ZprávyNěmecký parlament uznal hladomor z 30. let na Ukrajině za genocidu

Německý parlament uznal hladomor z 30. let na Ukrajině za genocidu

Poslanci německého Spolkového sněmu dnes uznali jako genocidu hladomor, který na Ukrajině ve 30. letech minulého století vyvolal sovětský režim. Ukrajinský velvyslanec v Německu Oleksij Makejev rezoluci ještě před hlasováním označil za důležitou podporu Ukrajině, která od února čelí ruské invazi. Po hlasování Makejev poděkoval poslancům z návštěvnické tribuny.

„Z dnešního pohledu se nabízí historicko-politická kvalifikace jako genocida. Německý Spolkový sněm takové hodnocení sdílí,“ uvádí rezoluce o holodomoru, jak se ukrajinsky hladomoru říká. Text navrhli vládní poslanci sociální demokracie (SPD), Zelených a liberálních svobodných demokratů (FDP) společně s opoziční konzervativní unií CDU/CSU.

„Cílené a hromadné zabíjení lidí hladem si na Ukrajině vyžádalo miliony obětí. Masové umírání hladem nenastalo následkem neúrody, ale bylo za něj odpovědné politické vedení Sovětského svazu pod vedením Josifa Stalina. Holodomor tak představuje zločin proti lidskosti,“ konstatuje přijatý dokument.

Rezoluce poukazuje na to, že hladomor na Ukrajině se udál v období, kdy Evropa zažila dosud nepředstavitelné zločiny proti lidskosti. „Mezi ně patří holokaust evropských Židů v jeho historické ojedinělosti, válečné zločiny německé armády a plánované vyvraždění milionů nevinných civilistů v rámci německé rasistické vyhlazovací války na východě, za což Německo nese historickou odpovědnost,“ připomíná text.

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier v rozhovoru se stanicí Deutsche Welle prohlásil, že je velmi vděčný, že se Spolkový sněm rozhodl hladomor na Ukrajině připomenout. Podle něj je tragická událost v Německu málo známá. „Hlad nevyvolala neúroda, jak nám roky a desetiletí tvrdili ruští historici,“ řekl Steinmeier. „A musíme si připomínat, že právě Ukrajina byla obětí této katastrofy,“ dodal.

Při hladomoru zahynulo v letech 1932 až 1933 za vlády sovětského diktátora Stalina podle odhadů historiků 3,5 milionu až šest milionů Ukrajinců. Katastrofu vyvolala především tvrdá politika sovětského režimu a zabavování obilí a dobytka místním obyvatelům. Některé země světa, stejně jako část historiků, hladomor považují za úmyslně vyvolanou genocidu. Na to poukazuje i dnes schválená rezoluce.

Ukrajinský velvyslanec ještě před hlasováním řekl, že pro Kyjev je důležité to, že dokument je nadstranický a že se k němu připojily všechny demokratické parlamentní strany. K vypracování textu nebyly přizvány postkomunistická Levice a protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD), které například konzervativní unie CDU/CSU považuje za krajně levicové a krajně pravicové strany.

Při hlasování zvedli pro usnesení ruce poslanci vládních stran i opoziční unie, naopak zástupci Levice a AfD se zdrželi. Proti nehlasoval nikdo.

Doporučujeme

Devět lidí zabil ukrajinský útok na autobus, uvedl činitel dosazený Ruskem

Ukrajinský útok na autobus v Luhanské oblasti zabil devět lidí, další zranil, uvedl dnes šéf správy Ruskem okupovaného ukrajinského regionu Leonid Pasečnik na platformě Telegram. Úder podle něj zasáhl linkový autobus, ve kterém cestovalo 15 lidí. Pasečnik nezmiňuje typ zbraně, kterou Ukrajina podle něj při útoku použila. Kyjev se k těmto obviněním nevyjádřil.

Peskov potvrdil návštěvu Ratcliffa v Moskvě, podle Trumpa by z ní mohlo něco být

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov listu The Washington Post potvrdil úterní návštěvu šéfa americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) Johna Ratcliffa v Moskvě. Šlo podle něj o kontakty mezi zpravodajskými službami. Blíže to neupřesnil. S ruským prezidentem Vladimirem Putinem se Ratcliffe nesešel, řekl Peskov agentuře Interfax. Americký prezident Donald Trump v diskusním pořadu The Glenn Beck Program bez dalších podrobností řekl, že by z Ratcliffovy návštěvy v Moskvě mohlo něco vzejít.

Češi jsou opatrnější. Důvěra spotřebitelů v ekonomiku v srpnu výrazně klesla

Čeští spotřebitelé hodnotí ekonomickou situaci opatrněji než před měsícem. Zhoršila se jejich očekávání ohledně vývoje domácí ekonomiky i vlastní finanční situace a méně domácností plánuje v příštím roce větší výdaje.

Francouzský soud uznal rakovinu u letušky jako nemoc z povolání

Francouzský soud v Bayonne poprvé uznal kosmické záření jako jeden z faktorů, které přispěly ke vzniku rakoviny prsu u dlouholeté letušky. Rozhodnutí může otevřít cestu k podobným žádostem dalších členů palubního personálu.

Meta se dohodla na mimosoudním urovnání sporu o závislosti dětí na sítích

Americká technologická společnost Meta Platforms se dohodla, že zaplatí téměř 17 miliard dolarů (asi 351 miliard Kč) za mimosoudní urovnání sporu o závislosti dětí na sociálních sítích a provede významné změny pro jejich používání mladistvými. Téměř tři desítky států USA firmu vinily z toho, že sítě Facebook a Instagram vědomě navrhla tak, aby u dětí vyvolávaly závislost, a zatajovala tyto dopady před veřejností. Firmu také viní z neoprávněného shromažďování a využívání osobních údajů dětí používajících její platformy. Informovaly o tom dnes tiskové agentury s odvoláním na soudní dokumenty.

Zelenskyj udělil vysoké ukrajinské vyznamenání Elonu Muskovi

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj udělil jedno z nejvyšších státních vyznamenání majiteli společnosti SpaceX Elonu Muskovi, oznámila dnes média s odvoláním na prezidentův výnos.

Blesková povodeň a sesuv půdy v Nepálu a Tibetu si vyžádaly desítky obětí

Nejméně 17 lidí zemřelo při přívalových povodních a sesuvu půdy na hranici Nepálu a Tibetu, uvedla stanice BBC s odvoláním na nepálskou policii. Nepálská správa cestovního ruchu zároveň eviduje 384 pohřešovaných cestovatelů, z nichž 291 jsou cizinci. Záchranné práce pokračují, uvedla agentura Reuters.

Ceny ropy klesly. Investoři s nadějí sledují íránsko-ománská jednání

Ceny ropy ve středu klesly o více než dva dolary za barel na dvoutýdenní minimum. Důvodem jsou pokračující jednání mezi Íránem a Ománem, která oživila naděje, že by Hormuzský průliv mohl být znovu otevřen bez omezení, která ovlivňují dodávky ropy, zemního plynu a dalších komodit na Blízkém východě.

Bitcoin se po třech měsících vrátil nad 80 tisíc dolarů

Bitcoin v úterý krátce překonal hranici 80 tisíc dolarů, na kterou se nedostal od května. Růst podpořil návrat peněz do spotových burzovně obchodovaných fondů i lepší nálada mezi investory.

Zaměstnanec letiště ve Frankfurtu zemřel na „letištní malárii“

V Německu na malárii zemřel zaměstnanec letiště ve Frankfurtu nad Mohanem, jehož nakazil komár, který se do země dostal v letadle. Informují o tom dnes server hessenschau.de a agentura DPA.

Angola má až pětkrát více rašelinišť, než se dosud odhadovalo

Rozsáhlé rašeliniště v centrální Angole je mnohem větší, než naznačovaly dosavadní odhady. Mokřady zadržují uhlík, regulují průtok významných afrických řek a pomáhají udržovat zásoby vody pro miliony lidí.

KOMENTÁŘ: Chcete po AI zázračné tipy na akcie? Vědecké studie ukazují smutnou pravdu

Lidé implementují AI do každodenních aktivit a investování není výjimkou. Investoři věří, že jim umělá inteligence díky přístupu k ohromnému množství dat předá zaručené tipy na skryté akciové klenoty. Krátká praxe ale ukazuje, že vydělávání na trzích díky AI snazší není.

Útoky dronů zabíjely v Rusku i na Ukrajině, hořel také obří sklad

Nejméně dva lidé přišli o život při ruském útoku na Černihiv na severu Ukrajiny, oznámily dnes místní úřady. O dvou obětech útoku ukrajinského dronu informoval gubernátor ruské Lipecké oblasti. Ukrajinské drony znovu napadly a zapálily sklad největšího ruského internetového prodejce Wildberries v Tambovské oblasti. Útok potvrdila společnost.

Putin přitvrzuje: Stát nově může převzít jakoukoli soukromou firmu

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal dekret, který dá vládě pravomoc dočasně převzít správu a kontrolu nad kritickou infrastrukturou, kterou soukromí vlastníci dostatečně nechrání před ukrajinskými dronovými útoky a jinými hrozbami.

Velitel kurdských Syrských demokratických sil oznámil jejich rozpuštění

Velitel kurdských Syrských demokratických sil (SDF) Mazlúm Abdí dnes oznámil jejich rozpuštění a plné začlenění do státních institucí. Učinil tak v televizním projevu vysílaném z prezidentského paláce v Damašku. Podle agentury AFP jde o naplnění dohody s prozatímním prezidentem Sýrie Ahmadem Šarou, který usiluje o sjednocení země. Zvláštní vyslanec USA pro Sýrii Tom Barrack označil rozhodnutí za "naprosto historické".
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama