Návrh zákona o zrušení televizních a rozhlasových poplatků prošel prvním čtením v sobotu ve 4:36 ráno. Proti plánované změně vyšly do ulic tisíce protestujících. Omezení parlamentní rozpravy sklízí mezinárodní kritiku. Neobvyklý postup Babišovy vlády vyvolává obavy nejen o nezávislost médií, ale i o kvalitu tuzemské demokracie.
Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů svižným tempem pokračuje v dlouhodobém plánu změny financování České televize a Českého rozhlasu. Přechod na model státního financování veřejnoprávních médií prosazuje jako jednu ze svých priorit.
Návrh, který připravilo ministerstvo kultury pod vedením Oty Klempíře, počítá s ročním příspěvkem přibližně 5,74 miliardy korun pro ČT a 2,07 miliardy pro ČRo. Dohromady je to zhruba o 1,4 miliardy méně, než obě média letos plánují vybrat z poplatků. Zákonem stanovenou částku by stát vyplácel v měsíčních splátkách. Podle navrhovatelů má změna vést k finanční úlevě pro české domácnosti a k zefektivnění mediálního hospodaření.
Domácnosti platící oba poplatky by ušetřily přímou platbu 205 korun měsíčně. Státní rozpočet je však také tvořen veřejnými penězi. Náklady na veřejnoprávní vysílání tedy nezmizí, pouze se změní způsob jejich úhrady. Samotná změna zdroje peněz navíc ještě nezaručuje efektivnější hospodaření.
Hlasování ve 4:36 je špička ledovce. Podstatné je omezení debaty
Babiš se vůči veřejnoprávním médiím opakovaně vymezuje. Jeho kritický postoj ale není důvodem, proč by vláda měla při schvalování zásadní legislativy omezovat prostor pro její oponenty.
Pevný čas hlasování prosadila vládní většina na návrh Tomia Okamury. Novinka v jednacím řádu Sněmovny takový postup umožňuje jen ve „zcela výjimečných případech“, přičemž poslanci musejí mít prostor se k návrhu „dostatečně vyjádřit“. Rozprava předcházející hlasování však byla omezena na devět hodin. Celkem 65 přihlášených poslanců se při ní vůbec nedostalo ke slovu. Právě to vyvolává pochybnosti, zda byl prostor pro debatu skutečně dostatečný.
Už před hlasováním se proti změně protestovalo. Shromáždění pokračovala také 28. října v Brně a dalších městech. Solidární hlasy zaznívají rovněž z českých univerzit. Iniciativa Veřejnoprávně oznámila na 3. listopad celodenní stávku zaměstnanců ČT a ČRo; na stejný den vyhlásila stávku také studentská platforma Výbor solidarity studentů.
Na dění v Česku kriticky upozorňují Evropská federace novinářů i Evropská vysílací unie. Společné prohlášení osmnácti mediálních a novinářských organizací vyzývá české zákonodárce k zajištění důkladné debaty a ochraně nezávislosti veřejnoprávního vysílání.
Zástupci koalice mají pravdu, když tvrdí, že zrušení koncesionářských poplatků nemusí samo o sobě vést k politickému ovládnutí veřejnoprávních médií. Projednávaný návrh však podle expertů Sítě k ochraně demokracie postrádá dostatečné pojistky proti účelovým politickým zásahům do financování. Zákonný příspěvek i jeho valorizaci totiž může další většina opět změnit.
Občanskému znepokojení nepomáhá ani způsob, jakým premiér o protestech hovoří. Dění před Sněmovnou přirovnal k útoku na americký Kapitol. Zároveň potvrdil, že návrh nestáhne, ačkoli o jeho konkrétní podobě se ještě může jednat.
Napětí mezi ministerstvem kultury a veřejnými institucemi dokresluje i odvolání bývalého ředitele ČT Petra Dvořáka z čela představenstva Státního fondu audiovize. Šlo však o spor o úspory v podpoře audiovize, nelze jej bez dalších důkazů vydávat za odvetu za kritiku rušení poplatků.
Prostor pro jednání přesto zůstává. Česká televize na 29. října oznámila schůzku svého ředitele Hynka Chudárka s premiérem. Chudárek požaduje stabilní financování a pojistky nezávislosti, za nejvhodnější považuje ochranu změn ústavní většinou. Rozhodující bude, co z těchto požadavků vláda skutečně přijme.
Návrh už obsahuje valorizační mechanismus: pokud součet ročních měr inflace od posledního zvýšení překročí deset procent, příspěvek má vzrůst právě o deset procent. Při vyšší kumulované inflaci tak zvýšení nemusí plně nahradit ztrátu kupní síly. Navíc neřeší nižší výchozí částku oproti plánovanému výběru poplatků.
„ČT a ČRo již v minulých letech kvůli inflaci a dlouhodobě nezvyšovaným poplatkům vyčerpaly rezervy a odkládaly investice, takže prostor pro další úspory je omezený,“ uvádí Síť k ochraně demokracie. „Odhady vedení obou médií hovoří o nutnosti propustit až 700 zaměstnanců.“
Nejvyšší čas se ozvat
Veřejnoprávní média nejsou dokonalá. Jsou však důležitou součástí demokratické kontroly moci a jejich nezávislost si zaslouží ochranu bez ohledu na to, kdo právě vládne.
Přímé financování občany je jednou z pojistek proti politickým tlakům. Ani poplatky nezávislost automaticky nezaručují, oddělují však příjmy médií od každoročního soupeření o peníze ve státním rozpočtu.
Důvod k obavám proto existuje. Spočívá v kombinaci nižších příjmů, nedostatečných pojistek a omezené debaty o zásadní změně. Pokud chce vláda veřejnost přesvědčit, že nezávislost ČT a ČRo neohrozí, musí nabídnout víc než ujištění. Musí ukázat, jak ji nový systém ochrání i před politiky, kteří takový slib jednou dodržet nebudou chtít.
