EkonomikaNespoléhejte se na zemní plyn, varoval Afriku John Kerry

Nespoléhejte se na zemní plyn, varoval Afriku John Kerry

Americký vyslanec pro klima John Kerry minulý týden varoval Afriku, aby se příliš ve svém úsilí o modernizaci a energetickou prosperitu nespoléhala na zemní plyn. Ten lze podle něj využít spíše krátkodobě k přechodu na čistší zdroje energie. Africké státy čelí energetické chudobě. S nedostatkem elektřiny se potýkají desítky milionů Afričanů. Informují o tom Fox News a Reuters.

Americký vyslanec pro klima John Kerry se podle stanice Fox News zúčastnil konference afrických ministrů životního prostředí v hlavním městě Senegalu Dakar. Tam africké představitele varoval, aby se ve svém úsilí o modernizaci a dostatek elektřiny příliš nespoléhali na zemní plyn.

„Neříkáme žádný plyn,“ citovala agentura Reuters Kerryho. „Říkáme, že během příštích několika let plyn nahradí uhlí nebo nahradí ropu,“ pokračoval Kerry, avšak dodal, že plyn lze použít jako přechod k čistším energiím. Také dodal, že do roku 2030 bude nutné zachytit emise ze zemního plynu.

Africké státy jsou energeticky zbídačené. Podle Mezinárodní agentury pro energii nemá asi 600 milionů lidí v Africe, tedy téměř 43 procent populace, přístup k elektřině.

Fosilní paliva minulostí

Představitelé afrických států tvrdí, že pro dostatek elektřiny a zastavení energetické chudoby v zemi je zásadní rozvoj ropy a zemního plynu. Přesto mnohé rozvojové země omezují investice do fosilních paliv. Snaží se totiž dodržet závazek přejít do konce desetiletí na čistší energie.

Pokračování ve financování ropných a plynárenských projektů se stalo pro Afriku a USA klíčovým tématem, které obě země plánují otevřít na listopadovém klimatickém summitu OSN konajícím se v Egyptě.

Senegal a další africké státy mají za cíl těžit ropu a plyn. Doufají, že jim to pomůže zvýšit produkci elektřiny, posílit energetický průmysl a omezit energetickou chudobu.

Ale Kerry se domnívá, že životaschopnost projektů v oblasti zemního plynu se může stát po roce 2030 kvůli přechodu rozvojového světa k čistší energii s cílem dekarbonizace problémem.

Kerry podle Reuters řekl, že Spojené státy vyčlenily na „přizpůsobení a odolnost“ 12 miliard dolarů. Také pracují na nové struktuře, která přivede do Afriky další investory a biliony dolarů.

Americký prezident Joe Biden jmenoval Kerryho, aby vedl celosvětovou klimatickou politiku ministerstva zahraničí krátce po svém zvolení v roce 2021. Kerry od té doby létá na klimatické konference OSN po celém světě.

Reklama

Doporučujeme

V Bulharsku se konají osmé parlamentní volby za posledních pět let

V Bulharsku se dnes ráno otevřely hlasovací místnosti a začaly již osmé parlamentní volby za posledních pět let. Podle agentury AFP je hlavním favoritem strana bývalého prezidenta Rumena Radeva, který je považován za prorusky orientovaného a který mimo jiné slibuje sestavení nové vlády a boj proti korupci. Volební místnosti se uzavřou ve 20:00 místního času (19:00 SELČ). První odhady výsledků se čekají hned poté, jasno o vítězi by mohlo být v noci či v pondělí ráno.

Ztracená krajina pod Severním mořem byla plná stromů

Doggerland, dnes zatopená pevnina pod Severním mořem, byl zřejmě mnohem zelenější a živější, než se dosud předpokládalo. Nová analýza staré DNA ukazuje, že tam už před více než 16 tisíci lety rostly duby, jilmy a lísky. Krajina tak mohla nabízet zázemí pro zvířata i první lidské skupiny dlouho předtím, než se lesy běžně rozšířily v Británii a severní Evropě.

Předseda íránského parlamentu: Jednání s USA pokročila, k dohodě je však daleko

V jednáních se Spojenými státy nastal pokrok, uvedl v sobotu v noci předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf. Od dosažení závěrečné dohody jsou však obě země podle jeho vyjádření daleko. Informovala o tom dnes agentura AFP.

Stavba tanečního sálu v Bílém domě může pokračovat, rozhodl odvolací soud

Americký odvolací soud umožnil pokračování kontroverzní přestavby Bílého domu, kterou prosazuje prezident Donald Trump. Projekt zahrnuje výstavbu nového tanečního sálu i rozsáhlého podzemního komplexu.

Výbuch na jihu Libanonu zabil izraelského vojáka, dalších devět je zraněno

Výbuch v jižním Libanonu si vyžádal život jednoho izraelského vojáka, dalších devět je zraněno, z toho jeden vážně. S odkazem na izraelskou armádu o tom dnes informovala agentura Reuters.

KLDR odpálila několik balistických střel, oznámily sousední země

Severní Korea v noci na dnešek odpálila několik balistických střel, oznámily sousední země. Podle agentury AFP se jedná o nejnovější z řady odpalů, které tento jadernými zbraněmi vyzbrojený stát v poslední době provedl. Střely podle jihokorejské armády mířily východním směrem. Japonské ministerstvo obrany později uvedlo, že střely dopadly do vod u východního pobřeží Severní Koreje.

Hizballáh odmítl obvinění ze zabití francouzského vojáka mise OSN v Libanonu

Na jihu Libanonu byl dnes při přestřelce s neznámými ozbrojenci zabit francouzský voják mírových jednotek OSN (UNIFIL) a další tři byli zraněni. Oznámil to francouzský prezident Emmanuel Macron na síti X a z útoku obvinil militantní hnutí Hizballáh, které ale svoji účast popřelo. Libanonský premiér Naváf Salám úder odsoudil a nařídil okamžité vyšetření incidentu, ke kterému se zatím žádná strana nepřihlásila, píše agentura AFP.

Muž původem z Moskvy zabil na ulici v Kyjevě šest lidí, policie ho zastřelila

Nejméně šest lidí dnes zahynulo a dalších deset bylo zraněno poté, co útočník začal střílet z automatické zbraně na ulici v obytné čtvrti na jihu Kyjeva. Policie jej po neúspěšném pokusu o vyjednávání zastřelila při zásahu v supermarketu, kam se následně uchýlil se čtyřmi rukojmími. Oznámili to ukrajinští představitelé. Podle prokuratury útočil 58letý muž z Moskvy.

Po nočních ruských útocích jsou dva zranění v Charkovské oblasti

Ruský útok si v noci na dnešek vyžádal dva zraněné v Charkovské oblasti, informují místní úřady. V Černihivské oblast je po útoku na energetickou infrastrukturu bez proudu asi 380.000 odběratelů, uvedla distribuční společnost. Ruské úřady informovaly o ukrajinských útocích v Leningradské oblasti a na Ruskem anektovaném poloostrově Krym. Podle ukrajinských médií zasáhla Ukrajina také rafinerii v Samarské oblasti.

Izraelská armáda vytvořila v jižním Libanonu žlutou linii příměří, po vzoru Gazy

Izraelská armáda vytvořila v jižním Libanonu žlutou linii příměří. A to po vzoru obdobné linie, kterou po vyhlášení příměří v Pásmu Gazy vyznačila území, jež má pod kontrolou. Armáda zároveň uvedla, že za uplynulý den již udeřila na několik podezřelých, kteří se k této demarkační linii ze severní strany přiblížili, informuje dnes agentura AFP.

Nejméně dvě lodě se v Hormuzském průlivu dostaly pod palbu

Nejméně dvě obchodní lodě se dostaly pod palbu, když se pokusily proplout Hormuzským průlivem. S odkazem na bezpečnostní zdroje o tom dnes informuje agentura Reuters. Kapitán jednoho tankeru oznámil, že na plavidlo bez varování zahájily palbu čluny íránských revolučních gard.

Uvízlá velryba znovu upozornila na stav oceánů

U německého ostrova Poel už týdny bojuje o život keporkak, který uvízl v mělké vodě Baltského moře. Případ znovu otevírá otázku, jak silně člověk zasahuje do života velryb, ať už lodní dopravou, rybolovem, hlukem pod hladinou nebo proměnou mořského prostředí.

Obří televizní fúze dostala stopku

Americký soud dočasně zastavil spojení dvou velkých televizních společností Nexstar a Tegna. Jde o obchod za zhruba šest miliard dolarů, který by výrazně proměnil trh s místními televizními stanicemi ve Spojených státech.

Jak vznikl spor mezi Trumpem a papežem Lvem

Americký prezident Donald Trump se v posledních dnech ostře pustil do papeže Lva XIV. Spor odstartovaly rozdílné postoje k válce s Íránem a později se rozšířil i na migraci, roli církve a to, jestli má hlava katolické církve komentovat politiku. Z výměny názorů se rychle stal veřejný konflikt, do kterého vstoupili i další američtí politici.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama