ZprávyNěmecký parlament uznal hladomor z 30. let na Ukrajině za genocidu

Německý parlament uznal hladomor z 30. let na Ukrajině za genocidu

Poslanci německého Spolkového sněmu dnes uznali jako genocidu hladomor, který na Ukrajině ve 30. letech minulého století vyvolal sovětský režim. Ukrajinský velvyslanec v Německu Oleksij Makejev rezoluci ještě před hlasováním označil za důležitou podporu Ukrajině, která od února čelí ruské invazi. Po hlasování Makejev poděkoval poslancům z návštěvnické tribuny.

„Z dnešního pohledu se nabízí historicko-politická kvalifikace jako genocida. Německý Spolkový sněm takové hodnocení sdílí,“ uvádí rezoluce o holodomoru, jak se ukrajinsky hladomoru říká. Text navrhli vládní poslanci sociální demokracie (SPD), Zelených a liberálních svobodných demokratů (FDP) společně s opoziční konzervativní unií CDU/CSU.

„Cílené a hromadné zabíjení lidí hladem si na Ukrajině vyžádalo miliony obětí. Masové umírání hladem nenastalo následkem neúrody, ale bylo za něj odpovědné politické vedení Sovětského svazu pod vedením Josifa Stalina. Holodomor tak představuje zločin proti lidskosti,“ konstatuje přijatý dokument.

Rezoluce poukazuje na to, že hladomor na Ukrajině se udál v období, kdy Evropa zažila dosud nepředstavitelné zločiny proti lidskosti. „Mezi ně patří holokaust evropských Židů v jeho historické ojedinělosti, válečné zločiny německé armády a plánované vyvraždění milionů nevinných civilistů v rámci německé rasistické vyhlazovací války na východě, za což Německo nese historickou odpovědnost,“ připomíná text.

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier v rozhovoru se stanicí Deutsche Welle prohlásil, že je velmi vděčný, že se Spolkový sněm rozhodl hladomor na Ukrajině připomenout. Podle něj je tragická událost v Německu málo známá. „Hlad nevyvolala neúroda, jak nám roky a desetiletí tvrdili ruští historici,“ řekl Steinmeier. „A musíme si připomínat, že právě Ukrajina byla obětí této katastrofy,“ dodal.

Při hladomoru zahynulo v letech 1932 až 1933 za vlády sovětského diktátora Stalina podle odhadů historiků 3,5 milionu až šest milionů Ukrajinců. Katastrofu vyvolala především tvrdá politika sovětského režimu a zabavování obilí a dobytka místním obyvatelům. Některé země světa, stejně jako část historiků, hladomor považují za úmyslně vyvolanou genocidu. Na to poukazuje i dnes schválená rezoluce.

Ukrajinský velvyslanec ještě před hlasováním řekl, že pro Kyjev je důležité to, že dokument je nadstranický a že se k němu připojily všechny demokratické parlamentní strany. K vypracování textu nebyly přizvány postkomunistická Levice a protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD), které například konzervativní unie CDU/CSU považuje za krajně levicové a krajně pravicové strany.

Při hlasování zvedli pro usnesení ruce poslanci vládních stran i opoziční unie, naopak zástupci Levice a AfD se zdrželi. Proti nehlasoval nikdo.

Doporučujeme

Výbuch v domě pod Akropolí zranil tři osoby, po pěti lidech se pátrá

Dvě ženy a jeden muž utrpěli lehká zranění v turisty vyhledávané čtvrti Atén, kde se dnes po výbuchu zřítila část obytného domu, uvedla televize ERT. Po dalších pěti lidech, včetně tří turistů, se pátrá, uvedli řečtí hasiči.

V ráji strojů nesmíme ztratit lidskost, AI nemá řešit etiku, řekl papež v Paříži

Papež Lev XIV. dnes v Paříži varoval před ztrátou lidskosti v době, která podle něho v souvislosti s umělou inteligencí (AI) vytváří "ráj strojů" a lidé stojí před základními otázkami existence. V projevu v Elysejském paláci, který přenášely televize, vyzval papež také k zákazu jaderných zbraní a ochraně života, když kritizoval možnost asistované sebevraždy, kterou letos Francie uzákonila.

Ruské útoky na různých místech Kyjeva zabily čtyři lidi, včetně 14letého chlapce

Při útoku, který Rusko dnes odpoledne podniklo na Kyjev, zemřeli tři lidé, hlásí starosta Vitalij Kličko. Ráno ruský nepilotovaný letoun zasáhl výškový obytný dům, ve kterém zahynul 14letý chlapec. Ruské útoky v ukrajinské metropoli podle informací zveřejňovaných Kličkem zranily skoro tři desítky lidí. Jednoho mrtvého hlásily po ruském útoku úřady v Oděse. V Rusku si ukrajinské dronové nálety vyžádaly životy dvou lidí.

Si Ťin-pching se prošel po červeném koberci. Nedostal však vše, co chtěl

Čínský prezident Si Ťin-pching se sice prošel po červeném koberci, ve Washingtonu však nedostal vše, pro co si přišel. Některé otázky, které jsou pro něj klíčové, nebyly vyřešeny. Trump pompézně přivítal vůdce země, kterou obvinil z vměšování do voleb a obchodního zneužívání USA.

Etiopie na pokraji „totální války“. Rebelové podle armády spustili ofenzivu

V Etiopii se opět rozhořely boje a zaznívají tvrzení o „totální válce“. Rebelové z Tigrajské lidové osvobozenecké fronty (TPLF) zahájili podle armády ofenzivu, na kterou reagovaly vládní jednotky protiútokem. Armáda uvedla, že povstalci utrpěli těžké ztráty. Mezinárodní organizace vyzývají k uklidnění situace.

Trump má novou „vlasteneckou“ reklamu. Platí ji vláda, demokraté mluví o propagandě

Po celých Spojených státech se vysílá nová reklama s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Vyzdvihuje „úspěchy“ jeho administrativy. Demokraté reklamu kritizují. Hovoří o propagandě a zpochybňují, jak Bílý dům nakládá s penězi daňových poplatníků.

Ruské drony nad Francií? Macron popřel zprávu médií, hrozbu však připustil

Prezident Emmanuel Macron popřel tvrzení deníku El Mundo, že Ústřední zpravodajská služba (CIA) varovala francouzskou vládu před hrozbou útoků ruských dronů. Hlava státu také řekla, že pošle do Saúdské Arábie vojáky a obranné systémy.

Švédské a finské stíhačky vzlétly k ruským vojenským letounům u Finska

Švédské a finské stíhačky ve čtvrtek vzlétly, aby v mezinárodním vzdušném prostoru nad Finským zálivem zachytily a identifikovaly ruské vojenské letouny. Podle agentury Reuters o tom dnes informovalo finské letectvo.

Netanjahu v OSN hájil války Izraele. Desítky delegátů na protest odešly ze sálu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se ve čtvrtek postavil před Valné shromáždění OSN v atmosféře, která měla k diplomatické zdvořilosti daleko. Ještě než se naplno pustil do svého projevu, desítky delegátů začaly opouštět sál na protest proti izraelskému postupu v Gaze a dalších částech Blízkého východu.

OECD zlepšila výhled světové ekonomiky. Drahé energie dál brzdí růst

Světová ekonomika letos podle OECD poroste o 2,9 procenta, mírně rychleji, než organizace předpokládala v červnu. Dopady války na Blízkém východě zatím pomáhají tlumit zásoby ropy, vládní podpora i investice do umělé inteligence. Drahé energie ale dál zvyšují náklady firem a omezují kupní sílu domácností.

Čeští slalomáři otevřeli mistrovství Evropy dvěma stříbry

Čeští vodní slalomáři vstoupili do mistrovství Evropy v italské Ivree dvěma medailemi. Stříbro získaly mužské hlídky kajakářů i kanoistů, které shodně nestačily pouze na Francii. Ženským týmům se naopak závody nepovedly a obě české trojice skončily po vysokých penalizacích poslední.

USA posílí vojenskou přítomnost v Grónsku. Dohodly se s Dánskem

Spojené státy mají získat další vojenské základny v Grónsku a rozšířit aktivity na stávající základně Pituffik. Dohodu podepsali 22. září v New Yorku představitelé USA, Dánska a Grónska. Dokument zároveň potvrzuje svrchovanost Dánského království a právo obyvatel Grónska na sebeurčení.

Čínský prezident Si pozval do země 100.000 mladých Američanů a propůjčil pandy

Čína v příštích pěti letech na výměnné a studijní programy pozve 100.000 mladých Američanů a zoologické zahradě v Atlantě propůjčí dvojici pand. Dnes to během návštěvy Bílého domu prohlásil čínský prezident Si Ťin-pching. Prezident Spojených států Donald Trump řekl, že se Siem ho pojí skvělé přátelství.

Super El Niño udeří naplno. Zemřít může téměř půl milionu lidí

Klimatický jev El Niño má nerovnoměrný vliv na svět. Zatímco na západní části evropského kontinentu se očekává málo sněhu a vyšší teploty, v evropské části Ruska meteorologové předpovídají nadprůměrné sněžení a chladné teploty. Do února 2027 může počet obětí horka spojeného s jevem El Niño vzrůst na téměř půl milionu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama