pracuje a poohlíží se u OSVČ. Chce jim výrazně zvýšit odvody do systému údajně proto, aby živnostníci měli slušný důchod. Tak to ale není. OSVČ není zaměstnancem neziskovky a nestojí nikde s nataženou rukou. OSVČ žádný důchod nečeká, ta se o sebe postará sama. Jen jí nikdo nesmí házet klacky pod nohy.

Najednou se vyrojilo mnoho expertů, kteří „vědí“, jak mají mít OSVČ nastavené odvody. Obvykle to jsou lidé, kteří celý život pracovali na vysoké škole nebo v neziskovém sektoru. To jsou lidé, kteří o podnikání nevědí zhola nic. Připomínají mi bezdětné, kteří radí s výchovou, protože ji studovali ve škole, ale praxi ve skutečnosti nemají žádnou.

Mám stále větší pocit, že tento stát dělá vše proto, aby se zde nevyplatilo podnikat. Drobným podnikatelům se to nevyplatí a raději budou hledat, zda by je nezaměstnal stát. Ten zaměstnává každým rokem více a více lidí, až jednoho dne zaměstná všechny. Tím se obloukem vrátíme do centrálně řízené ekonomiky.

Pozdější odchod do důchodu je lákavým řešením

Další možností, jak důchody vyřešit je, že se z nich bude méně čerpat a že lidé budou odcházet později do důchodu. S tím už vláda přichází, protože do důchodu se má nově odcházet v 68 letech. Tady je třeba ukázat na trend. Pamatujete si, jak ČSSD domluvilo o stropu 65 let? Všichni tenkrát museli vědět, že to nevychází. Jak se prodlužuje délka dožití, musí se protáhnout i věk odchodu do důchodu.

Jako problém nevidím ani tak samotné číslo, ale komunikaci vlády, která občanům očividně lhala. Připomeňme si slova premiéra z listopadu, kdy pro Blesk prohlásil: „Odchod do důchodu teď téma nebude, to určitě v průběhu našeho volebního období nenastane. Ten odchod do důchodu v 65 letech bude platit.“ Jak máte věřit důchodové reformě, když nemůžete věřit premiérovi? Vy dáváte státu peníze, které by se k vám měly vrátit za 40 let. Potřebujete mu věřit celou dobu a vy víte, že mu nemůžete věřit ani tři měsíce.

Vše komplikují nesystémové výkřiky, jako je výchovné. Ten nápad se mi líbí. Je třeba pomoci matkám, ale přiznejme si, že na to nejsou peníze a vláda nechce rozdíly v důchodech. Takže podle mě tento nápad i přes odpor lidovců padne. Vůbec nesedí do mnou očekávaného konceptu rovného důchodu.

Skutečná důchodová reforma neřeší jen parametry stávajícího systému

Takže jsme si vyjmenovali tři základní přístupy k řešení důchodové krize: 1) snížení důchodů, 2) větší odvody do systému, 3) pozdější odchod do důchodu. To je ale jen změna parametrů systémů.

Neřeší se demografická situace, průměrné příjmy a tedy ani produktivita práce. To je přitom podle mě klíč k řešení. Mnoho lidí se bojí imigrace, ale já se domnívám, že imigrace ze zemí jako je Ukrajina přinese řešení. Najednou zde bude více mladých lidí, kteří budou živit více důchodců.

A pak je tu hlavní řešení, o kterém se vůbec nemluví, a to je růst produktivity práce, a tedy i průměrných mezd. Nepamatuji si, že by to politici vůbec řešili. Ti se zmohou maximálně na to, že řeknou, že někomu sníží daně. To se ale nerovná zvýšení produktivity.

Tato země potřebuje více technologií, více robotů, více vývoje a výzkumu. To přinese vyšší přidanou hodnotu a s tím i mzdy. Dnes je totiž problémem, že lidé mají vzhledem k cenám tak nízké příjmy, že nic neušetří. Průzkumy říkají, že tento problém má již čtvrtina domácností. A to se domnívám, že při stávající inflaci bude za rok těchto domácností ještě více. Když si člověk nic neušetří, nemůže mít lepší důchod. Domnívám se proto, že zde bude velký tlak na to, aby rovné důchody z prvního pilíře k průměrné mzdě moc neklesly.

Cílem vlády by proto mělo být, že každý svůj krok podmíní přispěním k růstu produktivity ekonomiky. Jenže vláda jde zcela opačným směrem. Kvůli Bruselu tu budou od příštího roku například nefinanční výkazy. Velké společnosti tak budou za pomoci drahých auditorů reportovat, kolik elektřiny mají z obnovitelných zdrojů, jak jsou hodnoceny ženy oproti mužům a obecně jak společnost přispívá k obecnému blahu. To ovšem produktivitu práce sníží, což je pravý opak toho, co nyní potřebujeme. Mnoho lidí bude pracovat na tom, aby mohl vzniknout papír pro byrokracii. Nic smysluplného tak nevytvoří a společnosti jen klesnou zisky, takže logicky nebude chtít zvyšovat ani mzdy. Takže tu budeme mít report o společenském blahu, ale nebudeme mít investice, ze kterých by člověk žil v důchodu.

A tak to je se vším. Tato společnost bez růstu produktivity je odkázaná k permanentní neúspěšné důchodové reformě, protože kde je moc důchodců a málo peněz na investice, tak budou ohromné deficity věřených financí.

Vladimír Pikora, hlavní ekonom skupiny Comfort Finance Group

E-mail: vladimir.pikora@comfortfinancegroup.com

Investiční skupina CFG | 10 let na finančním trhu v ČR

Skupina CFG funguje na českém finančním trhu přes 10 let. Poskytuje kvalitní servis investorům, emitentům, klientům a partnerům. Konsolidovaný obrat celé skupiny je 78 mil. Kč, má přes 1 500 investorů a 339 mil. Kč aktiv. Provozuje také portál Dluhopisomat.cz, nejlépe hodnocené dluhopisové tržiště v ČR.

ČTK ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.

Reklama

Doporučujeme

Ukrajina a Rusko ohlásily vzdušné útoky nepřítele

Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek zlikvidovala 136 ukrajinských dronů. Informovala o tom agentura Reuters. Ruské úřady se o případných škodách nezmiňují, zpráva na síti Telegram nicméně hlásí exploze v několika ruských městech, mimo jiné v Taganrogu v Rostovské oblasti. Ukrajinské letectvo ohlásilo, že v noci na dnešek vypálilo Rusko na Ukrajinu 72 dronů a jednu balistickou raketu Iskander-M.

Ukrajinský protikorupční úřad provádí prohlídku u šéfa prezidentské kanceláře Jermaka

Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) sdělil, že společně se speciální protikorupční prokuraturou (SAP) provádí prohlídky u šéfa prezidentské kanceláře Andrije Jermaka. Toho média označují za mocného muže ukrajinské politiky a upozorňují, že v současné době vede tým, který jedná se Spojenými státy o plánu Washingtonu na ukončení rusko-ukrajinské války. Jermak dnes na platformě Telegram napsal, že s orgány činnými v trestním řízení plně spolupracuje.

Počet obětí povodní a sesuvů půdy na Srí Lance vzrostl na 56, zemi zasáhla bouře

Srí Lanka dnes uzavřela školy a nasadila armádu na pomoc lidem zasaženým povodněmi a sesuvy půdy, které si vyžádaly 56 obětí. Jednadvacet lidí je stále nezvěstných, napsala agentura AFP. Původní bilance činila 46 mrtvých. Východ ostrova dnes také zasáhla tropická bouře Ditwah, která do celé země přinesla vydatné srážky a která směřuje k jihoindickému státu Tamilnádu.

Orbán řekl, že bude v Moskvě jednat s Putinem o energiích a míru na Ukrajině

Maďarský premiér Viktor Orbán oznámil, že dnes bude v Moskvě jednat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o dodávkách energií a možnostech uzavření míru na Ukrajině. Informuje o tom agentura Reuters. Maďarský lídr je považován za hlavního Putinova spojence v Evropské unii a jeho země navzdory snaze Evropské unie ukončit odběr ruských energií stále usiluje o dodávky ruské ropy a plynu.

Ekonomická šance, nebo ekologická hrozba? Chystaný ropovod v Kanadě budí vášně

Kanadský premiér Mark Carney uzavřel s představiteli Alberty dohodu o výstavbě nového ropovodu, který provincii propojí s tichomořským pobřežím Britské Kolumbie. O finalizaci projektu usiluje Alberta dlouhé roky, jde však o politicky nejvýbušnější téma v celé zemi. Jedni mluví o ekonomické příležitosti, druzí o hrozbě pro životní prostředí a domorodé komunity.

Putin požaduje východ Ukrajiny, Evropě nabízí bezpečnostní záruky

Ruský prezident Vladimir Putin během návštěvy Kyrgyzstánu zopakoval, že válka skončí jen tehdy, stáhne-li se ukrajinská armáda ze všech území, která Rusko považuje za svá, včetně Doněcké oblasti. Pro Kyjev je odevzdání jakéhokoli území nepřijatelné. Také uvedl, že na Evropu nezaútočí s tím, že může formálně potvrdit bezpečnostní záruky.

Žralok napadl dva mladé turisty ze Švýcarska u australského pobřeží. Žena zemřela, muž bojuje o život

Mladá turistka ve věku kolem dvaceti let zemřela poté, co ji ve vodě v blízkosti pláže Crowdy Bay na východním pobřeží Austrálie napadl žralok. Stejný žralok zranil také mladého muže, který byl následně v kritickém stavu letecky transportován do nemocnice.

Požár hongkongských výškových budov si vyžádal už 75 životů

Počet obětí požáru obytného komplexu v Hongkongu vzrostl na 75. Agentuře AFP to sdělil mluvčí místní vlády. Počet mrtvých se tak od dnešního rána zvýšil o dvacet. Ošetřeno bylo 76 zraněných, včetně 11 zasahujících hasičů. Bilance platí k dnešním 22:00 místního času (15:00 SEČ). Z komplexu se podařilo stovky lidí evakuovat, ale podle agentury Kjódó je na 200 lidí nezvěstných. Oheň, který ve středu zachvátil sedm z osmi budov komplexu, je ve všech zasažených výškových budovách "v zásadě pod kontrolou", ačkoli plameny jsou stále viditelné, uvedl večer správce města John Lee. Dosud není jasné, co požár způsobilo.

K ISS odstartovala kosmická loď Sojuz s dvěma Rusy a Američanem na palubě

K Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) dnes dopoledne SEČ odstartovala z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu kosmická loď Sojuz MS-28 se dvěma kosmonauty z Ruska a jedním astronautem ze Spojených států. Cesta a připojení k ISS podle médií potrvá zhruba tři hodiny.

Trump posílá svého velvyslance zpět do Moskvy

Prezident Donald Trump oznámil, že jeho velvyslanec Steve Witkoff se vrací do Moskvy na další kolo jednání s Vladimirem Putinem. Zpráva přichází ve chvíli, kdy uniklé přepisy zpochybňují Witkoffovu roli prostředníka a Ukrajina kritizuje některé body navrhovaného plánu jako nebezpečný signál pro autoritářské státy.

Britská armáda pozastavila používání vozidel Ajax, vojákům v nich bylo nevolno

Britská armáda pozastavila používání obrněných vozů Ajax poté, co se vojákům udělalo při cvičení nevolno z nadměrného hluku a vibrací. Informoval o tom server BBC, podle kterého zákaz přišel jen několik týdnů poté, co britská vláda uvedla, že je přesvědčena o zájmu spojenců z NATO koupit tato obrněná vozidla vyráběná v jižním Walesu.

Spotřebitelé platí víc. AI způsobila růst cen RAM i SSD

Neukojitelná poptávka po infrastruktuře pro umělou inteligenci přeorientovala trh s pamětmi směrem k datovým centrům. Výrobci i analytici varují, že letos i příští rok se budou spotřebitelé potýkat s dražšími RAM moduly i SSD disky. Z kdysi rutinního upgradu počítače se stal luxus, který si řada hráčů i běžných uživatelů musí znovu promyslet.

Šéf CIA: Muž podezřelý z útoku na gardisty pracoval pro CIA v Afghánistánu

Afghánec podezřelý z postřelení dvou gardistů nedaleko Bílého domu spolupracoval v Afghánistánu s americkou vládou včetně Ústřední zpravodajské služby (CIA), oznámil podle televize Fox News ředitel CIA John Ratcliffe. Nyní devětadvacetiletý muž byl podle Ratcliffa příslušníkem partnerské síly v Kandaháru. Do Spojených států přišel v rámci programu bývalého prezidenta Joea Bidena. Jeho vláda nechala do USA evakuovat a přesídlit desítky tisíc Afghánců poté, co se v srpnu 2021 z této země stáhli američtí vojáci.

Ceny ropy opět padají, pohybuje s nimi válka na Ukrajině a politika OPEC+

Ropa na světových trzích dál zlevňuje, jak investoři sledují dění kolem války na Ukrajině a očekávají nadcházející jednání skupiny OPEC +. Cena ropy Brent klesla pod hranici 63 dolarů (asi 1 450 korun) za barel po středečním posílení o jedno procento. Cena americké lehké ropy se pohybuje kolem 58 dolarů za barel (1 340 korun).

Papež Lev XIV. přiletěl do Turecka, kde zahájil svou první zahraniční cestu

Papež Lev XIV. dnes přiletěl do Turecka, kde na pozvání konstantinopolského patriarchy Bartoloměje zahájil svou první zahraniční cestu. V Ankaře se mimo jiné setká s prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Papež přicestoval při příležitosti 1700. výročí konání nicejského koncilu, na kterém se křesťanští biskupové v roce 325 shodli na sjednocení základních principů křesťanství.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama