Několik vysoce postavených úředníků mělo americkým médiím prozradit, že Rusko požádalo Čínu o vojenskou pomoc. Bílý dům proto oznámil, že pokud bude Čína napomáhat ruské vládě uniknout ekonomickým sankcím nebo jí pošle vojenské vybavení, tvrdě za to zaplatí. V pondělí se mají zástupci Spojených států amerických a Číny setkat v Římě. Informoval o tom server BBC a Al Jazeera.
Čína dosud invazi Ruska na Ukrajinu silně neodmítla, ani na svého spojence neuvalila žádné sankce. O víkendu se pak v amerických médiích jako The New York Times, Washington Post nebo The Financial Times objevily zprávy od tamních nejmenovaných vysoce postavených úředníků. Podle nich mělo Rusko požádat Čínu o vojenskou pomoc včetně zásilky dronů.
Není však známé, co měl jeho spojenec odpovědět. Bílý dům proto prohlásil, že pokud Čína pomůže zmírnit dopad sankcí namířených na Rusko nebo ho vojensky podpoří, tvrdě za to zaplatí. „Nedovolíme nikomu nabídnout Rusku záchranné lano z moře tvrdých ekonomických sankcí, které jsme na něj uvalili. A to v žádné zemi na světě,“ okomentoval situaci americký národní bezpečnostní poradce Jake Sullivan.
V pondělí se má pak americký poradce setkat s členem čínského politbyra a šéfem Ústřední zahraniční komise Yang Jiechi na schůzce v Římě. Podle Spojených států amerických znala pravděpodobně Čína dopředu informace o jistých vojenských plánech ruského prezidenta Vladimira Putina. Je však možné, že ani čínská vláda netušila jejich rozměry. Informoval o tom server The Guardian.
„Myslím si, že nám naše partnerství s Čínou i nadále umožní zachovat spolupráci, které jsme dosáhli. A nejen zachovat, ale také zintenzivnit ve chvíli, kdy nám Západ uzavírá svůj trh,“ okomentoval pak situaci podle serveru Al Jazeera v televizním rozhovoru ruský ministr financí Anton Siluanov.
Naše přátelství nemá hranice, prohlásilo Rusko a Čína
Podle ruského ministra financí pak prozatím ekonomické sankce připravily Moskvu o přístup k 300 miliardám dolarů ve zlatě a 640 miliardám dolarů v devizových rezervách. Oznámil rovněž, že se obává tlaku na Čínu ze strany mezinárodní komunity omezit ruské zahraniční rezervy uložené v čínské měně jüan.
Čína prozatím označuje ruskou invazi na Ukrajinu za „speciální vojenskou operaci“. Podle její vlády by také měly být brány vážně „legitimní bezpečnostní obavy“ Ruska. Na druhou stranu ale Čína rovněž vyjádřila podporu ukrajinské suverenitě a vyzvala obě strany k míru. Čínská média pak podle serveru BBC ve většině případech přebírají ruskou propagandu.
Při únorové návštěvě Putina v Číně vydali spojenci prohlášení dlouhé 5 tisíc slov. V něm deklarovali, že „přátelství mezi oběma zeměmi nemá žádné hranice“. Čína je pak pro Rusko druhým největším exportním trhem hned po Evropské unii. Loni tak dosáhl ruský vývoz do Číny hodnoty 79,3 miliardy dolarů.
