Podle středečního vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa může být hned několik velkých amerických měst zbaveno přístupu k penězům z federálních rozpočtů. V prohlášení Bílého domu jsou konkrétně vyjmenována města New York, Portland, Oregon, Seattle a Washington, D.C.

„Má vláda nedopustí, aby byly dolary z federálních daní využívány k financování měst, která se vlastní nečinností proměnila v zóny bez vlády zákona,“ uvádí se v Trumpově memorandu, které pokračuje: „Má-li federální vláda zajistit, že federální zdroje nebudou (…) utraceny způsobem, který je v příkrém rozporu se slibem naší vlády ochraňovat životy, svobodu a majetek, je nezbytné, aby zrevidovala využívání federálních zdrojů samosprávami, která umožňují anarchii, násilí a ničení amerických měst.“

Podle starosty města Portland Teda Wheelera prezident opět cílí „výhradně na progresivní obce s demokratickými starosty, které nazývá ‚anarchistickými samosprávami'“. Wheeler označil Trumpův plán, který podle něj rozděluje americkou veřejnost, za „nebezpečný a destruktivní“.

Ke kritice se připojila také starostka Seattlu Jenny Durkan. „Jedná se o nejnovější pokus odvést pozornost od skutečnosti, že COVID-19 nakazil více než 6 milionů Američanů, 185 000 lidí zabil a zničil americkou ekonomiku,“ uvedla Durkanová na Twitteru. Jedinou „zónou anarchie“ v USA, kde se neberou ohledy na vládu zákona, je podle ní Bílý dům.

Server CNN se pozastavuje nad tím, že memorandum nezmiňuje Minneapolis nebo město Kenosha ve Wisconsinu, kde se také protestovalo. Města ale leží v politicky méně vyhraněných státech, které by mohly výrazněji promluvit do nadcházejících prezidentských voleb.

Ruský opoziční předák Alexej Navalnyj, který v srpnu zkolaboval během letu z Tomsku do Moskvy, byl otráven „nervově paralytickou látkou ze skupiny Novičok.“ Podle serveru BBC to ve svém oficiálním prohlášení uvedla německá vláda.

Navalného let byl odkloněn do Omsku, kde o politického aktivistu tři dny pečovali místní lékaři. Následně byl na žádost svých spolupracovníků převezen do berlínské nemocnice Charité. Němečtí lékaři nyní ve spolupráci s armádními odborníky našli u pacienta prokazatelné známky otravy nervově paralytickou látkou. Tým Alexeje Navalného obvinil z otravy prezidenta Vladimira Putina. Kreml vinu odmítá.

Německá kancléřka Angela Merkel uvedla, že Navalnyj se stal terčem pokusu o vraždu, a že svět bude od Ruska očekávat vysvětlení. „Stojíme před vážnými otázkami, které může a musí zodpovědět výhradně ruská vláda,“ uvedla Merkelová a pokračovala: „Někdo se (Navalného) pokusil umlčet. Jménem celé německé vlády to co nejdůrazněji odsuzuji.“

K odsudku se ve svém vyjádření připojila také Evropská unie. Podle jejích představitelů je nezbytné, aby ruská vláda „pokus o atentát“ transparentně a důkladně vyšetřila. Viníci musejí podle EU čelit spravedlnosti. Evropská unie bude „situaci bedlivě sledovat a projedná její možné dopady“.

Podle ruské strany nejsou obvinění doložena potřebnými důkazy. „Kde jsou fakta, kde jsou chemické vzorce, alespoň nějaký náznak informace?“ uvedla ve svém vyjádření mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharova. 

Rusko bylo v minulosti podezíráno z několika podobných útoků na své odpůrce. Mezi nejznámější patří případ bývalého ruského agenta Alexandra Litviněnka, který v roce 2006 podlehl otravě radioaktivním poloniem. Novičok byl použit před dvěma lety proti jinému bývalému agentovi Sergeji Skripalovi a jeho dceři Julii. Oba útok přežili.

Tropická bouře Nana by měla před příchodem do Belize, který meteorologové očekávají ve čtvrtek ráno, zesílit na hurikán, informovalo ve středu americké Národní středisko pro hurikány (NHC).

Ve středu by Nana měla projít kolem severního pobřeží Hondurasu. Pro celou oblast honduraského pobřeží, Belize, Guatemaly a poloostrova Yucatán v Mexiku už meteorologové vydali výstrahu před hurikánem. Očekává se silný vítr, deště i záplavy.

Nana je už 14. bouří letošní hurikánové sezóny. NHC uvedlo, že patnáctou pojmenovanou bouří je Omar, který se objevil u východního pobřeží Spojených států a směřuje dál od pevniny. Tu by tak neměl zasáhnout.

Dosud nejsilnější bouří tento rok byla Laura, která udeřila na pobřeží Louisiany jako hurikán čtvrté kategorie minulý týden ve čtvrtek ráno s větrem s rychlostí 240 kilometrů za hodinu. Z tohoto státu hlásili závažné škody a spolu se sousedním Texasem nejméně 15 úmrtí.

Zasaženou oblast v sobotu navštívil americký prezident Donald Trump.

Trump navštívil město Lake Charles Louisianě, kde sídlí rafinerie a chemické závody. Prohlédl si tam čtvrt s vyvrácení stromy a poškozenými domy. Následně zamířil do skladu s humanitárními zásobami.

Prezident podle místních médií řekl, že ztráty na životech související s hurikánem jsou „strašlivé“.

Zásah policejních složek se odehrál na Náměstí Nezávislosti v Minsku během úterního studentského protestu. Podle CNN se protesního pochodu zúčastnilo mezi třemi a pěti tisíci lidí. Kolem čtyřiceti mladých lidí bylo policisty po zásahu odvlečeno do policejních antonů. Podle organizací monitorujících dodržování lidských práv v Bělorusku se přitom jednalo o pokojný protest.

Běloruská veřejnost se bouří už čtvrtým týdnem. Spouštěčem nepokojů se stalo mezinárodně zpochybňované vítězství Alexandra Lukašenka v prezidentských volbách, ve kterých porazil protikandidátku Svjatlanu Cichanousku. Cichanouska, která se po zatčení svého politicky aktivního manžela stala hlavní tváří běloruské opozice, je nyní sama v exilu v Litvě.

Lukašenkova autokratická vláda trvá v Bělorusku už 26 let. Během návštěvy na vysoké škole ve městě Baranoviči běloruský prezident na adresu současných protestů prohlásil: „To všechno přejde.“ Lukašenko se v posledních dnech několikrát objevil na veřejnosti ozbrojen útočnou puškou.

Během protestů byla podle BBC odebrána akreditace 19 běloruským novinářům pracujícím pro BBC a další zahraničí média. Dva reportéři agentury Associated Press byli ze země vyhoštěni.

Ve Francii dnes stane před soudem čtrnáct lidí, obviněných z pomoci na přípravě útoků z ledna 2015. Během tří dnů bylo tehdy v Paříži v souvisejících teroristických útocích zabito sedmnáct lidí. Dvanáct obětí přišlo o život v redakci satirického magazínu Charlie Hebdo a jejím bezprostředním okolí. Hlavním důvodem masakru měly být karikatury proroka Mohameda, které časopis zveřejnil.

Militantní islamisté, kteří se útoku přímo účastnili, byli později zastřeleni při policejním zásahu. Čtrnáct obviněných v dnes zahájeném soudním řízení jim mělo poskytovat pomoc a podporu.

Státní zástupce Jean-François Ricard pro rozhlasovou stanici France Info uvedl, že jejich zapojení do útoků nebylo okrajové. Před soudem podle něj stojí jednotlivci, kteří se zapojili „do logistiky, přípravy událostí, kteří poskytli finanční prostředky, operační materiál, zbraně a ubytování.“ To vše je podle Ricarda „pro teroristickou akci stěžejní.“

Do masových protestů proti útoku, vedených pod heslem „Je suis Charlie“, se před pěti lety zapojily miliony lidí v mnoha městech světa.

Současná redakce magazínu Charlie Hebdo zareagovala na zahájení procesu opětovným otištěním kontroverzních karikatur ve svém nejnovějším čísle. Podle redakčního úvodníku po tomto kroku mnozí čtenáři už dlouho volali. „Vždycky jsme to ale odmítali. Ne proto, že se to nesmí… ale proto, že jsme čekali, až k tomu bude nějaký dobrý důvod.“ Zveřejnit karikatury v týdnu, kdy byl zahájen soudní proces, považují redaktoři za „zásadní“.

Soud s dalšími obviněnými z teroristických útoků z roku 2015 měl původně začít už letos v březnu, ale musel být přeložen kvůli koronavirovým opatřením. Vynesení rozsudku se očekává v listopadu.