1.6 C
Czech
Úterý 25. listopadu 2025
ZprávyPapež František se omluvil gayům za hanlivý výraz

Papež František se omluvil gayům za hanlivý výraz

Papež František se omluvil poté, co byl citován, jak použil hanlivý a vulgární výraz na adresu homosexuálů. Informuje o tom AP News, ABC News a další servery.

Italská média v pondělí citovala nejmenované italské biskupy, kteří uvedli, že papež František při setkání žertem použil výraz „buzeranti“, když mluvil italsky. Tento termín použil, když stvrdil zákaz Vatikánu umožnit homosexuálům vstup do seminářů a kněžské svěcení. Podle médií mluvil papež za zavřenými dveřmi, a jeho slova vyvolala mediální bouři.

Rozruch, který následoval, zdůraznil, jak oficiální církevní učení o homosexualitě často naráží na nepřiznanou skutečnost, že v kněžském stavu je spousta homosexuálů. Existuje mnoho LGBTQ+ katolíků, kteří chtějí být plnohodnotnou součástí života a svátostí církve, píše AP News.

Vatikánský mluvčí Matteo Bruni vydal prohlášení, v němž citoval papežovu omluvu. „Papež nikdy neměl v úmyslu někoho urazit, nebo se vyjadřovat homofobně. Omlouvá se těm, kteří byli uraženi jeho údajným výrokem, o němž informovali jiní,“ uvedl Bruni.

Bruni připomněl, že argentinský papež, který homosexuálním katolíkům pomáhá, vždy trval na tom, že v katolické církvi je „místo pro každého“. Jak připomíná ABC News, hlava katolické církve byla vstřícná k homosexuálům už v roce 2013, kdy se František ujal stolce.

Tímto prohlášením se Vatikán opatrně vyhnul přímému potvrzení, že papež vulgární termín skutečně použil. Bruni nepopřel, že to papež František řekl. Vatikán však nikdy nepotvrzuje ani nevyvrací slova, která se vyřknou za zavřenými dveřmi.

Gayové do církve oficiálně nesmí

Větší problém, než samotný výrok, je pro zastánce inkluze fakt, že papež gayům zavírá dveře do církve. „Více než urážka, kterou papež pronesl, poškozuje institucionální církev to, že trvá na ‚zákazu‘ kněžství pro homosexuály. Jako bychom všichni neznali a nesloužili po boku mnoha a mnoha nadaných, celibátních homosexuálních kněží,“ poznamenala Natalia Imperatori-Lee, vedoucí katedry religionistiky na Manhattan College.

František promluvil na shromáždění italské biskupské konference, která nedávno schválila nový dokument popisující vzdělávání italských seminaristů. Dokument, který nebyl zveřejněn, dokud jej Svatý stolec nepřezkoumá, se údajně snažil omezit absolutní zákaz homosexuálních kněží ze strany Vatikánu. A to tím, že zavedl otázku celibátu jako hlavního požadavku na kněze, ať už homosexuální nebo heterosexuální.

Vatikánský zákaz byl formulován v dokumentu Kongregace pro katolickou výchovu z roku 2005. Zmiňuje jej i pozdější dokument z roku 2016. Církev podle něj nemůže přijímat do seminářů ani vysvěcovat muže, kteří „praktikují homosexualitu, projevují hluboce zakořeněné homosexuální sklony nebo podporují tzv. gay kulturu“.

Tento postoj byl dlouho kritizován jako homofobní a pokrytecký u instituce, která ve svých řadách jistě počítá s homosexuálními kněžími. Zesnulý psychoterapeut Richard Sipe, někdejší benediktinský mnich, který vyučoval v amerických seminářích, na počátku roku 2000 odhadoval, že až 30 procent amerického kléru je homosexuálně orientováno.

Reklama

Doporučujeme

Soud: Homosexuální manželství uzavřené v jedné zemi musí být uznáváno v celé unii

Země Evropské unie musejí uznávat manželství stejnopohlavních párů uzavřené v souladu se zákonem v jiné členské zemi, rozhodl dnes Soudní dvůr Evropské unie. Podle soudu Polsko pochybilo, když neuznalo manželství dvou polských občanů uzavřené v Německu s odůvodněním, že polské právo nepovoluje sňatek osob stejného pohlaví. Iniciativa Jsme fér, která prosazuje v ČR manželství pro všechny, verdikt uvítala. Podle ní tak také české úřady budou muset manželské svazky dvou mužů či dvou žen ze zahraničí uznávat jako manželství, ne jen jako partnerství.

Německý ministr varoval, že Rusko bude nebezpečím i po konci války

Rusko bude pro Evropu představovat nebezpečí i v případě, že se podaří dosáhnout dohody na ukončení války na Ukrajině. Na konferenci o zahraniční politice, kterou pořádá nadace Körber-Stiftung, to dnes řekl německý ministr zahraničí Johann Wadephul. Později uvedl, že to, kdy válka na Ukrajině skončí, záleží jen na ruském prezidentovi Vladimirovi Putinovi.

Devět dětí zahynulo při pákistánském útoku v Afghánistánu, Tálibán slíbil odvetu

Nejméně devět dětí a jedna žena zahynuly při nočním útoku pákistánských sil, které bombardovaly dům v afghánské provincii Chóst. Uvedl to dnes mluvčí afghánského vládnoucího hnutí Tálibán Zabíhulláh Mudžáhid. Další čtyři civilisté podle něj utrpěli zranění při pákistánských útocích v provinciích Kunar a Paktika, informovala agentura Reuters. Tálibán podle AFP uvedl, že nezbytným způsobem a v pravý čas na pákistánské údery odpoví, Pákistán se k nim ale nehlásí.

Klimatické změny, nebo boží trest? Íránci se modlí za déšť, jejich zemi pustoší zoufalé sucho

Imámové v mešitách se modlí za déšť, lidé „prosí Boha“ u svatyň a v přírodě, upírajíc zraky k nebesům bez mraků, meteorologové počítají hodiny do okamžiku, kdy by mohl přijít déšť, po němž ale není ani stopy. Titulky médií zmiňují absenci srážek jako událost roku, zatímco vláda mluví o evakuaci Teheránu. Írán sužuje sucho, které se objeví „jednou za století."

USA podmiňují snížení cel na ocel a hliník ústupky EU v digitálních pravidlech

Evropa by měla přehodnotit svůj postoj k americkým technologickým společnostem, pokud chce nižší cla na ocel a hliník. Řekl to americký ministr obchodu Howard Lutnick. Přísná pravidla pro technologické giganty jsou pro USA citlivým tématem stejně jako pro Evropu vysoká cla na ocel a hliník.

Zelenskyj by mohl tento týden jednat s Trumpem ve Washingtonu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj by podle ukrajinských médií, odvolávajících se na ukrajinské a americké zdroje obeznámené se situací, už tento týden mohl odcestovat do Washingtonu, aby se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem jednal o upraveném mírovém návrhu. Tyto zprávy se objevily po klíčových rozhovorech v Ženevě.

USA jednají v Abú Zabí s ukrajinskou a ruskou delegací

Náměstek amerického ministra obrany Dan Driscoll v pondělí přijel do Abú Zabí, aby tam jednal se šéfem ukrajinské vojenské rozvědky (HUR) Kyrylem Budanovem a ruskou delegací v rámci snah USA ukončit válku Ruska proti Ukrajině. Rozhovory mezi Driscollem a ruskými zástupci začaly v pondělí večer a mají pokračovat dnes. S odvoláním na nejmenovaného amerického činitele a dvě další osoby obeznámené s jednáním to dnes napsal list Financial Times (FT).

Francouzský průzkum ukazuje, že prezidentské volby vyhraje vůdce krajní pravice Bardella

Francouzská politická scéna se opět otřásá. Nejnovější průzkumy ukazují, že třicetiletý Jordan Bardella je dnes nejsilnějším kandidátem pro prezidentské volby v roce 2027. Podpora šéfa Národního sdružení roste a staví ho do role favorita, která ještě nedávno patřila Marine Le Pen.

Ukrajina a Rusko informují o obětech a raněných po náletech dronů

Nejméně dva lidé přišli o život a několik dalších utrpělo zranění při ruském útoku na Kyjev a okolí, informovaly ukrajinské úřady. Tři lidé byli zabiti apři náletu ukrajinských dronů na Taganrog u Azovského moře. Dalších šest lidí, z toho čtyři v Novorossijsku, zranily ukrajinské drony při útocích v Krasnodarském kraji na jihu evropského Ruska., oznámil gubernátor Veniamin Kondraťjev.

Na COP30 padla shoda na nové klimatické dohodě, ale bez závazků k omezení fosilních paliv

Klimatický summit COP30 skončil dohodou, která posouvá financování pro chudší státy, ale vyhýbá se přímému závazku k ústupu od fosilních paliv. Vyjednávání provázely spory, kritika i obavy, že svět ztrácí šanci na dosažení cíle 1,5 °C.

Brazilský nejvyšší soud odhlasoval, že Bolsonaro po manipulaci s monitorovacím náramkem zůstane ve vězení

Brazilská politická scéna znovu vibruje napětím. Nejvyšší soud v Brasílii potvrdil vazbu bývalého prezidenta Jaira Bolsonara poté, co přiznal, že se pokusil poškodit svůj elektronický náramek. Incident rozvířil emoce mezi jeho stoupenci i odpůrci a znovu otevřel otázku jeho odsouzení za pokus o převrat po prohraných volbách v roce 2022.

Si Ťin-pching v telefonátu s Trumpem řešil připojení Tchaj-wanu

Čínský prezident Si Ťin-pching dnes v telefonátu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem řešil připojení Tchaj-wanu k Číně a názorové rozdíly v řešení války na Ukrajině. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na čínský státní tisk. Oba státníci se sešli naposledy v říjnu v Jižní Koreji, kde řešili příměří v obchodní válce mezi těmito dvěma největšími ekonomikami světa.

KOMENTÁŘ: Trh ve víru paradoxů. Výsledky Nvidie šokovaly, strach z bubliny stejně sílí

Je AI bublina reálná? Nebo jde jen o výmysl, který se šíří hlavami investorů a šéfů firem na Wall Street? Na více než rok nezodpovězenou otázku zareagovala společnost Nvidia, když představila rekordní kvartální výsledky. Jenže investorům to bylo málo a prožili si děsivý týden. Proč?

Erdogan řekl Putinovi, že Turecko přispěje k úsilí o dosažení míru

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan řekl v telefonátu svému ruskému protějšku Vladimirovi Putinovi, že Ankara přispěje k jakémukoliv diplomatickému úsilí o zprostředkování přímého kontaktu mezi Moskvou a Kyjevem i ke snahám o dosažení spravedlivého a trvalého míru. Podle agentury Reuters to dnes uvedla Erdoganova kancelář. Kreml oznámil, že prezidenti telefonicky projednali americký návrh na ukončení rusko-ukrajinské války.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama