Kapitulace sil bránících ukrajinský Mariupol před útoky ruské armády nepřichází v úvahu, sdělila vicepremiérka země Iryna Vereščuková zpravodajskému portálu Ukrajinska pravda. Ke složení zbraní vybídla obránce přístavního města na jihovýchodě Ukrajiny ruská strana. Vereščkuková naopak vyzvala ruské vojáky, aby bez dalších odkladů otevřeli humanitární koridor, který by umožnil evakuaci civilistů ze města.

Z Rusy obléhaného Mariupolu se sice v neděli podařilo evakuovat 3985 lidí, ve městě ale dál zůstává většina z jeho přibližně 400.000 obyvatel. Nefungují tam dodávky elektřiny ani tepla, je problém s nedostatkem vody, potravin a léků. Město na pobřeží Azovského moře čelí intenzivnímu bombardování.

Ruský generál Michail Mizincev sdělil, že těm, kdo dnes složí zbraně, bude zajištěn bezpečný odchod do oblastí ovládaných Kyjevem. Podle Mizinceva budou humanitární koridory z města otevřeny od 10:00 moskevského času (8:00 SEČ).

„O žádné kapitulaci a složení zbraní nemůže jít řeč. Už jsme to dali ruské straně vědět,“ zdůraznila vicepremiérka Vereščuková.

Ruské ministerstvo obrany podle portálu Ukrajinska pravda adresovalo Ukrajině oficiální dokument, v němž vzneslo ultimátní požadavek, aby ukrajinští obránci opustili Mariupol.

„Má to osm stran, kde jsou i návraty do dějin a další nesmysly,“ sdělila také vicepremiérka. „Stejný dopis poslali OSN a Mezinárodnímu výboru Červeného kříže a doufali, že mezinárodní struktury začnou na Ukrajinu vyvíjet tlak. Ale to se nestalo. Mezinárodní výbor Červeného kříže i OSN chápou, že jde o manipulaci Ruska,“ dodala Vereščuková.

„Místo toho, abyste ztráceli čas psaním osmi stran, otevřete jednoduše koridor,“ vzkázala podle svých slov Vereščuková ruskému ministerstvu obrany.

Ruská armáda v obléhaném ukrajinském městě Mariupol bombardovala uměleckou školu, ve které se údajně ukrývalo asi 400 lidí. Oznámila to dnes rada města; počet obětí útoku není znám. Ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj ve svém pravidelném nočním projevu prohlásil, že ruské obléhání Mariupolu je válečný zločin, který se bude připomínat po staletí. Vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi uvedl, že kvůli ničivé válce na Ukrajině již muselo opustit své domovy deset milionů lidí. Více než tři miliony z nich odešly z vlasti, další vyhledali útočiště uvnitř Ukrajiny. Slovenský ministr obrany Jaroslav Naď dnes sdělil, že na Slovensko přicházejí první jednotky ze zemí NATO, které mají na starosti rozmístění systému protivzdušné obrany Patriot.

Ve městě Mariupol na břehu Azovského moře zůstává již dva týdny uvězněno přibližně 400.000 lidí, kteří se ukrývají před intenzivním ruským bombardováním. Podle ukrajinské ombudsmanky bylo ve městě zničeno 70 procent domů. V sobotu podle místních úřadů bombardování zničilo i místní uměleckou školu. Neznámý zůstává rovněž osud asi tisícovky lidí, kteří se údajně schovávali v krytu pod mariupolským divadlem, které se také stalo tento týden terčem bombardování. Zachránit se z něj zatím podařilo 130 osob.

Podle starosty města záchrannou operaci komplikují boje, které se již přesunuly i do centra Mariupolu. Poslankyně ukrajinského parlamentu Lesja Vasylenková uvedla, že v Mariupolu byla zničena i jedna z nevětších metalurgických továren v Evropě, podnik Azovstal.

Ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková informovala, že na dnešek je plánováno vytvoření sedmi humanitárních koridorů, jimiž by měli být z ostřelovaných měst evakuováni další civilisté. Úřady v Mariupolu ale obvinily ruskou armádu, že několik tisíc obyvatel města proti jejich vůli převezla během uplynulých dní do Ruska.

Generální štáb ukrajinské armády v noci na dnešek oznámil, že situace na bojišti se za poslední den příliš nezměnila. Poradce ukrajinského prezidenta Oleksij Arestovyč později řekl, že frontové linie mezi ukrajinskými a ruskými silami jsou „prakticky zamrzlé“, protože Rusko nemá dostatek bojových sil k dalšímu postupu.

Deník The New York Times dnes napsal, že podle analytiků a činitelů v USA a Británii se ruské jednotky na Ukrajině potýkají s těžkými ztrátami a nedaří se jim dobývat větší města, ale bombardování obyvatel se stupňuje. Podle washingtonského ústavu pro válečná studia (Institute for the Study of War) by nyní mohla následovat „velmi násilná a krvavá“ fáze války, která může trvat i měsíce.

Moskva bombardování civilních cílů popírá a tvrdí, že se zaměřuje na vojenskou infrastrukturu. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že v sobotu večer a dnes brzy ráno vypálilo proti cílům na Ukrajině řízené střely z lodí v Černém a Kaspickém moři a také znovu použilo hypersonické střely. Ty byly odpáleny ze vzdušného prostoru nad Krymem, který Rusko anektovalo v roce 2014. Terčem se podle ruské strany staly továrna v Nižynu, kde se opravují ukrajinská obrněná vozidla poškozená v bojích, a sklad paliva pro ukrajinskou armádu v Kosťantynivce nedaleko města Mykolajiv. V sobotu ruská armáda uvedla, že poprvé použila hyperzvukové střely Kinžal v boji.

Ukrajinský prezident Zelenskyj dnes informoval, že Ukrajinská Rada národní bezpečnosti a obrany (RNBO) zakázala činnost stran s vazbami na Rusko. Zákaz se týká parlamentních stran Opoziční platforma a Opoziční blok, jakož i devíti dalších mimoparlamentních uskupení. Opatření bude platit po dobu válečného stavu.

Severoatlantická aliance v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu posiluje své východní křídlo. Slovenský ministr obrany Naď dnes oznámil, že na Slovensko přicházejí první jednotky NATO, které mají na starosti rozmístění systému protivzdušné obrany Patriot a proces bude v příštích dnech pokračovat. Dočasně bude systém umístěný na letecké základně Sliač. Systémy Patriot slíbilo na Slovensko poslat Německo a Nizozemsko.

Papež František dnes označil ruskou invazi na Ukrajinu za neopodstatněný a nesmyslný masakr. Světové lídry požádal, aby „tuto odpornou válku“ zastavili.

Pozice Ruska a Ukrajiny ve vyjednávání spojených s probíhající válkou se v jistých důležitých ohledech přiblížily, uvedl turecký ministr zahraničí Mevlut Cavusoglu. Podle agentury Reuters také řekl, že Turecko vidí možnost uzavření příměří, nenastane-li obrat v trendu rozhovorů. Ruští a ukrajinští vyjednavači za 25 dní od vpádu ruských vojsk do sousední země absolvovali několik kol jednání, zatím bez výraznějších výsledků.

Někteří zástupci ruských politických a obchodních elit údajně zvažují svržení prezidenta Vladimira Putina, aby mohly být znovu obnoveny vztahy Moskvy se západními zeměmi. S odvoláním na tvrzení ukrajinských zpravodajských služeb to uvedlo ukrajinské ministerstvo obrany. Putinovým nástupcem by se měl stát současný šéf Federální bezpečnostní služby (FSB) Alexander Bortnikov.

Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva (OHCHR) dnes informoval, že od začátku války bylo na Ukrajině zabito nejméně 902 civilistů a nejméně 1459 dalších utrpělo zranění. Od sobotní bilance počty narostly o 55 potvrzených úmrtí a 60 zranění.

Papež František dnes označil ruskou invazi na Ukrajinu za neopodstatněný a nesmyslný masakr. Světové lídry požádal, aby „tuto odpornou válku“ zastavili, informovala agentura Reuters.

„Násilná agrese proti Ukrajině bohužel nepolevuje,“ uvedl papež při svém pravidelném týdenním požehnání poutníkům na Svatopetrském náměstí ve Vatikánu. „Je to nesmyslný masakr, kde se každý den opakují krutosti a zvěrstva,“ dodal.

„Neexistuje pro to žádné ospravedlnění,“ řekl František ve zjevné narážce na Kreml, který svou vojenskou invazi na Ukrajinu obhajuje potřebou sousední zemi demilitarizovat, „denacifikovat“ a zabránit údajné genocidě ruskojazyčného obyvatelstva.

Přestože se podle agentury AP jednalo o jedny z papežových nejsilnějších slov na toto téma, František se zdržel toho, aby Rusko označil za agresora. Papežové obvykle odsuzují války a jejich ničivé dopady na civilisty, aniž by jmenovitě uváděli ty, kteří za nimi stojí.

František také vyzval „všechny aktéry mezinárodního společenství“, aby usilovali o ukončení války. „Tento týden opět padaly rakety a bomby na staré lidi, děti a těhotné matky,“ řekl papež. Dodal, že jeho myšlenky směřují k milionům lidí, kteří prchají. „A cítím velkou bolest za ty, kteří ani nemají šanci utéct,“ uvedl František.

Papež hovořil i o své sobotní návštěvě nemocnice v Římě, kde se léčí děti zraněné na Ukrajině. „Jednomu z nich chyběla ruka a další mělo zranění na hlavě,“ řekl.

František také požádal, aby byli ukrajinští uprchlíci chráněni před možným obchodováním s lidmi. „Mysleme na tyto děti a ženy, které jsou bez práce, odloučené od svých manželů. Budou po nich pátrat supové společnosti. Prosím. Chraňme je,“ řekl.

Polské úřady už zaznamenaly náznaky, že obchodníci s lidmi se zaměřují na běžence z Ukrajiny. Informovaly, že zavedly určité preventivní kroky. Německé hlavní město Berlín varovalo ukrajinské uprchlíky, aby nepřijímali nabídky peněz nebo ubytování na hlavním vlakovém nádraží kvůli obavám, že by mohli být zlákáni k nucené prostituci nebo jiným formám obchodování s lidmi.

Počet vojáků rukujících do polské armády stoupá, rostou žádosti o vydání cestovních pasů a vzpomínky na staré špatné časy studené války drásají kolektivní nervy Poláků. Píše o tom zpravodajský server Los Angeles Times.

Ruská invaze na Ukrajinu se v Polsku projevila víc, než jen přílivem uprchlíků, většinou žen a dětí. Zdá se, že historický protivník Polska – Rusko – usiluje o expanzi, která by mohla Varšavu vtáhnout do širšího konfliktu s potenciálně katastrofálními následky a ohrozit uspořádání po studené válce, díky němuž země prosperuje a žije svůj úspěšný evropský příběh.

Pocit neklidu je jasně patrný, i když se zdá, že život ve městech, jako je Varšava nebo Krakov, plyne normálním, byť hektickým tempem. „Ano, polská společnost je vyděšená,“ řekl Slawomir Debski, polský expert na zahraniční politiku, který působil jako poradce několika polských vlád. „Celá společnost si uvědomuje, jak hrozná, strašná a dramatická může být jakákoli konfrontace s Ruskem.“

Polsko je členem Evropské unie i Severoatlantické aliance pod vedením USA, což poněkud zmírňuje obavy, že by se snahy Moskvy o obnovení „velkého Ruska“ mohly nakonec přenést i do Polska.

Polsko má s Ruskem společnou hranici dlouhou 232 kilometrů a za sebou historii stovek let sporného soužití a hluboké vzájemné nedůvěry. A některým, zejména těm, kteří zažili studenou válku, se zdá, že štít NATO není dostatečně pevný.

NATO „je jen název“, říká jednašedesátiletá Dorota Karpinská, která provozuje jeden z mnoha pouličních stánků nabízejících obvařanky, tradiční polské pečivo stočené do kroužku. „Kdo ví, co vlastně dělají?“

Poláci, kteří se narodili už v postkomunistické éře, se konfliktu ve své zemi obávají méně než starší generace. Ovšem ruská invaze na Ukrajinu byla i pro ně varovným signálem.

„Staří lidé, jako jsou moji rodiče, mají pocit, že Rusko může kdykoli zaútočit,“ řekl 24letý student Andrzej Piszczek, sedící v kavárně zahalené modravým příkrovem cigaretového kouře. „Říkají: ‚Nikdy nevíš. Musíme se připravit, musíme nakoupit mouku, benzin.'“

Mnozí dodávají, že současná situace se dost liší od dob studené války, kdy se všeobecně věřilo, že se ani Rusko, ani Západ neuchýlí k použití jaderných zbraní, které by dokázaly vyhladit velkou část planety. Ale nyní v souvislosti s invazí ruského prezidenta Vladimira Putina na Ukrajinu a jeho jadernými hrozbami žádný takový pocit bezpečí neexistuje.

„Jaderné vydírání teď máme neustále na pořadu dne,“ řekl Wlodzimierz Marciniak, politolog a bývalý polský velvyslanec v Rusku. „Už to není studená válka, je pěkně žhavá a je hned vedle,“ dodal.

Ulice starobylého Krakova jsou v poslední době svědkem nového jevu: Centrem města se procházejí neozbrojení američtí vojáci ve vojenských uniformách, prohlížejí si výlohy obchodů, navštěvují turistická místa, zastavují se na kávu.

Dlouholetí obyvatelé říkají, že skupiny uniformovaných vojáků se tu objevily teprve v posledních dnech, po ruské invazi na Ukrajinu a posílení amerických sil v Polsku.

Nedávno odpoledne 39letá Magda, servírka v restauraci, požádala skupinku amerických vojáků, jestli si s nimi může udělat selfie. Magda, která si nepřála zveřejnit celé své jméno, říká, že v ní přítomnost amerických vojáků vyvolává jak pocit jistoty, že Amerika kryje Polsku záda, tak obavu, že se může schylovat k širšímu konfliktu.

Polský tisk informoval o zvýšení počtu žádostí o pasy od těch, kteří chtějí mít v případě potřeby možnost urychleně opustit zemi. Úřady také zaznamenaly rostoucí počet nových rekrutů do sil územní obrany, což je jakási záložní složka armády.

Konflikt a jeho možné následky pro Polsko jsou tématem každodenních rozhovorů – v obchodech, ve veřejné dopravě, v parcích i v domácnostech. Televizní obrazovky v barech, restauracích a domácnostech zprostředkovávají nejnovější události nervózním divákům.

„Tak co je dneska nového?“ ptal se nedávno muž ve frontě v obchodě s potravinami ve Varšavě jiného nakupujícího. Vůbec přitom nemusel zmínit Rusko nebo Ukrajinu, oba věděli, o čem je řeč.

Všude na ulicích jsou vidět ukrajinské vlajky a odznaky na klopě, stejně jako nápisy na zdech potvrzující „solidaritu“ s Ukrajinou. „Můžeme říct, že každý z nás je teď ve válce. Bojujeme tím, že každý děláme, co můžeme, abychom pomohli,“ řekl devatenáctiletý Mikolaj Szlachta, jeden z mnoha dobrovolníků v zelených vestách, kteří pomáhají davům vyčerpaných ukrajinských uprchlíků na hlavním nádraží v Krakově.

Mnozí Poláci považují katastrofický scénář, který se odehrává na sousední Ukrajině, za něco, co by se mohlo stát i v Polsku, jež bylo po staletí zapleteno do velmocenských intrik mezi Ruskem, Německem a někdejším Rakouskem-Uherskem.

Stopy posledního světového konfliktu nejsou v Polsku nikdy moc daleko. Na začátku druhé světové války sem vtrhlo nacistické Německo i Sovětský svaz, což si vyžádalo ohromující ztráty na lidských životech.

Čtvrť Kazimierz byla dlouho srdcem krakovské židovské komunity, která před nacistickým pogromem představovala asi čtvrtinu předválečné populace města. Bývalá židovská čtvrť je dnes místem s módními bary, kavárnami a butikovými hotely. V centru Krakova je možné nasednout na autobus, který po hodině jízdy na západ dojede do nechvalně proslulého nacistického tábora smrti v Osvětimi.

Strach z Ruska po invazi zasáhl i kulturní sféru. Varšavský orchestr se nedávno rozhodl věnovat své vystoupení Ukrajině a upustil od plánovaného provedení klavírního koncertu ruského skladatele Sergeje Rachmaninova. Orchestr jej nahradil koncertem polského virtuosa Fryderyka Chopina.

Ruské obléhání ukrajinského přístavního města Mariupol je válečný zločin, který se bude připomínat po staletí. Podle agentury AP to dnes ve svém pravidelném nočním videoposelství řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruské jednotky mezitím podle zpráv z místa po týdnech bombardování postupovaly hlouběji do Mariupolu. Ukrajinská strana hlásila poničení významné ocelárny a místní varují před naprostou zkázou města.

Obléhání Mariupolu podle Zelenského vejde do dějin jako ruský válečný zločin. „To, co udělali okupanti mírumilovnému městu, je teror, který se bude připomínat po staletí,“ řekl.

Podle místních úřadů je ve městě na březích Azovského moře již více než dva týdny uvězněno přibližně 400.000 lidí, kteří se zde ukrývají před těžkým bombardováním. Místní činitelé hlásí asi 2500 mrtvých, skutečný počet ale může být ještě vyšší, neboť počítání obětí, jejichž těla často leží v ulicích, znemožňuje neustálé ostřelování.

Záchranáři stále pátrají po možných přeživších v mariupolském divadle, které bylo ve středu takřka srovnáno se zemí pravděpodobně ruským náletem. Moskva popírá, že by divadlo zasáhla nebo že by se zaměřovala na civilisty, přestože je zdokumentováno mnoho útoků na nevojenské objekty, obzvláště v Mariupolu.

Podle poradce ukrajinského ministra vnitra Vadyma Denysenka se bojovalo i o velkou místní ocelárnu Azovstal. Poslankyně Lesja Vasylenková na twitteru sdílela video, které údajně ukazuje výbuchy v areálu ocelárny. „Jedna z největších metalurgických továren v Evropě zničena,“ napsala ke klipu, v němž jsou vidět tři exploze a oblaka kouře nad průmyslovým komplexem.

Podle starosty Mariupolu ve městě probíhají pouliční boje, které mimo jiné komplikují pátrání po přeživších ve vybombardovaném divadle. Místní policista ve videu ověřeném agenturou AP prohlásil, že město bude „smazáno z povrchu zemského“, a prosil prezidenty Spojených států a Francie, aby Ukrajině poslali protiletecké systémy. Podobná slova o devastaci města zaznívají v posledních dnech i od lidí, kterým se z něj podařilo uprchnout.

Ukrajinská ombudsmanka sdělila, že v Mariupolu je poškozeno asi 70 procent domů. Ruští vojáci se v posledních dnech tlačí hlouběji do centra obleženého města, z nějž byly podle Kyjeva násilím odvlečeny do Ruska tisíce občanů Ukrajiny. Podle ruských tiskových agentur šlo o uprchlíky, velká světová média nebyla schopna situaci objasnit.

Zelenskyj ve svém posledním projevu nemluvil jen o Mariupolu a řekl, že dlouhé kolony ruských vojsk, které se v uplynulých dnech valily na hlavní město Kyjev, byly zastaveny na předměstích. Frontové linie jsou podle něj doslova „posety mrtvolami ruských vojáků“, které nikdo neodnáší. „Chci se zeptat občanů Ruska: co s vámi za ta léta udělali, že jste si přestali všímat svých ztrát?“ citoval prezidenta deník Ukrajinska pravda.

Kyjev tvrdí, že od počátku ruské invaze na Ukrajinu zahynulo na 14.400 ruských vojáků. Čísla jsou patrně nadsazená a jak poznamenala americká televize CNN, není je možné nezávisle ověřit. Spojené státy podle stanice vyčíslily dosavadní bilanci ruských ztrát na 3000 až 10.000 armádních příslušníků.