0.5 C
Czech
Čtvrtek 18. prosince 2025
Home Blog Strana 3979

Severní Korea možná chystá test jaderné zbraně, ukazují satelitní snímky

Přibývají náznaky, že Severní Korea by poprvé od roku 2017 ve snaze vylepšit svůj arzenál a vytvořit politický tlak mohla provést test jaderné zbraně, uvedli američtí a jihokorejští představitelé a analytici. Satelitní snímky zaznamenaly aktivitu v administrativní oblasti jaderného testovacího střediska Pchunggje již v prosinci. Nové záběry ukazují snahu obnovit jeden z testovacích tunelů. Informovala o tom agentura Reuters. 

Panují obavy z toho, že Severní Korea poprvé od roku 2017 ve snaze vylepšit svůj jaderný arzenál a vytvořit politický tlak provede test jaderné zbraně. Naznačují to satelitní snímky, které ukazují zvýšenou aktivitu v administrativní oblasti jaderného testovacího střediska Pchunggje již od loňského prosince. 

Nové satelitní snímky ukazují výkopové práce s cílem obnovit jeden z šesti testovacích tunelů, které KLDR před novináři v roce 2018 po oznámení ukončení testů jaderných zbraní sama odpálila. 

Agentura Reuters připomíná, že jelikož tak nebylo učiněno před odborníky, nebylo možné určit skutečný rozsah demolice. 

Podle satelitních snímků výkopové práce probíhají poblíž testovacího tunelu South Portal, těsně na východ od původního vstupu do tunelu. 

Podle analytiků jadernými testy KLDR může dosáhnout svých stanovených cílů vyrobit menší a spolehlivější jaderné hlavice. 

Mluvčí Pentagonu John Kirby potvrdil, že Severní Korea tak může rozšířit svůj jaderný arzenál. „Pokaždé, když testujete, učíte se. Víme, že tohle je program, který chtějí zlepšit,” řekl. 

Hrozí politické otřesy

Obnovení jaderných testů může vyvolat politické otřesy. Pchjongjang má testování balistických střel a jaderných zbraní zakázáno. K uvaleným sankcím na KLDR se k Radě bezpečnosti OSN přidala Čína a Rusko. 

V návaznosti na test mezikontinentální balistické střely (ICBM) z minulého týdně však obě země signalizovaly nesouhlas s novými opatřeními v podobě dalších sankcí. Ty by se údajně měly naopak zmírnit. Bílý dům však podle BBC slíbil, že na Severní Koreu další sankce uvalí. 

Severní Korea potvrdila, že ve čtvrtek 24. března provedla test své mezikontinentální balistické rakety (ICBM) Hwasong-17. Šlo o první testovací odpálení ICBM v zemi od roku 2017. Střela vzlétla do výšky 6000 kilometrů a po více než hodinovém letu spadla do japonských vod. 

K poslednímu testu jaderné zbraně v Severní Koreji došlo v roce 2017. Odpálení vodíkové bomby ale vedlo k tragédii. Jeden z tunelů testovacího střediska se kvůli otřesům propadl. Možná přitom zahynulo více než 200 lidí, Pchjongjang to ovšem popřel.

Přímá podpora ruské invaze by nenávratně poškodila čínskou pozici v očích Západu

Šéfové institucí Evropské unie dnes vyzvali čínské vůdce, aby pomohli ukončit válku na Ukrajině. Zároveň upozornili, že evropský blok bude pečlivě sledovat, zda Peking nepomáhá Rusku v pokračování invaze či obcházení sankcí uvalených Západem. Po videokonferenci s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a premiérem Li Kche-čchiangem to řekl předseda Evropské rady Charles Michel. Žádného konkrétního příslibu ze strany Pekingu se ale EU nedostalo. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové byla řeč také o další spolupráci na klimaticky odpovědné politice či v boji proti covidu-19.

„Shodli jsme se, EU a Čína, že tato válka ohrožuje globální bezpečnost a světovou ekonomiku,“ řekl Michel po jednání novinářům. Peking se přitom ve veřejných prohlášeních k invazi staví spíše na ruskou stranu a nijak válečné tažení neodsuzuje, což zatím čínští představitelé neučinili ani po dnešní videokonferenci. Během ní unijní lídři hovořili výrazně déle s premiérem Lim než s prezidentem, s nímž se bavili necelou hodinu. Předseda čínské vlády podle státní televize CCTV prohlásil, že jeho země bude usilovat o mír „svou vlastní cestou“.

Michel a von der Leyenová po jednání uvedli, že varovali Peking před finanční či vojenskou pomocí Moskvě, díky níž by mohla pokračovat v agresi proti ruskému sousedovi. Upozornili i na to, že by Čína neměla přispívat k tomu, aby Rusko mohlo obcházet bezprecedentně tvrdé sankce, jež na ně Západ po invazi uvalil. „Jasně jsme dali najevo, že Čína by měla, pokud ne se přímo připojit, tak aspoň udělat vše proto, aby je nenarušovala,“ řekla šéfka unijní exekutivy.

Unijní lídři připomněli, že Čína má se Západem řádově objemnější obchodní výměnu než s Ruskem. Do EU a USA loni směřovala čtvrtina čínského vývozu, kdežto do Ruska jen něco přes dvě procenta. Von der Leyenová podotkla, že případná přímá podpora invaze by nenávratně poškodila čínskou pozici v očích Západu.

Čínský prezident se k otázkám spojeným s ruskou invazí po jednání nevyjádřil. CCTV zato informovala o tom, že unijní lídry nabádal k tomu, aby EU na Čínu nahlížela „nezávisle“. Peking se snaží Evropu přesvědčovat, aby ustoupila od konfrontační politiky, kterou podle Číny začala v posledních letech uplatňovat pod vlivem Spojených států.

Evropská sedmadvacítka přistupuje k Číně kritičtěji než dříve v souvislosti s porušováním práv ujgurské menšiny, omezováním svobod Hongkongu či čínskými hrozbami vůči Tchaj-wanu. Obě strany loni vzájemně uvalily sankce na své činitele a EU zmrazila ratifikaci předloni uzavřené investiční dohody.

Špičky EU dnes s čínskými lídry projednávaly i témata, která hrála ve vztazích obou stran zásadní roli před začátkem invaze. Podle Bruselu se politici bavili o spolupráci při celosvětovém očkování proti covidu-19 a snaze dosáhnout globální dohody pro prevenci dalších pandemií. Shodli se také na další spolupráci v boji proti klimatickým změnám. Evropská strana přitom zdůraznila, že k dosažení klimatických cílů jsou potřeba další konkrétní kroky včetně nahrazování uhlí jinými zdroji. Čína zatím své ekologické přísliby do praxe neuvedla.

Pompeje hlídá robotický pes. Kontroluje stav parku a bude hledat tunely zlodějů

Archeologický park v Pompejích má nového strážce, čtyřnohého robotického psa zvaného Spot. Jeho úkolem je zjišťování strukturálních a bezpečnostních problémů i na těžko přístupných místech. Robot také bude pomáhat chytat zloděje tím, že najde jejich nelegálně vykopané tunely, kterými odnášejí ukradené relikvie. Informace o tom přinesl deník The Guardian. 

Po ruinách starověkých Pompejí se nově potuluje čtyřnohý robo-pes zvaný Spot. Pomocí kamery kontroluje stav různých částí starověké památky a sbírá o nich data. 

Jedná se o nejnovější ze série technologií používaných v rámci širšího projektu pro lepší správu archeologického parku od roku 2013. Tehdy Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) pohrozila, že Pompeje přesune na seznam památek v ohrožení v případě, že italské úřady nezlepší jejich ochranu, píše The Guardian. 

Spot vyrobený americkou inženýrskou společností Boston Dynamics se dostane i do těch nejmenších a nejhůře dostupných prostorů. Dokáže se pohybovat po různých typech povrchu a po naprogramování je schopen autonomní činnosti. Data o stavu památek shromažďuje s pomocí kamery. 

Robo-psovi bude pomáhat klasický dron s laserovým 3D skenerem. Ten bude z výšky monitorovat místa, kam Spot nedohlédne. 

Robo-pes „vyčenichá” tunely zlodějů 

Vedení archeologického parku v Pompejích prohlásilo, že cílem nasazení robota je zlepšit kvalitu monitorování ploch tak, aby jeho zaměstnanci měli lepší přehled o postupu prací v oblastech procházejících opravami či sanací. 

Spota ale také čeká testování v podzemí, aby se naučil rozlišit nelegálně vykopané tunely zlodějů, kteří se prokopou až k ruinám, kde stále probíhají archeologické práce. Odtud odnášejí relikvie, a ty pak prodávají obchodníkům s uměním po celém světě. 

Od roku 2012 jsou tito zločinci díky intenzivnější snaze policie zabránit kulturní kriminalitě o něco méně úspěšní. Nelegální tunely okolo Pompejí však stále nacházejí. 

„Bezpečnostní podmínky v tunelech vykopaných vykradači hrobů jsou často nejisté, a tak by použití robota mohlo znamenat průlom, který by nám umožnil postupovat rychleji a zcela bezpečně,” prozradil ředitel archeologického parku v Pompejích Gabriel Zuchtriegel.

Obnova zdevastovaného Mariupolu vyjde nejméně na deset miliard dolarů

Obnova zdevastovaného Mariupolu vyjde nejméně na deset miliard dolarů
Obnova zdevastovaného Mariupolu vyjde nejméně na deset miliard dolarů

Obnova infrastruktury Mariupolu zdevastovaného ruskými útoky vyjde odhadem nejméně na deset miliard dolarů (221 miliard Kč), uvedla dnes podle agentury Unian městská rada. Starosta města Vadym Bojčenko zároveň zdůraznil, že správa Mariupolu bude usilovat o to, aby od Ruska získala náhradu škod.

Městská rada upřesnila, že deset miliard dolarů je zatím minimální odhadovaná částka, která bude zpřesňována s tím, jak bude pokračovat zjišťování škod. Za tímto účelem rada vytvořila i speciální komisi.

„Každý zločin, každá vražda a každá škoda způsobená agresorem musí být zaznamenána a předána mezinárodnímu soudu. Váleční zločinci musejí být potrestáni,“ zdůraznil starosta Bojčenko.

„Nyní jsme v úzké spolupráci se správou Doněcké oblasti, abychom po válce dosáhli reparací od Ruska na obnovu našeho milovaného Mariupolu, ale také náhrad pro všechny obyvatele našeho města za způsobené utrpení a škody,“ dodal Bojčenko.

Zkázu Mariupolu na pobřeží Azovského moře dokládají například snímky americké soukromé společnosti Maxar Technologies. Fotografie zachytily se zemí srovnané bloky domů i zničené divadlo, na které ruské síly podle Kyjeva svrhly bombu ve chvíli, kdy se v krytu pod ním podle místních úřadů ukrývalo přes 1000 lidí.

Strategicky položený Mariupol je od začátku března obklíčen ruskými jednotkami, které jej od té doby těžce ostřelují. Rusko popírá, že by cílilo na civilisty. Podle Bojčenka však během obléhání zemřelo ve městě na 5000 civilistů, včetně 210 dětí. Starosta udává, že ve městě se stále nachází asi 160.000 ze zhruba 400.000 obyvatel, kteří zde žili před válkou. Předchozí pokusy o evakuaci civilistů částečně nebo úplně selhaly, z čehož se Rusko i Ukrajina viní navzájem. Do přístavního města nyní podle informací stanice BBC míří pracovníci Mezinárodního výboru Červeného kříže (ICRC), kteří mají po příjezdu zorganizovat další evakuaci a vést konvoj složený z 54 autobusů a soukromých vozidel.

Putin má údajně rakovinu, Kreml fámy popírá

Ruský prezident Vladimir Putin má údajně rakovinu štítné žlázy, naznačilo dlouhodobé vyšetřování prezidentova zdravotního stavu z pera ruských novinářů z publikace Project Media.

Putina nyní doprovází velký tým lékařů, včetně chirurga specializujícího se na rakovinu štítné žlázy,“ citovala ze zprávy kupříkladu italská agentura ANSA. Kreml pověsti o onkologickém onemocnění hlavy státu popřel.

Jsou to výmysly a lži,“ prohlásil Putinův mluvčí Dmitrij Peskov podle ruských médií. Ta připomněla, že v Rusku byl Project Media na žádost generální prokuratury uznán za nežádoucí organizaci a zrušen.

Ukrajinská agentura Unian z uvedené zprávy poukázala na pasáž, že si stárnoucí Putin, který má v říjnu oslavit 70. narozeniny, údajně oblíbil omlazující „lázně“ založené na tradiční medicíně z pohoří Altaj. Tyto koupele mu údajně doporučil nynější ministr obrany Sergej Šojgu. Jakkoli o jejich prospěšnosti chybí přesvědčivé důkazy, Putinovi se zalíbily a prezidentova příkladu prý následují další členové ruské elity, včetně moskevského starosty Sergeje Sobjanina či šéfa plynárenského gigantu Gazprom Alexeje Millera.

Pochyby o Putinově zdraví se vynořily opakovaně a nyní zesílily kvůli Putinově rozkazu o invazi na Ukrajinu, která pokračuje 37. dnem a dosud ruským vojskům nepřinesla výraznější úspěch, snad s výjimkou dobytí Chersonské oblasti na jihu země.

Minulý měsíc běloruský prezident Alexandr Lukašenko v v rozhovoru s japonskou televizní stanicí TBS odmítl spekulace týkající Putinova zdraví. Ruský prezident je podle něj „v lepší kondici než kdy předtím„.

Zástupci západních států už několikrát uvedli, že se Putin přepočítal, když útok na Ukrajinu zahájil. Britský premiér Boris Johnson na adresu ruského prezidenta řekl, že jedná iracionálně. Nizozemský premiér Mark Rutte ho označil za „naprosto paranoidního„.

Veškerá tato tvrzení Lukašenko odmítl. „Západ a vy také byste tuto hloupost, tento nesmysl měli dostat z hlavy,“ řekl běloruský prezident zástupci japonského média. „Putin je absolutně fit, je v lepší kondici než kdy jindy… Je to psychicky i fyzicky naprosto zdravý člověk, je atlet,“ dodal Lukašenko.

Autoritativní běloruský vůdce poskytl ruské armádě území své země k útoku na Ukrajinu, dosud se však zdráhá vstoupit s Ukrajinci do otevřené války.

V domě protipotratové aktivistky našla policie pět embryí

Ve washingtonském domě, který údajně patřil aktivistce proti potratům, bylo podle policie nalezeno pět dětských embryí. Píše o tom BBC.

Osmadvacetiletá Lauren Handy je vedoucí skupiny Progressive Anti-Abortion Uprising (PAAU) a sama sebe popisuje jako „katolickou anarchistku“.

Policie uvedla, že v době nálezu plodů vyšetřovala „potenciální biologicky nebezpečný materiál“.

Handy byla ve středu samostatně obviněna z násilného vniknutí na potratovou kliniku v roce 2020. Objevila se na fotografiích před budovou, když vyšetřovatelé vynášeli ze sklepa věci v pytlích a chladicích boxech.

Místnímu zpravodajskému serveru WUSA9 řekla, že „lidé by se vyděsili, kdyby slyšeli“, co se nachází uvnitř zabavených boxů.

Washingtonská policie uvedla, že nemůže potvrdit, zda dům, kde byly plody nalezeny, skutečně patří Lauren Handy. Dva zástupci orgánů činných v trestním řízení však deníku Washington Post sdělili, že se jedná o dům, kde byla Handy zatčena a kde bydlela nebo pobývala.

Nezdá se, že by na tom bylo něco kriminálního, kromě toho, jak do té budovy vnikli,“ řekl na tiskové konferenci Ashan Benedict, výkonný asistent šéfa washingtonské policie.

Není doposud jisté, odkud potracené plody vlastně pocházejí. Handy nedávno tvrdila, že „získala přístup“ do banky fetálních tkání a orgánů na Washingtonské univerzitě v Seattlu, ale univerzita uvedla, že nic neodnesla. Aktivistka policii nevysvětlila, proč vlastně měla embrya doma.

Objednala se pod smyšleným jménem

Podle samostatného federálního obvinění vydaného ve čtvrtek se Handy objednala u washingtonské kliniky na 22. října 2020 pod jménem Hazel Jenkins. Uvedla, že chce podstoupit potrat.

Po jejím příchodu však na kliniku násilně vnikla skupina aktivistů. V žalobě se uvádí, že přitom srazili zaměstnankyni kliniky, jež si poranila kotník.

Podle této obžaloby jsou Lauren Handy a dalších osm členů skupiny obviněni ze spiknutí za účelem poškození, utlačování, zastrašování a vyhrožování pacientům a zaměstnancům, čímž porušili jejich federální práva na vyhledávání a poskytování služeb reprodukčního zdraví.

Jsou rovněž obviněni z porušení zákona o svobodném přístupu na kliniku, protože do ní násilně vnikli. V případě odsouzení hrozí každému z nich až 11 let vězení a pokuta až 350 000 dolarů (7,7 milionů Kč).

Organizace HWPL uspořádala maraton míru a harmonie

Praha 1. dubna 2022 (PROTEXT) – Mírového soužití není možné dosáhnout bez sjednocení, a to i na náboženské úrovni. I proto v neděli 13. 3. a následně také 20. 3. 2022 uspořádala nezisková organizace HWPL ve spolupráci s hnutím „Jogíni světa za mír na planetě“ online konferenci s názvem „Maraton míru a harmonie“, které se zúčastnilo 81 hostů. Cílem webináře bylo zapojit představitele různých náboženských směrů napříč jednotlivými státy do debaty o mírovém uspořádání světa.

Diskuse HWPL o udržitelném míru a o tom, jak ho v praxi dosáhnout, je velmi aktuální i s ohledem na právě probíhající konflikt na Ukrajině. Ruská i ukrajinská armáda počítá mrtvé po tisících a den co den umírají i civilisté. Jen během prvních tří týdnů válka z domovů vyhnala přes šest a půl milionu lidí, přičemž přibližně polovina z nich byla nucena vyhledat dočasný azyl za hranicemi.

Odpověď na to, jak toto lidské utrpení zastavit, se proto v rámci panelové debaty pokoušeli najít zástupci křesťanství, islámu, judaismu, hinduismu, buddhismu a dalších náboženských směrů. První kolo maratonu, uspořádané pod záštitou HWPL s podnázvem „Náboženství pro mír na Ukrajině“, trvalo necelých šest hodin a vysílalo se živě prostřednictvím YouTube. Své proslovy předneslo celkem 81 hostů, kteří představili konkrétní návrhy toho, jak zastavit krveprolití na Ukrajině, a to v souladu s Písmem nebo učením, o které se opírají. Všichni řečníci se také v závěru online konference shodli na tom, že by měli usilovně pracovat pro mír, aby pomohli ukončit nejen boje na Ukrajině ale předešli také vzniku dalších válek a konfliktů.

HWPL se prostřednictvím iniciativy „Maraton míru a harmonie“ snaží apelovat na všechny duchovní a náboženské představitele, aby dění na Ukrajině pouze nepřihlíželi, ale aby učení popsané v náboženských knihách skutečně uvedli v praxi. Věřící z celého světa musí jedním hlasem aktivně volat po ukončení této války, která se odehrává na samotných hranicích Evropské unie, a která lidským bytostem způsobila a stále působí tolik utrpení.

Kontakt:

HWPL ČR,

hwpl.cz

e-mail: public.relation@hwpl.cz

ČTK ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.

V ruské metropoli nejsou téměř žádné stopy po válce

V ruské metropoli nejsou téměř žádné stopy po válce
V ruské metropoli nejsou téměř žádné stopy po válce

Navzdory víc než měsíc trvající ruské invazi na Ukrajinu, která stála už životy tisíců lidí a miliony Ukrajinců vyhnala z domovů, život v Moskvě pokračuje, jako by se nic nedělo. V ruské metropoli není vidět skoro nic, co by tuto válku připomínalo, napsal turecký deník Hürriyet.

Je téměř nemožné najít místo v letadle z Istanbulu do Moskvy, kam létá nyní několik spojů denně. Devadesát procent z cestujících tvoří Rusové a sehnat letenku bylo velmi těžké, popsala novinářka tureckého deníku.

V taxíkách, kavárnách a obchodech mají stále na dveřích symboly Mastercard a Visa, když ale přijde na placení, od zahraničních turistů berou jen hotovost. Na dotaz, zda lze platit kartou, odpoví: samozřejmě. Jde to ale jen ruskou. A zatímco dříve Rusové používali k placení aplikaci Apple Pay, nyní v obchodech berou jen platební karty.

Rudé náměstí v centru Moskvy je téměř prázdné, ač je víkend. Nejvíce naštvaní jsou prodavači suvenýrů. Západní turisty po zrušení letů kvůli protiruským sankcím vystřídali Íránci, Číňané a arabští turisté.

Trička s Gagarinem, Stalinem či Leninem už nejsou tak populární, nejprodávanější je tričko s kontroverzním symbolem Z, jímž jsou na Ukrajině pomalované ruské tanky a o jehož významu a původu se v médiích široce spekuluje. Velmi dobře se prodávají také suvenýry s fotkou ruského prezidenta Vladimira Putina.

Některé luxusní obchody ve slavném obchodním domě GUM nedaleko Rudého náměstí jsou zavřené „z technických důvodů“. Řada západních zemí a velkých firem zavedla kvůli ruské invazi sankce a zastavila export svých výrobků do Ruska. Obětí sankcí jsou tisíce malých obchodníků, nepřítomnost velkých zahraničních firem ale nahradí ruské alternativy, věří místní obyvatelé.

Na dotaz, co si myslí o současné válce a mezinárodních sankcích, se mnozí Moskvané tváří udiveně nebo říkají: Je to všechno politika. A jak se žije mladým bez instagramu? Dvacetiletý mladík krčí rameny. „Když je zavřený, nevadí. Máme své sociální platformy. Zvykli jsme si žít se sankcemi už od roku 2014,“ říká lhostejně s odkazem na rok, kdy začal ozbrojený konflikt proruských separatistů na východě Ukrajiny a kdy Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym.

Asi třicetiletá obyvatelka Moskvy tureckému deníku sdělila, že má obavy kvůli nejistotě. Bojí se, že válka bude trvat dlouho, protože Ukrajinu podporuje Západ a Rusko je silné. Na dotaz, co si Rusové myslí o důvodech této války, odpověděla, že společnost je rozdělená. Většina se ale podle ní domnívá, že Rusko je v právu.

„My si nemyslíme, že Putin je blázen. Chce z Ruska udělat opět silnou zemi. Je to jako Trumpovo ‚Vraťme Americe její velikost‘,“ řekla mladá Moskvanka s odkazem na slogan někdejší volební kampaně bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa. Dodala, že někteří, kdo byli dříve proti Putinovi, ho nyní kvůli tomu podporují.

Synchronizované světlušky z Velkých kouřových hor

Toto představení bylo dlouho pro okolní svět tajemstvím. Po dva týdny každého června předvádějí světlušky ve Smoky Mountains úžasnou světelnou show.

V roce 1680 holandský lékař Engelbert Kaempfer při plavbě po řece Meinam v Siamu zaznamenal jednu z prvních západních zpráv o koordinovaném „tanci“ asijských světlušek: „Celý roj tohoto hmyzu se zmocnil jednoho stromu a rozšířil se nad jeho větvemi. Někdy své světlo zhasnou všechny najednou a chvíli poté se znovu objeví s největší pravidelností a přesností, jako by byli ve věčné systole a diastole“, uvádí nadšený doktor.

Synchronizované blikání bylo dlouho vědeckou záhadou. Když Philip Laurent psal o tomto jevu v časopise Science v roce 1917, tvrdil, že „to, že k něčemu takovému mezi hmyzem dochází, je jistě v rozporu se všemi přírodními zákony,“ a navrhl, že to nebyly světlušky, které blikají jednotně, ale že jev je způsoben mrkáním očních víček pozorovatele.

Dnes vědci pochopili, jak se takové synchronizované blikání může objevit prostřednictvím procesu známého jako „spojená oscilace“.

Nejen v Asii se světlušky synchronizují

Dlouho byl tento jev považován za fenomén výhradně jihovýchodní Asie, oslnivé chování bylo objeveno u amerického druhu světlušek až v roce 1992. Na americké světlušky poprvé upozornila vědce čtenářka Science News. Říkala si, jak je zvláštní, že článek o synchronicitě asijských světlušek nezmiňuje nic o broucích poblíž jejího domova.

Žena poslala dopis Stevenu Strogatzovi, matematikovi z Cornell, který studuje synchronizaci: „Jsem si jistá, že o tom určitě víte,“ napsala, „ale pro případ, že ne… V Great Smoky Mountains existuje typ skupinové synchronizace blikání světlušek. Konkrétně jde o Mountain National Park poblíž Elkmont, Tennessee. Tyto jevy začnou v polovině června kolem 22. hodiny večerní. Vykazují 6 sekund úplné tmy, pak v dokonalé synchronizaci se jich tisíce rozsvítí. Šestkrát za sebou během tří sekund, než všechny zhasnou na dalších 6 sekund. Máme chatu v Elkmontu… a pokud víme, pouze v této malé oblasti existuje tento konkrétní typ skupinově synchronizovaného blikání. Je to krásné.“

V roce 1995 vědci potvrdili existenci synchronizovaných světlušek z Grat Smoky Mountains a následně objevili další populace v Congaree Swamp v Jižní Karolíně a dalších vysokohorských polohách v Apalačských horách. Vzhledem k tomu, že tento podivný jev zůstával po léta neobjevený, je docela možné, že po celých Spojených státech existují i ​​jiné druhy takových výjimečných světlušek.

Než se vydáte na cestu

Během druhého týdne v červnu jezdí trolejbusy z návštěvnického centra Sugarlands do Little River Trailhead v Elkmontu. Odjíždějí každých 20-25 minut. Je to jediná přeprava dovnitř a ven z národního parku, pokud nejste registrovaným táborníkem v Elkmontu. Pokud chcete dorazit vlastním autem, musíte se zaregistrovat do loterie o parkovací místo. Je jich tu jen 1800 a každý rok přijíždí 20 000 návštěvníků, aby spatřili na vlastní oči tuto neobyčejnou podívanou.

Zámecké imaginárium 2022: (ne)pokojní přátelé Divadla bratří Formanů se vracejí do Nového zámku v Kostelci nad Orlicí

Kostelec nad Orlicí (Rychnovsko) 1. dubna 2022 (PROTEXT) – (Ne)pokojní přátelé Divadla bratří Formanů se po sedmi letech vracejí do Nového zámku v Kostelci nad Orlicí. Skupina výtvarníků za supervize ilustrátora a scénografa Matěje Formana proměnila třináct komnat Galerie Kinský v poetický svět fantazie a hravosti. Jejich unikátní instalace v prvním patře Nového zámku Kinských v Kostelci nad Orlicí zve ke hře děti i dospělé. Koná se za laskavé podpory Královéhradeckého kraje a navštívit ji můžete od 1. dubna do 30. října tohoto roku. Vstupenky zakoupíte na pokladně zámku.

Dnešní dobu nazýváme dobou vizuální a probíhající pandemie razantně urychlila využívání moderních technologií včetně virtuálních prohlídek různých výstav a expozic. Virtuální realita ale neumí zprostředkovat zážitky pro všechny naše smysly. Neumožňuje se předmětů dotýkat, cítit teplo a vůně ani strukturu materiálu. Takové vjemy nabídne letošní výstava v Galerii Kinský v Novém zámku v Kostelci nad Orlicí, kde se zabydleli výtvarníci spřátelení s Divadlem bratří Formanů. Při prohlídce jejich výstavy Zámecké imaginárium i dospělé nepochybně osloví bezprostřední svět dětí. Společně s nimi se instalovaných artefaktů totiž mohou nejen dotýkat, ale dokonce si s nimi i hrát. A právě hravost byla hlavním záměrem konceptu této výstavy. Pět set metrů čtverečních Galerie Kinský výtvarníci proměnili ve fantaskní a poetický svět divadelního a loutkového divadla, v němž se prolíná umělecké řemeslo s představivostí vystavujících tvůrců.

V Galerii Kinský se za více než deset let jejího fungování představilo bezpočet výtvarných umělců. Jednou z nejúspěšnějších výstav byla v roce 2015 právě výstava Zámecké imaginárium – 13 (ne)pokojů kosteleckého zámku. „Výstavu skupiny výtvarníků Divadla bratří Formanů tehdy také dramaturgicky připravil Matěj Forman. Děti i dospělé tenkrát nadchla svou imaginací, a hlavně možností si pohrát, dotýkat se a ovládat mnoho artefaktů. Zhlédlo ji na 15 tisíc návštěvníků,“ vzpomíná manažerka Nového zámku Ivona Jasníková, která se na produkci výstavy aktivně podílí. Podle jejích slov plány ve výstavních prostorách zámku Kinských v minulých dvou letech přerušila pandemie. Ta také na dlouhou dobu změnila životy dětí. I pro ně se on-line připojení stalo často jediným spojením se světem. A tak je dalším cílem této výstavy odpoutat děti od počítačů a her a přivést je do fyzického světa loutek, divadelních kulis, kouzelných objektů, hejblátek, obrazů i do tvůrčích dílen.

Vystavujícími autory Zámeckého imaginária jsou malíři, řezbáři, fotografové, divadelníci, hračičkové, vynálezci a tvůrci: Josef a Andrea Sodomkovi, Martin a Renata Lhotákovi, Tereza Komárková, Barka Zichová, Veronika Podzimková, Pavel Macek, Jana Paulová, Tomáš Paul, Lucka Valaška Knitlová, Irena Vodáková, Kristýna Adámek Mlynaříková, Stanislava Stuchlá, Lenka Hájek Kristiánová a Matěj Forman, který nás celou instalací třinácti komnat Galerie Kinský osobně provedl.

„Do omalované krajiny Lucky Valašky můžete vstoupit s pastelkou, duhové koníky rozhýbáte v maštali Veroniky Podzimkové, ponožkové divadlo si tu zahrajete s maňásky Stáni Stuchlé. Máte-li odvahu, propleťte se houštinami lesa ke kabinetu nočních můr Kristýny Adámek Mlynaříkové, bavit se můžete v místnosti plné dřevěných hraček a vynálezů, kterou je herna manželů Lhotákových. Prostřednictvím hybohledů se vnoříte do mikrosvěta Pavla Macka. Dále uvidíte fotogalerii Ireny Vodákové. Panoramatický obraz Tomáše Paula vám připomene vyprávění Starých pověstí českých. Šité obrazy Jany Paulové poskytnou měkké obejmutí v herně pro malé a nejmenší návštěvníky. V Zámeckém imagináriu se svými dětmi jistě prožijete dlouhý čas plný zážitků. A tak vás nepochybně potěší odpočinková komnata s obrazy Andrey Sodomkové a starých mistrů s posezením u krbu. Pak se zase můžete vydat třeba na lov ryb a plnění úkolů v místnosti Barky Zichové, nebo do malovaného čarodějného světa mytologie Josefa Sodomky a samozřejmě součástí výstavy jsou také produkce a loutky z našeho Divadla bratří Formanů,“ zaníceně vypráví Matěj Forman, dramaturg a iniciátor Zámeckého imaginária v zámku Kinských v Kostelci nad Orlicí.

„Věříme, že výstava Zámecké imaginárium opět přiláká veřejnost k návštěvě nejen Nového zámku, ale celého regionu. Kostelec nad Orlicí leží v krásné krajině pod Orlickými horami a Nový zámek je součástí francouzského fenoménu na české řece, pro které se ujal oficinální název Zámky na Orlici. Výstavou spřátelených výtvarníků Divadla bratří Formanů v našem zámku bychom další měrou rádi přispěli k zájmu turistů i školních skupin k návštěvě půvabných koutů Královéhradeckého kraje. Přijďte na Zámecké imaginárium 2022: objevovat, užívat, dotýkat se, kde je dovoleno, ale nepoužívejte sílu. Ať svět fantazie užijí i ti, kteří přijdou po vás, zve majitel Nového zámku František Kinský.

Výstava byla v Galerii Kinský zahájena v pátek 1. dubna 2022 a potrvá až do neděle 30. října 2022. Zhlédnout ji můžete v dubnu o víkendech od 10 do 16 hodin. Od května bude přístupná denně kromě pondělí od 9 do 17 hodin. Vstupenky zakoupíte na pokladně zámku.

ZÁMECKÉ IMAGINÁRIUM DIVADLA BRATŘÍ FORMANŮ:

● koncepce: Matěj Forman,

● zvuková spolupráce: Philippe Leforestier,

● světla: Igor Schmidt,

● technická spolupráce: Petr Pasler, Josef Sodomka, Jitka Barnetová, Jonáš Prašivka;

● produkce: Jakub Hradilek, Ivona Jasníková.

Výstava je realizována za podpory Královéhradeckého kraje.

GALERIE KINSKÝ:

● duben a říjen o víkendech 10:00- 16:00 hod,

● květen až září denně (kromě pondělí) 9:00 -17:00 hod,

● adresa: Komenského 266, 517 41 Kostelec nad Orlicí.

Kontakty:

PROVOZ GALERIE KINSKÝ (návštěvníci, zájezdy, skupiny, školy)

Bc. Ivona Jasníková, manažerka Nového zámku

e-mail: info@zamekkostelecno.cz

www.zamekkostelecno.cz; www.facebook.com/novyzamekkostelecno; www.instagram.com/zamekkostelecno

KONTAKT PRO MÉDIA:

Jana Dioszegi dipl. um. – manažerka KINSKÝ Art Media

e-mail: dioszegi.jana@kinskyartmedia.cz; www.kinskyartmedia.cz; www.facebook.com/kinskyartmedia

ČTK ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.