Home Blog Strana 202

Testy EU ukazují, že většina profesionálních ochranných přileb splňuje klíčové požadavky

Praha 15. září 2026 (PROTEXT/AFP) – Profesionální ochranné přilby mají zajišťovat ochranu na pracovištích s vysokým rizikem. Pokud nesplňují bezpečnostní požadavky EU, hrozí pracovníkům vážná poranění hlavy. V rámci kampaně financované EU bylo otestováno 65 profesionálních přileb. Přibližně každá třetí selhala, což podtrhuje důležitost používání vhodného bezpečnostního vybavení.

Byly provedeny testy tlumení nárazů, odolnosti proti průrazu, odolnosti proti plameni, upevnění podbradního pásku a odolnosti značení a štítků. První dva testy byly provedeny poté, co byly přilby vystaveny extrémním teplotám, ponoření do vody a stárnutí vlivem UV záření.

Celkem 46 vzorků (71 %) požadavky splnilo, zatímco 19 vzorků (29 %) je nesplnilo. Většina selhání se týkala tlumení nárazů.

Orgány dozoru nad trhem (MSA) odebraly vzorky 65 přileb v osmi zemích: v Belgii, na Kypru, v Německu, Řecku, Irsku, Nizozemsku, Španělsku a Švédsku. Přilby byly zakoupeny online i v kamenných obchodech.

Přijatá opatření

Orgány MSA klasifikovaly osm z těchto selhání jako vážné riziko a čtyři jako vysoké riziko. Šest výrobků stáhly z trhu, dva výrobky stáhly od spotřebitelů a na jeden výrobek uvalily zákaz prodeje. Hospodářským subjektům bylo vydáno sedm varování. Další nápravná opatření probíhají.

Osm výrobků bylo uvedeno v systému Safety Gate, systému rychlého varování EU, který slouží k upozorňování spotřebitelů na nebezpečné nepotravinářské výrobky. Celkem 39 jich pak bylo zaznamenáno do ICSMS, informačního a komunikačního systému EU pro dozor nad trhem. Orgány MSA jej využívají k výměně informací o souladu výrobků s předpisy a donucovacích opatřeních. Co můžete udělat vy?

Ať už si kupujete přilbu pro osobní potřebu, nebo jste zaměstnavatel, který nakupuje přilby pro zaměstnance, doporučení je jasné:

  • ujistěte se, že daný model je navržen s ohledem na konkrétní rizika pracoviště,
  • kupujte a používejte pouze profesionální přilby s označením CE,
  • kontrolujte, že k přilbě jsou přiloženy pokyny ve vašem národním jazyce (jazycích) a že EU prohlášení o shodě je buď přiloženo k výrobku, nebo je dostupné prostřednictvím internetové adresy uvedené v pokynech,
  • přilby vystavené nárazu by se měly vyřadit, i když na nich není vidět žádné poškození.

Pokud jste hospodářským subjektem, ujistěte se, že průmyslové ochranné přilby, které uvádíte na trh EU, jsou v souladu s nařízením (EU) 2016/425 a příslušnými harmonizovanými normami pro osobní ochranné prostředky. To zahrnuje požadavky na technickou dokumentaci, označení CE, pokyny a štítky.

Pokud jste výrobcem, zajistěte, aby výrobky uváděné na trh i nadále splňovaly normy certifikovaného typu. Hospodářské subjekty musí zajistit, aby dokumentace týkající se dodavatelského řetězce a shody byla úplná a aby marketingová tvrzení přesně odrážela poskytovanou ochranu. Nebezpečné nebo nevyhovující osobní ochranné prostředky mohou být zamítnuty celními orgány a vést ke stažení z trhu a oběhu a nárokům na náhradu škody.

Testování v celé EU

Testování probíhalo v rámci kampaně Společné akce týkající se shody výrobků (JACOP) za rok 2025 v EU a zemích ESVO. JACOP je společná evropská akce v oblasti dozoru nad trhem, která podporuje orgány MSA při ověřování toho, zda výrobky uváděné na jejich trhy splňují předpisy EU. Evropská komise tuto spolupráci financuje a koordinuje, čímž pomáhá orgánům MSA sdílet postupy, porovnávat zjištění a posilovat prosazování bezpečnosti výrobků na jednotném trhu.

„Kampaně dozoru nad trhem pomáhají chránit podniky před nekalou konkurencí a zajišťují, že výrobky prodávané na jednotném trhu jsou pro uživatele bezpečné,“ uvedla Vanessa Capurso, referentka pro oblast politiky v GŘ GROW.

Pokud potřebujete další informace, kontaktujte: jacop2025@esn.eu 

https://single-market-economy.ec.europa.eu/single-market/goods/building-blocks/market-surveillance_en?prefLang=cs 

 

DG GROW

EISMEA

Zdroj: Generální ředitelství Evropské komise pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky

 

 

ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese https://www.protext.cz/zpravy/59138.

Zemřel legendární návrhář Bob Mackie. Oblékal Cher nebo Eltona Johna

Americký módní a kostýmní návrhář Bob Mackie zemřel ve věku 87 let. Během více než pěti desetiletí oblékal největší hvězdy showbyznysu, od Cher a Tiny Turner po Eltona Johna nebo Dolly Parton. Proslul třpytem, flitry, kamínky a kostýmy, které na pódiu nešlo přehlédnout. O jeho úmrtí informovala agentura Reuters, BBC a další servery.

Úmrtí Mackieho oznámil v pondělí jeho tým na oficiálním instagramovém účtu. Příčinu smrti neuvedl. „Jeho genialita a mimořádné návrhy budou žít navždy a dál přinášet krásu do tohoto světa,“ stojí v prohlášení.

Cher, Elton John a kostýmy, které vešly do dějin

Mackie měl mimořádný vliv na vizuální styl Cher. Navrhl mimo jiné její slavný kostým s mohutnou černou čelenkou z peří, který oblékla na Oscary v roce 1986. Zpěvačka později vysvětlovala, že se tehdy chtěla obléct trochu „z pomsty“, protože nezískala nominaci za film Mask.

Právě odvážné modely pro Cher pomohly Mackiemu získat pověst návrháře, který se nebojí extravagance. Zpěvačku oblékal do průsvitných látek, flitrů a výrazných siluet v době, kdy takový styl v americké televizi působil velmi provokativně.

Mackie spolupracoval také s Eltonem Johnem. Mezi jeho nejslavnější návrhy patřil třpytivý baseballový kostým Los Angeles Dodgers, který zpěvák oblékl při koncertech na stadionu Dodger Stadium v roce 1975. „Pokaždé, když jsem si oblékl něco, co Bob vytvořil, cítil jsem se velmi výjimečně,“ napsal Elton John po jeho smrti.

Jeho modely nosila v dalších letech také Pink. Ta návrháře označila za milujícího, velmi vtipného člověka a naprostého génia. „Teď budou někteří andělé oblečení opravdu báječně,“ napsala ve vzpomínce.

Devět cen Emmy a tři nominace na Oscara

Mackie získal během kariéry devět cen Emmy a cenu Tony. Třikrát se ucházel také o Oscara za kostýmy k filmům Lady Sings the Blues, Funny Lady a Pennies from Heaven.

Jeho jméno je spojeno i s pořadem The Carol Burnett Show, pro který pracoval jedenáct let. Jedním z nejslavnějších kostýmů se staly šaty vytvořené pro parodii na film Jih proti Severu. Součástí modelu byla dokonce mosazná záclonová tyč položená přes ramena. Kostým dnes vlastní Smithsonian National Museum of American History.

Mackie přitom začínal mnohem nenápadněji, jako kreslíř návrhů pro francouzsko-amerického kostýmního výtvarníka Jeana Louise. Už na začátku kariéry se dostal k jedněm z nejslavnějších šatů 20. století. Podílel se na kresbě modelu, který Marilyn Monroe oblékla v roce 1962, když zpívala prezidentovi Johnu F. Kennedymu „Happy Birthday, Mr. President“.

Ani vysoký věk ho od práce neodradil. Ještě v posledních letech se jeho návrhy objevovaly na významných hudebních akcích. Miley Cyrus například vystoupila v jeho třpytivých šatech na Grammy v roce 2024 a Sabrina Carpenter oblékla jeden z jeho modelů na MTV Video Music Awards.

Mackie kdysi s nadsázkou říkal, že je možná nejstarším žijícím návrhářem v Hollywoodu. Na otázku, zda plánuje odejít do důchodu, odpověděl jednoduše: „Doufám, že ne.“ Pracoval prakticky až do konce života a zanechal za sebou kostýmy, které pomáhaly vytvářet obraz americké popkultury po celé generace.

GEVORKYAN v H1 2026: tržby +18 %, čistý zisk +34 %

Vlkanová (Slovensko) 15. září 2026 (PROTEXT) – Hlavní události GEVORKYAN v H1 2026:

  • Tržby meziročně vzrostly o 18 % na téměř 50 milionů EUR
  • EBITDA přesáhla 15 milionů EUR, což představuje meziroční růst o 9 %
  • EBITDA marže dosáhla 30 %
  • Čistý zisk meziročně vzrostl o 34 % na téměř 4 miliony EUR

GEVORKYAN, a.s., evropský lídr v oblasti práškové metalurgie, oznamuje vybrané finanční a provozní výsledky za první pololetí roku 2026.

Za prvních šest měsíců roku 2026 společnost vykázala tržby ve výši 49,8 milionu EUR, což představuje meziroční nárůst o 18,18 %. EBITDA vzrostla o 9,19 % na 15,04 milionu EUR, přičemž EBITDA marže dosáhla 30,19 %. V prvním pololetí 2026 společnost GEVORKYAN zároveň vykázala provozní EBIT ve výši 6,68 milionu EUR, s meziročním růstem o 29,06 %, a čistý zisk (EAT) vzrostl o 34,50 % na 3,97 milionu EUR.

Úspěšná finalizace dvouletého vývoje v kombinaci s akvizicí v Itálii přinesly společnosti nové projekty pro letecký průmysl, zejména v segmentu letadel a bezpilotních systémů. GEVORKYAN, a.s. prošla certifikací podle normy EN 9100 pro kosmický a obranný průmysl, díky čemuž je v globální databázi OASIS, využívané certifikovanými dodavateli a odběrateli v daných odvětvích.

Italský závod Gevorkyan Sinteris Italia po úspěšné akvizici již dodává pro skupinu Rheinmetall, přičemž nejde přímo o díly pro zbraně, ale o součástky určené pro vojenskou techniku.

Úplnou průběžnou zprávu za H1 2026 najdete zde.

 

Zdroj: GEVORKYAN, a.s.

 

 

ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese https://www.protext.cz/zpravy/59148.

Stíhačky NATO sestřelily nad Litvou dron

Stíhačky Severoatlantické aliance během noci sestřelily v litevském vzdušném prostoru dron, uvedl na sociální síti prezident pobaltské země Gitanas Nauséda a poděkoval spojencům za rychlou reakci. Prezident neupřesnil, z jaké země mohl dron přiletět a které zemi patřil. Bezpilotní letoun nejspíše přiletěl z Běloruska a směřoval na západ, uvedla litevská média. Kvůli narušení vzdušného prostoru země se mírně zpozdilo několik civilních letů, dodaly. Kvůli útokům ruských proudových dronů na Ukrajině preventivně vzlétly v Polsku stíhačky, informovalo velitelství polských ozbrojených sil.

„Dron, který právě vletěl do litevského vzdušného prostoru, byl zničen stíhačkami NATO. Děkuji spojencům za jejich rychlou reakci. Vzhledem k tomu, že Rusko zesiluje svou agresi proti Ukrajině, je taková pohotovost klíčová pro náš region. Společně s našimi spojenci v NATO bude Litva bránit svůj vzdušný prostor,“ napsal prezident Nauséda na sociální síti.

Dříve o sestřelení dronu stíhačkou NATO informovala agentura Reuters s odvoláním na místní úřady. Další podrobnosti neuvedla. Dříve napsala, že stíhačky NATO byly vyslány do vzduchu kvůli možnému výskytu dronu poblíž litevského hlavního města Vilniusu. Dron byl podle litevské stanice LRT zničen v okolí Kaunasu, druhého největšího litevského města.

Podobné zásahy jsou poměrně časté. V neděli úřady načas přerušily provoz letiště ve Vilniusu a ze základny Šilauliai na severu země vzlétla stíhačka NATO v reakci na možné narušení vzdušného prostoru cizím dronem. Letecký poplach byl posléze ukončen. Maraton, který se ve stejné době konal v litevském hlavním městě, nebyl přerušen, uvedli organizátoři.

V Litvě jsou v rámci mise NATO na ochranu vzdušného prostoru Pobaltí aktuálně nasazeny italské stíhačky. Země na východním křídle NATO již dříve zaznamenaly případy, kdy do jejich vzdušného prostoru pronikly drony. Tyto incidenty souvisejí s válkou, kterou rozpoutala invaze ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022, poznamenal Reuters.

Italská stíhačka Eurofighter Typhoon ze základny Šilauliai minulý měsíc sestřelila dron, který vletěl do vzdušného prostoru Lotyšska, připomněl server Delfi. Dron byl ukrajinského původu, uvedly dříve lotyšské ozbrojené síly. Stroj vletěl do pobaltské země z Běloruska, s největší pravděpodobností v důsledku ruského rušení, dodaly. Sestřelení dronu označil lotyšský premiér Andris Kulbergs za potvrzení, že vzdušný prostor pobaltské země je chráněn, mluvčí NATO pak za známku připravenosti a schopnosti aliance čelit hrozbám, aby ochránila území a obyvatele členských států. Ukrajina během inkriminované noci podnikla nálet na ruský přístav Usť-Luga. Ukrajinské vojenské drony se při náletech na Rusko letos několikrát zatoulaly do vzdušného prostoru pobaltských zemí. Evropští představitelé podezírají, že Rusko úmyslně odklání tyto ukrajinské drony, vyslané k útokům na průmyslová zařízení a ropné terminály u Petrohradu ve Finském zálivu Baltského moře.

Konec sezóny přeje zahradním stavbám. Čekací lhůty klesají na třetinu

Praha 15. září 2026 (PROTEXT) – Zahradní sezona se pomalu chýlí ke konci, venkovní nábytek putuje do skladu a zahrady se připravují na zimu. Právě v tuto chvíli ale paradoxně nastává jedna z nejzajímavějších příležitostí pro ty, kdo přemýšlejí o zahradním domku, dřevníku nebo zahradní dílně. Zatímco na jaře se objednávky u výrobců hromadí a čekací lhůty se natahují na týdny až měsíce, s příchodem podzimu se situace obrací – a šikovní zákazníci toho umějí využít.

Jak se láme poptávka během roku

Podle dat společnosti nejzahradnidomek.cz je poptávka po zahradních stavbách nejsilnější mezi únorem a květnem, kdy si lidé plánují úpravy zahrady na léto. V těchto měsících přibývá i desítky procent objednávek navíc oproti podzimním měsícům. V praxi to znamená, že jarní špička dokáže být dvakrát až třikrát vytíženější než říjen nebo listopad.

Na začátku jara se navíc expedují nejdříve domky objednané v zimě, které si zákazníci nechali uskladnit u výrobce, než se počasí umoudří. Kdo si domek objedná až v březnu, čeká několik týdnů až měsíců.

Meziročně přitom poptávka po menších zahradních stavbách – domcích na nářadí, dřevnících i dětských domcích – mírně roste. U větších atypických staveb na míru se zákazníci naopak čím dál častěji rozhodují s předstihem, právě aby stihli výhodnější podzimní termín.

Podzim přináší kratší lhůty i volnější kapacity výroby

Jakmile jarní nápor odezní, výrobní kapacity se uvolní. Podle dat společnosti dokáže výroba v září či říjnu dodat za dva až tři týdny domek, na který by si zákazník v dubnu počkal osm až deset týdnů. Menší modely přímo ze skladu mohou být na zahradě prakticky obratem.

Na jaře přitom na skladech leží hotové domky – ty jsou ale už objednané a čekají jen na to, až si zákazník připraví podklad. Nové objednávky se řadí do fronty za nimi.

„Kým na jar sa nám hotové domčeky kopia na sklade a zákazník niekedy čaká aj dva mesiace, teraz na jeseň to vieme otočiť v priebehu dvoch až troch týždňov. Zákazníci si to čoraz viac uvedomujú a nákup zámerne presúvajú práve na jeseň, kedy je to navyše aj lacnejšie,“ popisuje Michal Zelman, majitel společnosti nejzahradnidomek.cz.

Nejžádanější? Domky s terasou

Pokud jde o to, co si lidé nejčastěji objednávají, jasně vede jedna kategorie – zahradní domky s terasou. Kombinace úložného prostoru a posezení pod střechou je dnes nejpoptávanějším typem stavby vůbec, ať už jde o menší domek k bazénu, nebo prostornější variantu k posezení s rodinou. Zájemci si je mohou prohlédnout přímo v kategorii zahradních domků s terasou, kde je řada modelů dostupná i s podzimní slevou a zkrácenou dodací lhůtou.

Na co si dát pozor při stavbě před zimou

Podzimní termín má ale i svá pravidla. Aby domek vydržel roky, je potřeba montáž a přípravu podkladu naplánovat s rozumem.

Samotné smontování dřevěné konstrukce lze technicky zvládnout i za mírného mrazu, ale řada souvisejících prací už ne. Lepidla, silikonové tmely i nátěry potřebují ke správnému zaschnutí a přilnutí zpravidla alespoň +5 °C, a to ideálně déle než jen pár hodin denně.

Stejné pravidlo platí pro přípravu podkladu. Betonová směs pod +5 °C tuhne výrazně pomaleji a bez mrazuvzdorných přísad hrozí, že v ní vzniknou mikroskopické praskliny. Proto je rozumné plánovat kompletní montáž včetně podkladu tak, aby proběhla ještě v říjnu nebo v první polovině listopadu.

Podklad rozhoduje o životnosti celé stavby. Nejčastěji se používají betonové patky nebo panely, případně zpevněná plocha ze zámkové dlažby na štěrkovém loži. Klíčové je, aby podklad domek nadzvedl nad úroveň terénu, umožnil proudění vzduchu pod podlahou a odváděl dešťovou i vzlínající vlhkost pryč od dřeva. Domek postavený přímo na trávě nebo hlíně bez odvětrání je během několika let prakticky odsouzený k vlhnutí spodní stavby a napadení dřevokaznými houbami.

Dřevo je přirozeně nasákavé. Pokud do zimy vstoupí bez ochrany, opakované cykly mrazu a tání vlhkost v dřevní hmotě doslova rozevřou – vznikají praskliny, kterými se dovnitř dostává další voda. Impregnace proti dřevokazným houbám a hmyzu spolu s krycím nátěrem nebo lazurou, která odráží UV záření a zpomaluje vysychání povrchu, by proto měla proběhnout ještě před prvními mrazy, ne až na jaře.

Posledním bodem je sklon a dimenzování střechy kvůli sněhu. To se často podceňuje, přitom se v Česku výrazně liší podle regionu. Sněhová zátěž v podhorských a horských oblastech – typicky v Krkonoších, Jeseníkách nebo na Šumavě – je několikanásobně vyšší než v teplejších nížinách jižní Moravy nebo Polabí. Krov, vaznice i sklon střechy by tomu měly odpovídat. Nedostatečně dimenzovaná plochá nebo mírně sklonitá střecha může v horské oblasti pod tíhou mokrého sněhu utrpět škody, zatímco v nížině stejná konstrukce bez problémů vydrží.

Právě proto dává smysl řešit zahradní domek jako stavbu na míru, kde se sklon střechy i síla nosných prvků přizpůsobí konkrétní lokalitě zákazníka, a ne univerzálnímu katalogovému řešení. To je i jeden z důvodů, proč se podle dat společnosti nejzahradnidomek.cz upravuje na míru 70 % prodaných zahradních domků. Úpravy se přitom netýkají jen sklonu a zpevnění střechy, ale i dalších dispozic každého domku nebo jiné dřevěné stavby.

Podzim jako chytrá volba

Spojení kratších dodacích lhůt, volnějších výrobních kapacit a sezonních slev dělá z podzimu jedno z nejvýhodnějších období pro pořízení zahradního domku – ideálně tak, aby stavba stihla být impregnovaná a řádně usazená ještě před prvními mrazy. Povrchovou úpravu si zákazníci mohou přiobjednat rovnou, aby domek mohli před zimou začít rovnou užívat, a ne se o něj hned starat. Kdo ale tuto sezonu propásne, bude na svůj vysněný domek na jaře opět stát ve frontě.

Aktuální podzimní akce a slevy najdou zájemci v sekci akčních nabídek.

Zdroj: nejzahradnidomek.cz

www.nejzahradnidomek.cz

 

 

ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese https://www.protext.cz/zpravy/59141.

Evropští lídři řeší budoucnost Arktidy. Roste její význam i obavy z Ruska

Arktida se rychle mění z odlehlého regionu v jednu ze strategicky důležitých oblastí Evropy. Evropští lídři se proto sešli ve finském Rovaniemi, kde řeší bezpečnost severu, rostoucí význam námořních tras i přístup ke kritickým surovinám. Do debat výrazně zasahuje také Rusko a jeho vojenská aktivita.

Evropský arktický summit svolal finský premiér Petteri Orpo na 13. a 14. září. Cílem setkání je posílit společný přístup Evropské unie k oblasti, jejíž geopolitický význam v posledních letech rychle roste. Finsko chce, aby se Arktida stala výraznější součástí evropské bezpečnostní politiky a nebyla vnímána pouze jako záležitost zemí na dalekém severu.

Arktida získává strategický význam

Na severu se dnes protíná několik zásadních evropských zájmů. Patří mezi ně vojenská bezpečnost, energetika, kritické nerostné suroviny, telekomunikační infrastruktura i nové možnosti námořní dopravy. Tání mořského ledu totiž postupně zvyšuje dostupnost tras, které mohou v budoucnu změnit část světového obchodu.

Finsko zároveň upozorňuje na bezpečnostní rozměr celé oblasti. Jeho více než 1300 kilometrů dlouhá hranice s Ruskem je současně vnější hranicí Evropské unie a NATO. Orpo v souvislosti s přípravou nové evropské bezpečnostní strategie označil Rusko za dlouhodobou hrozbu pro bezpečnost Evropy a zdůraznil potřebu dalšího posilování obranných schopností.

Sever už není jen záležitostí severských zemí

Právě rostoucí soupeření velmocí je jedním z důvodů, proč chtějí Helsinky vtáhnout do debaty o Arktidě celou Evropskou unii. Finská vláda při oznámení summitu upozornila, že geopolitický význam regionu rychle roste a Evropa potřebuje společný strategický přístup.

Význam severních oblastí zvyšují také zásoby surovin potřebných pro moderní technologie a energetiku. Pro Evropskou unii, která se snaží snížit závislost na dovozu některých strategických materiálů, tak může být Arktida stále důležitější i z ekonomického hlediska.

Rovaniemi leží jen několik kilometrů od severního polárního kruhu. Volba místa má proto i symbolický význam. Finsko chce evropským partnerům ukázat oblast, jejíž bezpečnostní a hospodářský význam podle něj už dávno přesahuje hranice severských států.

Trump tvrdí, že Írán chce uzavřít dohodu, ale že to závisí na USA

Americký prezident Donald Trump dnes uvedl, že Írán chce uzavřít dohodu, ale že on sám rozhodne, zda se Spojené státy opět zapojí do jednání. Napsal to na své sociální síti Truth Social.

„Írán, jakožto upadající stát, chce uzavřít dohodu – a to rychle a za každou cenu. Já rozhodnu, zda se USA rozhodnou do toho zapojit – a my jsme k této myšlence otevření,“ napsal Trump.

Minulý týden Trump uvedl, že se domnívá, že válka Spojených států s Íránem skončí hned po listopadových volbách do Kongresu. Trumpova popularita ve Spojených státech podle průzkumů v poslední době klesla na nejnižší úroveň jeho politické kariéry. Američané jsou frustrovaní kvůli válce s Íránem a rostoucím životním nákladům. Volby do Kongresu, které se konají v polovině prezidentova funkčního období, jsou považovány za celonárodní referendum o výkonu šéfa Bílého domu.

Válka v regionu začala americko-izraelskými údery na Írán na konci února. Teherán v reakci mimo jiné značně omezil námořní dopravu v Hormuzském průlivu, a to jak výhrůžkami, tak opakovanými útoky na tankery a nákladní lodě. V důsledku toho zdražila ropa na světových trzích, což se promítá i do ceny pohonných hmot.

Spojené státy v dubnu zahájily námořní blokádu Íránu. Obě země v různých fázích konfliktu opakovaně vojensky zasahovaly proti lodím, které nerespektovaly jejich blokády.

EK potvrdila, že na šest měsíců přerušila platby Agrofertu za 3,18 milionu eur

EK potvrdila, že na šest měsíců přerušila platby Agrofertu za 3,18 milionu eur
Zdroj: Profimedia.cz

Evropská komise v dopise šéfovi rozpočtového výboru Evropského parlamentu potvrdila, že na šest měsíců přerušila lhůtu pro vyplacení podpory Agrofertu kvůli potenciálnímu střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše. Jde o platby ve výši 3,18 milionu eur, tedy přes 77 milionů korun. Zjištění ČTK potvrdil český europoslanec Tomáš Zdechovský z nejsilnější frakce Evropské lidové strany (EPP), který na základě této informace žádá debatu na plénu Evropského parlamentu. Agrofert odmítl situaci komentovat.

Babiš v únoru s cílem vyřešit střet zájmů vložil Agrofert do nově vytvořeného svěřenského fondu RSVP Trust. Komise ale v dopise výslovně říká, že RSVP Trust nepovažuje za dostatečné řešení střetu zájmů a jako jeden z důvodů uvádí fakt, že potenciální příjemci fondu jsou Babišovi potomci.

Evropská komise (EK) minulý týden potvrdila, že firmám z holdingu Agrofert pozastavila proplácení části unijních dotací, protože se Babiš nachází v potenciálním střetu zájmů. Babiš trvá na tom, že Agrofert nevlastní, postoj komise k jeho střetu zájmů ho nezajímá, uvedl. Podle české opozice Babiš obelhal prezidenta i občany. Agrofert je přesvědčený, že postupoval v souladu se zákony.

„Orgány komise pečlivě prověřily informace a dokumenty poskytnuté českými orgány týkající se opatření přijatých s cílem zabránit případnému střetu zájmů ve vztahu ke společnostem ze skupiny Agrofert a dospěly k závěru, že opatření, která jsou v současnosti zavedena a která byla komisi oznámena, nejsou k řešení střetu zájmů dostatečná,“ stojí v dopise, který napsal eurokomisař pro rozpočet Piotr Serafin předsedovi rozpočtového výboru (EP) Andreasu Schwabovi. Dokument má ČTK k dispozici.

Podle EK jde zejména o to, že „potenciálními příjemci fondu jsou potomci pana Babiše a portfolio fondu je panu Babišovi dobře známo, přičemž má možnost disponovat rodinnou radou složenou z příjemců fondu“. Svěřenský fond tedy podle unijní exekutivy neodstraňuje osobní zájem českého premiéra.

„Agrofert nebyl zapojen do těchto diskusí, ani nebyl EK osloven. Informace máme pouze z médií. Vyjádření EK nebylo směřováno vůči nám, a proto se k němu nebudeme vyjadřovat,“ sdělil ČTK mluvčí koncernu Pavel Heřmanský. Vedení podniku je podle něho stále přesvědčeno, že evropská dotační pravidla ani české předpisy neporušilo.

Mluvčí komise minulý týden nezveřejnila, jaké částky se pozastavení plateb týká, dopis to ale upřesňuje. „Pokud jde o společnou zemědělskou politiku, generální ředitelství AGRI přerušilo na šest měsíců lhůtu pro platby, které byly deklarovány ve 2. čtvrtletí, a to ve výši 3,175.886,40 eura. Týká se to rozvoje venkova (EAFRD) a holdingové společnosti Agrofert a subjektů spojených s Agrofertem, které mohly být střetem zájmů dotčeny,“ říká dokument.

Komise v dopise říká, že šetření se týká nejen Agrofertu a jeho dceřiných společností v Česku, ale také případných dceřiných společností v dalších členských státech EU a zemích mimo Evropskou unii. Unijní exekutiva rovněž požaduje, aby české orgány do všech budoucích žádostí o proplácení fondů dávaly prohlášení, že „certifikované výdaje nejsou spojeny s operacemi nebo dotacemi poskytnutými od 9. prosince 2025 společnostem ze skupiny Agrofert, SynBiol a Hartenberg Holding nebo jiným subjektům patřícím Andreji Babišovi, pod jeho kontrolou nebo s ním spojeným“.

„Komise tímto jednoznačně říká, že premiér Babiš dostatečně nevyřešil svůj střet zájmů. Česká republika tak může přijít o další peníze,“ uvedl k dopisu europoslanec Zdechovský, který je členem rozpočtového výboru EP.

Kratom až od 21 let. Vláda schválila přísnější pravidla jeho prodeje

Vláda ČR, Adam Vojtěch
Vláda ČR, Adam Vojtěch Foto: Vláda ČR

Kratom by si od příštího roku měli legálně koupit pouze lidé starší 21 let. Vláda schválila další zpřísnění pravidel pro psychomodulační látky, které počítá také se zákazem internetového prodeje, vyšším zdaněním nebo přísnější kontrolou specializovaných obchodů. Novelu ještě musí projednat Parlament.

Kabinet Andreje Babiše v pondělí schválil takzvaný lex kratom. Minimální věk pro jeho nákup se má zvýšit ze současných 18 na 21 let a skončit má také prodej přes internet. Změny mají podle návrhu začít platit od ledna příštího roku.

Prodej jen v kamenných obchodech

Kratom se v Česku od loňského listopadu legálně prodává jako psychomodulační látka. Získat jej mohou dospělí zákazníci ve specializovaných licencovaných prodejnách, jejichž provozovatelé mohou za současných pravidel nabízet výrobky také prostřednictvím e-shopu. Právě tuto možnost chce vláda zrušit.

Novela zároveň počítá s tím, že obce budou moci rozhodovat, zda a kde na jejich území budou specializované prodejny fungovat. Roční poplatek za provoz jedné prodejny se má zvýšit z 20 na 30 tisíc korun. Výlohy i vstupy obchodů mají být zakryté a zpřísnit se mají také pravidla jejich označování.

Přísnější mají být i požadavky na samotné výrobky. Balení bude muset být opatřeno kolkem a distributoři, prodejci nebo přepravci budou muset dodržovat stanovená hygienická pravidla. Za porušení některých povinností mají hrozit pokuty až do výše 20 milionů korun.

Kratom také zdraží

Změny se dotknou rovněž zdanění. DPH u kratomu se má zvýšit ze současných 12 na 21 procent a zavést se má spotřební daň, jejíž výše se bude odvíjet od koncentrace účinných látek. Stát očekává dodatečné příjmy v řádu stovek milionů korun ročně.

Vláda zpřísnění projednávala kvůli obavám z dostupnosti kratomu mezi dětmi a dospívajícími. Ministerstvo zdravotnictví upozorňuje, že látku užívají i školáci a v některých případech končí po intoxikaci v péči zdravotníků.

Proti úplnému zákazu internetového prodeje se staví například Hospodářská komora a někteří odborníci na závislosti. Obávají se, že část zákazníků může přejít na nelegální trh, a prosazují spíše důslednější ověřování věku při nákupech na internetu. Vládou schválená novela nyní zamíří do Parlamentu.

Šéfové AI firem chtějí zpomalit vývoj. Bezpečnost podle nich nestíhá

Dario Amodei
Dario Amodei Foto: Reuters

Někteří z nejvýznamnějších představitelů současného vývoje umělé inteligence se překvapivě shodli na potřebě zpomalit. Šéf Anthropicu Dario Amodei varuje, že schopnosti nejpokročilejších modelů rostou rychleji než možnosti jejich kontroly. Podporu mu vyjádřili Sam Altman, Elon Musk i Demis Hassabis.

Amodei v sobotu vyzval k pomalejšímu zvyšování schopností nejpokročilejších modelů umělé inteligence. Nevolá přitom po úplném zastavení jejich vývoje. Firmy by podle něj měly postupovat takovým tempem, aby měly dostatek času na bezpečnostní testování, sladění chování modelů s lidskými záměry a odhalování případných problémů.

Výzvu podpořili konkurenti

K Amodeiho postoji se během několika hodin připojili také šéf OpenAI Sam Altman, Elon Musk a Demis Hassabis z Google DeepMind. Jde o neobvyklou shodu mezi společnostmi, které spolu jinak tvrdě soupeří ve vývoji stále schopnějších systémů.

Amodei upozorňuje především na rostoucí schopnost AI podílet se na vývoji své další generace. Obává se, že pokud bude tento proces dál zrychlovat, bezpečnostní výzkum nemusí držet krok. Navrhuje proto mimo jiné zapojení nezávislých hodnotitelů, kteří by měli přístup nejen k hotovým modelům, ale také k jejich vývoji a trénování.

Obavy posílily také nedávné případy neočekávaného chování AI agentů. OpenAI například popsala incident související s platformou Hugging Face, při kterém její modely využily nevhodné strategie a zasáhly do systémů mimo původní zadání. Firma událost označila za nejzávažnější aktivitu tohoto typu, kterou u svých modelů dosud zaznamenala.

Ve hře je i globální soutěž

Úplné zpomalení vývoje ale naráží na problém mezinárodní konkurence. Amodei zároveň nechce, aby Spojené státy výrazně ztratily náskok před Čínou. Vedle přísnějšího dohledu proto navrhuje také koordinaci bezpečnostních pravidel mezi demokratickými zeměmi a později případnou širší dohodu zahrnující Čínu.

Shoda šéfů technologických firem navíc neznamená, že se tempo vývoje skutečně okamžitě sníží. Přístup má i své kritiky, kteří upozorňují na riziko omezení konkurence nebo příliš silného postavení největších technologických společností. Debata o bezpečnosti AI se tak přesouvá od teoretických varování ke konkrétním otázkám, jak rychle mají nejvýkonnější modely vůbec vznikat.