Šlo o aerodynamický test vyvíjené hypersonické střely AGM-183a ARRW, který se 8. srpna uskutečnil na bombardéru B-52 Stratofortress.

Během testu, zaměřeného pouze na nesení střely, byly úspěšně přeneseny telemetrické a GPS data z rakety k pozemním stanicím Point Mugu Sea Range. Během zkoušky byly pod křídlem bombardéru B-52H nesené dvě makety budoucích raket, které sice nebyly letuschopné, ale obsahovaly různá měřicí zařízení.

Další fází testů budou již zkušební odpaly AGM-183a. „Tento případ prokázal schopnost komunikovat s prototypem zbraně; celý tým je nadšený, že může podniknout další krok a začít energetický letový test naší první hypersonické rakety vzduch-zem,“ uvedl velitel Flight Test Squadron podplukovník Michael Jungquist.

Na testování střely se používá bombardér B-52 s označením 60-0050 „Dragon’s Inferno“ (v překladu „dračí peklo“). Toto letadlo má několik specifických úprav, které jsou hlavně určené k filmování testovacích odpalů AGM-183a.

Připomeňme, že smlouvu na vývoj hypersonických raket vzduch-zem v hodnotě 480 milionů dolarů získala před dvěma lety společnost Lockheed Martin. První aerodynamickou letovou zkoušku uskutečnilo americké letectvo na bombardéry B-52H v červnu 2019. V prosinci 2019 uzavřelo americké ministerstvo obrany s firmou Lockheed Martin novou smlouvu v celkové výši téměř 989 milionů dolarů, jejíž podstatou je zajištění úplného vývoje, testování a přípravy na sériovou výrobu ARRW.  

V červnu americké letectvo zveřejnilo informaci, že plánuje obstarat osm funkčních prototypů rakety ARRW. Čtyři z nich budou určeny na letové testy a zbylé čtyři jako náhrada (ty, pokud nebudou použity, se zřejmě stanou prvními raketami zařazenými do operační služby). Všechny vývojové a testovací práce by měly být dokončeny do 31. prosince 2022 a v následujícím roce je naplánováno zavádění rakety do výzbroje. 

Hlavním cílem projektu ARRW je co nejrychlejší zavedení hypersonické rakety do výzbroje, aby Spojené státy udržely krok s Čínou a Ruskem. První Hypersonický kluzák s názvem Avangard s rychlostí mach 10 zapojilo loni Rusko. Kromě toho tato země rozvíjí i další Hypersonické zbraňové systémy, jako jsou Kinze nebo Zirkon. Ke konci tohoto roku chce Čína rozšířit svůj arzenál o první Hypersonický kluzák DF-ZF (na raketě DF-17). Proto se Spojené státy snaží, aby v těchto nových závodech ve zbrojení příliš nezaostávali za svými hlavními soupeři. A to i přesto, že již v současnosti se projekt vývoje AGM-183a prodražil o 40% oproti původně plánovaným nákladům.

Chorvatsko zaznamenalo již druhý den po sobě rekordní přírůstek počtu případů nákazy koronavirem. Za posledních 24 hodin se v této zemi potvrdilo dalších 208 infekcí, což je nejvíce od začátku pandemie.

Přibyla také dvě nová úmrtí. O den dříve hlásili z Chorvatska 180 nových případů nákazy a jedno úmrtí. V Chorvatsku momentálně evidují 961 aktivních případů nákazy. Hospitalizovaných je 106 lidí, přičemž na plicní ventilaci je napojeno deset z nich.

„Dnes jsme zaznamenali 208 nových případů. Průměrný věk těchto nakažených je 31 let, protože zhruba dvě třetiny se nakazili v nočních klubech a barech, které zůstaly otevřené i po půlnoci,“ řekl na páteční tiskové konferenci hlavní chorvatský epidemiolog Krunoslav Čapáky, který je ředitelem Chorvatského úřadu veřejného zdravotnictví (HZJZ). dodal, že mladí lidé mají většinou jen mírné příznaky onemocnění.

EU prodiskutuje možnost uvalení sankcí na Minsk, Rusko označuje protesty za ‚jasný pokus o vměšování’.

Náměstek běloruského ministra vnitra přislíbil propuštění všech zatčených demonstrantů do pátečního rána, tváří v tvář narůstajícím důkazům o brutálních policejních praktikách ve vazebních věznicích.

Alexander Barsukov řekl ve čtvrtek večer novinářům před věznicí Okrestina v hlavním městě Minsku: „Do šesté hodiny ranní všechny propustíme.“ Zda ale byli zadržení skutečně propuštěni, není zatím jasné.

Při brutálně potlačených protestech proti zpochybňovanému vítězství Alexandera Lukašenka v prezidentských volbách zemřeli nejméně dva demonstranti a několik tisíc jich bylo zatčeno.

Běloruské úřady začaly s propouštěním už ve čtvrtek večer. Někteří z propuštěných měli na těle podlitiny a uvedli, že byli zadržováni v přeplněných celách. Stěžovali si také na další týrání včetně bití. Jedna žena popsala, že byla zbita, svlečena a bylo jí vyhrožováno znásilněním. Amnesty International potvrdila, že mnozí zadržení mluví o surovém bití a výhružkách znásilněním.

Ústavní soud zatím zveřejnil seznam 569 lidí, kteří byli odsouzeni ke krátkému odnětí svobody, většinou v trvání patnácti dnů.

Ruské ministerstvo zahraničí ve čtvrtek prohlásilo, že protesty ukazují na „jasný pokus o vměšování“. Političtí představitelé sousedního Polska a Baltských států naopak Lukašenka vyzvali, ať „okamžitě zastaví používání síly proti svému lidu“.