Praha 26. října 2026 (PROTEXT) – Déšť nebo bouřka pronikající otevřeným oknem už za poslední tři roky způsobily škodu každému devátému Čechovi. U třetiny postižených přitom přesáhla odhadovaná škoda 5000 korun. Téměř devět z deseti lidí navíc během posledního roku muselo kvůli dešti, bouřce nebo silnému větru přerušit to, co právě dělali, a jít zavřít okna. Domácnost ale lidem nezabírá jen čas, na otevřená okna, vypnuté spotřebiče nebo zamčené dveře myslí často ještě poté, co odejdou z domu. Mezi těmi, kteří podobné obavy zažívají, se téměř tři čtvrtiny už někdy vrátily domů něco zkontrolovat. Ukázal to reprezentativní průzkum agentury Ipsos pro společnost VELUX.

Déšť přes otevřené okno už způsobil škody v tisících korun

Situaci, kdy kvůli dešti, bouřce nebo silnému větru museli přerušit to, co právě dělali, a jít zavřít okna, zažilo během posledního roku 88 % respondentů. Více než šest z deseti se do podobné situace dostalo opakovaně. Někdy přitom nezůstalo jen u nepříjemného vyrušení. Celkem 11 % respondentů uvedlo, že jim během posledních tří let déšť nebo bouřka pronikající otevřeným oknem způsobily škodu v domácnosti. Nešlo o zanedbatelné částky: 41 % odhadlo škodu na 1001 až 5000 korun, 23 % na 5001 až 10.000 korun a zhruba desetina na více než 10.000 korun.

„Počasí dnes není tak snadno předvídatelné, jak bývalo. Přibývá situací, kdy se přívalový déšť nebo bouřka objeví velmi rychle a lokálně a předpovědět ji dokážeme jen s relativně krátkým časovým předstihem. Pro domácnost to znamená, že se stále méně dá spoléhat na to, že budeme mít možnost na přibývající náhlé změny včas zareagovat,“ říká Mark Rieder, ředitel Českého hydrometeorologického ústavu.

Kvůli úkonům v domácnosti přerušuje svou činnost 62 % Čechů každý den

Počasí je jen jednou ze situací, kdy si chod domácnosti vyžádá naši pozornost. Kvůli běžným úkonům, jako je otevírání a zavírání oken, ovládání žaluzií, světel nebo spotřebičů, musí svou činnost alespoň jednou denně přerušit 62 % Čechů. Nejčastějším důvodem je právě otevření nebo zavření okna.

Jednotlivé úkony samy o sobě nemusí zabrat mnoho času. Během dne se ale opakují a nejde jen o jejich samotné provedení, především vyžadují naši pozornost. Musíme na ně myslet, včas reagovat a někdy také zpětně řešit, zda jsme na něco nezapomněli.

Více než polovina lidí po odchodu přemýšlí, zda na něco nezapomněla

Celkem 58 % respondentů uvedlo, že mají často nebo občas obavu, zda doma něco nezapomněli udělat. Nejčastěji přemýšlejí nad tím, zda vypnuli spotřebiče, zavřeli okna před deštěm či bouřkou nebo zamkli dveře.

Nejde přitom jen o letmou pochybnost. Mezi lidmi, kteří podobné obavy zažívají, se téměř tři čtvrtiny už někdy skutečně vrátily domů něco zkontrolovat. Celkem 43 % lidí zároveň říká, že nutnost pamatovat na každodenní chod domácnosti přispívá alespoň do určité míry k jejich mentální zátěži nebo stresu.

„Nedokončený úkol se v hlavě chová jinak než ten splněný. Mysl se k němu vrací, dokud ho nemůže odškrtnout. Snaží se jej neustále vyřešit pátráním po řešení, např. hledáním vzpomínek v krátkodobé paměti. Ty pak svým obsahem pomůžou „vypnout“ pohotovostní režim a napětí, které vyvolává nedokončený úkol. Překážkou je tedy to, že člověk nemá jasnou vzpomínku – důkaz, jestli zavřel okno nebo vypnul spotřebič, protože tyto činnosti obvykle vykonává automaticky, nejčastěji souběžně s dalšími úkony. Dokud tuto nejistotu nedokáže vyřešit a uzavřít, mysl ji drží na pozadí a ubírá si tím kapacitu na soustředění, které vyžadují ostatní činnosti,“ říká Boris Štepanovič, psycholog věnující se úzkostným stavům klientů.

Chytrá domácnost může šetřit čas i pozornost

Z aktuálního průzkumu agentury Ipsos pro společnost VELUX vyplývá, že lidé od chytré domácnosti nečekají jen technologické novinky. Mezi její nejčastěji uváděné přínosy patří úspora času, větší pocit klidu v době, kdy nejsou doma, a méně věcí, o které se musejí starat. Téměř dvě třetiny respondentů zároveň věří, že automatizace některých činností může alespoň do určité míry přispět k jejich většímu pohodlí a pocitu klidu. Nejčastěji zmiňovanou bariérou pro využívání chytrých technologií je přitom cena, kterou uvedlo téměř 60 % lidí (o něco častěji ji jako překážku vnímají muži než ženy).

V případě elektrických a solárně napájených střešních oken VELUX mohou automatizovaná řešení například zavřít okno při dešti, umožnit jeho ovládání na dálku nebo nastavit pravidelné větrání. Nejde tak jen o to, že člověk nemusí jednotlivé úkony provádět ručně. Část rutiny nemusí průběžně hlídat, myslet na ni ani řešit, jestli na něco nezapomněl.

Pozn. pro redakce: Podrobné výsledky průzkumu jsou k dispozici na vyžádání

Zdroj: Velux

ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese https://www.protext.cz/zpravy/59803.

Praha 26. října 2026 (PROTEXT) – Jiří Janoš, japanolog a koreanista, dlouholetý pracovník ČTK a od roku 1990 soukromý badatel zaměřený na asijské dějiny, spisovatel, autor populárních knih a článků o dějinách a reáliích Japonska a Koreje, skonal v neděli 25. října ve věku 84 let.

V letech 1970–1975 vystudoval japanologii a koreanistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Do roku 1979 pracoval v Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací, kde se věnoval lingvistickým metodám analýzy odborných textů. V letech 1979–1990 pracoval jako překladatel a redaktor v redakci obrazového zpravodajství Československé tiskové kanceláře, zároveň se ale začal orientovat na popularizaci japonských a korejských dějin. 

V roce 1986 vydal v Albatrosu úspěšný historický dobrodružný román pro mládež Tajemný nindža z období japonských válek v 16. století, tedy práci v Čechách v ojedinělém žánru historické fikce z japonského středověku, kterému se věnovali hlavně anglosasští autoři. Jeho knihy o dějinách a reáliích Japonska a Koreje plnily po tři dekády pro české čtenáře a zájemce o asijské kultury roli základních informativních příruček. Patřily k nim tituly 99 zajímavostí z Japonska, (Albatros, 1984), Tajemná země Nippon (Knižní klub, 1994), Dokonale utajená Korea (Libri, 1997), Japonsko a Korea: dramatické sousedství (Academia, 2007). Od roku 1990 působil jako nezávislý publicista. Kromě knih byl autorem mnoha článků v různých časopisech – např. Lidé a země, Koktejl, Země světa a Živá historie, kde byl od roku 2008 stálým spolupracovníkem. Ve své badatelské práci se zaměřil také na některé ne zcela objasněné otázky nejstarší japonské historie, hlavně na obří japonské hrobky kofun ze 3.–6. stol. – největší mohylové hrobky na světě. (Helena Honcoopová 25.10. 2026)

Zdroj: rodina Jiřího Janoše

ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese https://www.protext.cz/zpravy/59802.

Praha 26. října 2026 (PROTEXT) – Důslednost, trpělivost a společný postup odborových organizací přinesly konkrétní výsledek. Po náročném jednání na Ministerstvu vnitra, při kterém odbory nesouhlasily s původně navrhovaným způsobem rozdělení finančních prostředků, se podařilo při následném jednání s předsedou vlády dosáhnout podstatně příznivějšího řešení. Od 1. ledna 2027 tak dojde k výraznějšímu posílení základních tarifů příslušníků bezpečnostních sborů, což byl od počátku jeden z hlavních požadavků Nezávislého odborového svazu Policie České republiky (NOS PČR).

Jednání o navýšení služebních příjmů a platů v bezpečnostních sborech byla zahájena na úrovni ministerstva vnitra za účasti ministra Lubomíra Metnara, zástupců ministerstva, bezpečnostních sborů a odborových organizací. Za NOS PČR se jednání zúčastnili předseda Tomáš Machovič a místopředsedové Milan Synek a Petr Cieluch. Přítomni byli také zástupci dalších odborových organizací a předseda ČMKOS Josef Středula.

„NOS PČR vstupoval do jednání s jednoznačným postojem. Zásadně nesouhlasil s dalším posilováním nenárokových složek služebních příjmů na úkor základních tarifů, které představují stabilní, předvídatelnou a pro příslušníky zásadní součást odměňování,“ říká předseda největších bezpečnostních odborů Tomáš Machovič.

Odborový svaz proto předložil čtyři hlavní požadavky:

• Navýšení základních tarifů služebního příjmu o 10 % pro všechny příslušníky bezpečnostních sborů.
• Zásadní navýšení platů občanských zaměstnanců bezpečnostních sborů.
• Rozšíření počtu tarifních stupňů pro příslušníky a zaměstnance s praxí přesahující 33 let.
• Zavedení systémového a automatického navyšování služebních příjmů a platů, které zajistí jejich dlouhodobý a předvídatelný růst.

Ministerstvo vnitra na jednání představilo návrh, podle kterého mělo být navýšení služebních příjmů rozděleno na 1300 Kč do základního tarifu, dalších 1300 Kč do stabilizačního příplatku a 300 Kč na související náklady.

Ministr vnitra a zástupci ministerstva tento model odůvodňovali zejména snahou podpořit příslušníky základních útvarů a nově nastupující policisty a současně zohlednit potřeby jednotlivých bezpečnostních sborů. Odborové organizace však s takovým rozdělením nesouhlasily.

Předseda NOS PČR Tomáš Machovič upozornil, že odpovídající navýšení služebních příjmů si zaslouží příslušníci napříč všemi tarifními třídami. Také ve vyšších tarifních třídách působí velké množství řadových policistů, kteří vykonávají náročnou a odpovědnou službu například na obvodních, krajských i celorepublikových útvarech služby kriminální policie.

„Plošné navyšování služebních příjmů o stejnou částku bez dostatečného zohlednění tarifních tříd navíc postupně snižuje rozdíly mezi jednotlivými úrovněmi odměňování. Tím oslabuje motivaci k profesnímu růstu, získávání vyšší odbornosti i přijímání větší odpovědnosti,“ vysvětluje Machovič.

NOS PČR současně připomněl, že požadavek na desetiprocentní navýšení tarifů souvisí také se snahou co nejrychleji dosáhnout avizovaného nástupního služebního příjmu 50 000 Kč. Pokud má být této hranice dosaženo až v pozdějších letech, její skutečná hodnota bude postupně snižována inflací. Odborový svaz proto nadále požaduje, aby deklarované finanční podmínky byly dosažitelné již při skutečném nástupu ke sboru, nikoliv až po absolvování odborné přípravy.

V průběhu jednání na ministerstvu vnitra odborové organizace předložily řadu argumentů ve prospěch výraznějšího posílení tarifní složky služebního příjmu. Mimo jiné navrhly přesunout do základních tarifů prostředky původně určené na stabilizační příplatky. Tento návrh však nebyl přijat. Zástupci ministerstva prezentovali původní model jako nejlepší možné rozdělení disponibilních prostředků, na kterém se podařilo dosáhnout shody s jednotlivými bezpečnostními sbory. Přestože jednání přineslo dílčí pozitivní závěry v dalších oblastech, v otázce samotného navýšení služebních příjmů odborové organizace předložený návrh odmítly.

„Tento postoj nebyl samoúčelným nesouhlasem. Vycházel z přesvědčení, že způsob rozdělení finančních prostředků musí přinášet skutečné a dlouhodobé zlepšení příjmových podmínek příslušníků, nikoliv pouze krátkodobý efekt prostřednictvím složek, jejichž poskytování nemusí být vždy zaručeno,“ doplňuje Machovič.

Odborové organizace se proto dohodly na pokračování vyjednávání na vyšší úrovni, včetně oslovení příslušných ministrů a předsedy vlády. Právě rozhodnutí nepřijmout původní návrh jako konečný a společně pokračovat v prosazování požadavků se ukázalo jako zásadní.

Jednání s předsedou vlády přineslo konkrétní posun

Navazující jednání zástupců odborových organizací bezpečnostních sborů s předsedou vlády Andrejem Babišem, ministrem vnitra Lubomírem Metnarem a ministrem spravedlnosti Jeronýmem Tejcem se uskutečnilo v polovině října na Úřadu vlády. Za NOS PČR se jednání zúčastnil předseda Tomáš Machovič.

Odborové organizace na jednání navázaly na své předchozí argumenty a znovu zdůraznily, že rozhodující část prostředků určených na zvýšení služebních příjmů musí směřovat přímo do tarifní složky. Důsledné prosazování tohoto požadavku nakonec přineslo konkrétní výsledek. Namísto původně navrhovaných 1300 Kč se podařilo vyjednat 2400 Kč do tarifní složky zvýšené za směnnost. To představuje posílení tarifní části navýšení o dalších 1100 Kč oproti původnímu návrhu Ministerstva vnitra. Současně bylo dohodnuto vyčlenění dalších 500 Kč na související rozpočtové náklady, zejména na financování zvýšených nákladů na přesčasovou službu a služební pohotovost. Výsledkem je významnější posílení stabilní a předvídatelné části služebního příjmu od 1. ledna 2027.

„Nejde přitom pouze o změnu způsobu rozdělení stejného objemu prostředků. Z pohledu příslušníků má navýšení základních tarifů dlouhodobější význam než navyšování prostřednictvím stabilizačních příplatků,“ objasňuje Machovič.

Základní tarif je jednou z nejdůležitějších složek služebního příjmu. Je stabilní, předvídatelný a jeho výše ovlivňuje také výpočet dalších zákonných služebních náležitostí. Oproti tomu stabilizační příplatky mohou být za určitých okolností kráceny nebo nemusí být poskytnuty. Přílišná závislost celkového služebního příjmu na těchto složkách proto může představovat riziko pro finanční a sociální jistoty příslušníků i jejich rodin. Zároveň je nutné zachovat odpovídající rozdíly v odměňování podle náročnosti služby, odbornosti, odpovědnosti a délky praxe.

„Vyjednané posílení tarifní složky o dalších 1100 Kč proto považujeme za konkrétní a měřitelný přínos odborového vyjednávání. Výsledek zároveň potvrzuje, že věcná argumentace, koordinovaný postup a ochota pokračovat v jednání i přes původně odmítavý postoj druhé strany mohou přinášet skutečné změny,“ říká předseda Tomáš Machovič.

Další cíle: předvídatelný růst příjmů, kariérní řád a ocenění zkušeností

Přestože dosaženou dohodu považuje NOS PČR za významný výsledek, nejde o naplnění všech dlouhodobých požadavků odborového svazu. Již při prvním jednání na ministerstvu vnitra předložil místopředseda NOS PČR Milan Synek dva zásadní systémové návrhy.

Prvním je rozšíření počtu tarifních stupňů pro příslušníky s praxí přesahující 33 let, které by umožnilo lépe ocenit zkušené příslušníky a zvýšilo motivaci k jejich dlouhodobému setrvání ve službě.

Druhým je zavedení automatického mechanismu navyšování služebních příjmů navázaného na vývoj průměrné hrubé mzdy.

Oba návrhy byly na jednání pozitivně přijaty jako témata pro další diskusi.

Na následném jednání na Úřadu vlády pak bylo dosaženo dohody o pokračování jednání nad střednědobým vývojem služebních příjmů a případnými změnami zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Cílem zůstává vytvořit funkční kariérní řád a dlouhodobě udržitelný systém odměňování, který bude dostatečně motivovat nejen nové uchazeče o službu, ale také zkušené příslušníky.

Bezpečnostní sbory totiž musí být schopny nejen získávat nové kolegy, ale především si udržet ty, kteří již mají potřebné odborné znalosti, zkušenosti a dlouholetou praxi. Záměr dosáhnout nástupního služebního příjmu 50.000 Kč proto musí být podle NOS PČR doprovázen odpovídajícím růstem příjmů všech příslušníků, nikoliv pouze těch nově nastupujících.

Průběh obou jednání ukazuje, jak důležitou roli hraje důsledné a systematické odborové vyjednávání. Na počátku stál návrh, se kterým se odborové organizace nemohly ztotožnit. Následovalo odmítnutí předloženého řešení, společný postup, další argumentace a jednání na nejvyšší vládní úrovni. Výsledkem je dohoda, která představuje konkrétní zlepšení oproti původnímu návrhu.

„Dosažený výsledek nelze považovat za konečné řešení všech problémů v odměňování příslušníků a zaměstnanců bezpečnostních sborů. Je však důležitým krokem správným směrem a důkazem, že vytrvalá, odborně podložená a konstruktivní odborová práce má smysl,“ uzavírá předseda Tomáš Machovič.

NOS PČR považuje vyjednané navýšení tarifní složky za úspěch společného postupu odborových organizací a současně za závazek pokračovat v prosazování dalších systémových změn. Naším dlouhodobým cílem zůstává spravedlivé, konkurenceschopné a předvídatelné odměňování, které bude odpovídat náročnosti služby, oceňovat zkušenosti a odpovědnost a přispívat k personální stabilitě a akceschopnosti bezpečnostních sborů. Dosažený kompromis je důležitým výsledkem. Naše práce však tímto nekončí.

Zdroj: Nezávislý odborový svaz Policie ČR/www.nospcr.cz 

ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese https://www.protext.cz/zpravy/59762.