9.8 C
Czech
Středa 12. listopadu 2025
EkonomikaPodle Mezinárodního měnového fondu by se ekonomika Ukrajiny mohla propadnout až o...

Podle Mezinárodního měnového fondu by se ekonomika Ukrajiny mohla propadnout až o 35 %

Ukrajinská ekonomika čelí v současnosti kvůli invazi Ruska propadu ekonomiky o 10 %. Podle Mezinárodního měnového fondu by však mohla při dlouhotrvající válce klesnout o více než třetinu. Oznámil proto, že bude Ukrajina letos v externím financování potřebovat nejméně 4,8 miliardy dolarů. Informoval o tom server BBC a The Guardian.

Pokud bude válka na Ukrajině pokračovat, mohla by země čelit poklesu ekonomiky až o 35 procent. Oznámil to Mezinárodní měnový fond (MMF) předtím, než ukrajinské vládě poskytl záchranný fond ve výši 1,4 miliardy dolarů. Jedná se o nejvyšší možnou částku, kterou jí mohl v současné situaci podle zavedených pravidel poskytnout.

Fond však upozorňuje, že na obnovu Ukrajiny bude potřeba mnohem více finanční pomoci. Například v externím financování by země podle něj potřebovala okolo 4,8 miliardy dolarů. Kvůli ruské invazi pak ukrajinská ekonomika v současnosti čelí s prohlubující se recesí propadu o 10 procent. Informoval o tom server BBC.

Při svém odhadu pak MMF vycházel ze zkušenosti jiných států zasažených válkou, jako je Irák nebo Sýrie. „S trvající válkou však zůstává situace extrémně proměnlivá a jakýkoli odhad v tomto stádiu je obrovsky nejistý,“ varoval však fond ve svém prohlášení. Dodal, že škody by mohly být ještě daleko horší.

Důvodem ekonomického propadu je především obrovské poškození ukrajinské infrastruktury, narušení trhu, ale také úmrtí civilistů a obrovské počty uprchlíků snažících se dostat ze země. „Vzhledem k masivní humanitární krizi na Ukrajině můžeme očekávat hlubokou recesi a obrovské náklady na rekonstrukci,“ popsal stav ukrajinské ekonomiky MMF.

Situace na Ukrajině bude mít vážný dopad i na globální ekonomiku

Ukrajinská ekonomika přitom loni vzrostla o 3 procenta, jelikož se jí dařilo především kvůli rekordní sklizni obilí. Podobný růst očekávala také do letošního roku. Nyní se však tamní vláda soustředí především na financování obrany a sociální výdaje. Většina ukrajinských společností také nadále platí daně.

Více než polovina bank však musela zavřít a centrální banka bojuje s dodávkami hotovosti do svých poboček a bankomatů. Obrovskou škodu pak podle serveru The Guardian způsobilo bombardování města Mariupol, ze kterého je vyváženo více než 50 procent exportů.

V roce 2014 a 2015 Ukrajina po ruské anexi Krymu rovněž utrpěla ekonomický šok. Tehdy její ekonomika spadla napřed o 6,6 a poté o 10 procent. Nyní však MMF varuje, že situace na Ukrajině bude mít devastující následky také pro globální ekonomiku. Například kvůli oslabení dodávek jídla, zvyšujícím se cenám za energii a dovoz zboží, stoupající inflaci nebo prohlubující se chudobě.

Reklama

Doporučujeme

KOMENTÁŘ: Buffett se loučí, už „bude potichu“. Čtyři lekce, které zanechal investorům

Legendární investor Warren Buffett poslal akcionářům své Berkshire Hathaway tradiční dopis. Naposledy. 95letý rodák z Omahy totiž s koncem roku odchází do důchodu a žezlo vlády předává Gregu Abelovi. I tak zůstane Buffett ikonou, která změnila pohled na investování. Proč?

Nové centrum EU posílí obranu proti manipulacím a dezinformacím

Evropská komise dnes představila iniciativu nazvanou Evropský štít demokracie, prostřednictvím které chce lépe čelit manipulacím s informacemi, vměšování do voleb a dezinformacím, zejména z Ruska. Informovala o tom komise v prohlášení. Jádrem iniciativy bude nové Evropské centrum pro demokratickou odolnost, které má koordinovat a sdílet informace o manipulačních a dezinformačních kampaních.

Ruské dronové útoky zabily na Ukrajině jednoho muže a pět osob zranily

Ruské dronové útoky si dnes na Ukrajině vyžádaly nejméně jednu oběť a několik zraněných, uvedly podle agentury DPA ukrajinské úřady. Hlavní velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes podle agentury AP uvedl, že ruská armáda obsadila tři osady na jihu Záporožské oblasti. Nejtvrdší boje se podle něj odehrávají v obléhaném Pokrovsku a v poslední době zesílily i boje u měst Kupjansk a Lyman. Ukrajinská armáda uvedla, že útočila na jihu Ruska na jeden z hlavních ruských podniků na výrobu polyethylenu.

Afghánské ženy mohou do nemocnice pouze v burce, nařídil podle Lékařů bez hranic Tálibán

Tálibán nařídil, aby všechny pacientky, pečovatelky i zaměstnankyně při vstupu do veřejných zdravotnických zařízení v afgánském městě Herát nosily burku – úplný islámský závoj zakrývající celé tělo i obličej. Opatření vstoupilo v platnost 5. listopadu.

Trumpův postoj ke klimatu je příležitostí pro Čínu, míní architektka Pařížské dohody

Americký prezident Donald Trump sice zpochybňuje klimatickou krizi jako „největší podvod v historii“, ale podle Christiany Figueres, hlavní architektky Pařížské klimatické dohody, to svět nezastaví. Spojené státy tím podle ní přenechávají vedení v boji s klimatickou změnou Číně, která se stává dominantní silou v oblasti čistých technologií.

U libyjských břehů se pohřešuje nejméně 42 migrantů, převrátil se s nimi člun

Nejméně 42 migrantů se pohřešuje poté, co se s nimi u pobřeží Libye na začátku tohoto měsíce převrátil gumový člun. Uvedla to dnes agentura AFP s odvoláním na Mezinárodní organizaci pro migraci (IOM), podle níž jsou migranti pravděpodobně mrtví. Libyjským úřadům se podařilo zachránit sedm ze 49 lidí na palubě. Příčinou neštěstí byly vysoké vlny.

Napětí na klimatickém summitu COP30. Původní obyvatelé Amazonie žádají větší prostor

V brazilském městě Belém došlo na klimatickém summitu COP30 k nečekaným nepokojům. Skupiny původních obyvatel a aktivistů se dostaly do konfliktu s ochrankou OSN. Za výkřiky o ochraně pralesa a právu na účast v rozhodování stojí dlouhodobá frustrace z prázdných slibů.

Baristé Starbucks opět stávkují, zákonodárci vyzývají k uklidnění situace

Americký kavárenský řetězec Starbucks znovu zasáhly stávky baristů, kteří požadují vyšší mzdy a navýšení počtu zaměstnanců. Nehledě na změnu strategie, prosazovanou novým generálním ředitelem Brianem Niccolem, společnost roste pomalu a její reputace mezi zákazníky není optimální. Stovka zákonodárců Niccola v dopisech vyzvala k jednání s odbory.

Poptávka po fosilních palivech může růst dalších 25 let, varuje IEA

Poptávka po ropě a zemním plynu poroste až do poloviny století, pokud svět nezmění svou současnou energetickou politiku. Ve své nové zprávě World Energy Outlook to uvádí Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Podle ní se vlády odvracejí od klimatických závazků a směřují k politice, která dává přednost jistotě dodávek a nízkým cenám před snižováním emisí.

Největší zabavení bitcoinů v historii: čínská podnikatelka dostala 11 let vězení

Britský soud poslal do vězení čínskou podnikatelku Qian Zhimin, která prala kryptoměny získané z obřího finančního podvodu. Žena dostala trest 11 let a 8 měsíců poté, co se přiznala k praní špinavých peněz. Policie u ní zabavila víc než 61 tisíc bitcoinů – dnes v hodnotě přes šest miliard dolarů.

Vyšetřování výbuchu u Červené pevnosti odhalilo plány na další atentáty

Vyšetřování exploze u Červené pevnosti v Dillí odhalilo nové podrobnosti. Lékař Muzammil Ganaie, zatčený kvůli napojení na teroristickou buňku, při výslechu přiznal, že on a jeho kolega Umar Nabi si místo útoku předem obhlédli. Útok plánovali původně na 26. ledna, Den republiky, a později také během svátku Diwali, ale akce nakonec neproběhla.

Venezuela se připravuje na válku s USA, rozmisťuje „muzejní“ ruské zbraně

Venezuela se připravuje na možný americký pozemní útok a začala rozmisťovat zbraně, včetně desítky let starého ruského vybavení. Strategie jihoamerické země spočívá v guerillové „partyzánské“ válce a vyvolávání chaosu. Proti americké armádě však nemá sebemenší šanci, hodnotí venezuelští experti.

Nejvyšší soud USA umožnil Trumpovi dále nevyplácet potravinovou pomoc

Nejvyšší soud Spojených států v úterý místního času prodloužil pozastavení platnosti soudního příkazu, který nařizoval administrativě amerického prezidenta Donalda Trumpa vyplatit potravinovou pomoc 42 milionům Američanů. Informovaly o tom dnes agentury.

Protest původních obyvatel narušil klimatický summit COP30 v Brazílii

Na klimatickém summitu COP30 v brazilském Belému došlo v úterý k potyčkám mezi demonstranty a ochrankou. Desítky protestujících, převážně z řad původních obyvatel Amazonie, se dostaly do areálu konference, kde jednají delegáti z téměř dvou set zemí. Požadovali větší vliv na rozhodování o ochraně pralesa a svých území.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama