Praha 3. září 2024 (PROTEXT) – V posledních letech se v České republice stále častěji objevují případy podvodů spojených s měřením emisí v autoopravnách. Tento problém, který se dříve zdál být okrajovým, se dnes stává běžnou praxí a ohrožuje nejen životní prostředí, ale i bezpečnost na silnicích, uvádí DopravaDnes.cz.
Jak fungují podvody s emisemi? Skrytá hrozba pro životní prostředí i řidiče
Podvody s emisemi zahrnují různé praktiky, jejichž cílem je obejít zákonné limity na množství škodlivých látek vypouštěných do ovzduší. Některé stanice měření emisí (SME) v autoopravnách manipulují s diagnostickými přístroji, aby vykazovaly nižší emise, než jaké vozidlo skutečně produkuje. Také emisní technici, zároveň servisní mechanici, používají tzv. šidítka, kterými manipulují třeba otáčky motoru. Další praktikou je zatajení nebo maskování závad na vozidle místo jejich opravy. A přesto, že vozidlo je emisně nevyhovující, těmito podvodnými způsoby technik učiní vozidlo při měření emisně vyhovující. Co za takovou službu obdrží technik SME se můžeme jen dohadovat, ale pravděpodobně se v našich dohadech nepleteme.
Proč jsou tyto podvody nebezpečné?
Podvody s emisemi mají závažné důsledky pro společnost jako celek. Především přispívají k vyššímu znečištění ovzduší, což má negativní dopady na veřejné zdraví. Zvýšená úroveň oxidu uhelnatého, oxidů dusíku a pevných částic v ovzduší může vést k respiračním onemocněním, alergiím a dalším zdravotním problémům, zejména u dětí a starších lidí.
Dále podvody podkopávají důvěru spotřebitelů ve stanicích měření emisí. Řidiči, kteří vědomě nebo nevědomě projdou emisní kontrolou díky podvodu, mohou být později překvapeni, když jejich vůz selže při jiných technických prohlídkách, třeba při silniční kontrole.
Z veřejných mediálních zdrojů je zřejmé, že emisní kontroly v České republice se staly terčem kritiky L. Fleischhanse z Asociace emisních techniků (ASEM), který tvrdí, že celý systém technických kontrol je podvodný. Luděk Šíp z STK ČR, však tato tvrzení odmítá jako nepodložená. Šíp zdůrazňuje, že současný systém technických kontrol ve stanicích STK je spolehlivý a stanice jsou přísně kontrolované státním odborným dozorem. K chybám nebo selháním jednotlivce sice dochází, ale jsou okamžitě řešeny. Ovšem měření emisí v autoopravnách, tedy v nezávislých stanicích měření emisí, je nedostatečně kontrolované a proto dochází k podvodům.
Pro vysvětlení: V ČR jen cca 100 STK měří i emise, ale především je u nás cca 1200 nezávislých SME, které nejsou regulované a které nepodléhají tak přísné a odborné kontrole jako STK. Ze všech měření emisí v uplynulém roce jich jen cca 5% dělaly STK, naproti otmu 95% emisních měření proběhla v nezávislých stanicích SME obvykle v autodílnách.
Šíp varuje, že deregulace STK, kterou navrhuje Fleischhans, by vedla jen k nárůstu podvodů, jak se to stalo v Polsku, kde jako zázrakem je 99,7% vozidel technicky úplně způsobilých, včetně emisí. „Deregulace STK problémy s emisemi skutečně neřeší,“ říká Šíp a obhajuje kvalitu a účinnost stávajících kontrol na STK. Dle průzkumu naší redakce je zřejmé, že mnohé podvody, o kterých Fleischhans mluví, se dějí právě v autoopravnách, nikoli na samotných STK, kde se provádí celková kontrola technického stavu vozidla. Je ovšem s podivem, že největším kritikem měření emisí je organizace, která sdružuje ty, kteří emise měří. Že by se tady jednalo o ono pověstné „zloděj křičí, chyťte zloděje“?
Zdroj: Tisková zpráva STK ČR
