Do roku 2030 vytvoří státy ochranné zóny pokrývající 30 procent světových oceánů. Jejich úkolem bude bránit vody před dopady klimatické změny, rybářství nebo znečištění. Zaručí to dohoda, kterou v sobotu večer vyjednala po 38 hodinách debaty Organizace spojených národů. Svého cíle tak dosáhla téměř po dvou dekádách rozhovorů. Informoval o tom server BBC a The Guardian.
Světové oceány čelí čím dál větším problémům spojených s globálním oteplováním, znečišťující lodní dopravou nebo nadměrným rybolovem. Organizace spojených národů (OSN) se proto za podpory environmentálních organizací po téměř 20 let snažila vyjednat mezinárodní dohodu, která by vody ochraňovala. Jednání ovšem podle serveru BBC zdržovaly neshody týkající se práv na rybolov nebo nakládáním se zdroji nalezenými v hlubokém oceánu.
Státy ovšem dosáhly historické dohody v sobotu večer v ředitelství OSN v New Yorku. Po jednání trvajícím 38 hodin se shodly na vytvoření ochranných zón pokrývajících 30 procent světových oceánů, a to do roku 2030. „Loď doplula do přístavu,“ oznámila podle serveru Independent po ukončení diskuse prezidentka dotyčné konference OSN Rena Lee. Vyjednávání týkající se dohody měla dohromady pět kol. Předposlední pak neúspěšně skončilo loni v srpnu.
Ocean treaty: Historic agreement reached after decade of talks https://t.co/XqswG4QSYj
— BBC News (World) (@BBCWorld) March 5, 2023
K jednacímu stolu si ovšem členské státy OSN znovu sedly 20. února. Dohoda pak podle serveru The Guardian kromě zavedení ochranných zón poskytne také právní rámec pro sdílení takzvaných genetických zdrojů z mezinárodních vod. Jedná se o materiál z hlubokých moří získávaný z živočichů, jako jsou korály, mořská tráva nebo houby. Čím dál častěji je totiž využívaný pro vědecké i komerční účely. Dohoda by pak měla zaručit, že ke zdrojům získají přístup také méně rozvinuté státy.
Mořští živočichové čelí hlukovému znečištění, toxickým látkám i nadměrnému rybolovu
„Jedná se o historický den pro zachování přírody a důkaz toho, že i v rozděleném světě vyhraje ochrana životního prostředí a lidí nad geopolitikou,“ okomentovala pak pro novináře z BBC úspěšná jednání aktivistka organizace Greenpeace Nordic Laura Meller. Pro úplné přijetí dohody se ovšem budou muset státy OSN ještě znovu sejít. Aby vstoupila v platnost, musí ji totiž oficiálně ratifikovat. Zároveň je třeba nastavit oficiální instituce a komise, které budou dodržování dohody monitorovat.
Vytvoření ochranných zón v oceánech je důležité především proto, že umožňují omezení rybolovu, lodní dopravy nebo podmořské těžby. Takové aktivity totiž dlouhodobě ohrožují mořské živočichy. Podle organizace International Union for Conservation of Nature (IUCN) hrozí proto téměř 10 procentům z nich vyhynutí. Musí totiž čelit toxickým látkám vypouštěných lidmi do oceánů, hlukovému znečištění nebo ničení lokací, kde se rozmnožují.
