V Bělorusku začal soudní proces s lidskoprávním aktivistou a nositelem Nobelovy ceny za mír Alesem Bjaljackým. Šedesátiletý disident byl zatčen při protivládních protestech v roce 2021, přičemž podle jeho příznivců se jej autoritářský režim běloruského vůdce Alexandra Lukašenka snaží umlčet. Ve čtvrtek o tom informovaly server BBC a agentura AP.
Podle organizace monitorující porušování lidských práv Vjasna (Jaro), kterou Bjaljacki založil, je aktivista obviněn z pašování peněz na financování protivládních protestů. Hrozí mu až 12 let vězení.
Bjaljacki byl zatčen v roce 2021 po masových pouličních protestech po volbách v Bělorusku, které Lukašenka v roce 2020 udržely u moci. Jejich výsledky označila za zfalšované tamní opozice i Evropská unie.
Nobel Prize-winning activist Ales Bialiatski stands trial in Belarus https://t.co/va2Glm1k1K
— BBC News (World) (@BBCWorld) January 5, 2023
Lukašenko, který je ve funkci od roku 1994, potlačuje činnost opozice a zasahuje proti nezávislým zpravodajským médiím. Demonstrace po posledních prezidentských volbách trvaly několik měsíců. Jednalo se tak o největší vlnu protestů, která Bělorusko zasáhla, přičemž úřady přijaly tvrdá opatření. Více než 35 000 lidí bylo zatčeno a tisíce lidí byly podle agentury AP zbity policií.
Nositel Nobelovy ceny za mír za rok 2022 stojí před soudem spolu se dvěma dalšími kolegy z Vjasny, Valjancinem Stefanovičem a Uladzimirem Labkovičem. Lidskoprávní organizace ve čtvrtek na Twitteru zveřejnila fotografie, na kterých byl dle BBC patrně Bjaljacki v soudní síni.
„Jedná se o politický proces s nositelem Nobelovy ceny, který nemá nic společného s právem,“ řekl agentuře AP právník Vjasny Pavel Sapelko.
Předávání Nobelových cen se Bjaljacki nezúčastnil
Bjaljacki se prosincového předávání Nobelových cen kvůli zatčení nemohl zúčastnit. Cenu za mír získal společně s ruskou organizací na ochranu lidských práv Memorial a ukrajinským Centrem pro občanské svobody.
Šéfka norského Nobelova výboru při udělování ocenění za rok 2022 uvedla, že „vládní orgány se opakovaně snažily pana Bjaljackého umlčet“. „Navzdory obrovskému osobnímu strádání pan Bjaljacki ve svém boji za lidská práva a demokracii v Bělorusku neustoupil ani o píď,“ dodala tehdy Berit Reiss-Andersen.
Krátce před svým zatčením v roce 2021 běloruský aktivista na Facebooku napsal, že běloruské úřady „jednají jako okupační režim“.
Bjaljacki založil Vjasnu v roce 1996 v reakci na brutální potlačení pouličních protestů Lukašenkem. Organizace podporovala uvězněné demonstranty a jejich rodiny a dokumentovala, jak úřady mučí politické vězně. V roce 2011 byl na tři roky uvězněn poté, co byl odsouzen po obvinění z daňových úniků, která odmítl.
Lukašenko je spojencem ruského prezidenta Vladimira Putina. V rámci ruské invaze na Ukrajinu Moskvě umožnil provádět raketové útoky z Běloruska. Za svou roli ve válečném konfliktu byl Lukašenko také sankcionován.
