V tomto městě najdete nejsevernější banku, nemocnici, knihovnu i hospodu na světě. Samo město Longyearbyen se může pyšnit tím, že je nejsevernějším trvale osídleným městem na světě. Měnící se klima, ale přináší výzvy pro místní obyvatele.
Longyearbyen se nachází na polárním souostroví Špicberky na 78° severní šířky. Půl roku zde slunce nevychází a půl roku nezapadá. Největší atrakcí je pro turisty polární záře a lední medvědi. V tomto městě žije 2300 obyvatel, z toho nejčastěji Norové a Rusové. Spodní svahy hor lemují barevné domy.
„2 300 obyvatel zde tvoří dobře fungující rodinnou komunitu…Naše postavení ve světě nám přináší výzvy, ale také velké příležitosti,“ uvedl pro BBC starosta Longyearbyen Arild Olsen.
Měnící se počasí ale přináší obyvatelům nelehké výzvy. Letní teploty jsou vyšší, což způsobuje mnoho srážek. Vyšší zimní teploty pak přináší silné sněžení, což vede od roku 2014 k lavinám nad městem. V prosinci 2015 lavina zabila dva lidi, zničila 11 domů a 12 dalších poničila. V roce 2017 pak zničila 6 domů. V březnu loňského roku se městu Longyearbyen podařilo vytvořit rekord 100 po sobě jdoucích měsíců nadnormálních teplot.
Norská vláda investovala od roku 2018 okolo 500 milionů norských korun do nových domů a ochranných opatření.
Vědci předvídali, že ke zvýšení teploty a změně klimatických podmínek dojde nejprve v Arktidě a poté se změny rozšíří na jih. Od roku 1961 je rychlost oteplování na Špicberkách pětinásobná než je světový průměr. Guardian uvádí, že se jedná o nejrychleji se oteplující město na světě.
Do nových domů a ochranného opatření (lavinové bariéry) investovala norská vláda od roku 2018 okolo 500 milionů norských korun (přes 1,2 miliardy). Někteří obyvatelé ale stále musí své domy na zimu opuštět.
Většina budov byla v Longyearbyenu navíc tradičně postavena na dřevěných pilířích, které byly zabudovány v permafrostu, trvale zamrzlé půdě. Kvůli oteplování ale permafrost pomalu taje a domy se začnou hroutit.
„Dokud základy zůstanou ve zmrzlé půdě, jsou silné. Ale když se permafrost zahřeje, stane se z něj hromada bláta,“ řekl pro BBC profesor Arne Aalberg, vedoucí technologického oddělení Univerzitního centra na Svalbardu.
Již bylo postaveno 60 nových domů (pomocí ocelových pilířů zabudovaných do hory) a plánuje se demolice 142 domů, které jsou úředníky označené jako „nebezpečné oblasti“.
