Podle nové studie britských vědců se politici ve vyspělých zemích dožívají vyššího věku než běžná populace. Experti tvrdí, že však za vším nemáme hledat vysoké platy. Důvod těchto výsledků bude nejspíše komplexnější. Napsal o tom deník DailyMail.
Průměrný věk dožití se liší v závislosti na sociálních vrstvách. Nerovnost ve společnosti se začala prohlubovat zejména v období nemoci covid-19 a stále trvající válce na Ukrajině. Vědci z Oxfordské univerzity se ve své nové studii publikované v odborném časopise European Journal of Epidemiology zaměřili na politiky. Informoval o tom deník DailyMail.
Analyzovali data o zákonodárcích z let 1945 až 2014 z Austrálie, Rakouska, Kanady, Francie, Německa, Itálie, Nizozemska, Nového Zélandu, Švýcarska, Spojeného království a Spojených států. V případě některých zemí, například Francie, však data pocházela až z 19. století.
Politicians live 4.5 years longer than the general public, study says https://t.co/BTHlsWCO5t
— Ying- Use KF94orN95&🪟⬆️Fresh air (@Ying54646056) June 25, 2022
Kombinovaný soubor dat zahrnoval 57 561 politiků, z nichž 40 637 zemřelo. Podíl žen mezi politiky se pohyboval od 3 procent ve Francii a USA do 21 procent v Německu. Výzkumníci porovnali počet úmrtí politiků v jednotlivých letech s počtem očekávaným na základě úmrtnostních poměrů v celé populaci.
Vědci rovněž vypočítali pravděpodobnost úmrtí politiků a běžných lidí ve věku 45 let během následujících 10 let a následně každou další dekádu.
„Naše práce je dosud největší studií porovnávající úmrtnost s očekávanou délkou života politiků,“ řekl vědec Laurence Roope z Oxford Population Health při Oxfordské univerzitě.
Za vším nejsou peníze
Vědci zjistili, že politici v 11 zemích světa dnes mají průměrnou délku života o 4,5 roku delší než příslušníci běžné populace. Přišli také na to, že se jejich průměrná délka života po celém světě liší.
Například v Itálii má podle studie běžný člověk 2,2krát větší šanci, že během příštího roku zemře než politik stejného věku a pohlaví. Na Novém Zélandu to bylo 1,2krát více.
Politici měli ke konci 19. století a začátkem 20. století podobnou míru úmrtnosti jako běžná populace. V průběhu 20. století ovšem došlo ke změně. Sociální rozdíly ve všech sledovaných zemích se prohloubily a politici začali délkou života běžnou populaci překonávat.
The comparative mortality of an elite group in the long run of history: an observational analysis of politicians from 11 countries | SpringerLink https://t.co/Vzedl3GQSj
— Dr Anthony Martin (@AMAinsight) June 25, 2022
Stejně tak se v průběhu druhé poloviny 20 století výrazně zvýšil rozdíl v dožití mezi politiky a běžnou populací ve věku 45 let. Ve Švýcarsku tento rozdíl činil 3 roky a ve Spojených státech 10 let.
Podle vědců za tím nemáme hledat pouze vyšší plat, a tedy přístup k lepší zdravotní péči. Délka života se začala prohlubovat již před rokem 1940. Příjmová nerovnost se však prohlubovala již v 80. letech. Svou roli může hrát zdravější životní styl a efektivnější léčba zdravotního problémů, které postihují zejména politiky, například kardiovaskulární onemocnění.
Vědci také spekulují, že se možná změnili sami politici. Respektive, že politika přitahuje jiné lidi než v minulosti. Moderní politika je o neustálé komunikaci s médii a voliči. Je to práce vhodná spíše pro extroverty. Osoby s vyšší mírou sociálního kontaktu se dožívají vyššího věku.
