Reklama
6.7 C
Czech
Čtvrtek 12. března 2026
ZprávyNěmecký parlament uznal hladomor z 30. let na Ukrajině za genocidu

Německý parlament uznal hladomor z 30. let na Ukrajině za genocidu

Poslanci německého Spolkového sněmu dnes uznali jako genocidu hladomor, který na Ukrajině ve 30. letech minulého století vyvolal sovětský režim. Ukrajinský velvyslanec v Německu Oleksij Makejev rezoluci ještě před hlasováním označil za důležitou podporu Ukrajině, která od února čelí ruské invazi. Po hlasování Makejev poděkoval poslancům z návštěvnické tribuny.

„Z dnešního pohledu se nabízí historicko-politická kvalifikace jako genocida. Německý Spolkový sněm takové hodnocení sdílí,“ uvádí rezoluce o holodomoru, jak se ukrajinsky hladomoru říká. Text navrhli vládní poslanci sociální demokracie (SPD), Zelených a liberálních svobodných demokratů (FDP) společně s opoziční konzervativní unií CDU/CSU.

„Cílené a hromadné zabíjení lidí hladem si na Ukrajině vyžádalo miliony obětí. Masové umírání hladem nenastalo následkem neúrody, ale bylo za něj odpovědné politické vedení Sovětského svazu pod vedením Josifa Stalina. Holodomor tak představuje zločin proti lidskosti,“ konstatuje přijatý dokument.

Rezoluce poukazuje na to, že hladomor na Ukrajině se udál v období, kdy Evropa zažila dosud nepředstavitelné zločiny proti lidskosti. „Mezi ně patří holokaust evropských Židů v jeho historické ojedinělosti, válečné zločiny německé armády a plánované vyvraždění milionů nevinných civilistů v rámci německé rasistické vyhlazovací války na východě, za což Německo nese historickou odpovědnost,“ připomíná text.

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier v rozhovoru se stanicí Deutsche Welle prohlásil, že je velmi vděčný, že se Spolkový sněm rozhodl hladomor na Ukrajině připomenout. Podle něj je tragická událost v Německu málo známá. „Hlad nevyvolala neúroda, jak nám roky a desetiletí tvrdili ruští historici,“ řekl Steinmeier. „A musíme si připomínat, že právě Ukrajina byla obětí této katastrofy,“ dodal.

Při hladomoru zahynulo v letech 1932 až 1933 za vlády sovětského diktátora Stalina podle odhadů historiků 3,5 milionu až šest milionů Ukrajinců. Katastrofu vyvolala především tvrdá politika sovětského režimu a zabavování obilí a dobytka místním obyvatelům. Některé země světa, stejně jako část historiků, hladomor považují za úmyslně vyvolanou genocidu. Na to poukazuje i dnes schválená rezoluce.

Ukrajinský velvyslanec ještě před hlasováním řekl, že pro Kyjev je důležité to, že dokument je nadstranický a že se k němu připojily všechny demokratické parlamentní strany. K vypracování textu nebyly přizvány postkomunistická Levice a protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD), které například konzervativní unie CDU/CSU považuje za krajně levicové a krajně pravicové strany.

Při hlasování zvedli pro usnesení ruce poslanci vládních stran i opoziční unie, naopak zástupci Levice a AfD se zdrželi. Proti nehlasoval nikdo.

Reklama

Doporučujeme

Ve Švýcarsku začal hořet autobus plný lidí. Nejméně šest pasažérů zemřelo, podle policie šlo o žhářství

Nejméně šest lidí zahynulo a další utrpěli zranění při tragickém požáru autobusu, který vypukl ve švýcarském městečku Kerzers v kantonu Fribourg. K incidentu došlo v úterý večer v centru města, ležícího přibližně 20 kilometrů od hlavního města Bern.

KOMENTÁŘ: Meta kupuje síť, kde AI pomlouvá lidi. Ale z jiného důvodu, než se zdá

Technologický gigant Meta se odhodlal k velmi netradiční akvizici. Převezme kontrolu nad platformou Moltbook, kde mezi sebou komunikují AI agenti. Mohlo by se zdát, že Meta si tím kupuje zábavnou značkou. Ve skutečnosti je ale motivace nákupu spíše spojená se zkoumáním nebezpečných chyb, kterými se Moltbook jenom hemží.

Návrat k ruským palivům by byl strategickou chybou EU, uvedla šéfka EK

Vrátit se za současné krize na Blízkém východě k ruským fosilním palivům by byla strategická chyba, řekla v dnešním projevu před europoslanci ve Štrasburku předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. Dokud bude Evropská unie dovážet významnou část fosilních paliv z nestabilních regionů, je podle ní zranitelná a závislá.

EU se připravuje na katastrofální oteplování. Rozpočty s ním musí počítat, varuje nová zpráva

Klimatické změny a s nimi související přírodní katastrofy ohrožují lidské životy. Mají však jeden plíživý negativní efekt –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ zatěžují ekonomiku. Nejsou jen dlouhodobým environmentálním rizikem, ale i bezprostřední ekonomickou hrozbou. Klimatické škody už nejsou výjimečnými událostmi, ale strukturální zátěží evropské ekonomiky, vyplývá z nové zprávy European Scientific Advisory Board on Climate Change.

Ukrajina a Rusko se vzájemně napadly drony, úřady hlásí oběti a raněné

Dva lidé přišli o život při ruském útoku na Charkov na východě Ukrajiny, jeden člověk utrpěl zranění při ukrajinském úderu na Soči na jihu Ruska, uvádějí úřady obou zemí. Ukrajinské drony podle zpráv na sociálních sítích zasáhly chemičku KujbyševAzot ve městě Togliatti, které leží asi 800 kilometrů na východ od Moskvy.

U letiště v Dubaji dopadly dva drony, čtyři lidé utrpěli zranění

Ve středu ráno v blízkosti mezinárodního letiště v Dubaji (DXB) dopadly dva drony. Incident si vyžádal čtyři zraněné. Útoky na infrastrukturu v Perském zálivu tak pokračují i dvanáctý den od zahájení izraelsko-amerického úderu na Írán, konflikt přitom narušuje leteckou dopravu v regionu i mimo něj.

Kvůli bombě z války se muselo v Drážďanech evakuovat nejméně 18.000 lidí

Nejméně 18.000 lidí dnes muselo opustit centrum Drážďan kvůli nálezu bomby z druhé světové války. Policisté nyní kontrolují evakuační zónu, aby zajistili, že se v ní nikdo nenachází. Teprve poté budou moci pyrotechnici začít s likvidací pumy o váze 250 kilogramů. Kvůli vadné roznětce to bude trvat déle, než je zvykem, informoval web Säschische Zeitung. Podle policie je dnešní akce dosud největší evakuací v saské metropoli kvůli nálezu válečné bomby.

Írán exportuje do Číny přes Hormuzský průliv miliony barelů ropy denně

Írán stále exportuje přes Hormuzský průliv obrovské objemy ropy do Číny, přestože v něm zuří válka a sám ho zablokoval. Množství ropy dopravované do komunistické země je sice menší než před vypuknutím konfliktu, Peking je však na případné výpadky v dodávkách dobře připraven.

Íránský nejvyšší vůdce utrpěl zranění, jeho život ale údajně není ohrožen

Nový íránský nejvyšší duchovní Modžtaba Chameneí je navzdory zraněním v pořádku a v bezpečí, uvedl dnes podle agentury AFP syn íránského prezidenta Júsef Pezeškján. Deník The New York Times (NYT) dnes s odkazem na íránské a izraelské zdroje napsal, že Modžtaba Chameneí v první den americko-izraelských úderů na Írán 28. února utrpěl zranění nohou.

Írán už začal v Hormuzském průlivu pokládat miny, naznačují američtí zpravodajci

Zničili jsme íránské lodě určené k pokládání min v Hormuzském průlivu, informoval na své sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump. Írán skutečně začal v této klíčové dopravní trase pro export ropy klást miny.

U amerického konzulátu v Torontu se střílelo, incident se obešel bez zranění

Kanadská policie vyšetřuje střelbu u amerického konzulátu v Torontu. Na místě byly nalezeny důkazy o výstřelu, přičemž nebyla hlášena žádná zranění. K incidentu došlo v úterý v brzkých ranních hodinách, policie zatím neidentifikovala žádného podezřelého.

Ruské dronové útoky na Charkov a Dnipro zranily přes 20 lidí

Rusko v noci na dnešek podniklo další sérii dronových útoků na Ukrajinu. V Charkově a Dnipru při nich utrpělo zranění více než 20 lidí, uvedly místní úřady. Naopak Moskva tradičně bez podrobností informuje o likvidaci útočících ukrajinských dronů.

Sestra Kim Čong-una kritizovala USA a Jižní Koreu za společné vojenské cvičení

Sestra severokorejského vůdce Kim Jo-čong v dnešním prohlášení kritizovala USA a Jižní Koreu za uspořádání společného vojenského cvičení a varovala, že jakékoli ohrožení bezpečnosti KLDR bude mít vážné následky. Informovaly o tom agentury AP a Reuters. Spojenci zahájili jedenáctidenní cvičení Freedom Shield (Štít svobody) v pondělí.

Írán je podle ministra zahraničí připraven pokračovat v raketových úderech

Írán je připraven pokračovat v raketových úderech, dokud to bude nutné. V rozhovoru s americkou veřejnoprávní stanicí PBS to prohlásil íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Poznamenal rovněž, že po amerických a izraelských útocích na jeho zemi neočekává žádná další jednání o íránském jaderném programu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama