Hned úvodem je třeba ujasnit, že Jihočeská vědecká knihovna i přes svůj název zahrnuje jak fond studijní literatury, tak beletrii, takže plní i funkci běžné městské knihovny. Studijní část byla od roku 1990 umístěna v někdejším Muzeu dělnického revolučního hnutí, což byla budova sice zajímavá, ale postupně přestala vyhovovat svému účelu.
„Velkým problémem byl nedostatek prostoru zejména pro volný výběr knih. Knihy se objednávaly podle katalogu, a pak si je zájemce přišel vyzvednout. Byl to vlastně takový e-shop,“ líčí minulé zkušenosti ředitel Jihočeské vědecké knihovny Ivo Kareš a přidává informaci, že živý fond, tedy knihy, které se nejvíce půjčují, čítá 130 tisíc svazků, celkem jich mají přes milion. „Když si vybíráte nějaké zboží, máte často potřebu si ho pořádně prohlédnout, a totéž platí i pro knihy. Pokud nevíte přesně, jakou knihu chcete, je dobré, když se můžete porozhlédnout a knihy prolistovat,“ pokračuje Ivo Kareš.
V nové přístavbě jsou dlouhé metry polic, na kterých jsou knihy vystavené, a mezi regály jsou ostrůvky s křesílky, kde je možné si na chvíli sednout a knihy prohlížet.
Objednávání přes katalog ale zůstalo také zachováno. Kromě toho je elektronický katalog pro návštěvníky k dispozici v podobě dotykové obrazovky i přímo v knihovně. Tento systém má ještě jednu užitečnou funkci: nasměruje čtenáře pomocí jednoduchého plánku přímo tam, kde je kniha umístěna.
Byla to honička, ale dotace prošla
Myšlenka rozšíření knihovny nebyla nikterak nová, ale teprve s nástupem nového ředitele Ivo Kareše v roce 2012 dostala konkrétní obrysy, a hlavně se na projektu začalo pracovat. Nejprve bylo potřeba přesvědčit zřizovatele, jímž je Jihočeský kraj, poté hledat finance.
„Podařilo se nám trefit do doby, kdy byl vyhlášen integrovaný regionální operační program, který byl zaměřený speciálně na knihovny. Byla to pak trochu honička, abychom stihli všechny termíny,“ vzpomíná na rok 2014, kdy se s přípravami reálně začalo, Ivo Kareš. „Musely se vyřešit nějaké majetkové záležitosti z hlediska pozemků, vypsat architektonická soutěž, připravit projekt a pak podat žádost. Teprve v průběhu procesu jsme zjistili, že musíme také vybudovat parkoviště a rozšířit silnici, která k němu vedla. To byly náklady navíc, které už nebylo možné financovat z operačního programu.“
Dotace z Integrovaného regionálního programu (IROP) byla odsouhlasena v roce 2018, stavět se začalo na jaře 2019. Kromě přístavby, která vznikla v těsném sousedství bývalého muzea, šla část peněz i na stavební úpravy bývalých prostor. Obě části jsou propojené tak, že návštěvník si přechod z jedné do druhé budovy vůbec neuvědomí.
Celkové výdaje činily 168 milionů korun, z toho dotace IROP se spoluúčastí státu byla ve výši 105 milionů. Zřizovatel, Jihočeský kraj, uhradil 63 miliony korun.
Nejen krásná, ale i chytrá budova
Vítězem architektonické soutěže byla firma Kuba & Pilař architekti. Jejich návrh rozšířil knihovnu formou „levitující“ jednopodlažní dostavby, která je s původním objektem spojena pouze v místě bývalého vstupu. Realizace přístavby a rekonstrukce prvního nadzemního podlaží stávající budovy umožnila vytvoření prostoru právě pro to nejdůležitější, volný výběr knih.
Přístavba byla otevřena v dubnu loňského roku a akce se zúčastnil i náměstek jihočeského hejtmana pro kulturu Pavel Hroch. Říká, že je s výsledkem spokojen a přisuzuje velké zásluhy současnému řediteli Ivo Karešovi. „Byl jsem u poklepání základního kamene i u přestřižení pásky a otevření nové části knihovny, což se stává málokterému politikovi. Podařilo se nám vytvořit dílo, které bude sloužit nejen návštěvníkům Českých Budějovic, protože plní i takzvanou regionální funkci.“
Kromě toho, že je vnitřní prostor nové přístavby už na první pohled velmi příjemné místo, může se pochlubit i řadou technických vychytávek. Celá budova je prostě „chytrá“. Světlíky propouští ze stropu dostatek světla, takže se ušetří na osvětlení. Pokud ale hodně svítí slunce, automaticky je zatáhne roleta. Podobně chytré jsou i žaluzie podél prosklených stěn, také reagují na světlo a automaticky se naklápějí. V přístavbě není klimatizace, ale její funkci zajišťuje aktivace betonového jádra. Laicky řečeno, strop je vyplněný skleněnými trubičkami s vodou, které v létě chladí a v zimě hřejí.
Jihočeši dokážou dotační peníze využít
Náměstek Pavel Hroch považuje obecně operační programy za velmi užitečný nástroj. Jihočeský kraj díky finančním prostředkům z tohoto zdroje mohl realizovat v posledních letech řadu akcí, na které by peníze z krajského rozpočtu nestačily.
A další investice se připravují. „Například v letošním roce bude dokončena významná investice ve Strakonicích. Jde o Muzeum středního Pootaví, což je investice za 140 milionů korun. Obnáší rekonstrukci hradu a vybudování nových expozic, mimo jiné výrobce motocyklů ČZ Strakonice nebo dudácké,“ říká Pavel Hroch a dodává, že by byl rád, kdyby i nový operační program na kulturu nezapomínal.
