Nová studie vedená výzkumníkem z University Duke podporuje myšlenku, že domestikace zlepšila kooperativní a komunikační schopnosti psů.
Psi nedokážou odolat lidskému vábení. Mnohem ochotněji reagují na lidi a například sledují, kam člověk ukazuje. Tato schopnost se může zdát primitivní, ale je to dovednost, kterou neprojevují ani šimpanzi – blízcí příbuzní lidí. Když byli k tomuto úkolu vyzváni vlci, výsledky byly smíšené a naznačují, že vlci potřebují explicitní trénink, aby se tuto dovednost naučili. Vědci si dosud nebyli jisti, zda je schopnost psů naučená, nebo se po nejméně 14 000 letech domestikace stala vrozenou.
Aby to výzkumníci zjistili, věnovali velkou pozornost vlčím štěňatům a omezili přístup psích štěňat k lidem. Několik dní po narození se 37 vlkům dostávalo nepřetržité pozornosti lidí. Ošetřovatelé dokonce spali uprostřed hromady vlčích štěňat na venkovních matracích. Zatímco 44 štěňat retrívrů zůstávalo se svými matkami a vrstevníky až do věku 8 týdnů, přičemž lidé je navštěvovali jen krátce.
Výzkumníci poté vystavili oba typy štěňat známým a neznámým lidem a předmětům. Paměť štěňat byla testována tak, že jim byly před očima schovány pamlsky. Jídlo bylo ve válci, do kterého se dalo dostat pouze ze zadní strany. Válec ale také lákal k ohlodání ze předu a tím i testoval sebekontrolu štěňat. Aby bylo možné sledovat reakce štěňat na lidská gesta, ukazovali výzkumníci na ukryté pamlsky nebo vedle skrýše umístili malý dřevěný špalíček, který přitahoval pozornost.
Vlčí smečka. Foto: Unsplash
Výzkumníci zjistili, že vlci a psi byli vyrovnaní v paměti a sebekontrole
V úlohách, které se týkaly komunikace s lidmi, však psi vlky překonávali. Psi dvakrát častěji sledovali ukázaný prst nebo dřevěný špalek jako nápovědu. Psi také navazovali dvakrát častěji oční kontakt a to až ve čtyřvteřinových intervalech ve srovnání s průměrnou dobou 1,47 sekundy u vlčat.
I bez speciálního výcviku chápala štěňata psů ve věku 8 týdnů, kam mají jít. Štěňata psů se také správně orientovala dvakrát častěji než stejně stará štěňata vlků, která strávila mnohem více času mezi lidmi.
Podle Wynnea, vedoucího výzkumu, může být vliv domestikace na mozek psů spíše emocionální než kognitivní. „Myslím, že to nejspíš souvisí s tím, že psi jsou prostě obecně šťastnější, když se dostanou do blízkosti člověka.“ uvedl Wynn.
