1.6 C
Czech
Úterý 18. listopadu 2025
ZprávyNěmecký parlament uznal hladomor z 30. let na Ukrajině za genocidu

Německý parlament uznal hladomor z 30. let na Ukrajině za genocidu

Poslanci německého Spolkového sněmu dnes uznali jako genocidu hladomor, který na Ukrajině ve 30. letech minulého století vyvolal sovětský režim. Ukrajinský velvyslanec v Německu Oleksij Makejev rezoluci ještě před hlasováním označil za důležitou podporu Ukrajině, která od února čelí ruské invazi. Po hlasování Makejev poděkoval poslancům z návštěvnické tribuny.

„Z dnešního pohledu se nabízí historicko-politická kvalifikace jako genocida. Německý Spolkový sněm takové hodnocení sdílí,“ uvádí rezoluce o holodomoru, jak se ukrajinsky hladomoru říká. Text navrhli vládní poslanci sociální demokracie (SPD), Zelených a liberálních svobodných demokratů (FDP) společně s opoziční konzervativní unií CDU/CSU.

„Cílené a hromadné zabíjení lidí hladem si na Ukrajině vyžádalo miliony obětí. Masové umírání hladem nenastalo následkem neúrody, ale bylo za něj odpovědné politické vedení Sovětského svazu pod vedením Josifa Stalina. Holodomor tak představuje zločin proti lidskosti,“ konstatuje přijatý dokument.

Rezoluce poukazuje na to, že hladomor na Ukrajině se udál v období, kdy Evropa zažila dosud nepředstavitelné zločiny proti lidskosti. „Mezi ně patří holokaust evropských Židů v jeho historické ojedinělosti, válečné zločiny německé armády a plánované vyvraždění milionů nevinných civilistů v rámci německé rasistické vyhlazovací války na východě, za což Německo nese historickou odpovědnost,“ připomíná text.

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier v rozhovoru se stanicí Deutsche Welle prohlásil, že je velmi vděčný, že se Spolkový sněm rozhodl hladomor na Ukrajině připomenout. Podle něj je tragická událost v Německu málo známá. „Hlad nevyvolala neúroda, jak nám roky a desetiletí tvrdili ruští historici,“ řekl Steinmeier. „A musíme si připomínat, že právě Ukrajina byla obětí této katastrofy,“ dodal.

Při hladomoru zahynulo v letech 1932 až 1933 za vlády sovětského diktátora Stalina podle odhadů historiků 3,5 milionu až šest milionů Ukrajinců. Katastrofu vyvolala především tvrdá politika sovětského režimu a zabavování obilí a dobytka místním obyvatelům. Některé země světa, stejně jako část historiků, hladomor považují za úmyslně vyvolanou genocidu. Na to poukazuje i dnes schválená rezoluce.

Ukrajinský velvyslanec ještě před hlasováním řekl, že pro Kyjev je důležité to, že dokument je nadstranický a že se k němu připojily všechny demokratické parlamentní strany. K vypracování textu nebyly přizvány postkomunistická Levice a protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD), které například konzervativní unie CDU/CSU považuje za krajně levicové a krajně pravicové strany.

Při hlasování zvedli pro usnesení ruce poslanci vládních stran i opoziční unie, naopak zástupci Levice a AfD se zdrželi. Proti nehlasoval nikdo.

Reklama

Doporučujeme

Vánoční trhy by měly mít společné bezpečnostní standardy, navrhl Merz

Vánoční trhy v Německu by měly mít podle Friedricha Merze jednotné bezpečnostní standardy. Spolkový kancléř to řekl dnes při návštěvě spolkové země Sasko-Anhaltsko, v jejíž metropoli Magdeburku loni muž původem ze Saúdské Arábie najel do prostoru vánočních trhů a zabil šest lidí. Německá média v posledních dnech informovala o rostoucích nákladech na pořádání vánočních trhů, a to právě kvůli bezpečnostním opatřením.

Sabotáž v Polsku podle Fialy ukazuje na nutnost investic do obrany

Informace o strůjcích víkendové sabotáže na polské železniční trati mezi Varšavou a Lublinem podle premiéra v demisi Petra Fialy (ODS) ukazuje, že je třeba posilovat obranu. Na facebooku uvedl, že by to měla mít na paměti i nová vláda. Mluvčí polského ministra pověřeného koordinací zvláštních služeb dnes uvedl, že vše ukazuje na to, že za sabotáží stály ruské tajné služby.

Ruská raketa zabila dívku, zranila devět lidí v Charkovské oblasti

Ruský raketový útok zabil v Charkovské oblasti na východě Ukrajiny sedmnáctiletou dívku a zranil nejméně devět lidí. Uvedl to dnes šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Další dvě ženy podle úřadů přišly o život při útoku dronů v Černihivské oblasti na severu země. Dvě raněné při náletech dronů hlásí správa Dněpropetrovské oblasti. Rusko uvedlo, že jeho protivzdušná obrana v noci zlikvidovala 31 ukrajinských bezpilotních letounů.

Alcaraz ukončil sezonu, Češi mají v Davis Cupu hratelnější los

Z utkání, které vypadalo jako nejtěžší možný los, je rázem hratelná mise. Podle španělských médií Carlos Alcaraz po svalovém zranění z Turnaje mistrů ukončil sezonu a ve čtvrtečním čtvrtfinále Davis Cupu v Boloni proti Česku nenastoupí. Český tým Tomáše Berdycha tak dostává nečekané posílení ještě před prvním míčem.

Pokud bublina AI splaskne, žádná společnost nebude imunní, varoval šéf Googlu

Alphabet, mateřská společnost Googlu, intenzivně investuje do vývoje umělé inteligence (AI). Její generální ředitel Sundar Pichai přitom varoval, že pokud bublina AI splaskne, žádná firma nebude imunní proti případným následkům. V exkluzivním rozhovoru sice označil investice do tohoto odvětví za „mimořádný okamžik“, podle něj v nich ale existuje jistá „iracionalita“.

Ukrajinský prezident Zelenskyj navštíví ve středu Turecko

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že ve středu navštíví Turecko. Chce tam oživit jednání o ukončení války ve své zemi či o předání válečných zajatců mezi Ukrajinou a Ruskem. V Turecku se letos konala jednání mezi ruskou a ukrajinskou delegací, která vedla k sérii výměn válečných zajatců mezi válčícími stranami. Nedospěla však k žádnému zastavení bojů.

Klimatická změna a válka: Nebezpečná kombinace, která ohrožuje životy milionů lidí

Skupina deseti zemí varovala před přehlížením ozbrojených konfliktů na summitu COP30 v Brazílii. Tyto země kritizují, že finanční pomoc směřuje na humanitární katastrofy místo prevenci. V dokumentu také stojí, že jsou nejzranitelnějšími státy vůči změně klimatu, dostávají však jen 10 procent z celkové klimatické pomoci.

Rada bezpečnosti OSN podpořila Trumpův plán pro Gazu

Rada bezpečnosti OSN v pondělí schválila rezoluci předloženou administrativou Donalda Trumpa, jejímž cílem je posunout se od křehkého příměří v Pásmu Gazy k udržitelnému míru a rekonstrukci zničeného území. Rezoluce počítá se zřízením speciálních stabilizačních sil, jejichž cílem bude dohlížet na dodržování klidu zbraní, bezpečnost a obnovu. Americký prezident výsledek hlasování ocenil, Rusko s Čínou se zdržely hlasování.

V izraelských věznicích zemřelo za poslední dva roky nejméně 98 Palestinců, tvrdí lidskoprávní organizace

Izraelská organizace Physicians for Human Rights zveřejnila zprávu, podle níž od října 2023 zemřelo v izraelské vazbě nejméně 98 Palestinců. Tvrdí, že jde o důsledek fyzického násilí, hladovění a odmítání zdravotní péče. Izrael obvinění odmítá. Mezinárodní tlak na vyšetření podmínek v detenčních zařízeních však sílí.

Debata o konci fosilních paliv na COP30 nabírá na síle

Klimatický summit COP30 v brazilském Belému se stal dějištěm zásadních jednání o tom, jak urychlit odklon od uhlí, ropy a plynu. Zatímco státy vyjednávají o dalším postupu, aliance občanských hnutí zaplňují ulice i řeky Amazonie voláním po spravedlivé a rychlé změně.

Trump otočil. Vyzývá republikány, aby hlasovali pro zveřejnění Epsteinových spisů

Americký prezident Donald Trump vyzval republikánské zákonodárce, aby hlasovali pro zveřejnění tzv. Epsteinových spisů. Na své sociální síti uvedl, že republikáni by měli hlasování podpořit, protože podle něj nemají co skrývat.

Emirates objednává dalších 65 letadel Boeing 777X

Emirates rozšiřuje flotilu o dalších 65 letadel Boeing 777X v hodnotě 38 miliard dolarů. Obří nákup potvrzuje dlouhodobé partnerství s americkým výrobcem i rostoucí ambice Dubaje na světovém leteckém trhu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama