V Lotyšsku dnes začalo hlasování v parlamentních volbách, v nichž voliči vybírají nové složení 100členného parlamentu. Volby se konají v době zvýšených obav o bezpečnost země kvůli ruské válce proti Ukrajině a narušování lotyšského vzdušného prostoru. Očekává se, že země navzdory vzestupu populistických a protestních stran zachová své proevropské a proukrajinské směřování, napsaly agentury Reuters a AFP.

Volební místnosti jsou otevřené od 08:00 místního času (07:00 SELČ) a hlasování potrvá do 20:00 (19:00 SELČ). Hlasovat může téměř 1,56 milionu oprávněných voličů. První výsledky se očekávají krátce po uzavření volebních místností. Podle AP během hlasování v Lotyšsku hlídkují čtyři stíhačky Eurofighter v rámci posílené mise NATO, což má zvýšit bezpečnost na východním křídle aliance.

Latvia’s populist Prime Minister Andris Kulbergs will face his first electoral test today — but his head start in the polls is unlikely to shield him from coalition headaches in a contest where Ukraine and Russia are looming large.https://t.co/6uP5QMwXC2

— POLITICOEurope (@POLITICOEurope) October 3, 2026

Průzkumy před volbami favorizují středopravicovou Sjednocenou kandidátku premiéra Andrise Kulbergse, která měla podle průzkumu z první poloviny září podporu 14,4 procenta. Na druhém místě se pohybovala proruská strana Suverénní moc a na třetím populistické uskupení Lotyšsko na prvním místě. Sjednocená kandidátka ale podle průzkumů pravděpodobně nezíská většinu a po volbách bude muset hledat koaliční partnery.

Hlavními tématy kampaně podle Reuters byly bezpečnost a růst životních nákladů. Lotyšsko sousedí s Ruskem a Běloruskem a podobně jako další pobaltské státy výrazně zvýšilo výdaje na obranu po ruské vpádu na Ukrajinu v roce 2022. Obavy posílily také případy narušení lotyšského vzdušného prostoru drony, které podle lotyšských představitelů souvisejí s válkou na Ukrajině.

Kulbergs, který se stal premiérem letos v květnu po pádu předchozí vlády, patří k výrazným zastáncům Ukrajiny. V rozhovoru s Reuters minulý měsíc řekl, že Lotyšsko musí Ukrajině poskytnout vše potřebné, aby válku vyhrála.

Do parlamentu by se podle průzkumů mohlo dostat sedm ze 14 kandidujících stran. Koaliční jednání tak mohou být složitá, zejména kvůli rozdílným postojům stran k Rusku a k podpoře Ukrajiny.

Lotyšsko je členem Evropské unie i Severoatlantické aliance. Stejně jako sousední Litva a Estonsko bylo do roku 1991 součástí Sovětského svazu a v zemi žije početná ruskojazyčná menšina. Všechny tři pobaltské státy po ruském vpádu na Ukrajinu výrazně podpořily Kyjev a kvůli obavám z Ruska v posledních letech zvyšují výdaje na obranu.

Christa Pike, která ve středu přežila pokus o popravu smrtící injekcí v americkém Tennessee, zůstává v kritickém stavu. Podle jejích právníků je v bezvědomí, napojená na ventilátor a lékaři se snaží odstranit z jejího těla pentobarbital. Při nezdařené popravě dostala dvě smrtící dávky této látky. O jejím stavu informovala agentura Reuters či server BBC.

Padesátiletou Pike po neúspěšné popravě převezli z věznice Riverbend Maximum Security Institution do nemocnice v oblasti Nashvillu. Je intubovaná a mechanická ventilace za ni zajišťuje dýchání. Nemocniční personál se podle jejích právníků snaží zachránit jí život a dostat pentobarbital z organismu.

Nové podrobnosti o průběhu popravy zveřejnili právníci v mimořádném návrhu podaném k soudu. Požadují, aby úřady zachovaly veškeré fyzické, písemné i elektronické důkazy související s nezdařeným výkonem trestu.

Christa Pike, who survived Tennessee's attempt to execute her via lethal injection, is intubated, on a ventilator, and remains unconscious in a Nashville-area hospital, her attorneys said in a court filing. https://t.co/2jGBiNH86V

— CNN (@CNN) October 2, 2026

Pentobarbital se zřejmě nedostal do krevního oběhu

Podle právníků se popravčímu týmu nepodařilo správně zavést nitrožilní kanyly. Při pokusech o zavedení vstupu použili nejméně sedm jehel. Pike jim v jednu chvíli dokonce sama radila, kde by mohli vpich zkusit.

Jedna z jehel byla podle soudního podání po vytažení ohnutá do pravého úhlu. Právníci tvrdí, že si členové popravčího týmu nevšimli, že nitrožilní vstupy nejsou správně zavedené a žíly praskly. Pentobarbital se tak měl místo do krevního oběhu dostávat alespoň částečně do tkáně pod kůží.

Obě ruce Pike byly po zákroku oteklé, popálené a pokryté puchýři. Pentobarbital je silně zásaditá a žíravá látka a právě jeho únik do okolní tkáně mohl podle právníků tato zranění způsobit.

Anesteziolog Joel Zivot, který spolupracuje s obhajobou Pike, uvedl, že kdyby se dvě podané dávky dostaly běžným způsobem do krevního oběhu, Pike by podle něj zemřela. Za možné vysvětlení jejího přežití považuje právě to, že koncentrace pentobarbitalu v krvi nikdy nedosáhla smrtelné úrovně.

Právníci před komplikacemi varovali

Obhájci už před popravou upozorňovali na zdravotní stav Pike. Má malé žíly a trombocytózu, tedy onemocnění spojené se zvýšeným počtem krevních destiček. Podle právníků proto existovalo riziko, že zavedení nitrožilních vstupů bude obtížné a výkon trestu jí způsobí zbytečnou bolest a utrpení.

Trombocytóza mohla podle Zivota přispět také k tvorbě krevních sraženin v místech vpichu, které mohly bránit pentobarbitalu ve vstupu do žil. Další možností je problém se samotným přípravkem, například jeho výrobou nebo skladováním.

Svědci podle soudního podání během podávání obou dávek slyšeli Pike plakat, kňučet a hlasitě dýchat. Její právníci nyní tvrdí, že zacházení během popravy mohlo porušit ústavní zákaz krutého a neobvyklého trestu.

Guvernér Tennessee Bill Lee nařídil nezávislé vyšetřování toho, co se při popravě pokazilo. Zároveň zastavil všechny další popravy ve státě do konce roku 2026. Úřady zatím neuvedly, zda se v budoucnu pokusí Pike popravit znovu.

Pike byla v roce 1996 odsouzena k trestu smrti za podíl na mučení a vraždě devatenáctileté Colleen Slemmer. K činu došlo o rok dříve v Knoxville, kdy bylo Pike 18 let. Její tehdejší sedmnáctiletý přítel Tadaryl Shipp byl rovněž odsouzen za vraždu, dostal však doživotní trest s možností podmínečného propuštění.

Pike se měla stát první ženou popravenou v Tennessee za více než dvě století. Její obhájci se výkon trestu na poslední chvíli opakovaně snažili zastavit a žádali také o změnu trestu na doživotí bez možnosti podmínečného propuštění. Guvernér žádost o milost odmítl a americký Nejvyšší soud nakonec umožnil, aby poprava pokračovala.

Po nezdařené popravě se právníci Pike znovu snaží dosáhnout změny jejího trestu. V tuto chvíli však zůstává v nemocnici v kritickém stavu a lékaři se snaží odstranit následky dvou dávek pentobarbitalu, které měly ukončit její život.

Skupina hospodářsky vyspělých zemí G7 v příštích čtyřech měsících koordinovaně uvolní 100 milionů barelů nafty a ropy, shodli se dnes lídři států v prohlášení zveřejněném italskou vládou. Již během příštích 20 dnů vyšlou země skupiny prostřednictvím Mezinárodní agentury pro energii (IEA) na trh významné množství nafty, uvedli prezidenti a premiéři po dnešní videokonferenci. Americký prezident Donald Trump krátce předtím oznámil, že Evropa souhlasila s okamžitým uvolněním části svých zásob nafty.

Americká administrativa vyzvala Německo a Francii, aby pomohly snížit rostoucí světové ceny pohonných hmot uvolněním nafty z nouzových rezerv. Pohrozila, že v opačném případě by tyto země mohly čelit zákazu vývozu nafty z USA.

French President Emmanuel Macron said G7 countries will release 100 million barrels from strategic oil reserves over four months, with diesel supplies “frontloaded” as energy prices soar amid the US-Israel war on Iran.

🔗 https://t.co/KneSIShSkw pic.twitter.com/fON6i0kvAE

— Al Jazeera English (@AJEnglish) October 2, 2026

Lídři G7 se shodli na „koordinovaném uvolnění 100 milionů barelů prostřednictvím IEA, které začne okamžitě pro následující čtyři měsíce, a bude zahrnovat přednostní uvolnění významného objemu nafty v prvních 20 dnech zeměmi G7 a partnery“, uvádí se v prohlášení zveřejněném po videokonferenci, které dnes odpoledne předsedal francouzský prezident Emmanuel Macron. Skupinu G7 tvoří USA, Kanada, Japonsko, Británie, Francie, Itálie a Německo, jejich jednání se účastní i činitelé Evropské unie.

Trump dnes neoznámil, které země zásoby uvolní ani v jakém objemu. „Evropa právě souhlasila s uvolněním obrovského množství svých rozsáhlých zásob nafty,“ uvedl pouze na své sociální síti s tím, že „proces začne okamžitě“.

Ceny nafty se v poslední době v důsledku USA a Izraelem vedené války proti Íránu a Ruské agrese proti Ukrajině prudce zvýšily ve Spojených státech, v Evropě i jinde. Trump v úterý podpořil myšlenku zákazu vývozu s cílem snížit cenu tohoto paliva na americkém trhu. Ministr financí Scott Bessent prohlásil, že Trumpova administrativa tuto možnost zkoumá. EU reagovala vyjádřením, že ji americký plán znepokojil.

Dnes mluvčí Evropské komise uvedla, že zcela odmítá výhrůžky Spojených států ohledně zákazu vývozu nafty, pokud Evropa neuvolní část svých zásob paliva. „Zákaz vývozu by nebyl prospěšný pro nikoho. Podkopal by naši důvěru ve Spojené státy jako spolehlivého partnera,“ řekla mluvčí Anna-Kaisa Itkonen.