ZprávyNěmecký parlament uznal hladomor z 30. let na Ukrajině za genocidu

Německý parlament uznal hladomor z 30. let na Ukrajině za genocidu

Poslanci německého Spolkového sněmu dnes uznali jako genocidu hladomor, který na Ukrajině ve 30. letech minulého století vyvolal sovětský režim. Ukrajinský velvyslanec v Německu Oleksij Makejev rezoluci ještě před hlasováním označil za důležitou podporu Ukrajině, která od února čelí ruské invazi. Po hlasování Makejev poděkoval poslancům z návštěvnické tribuny.

„Z dnešního pohledu se nabízí historicko-politická kvalifikace jako genocida. Německý Spolkový sněm takové hodnocení sdílí,“ uvádí rezoluce o holodomoru, jak se ukrajinsky hladomoru říká. Text navrhli vládní poslanci sociální demokracie (SPD), Zelených a liberálních svobodných demokratů (FDP) společně s opoziční konzervativní unií CDU/CSU.

„Cílené a hromadné zabíjení lidí hladem si na Ukrajině vyžádalo miliony obětí. Masové umírání hladem nenastalo následkem neúrody, ale bylo za něj odpovědné politické vedení Sovětského svazu pod vedením Josifa Stalina. Holodomor tak představuje zločin proti lidskosti,“ konstatuje přijatý dokument.

Rezoluce poukazuje na to, že hladomor na Ukrajině se udál v období, kdy Evropa zažila dosud nepředstavitelné zločiny proti lidskosti. „Mezi ně patří holokaust evropských Židů v jeho historické ojedinělosti, válečné zločiny německé armády a plánované vyvraždění milionů nevinných civilistů v rámci německé rasistické vyhlazovací války na východě, za což Německo nese historickou odpovědnost,“ připomíná text.

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier v rozhovoru se stanicí Deutsche Welle prohlásil, že je velmi vděčný, že se Spolkový sněm rozhodl hladomor na Ukrajině připomenout. Podle něj je tragická událost v Německu málo známá. „Hlad nevyvolala neúroda, jak nám roky a desetiletí tvrdili ruští historici,“ řekl Steinmeier. „A musíme si připomínat, že právě Ukrajina byla obětí této katastrofy,“ dodal.

Při hladomoru zahynulo v letech 1932 až 1933 za vlády sovětského diktátora Stalina podle odhadů historiků 3,5 milionu až šest milionů Ukrajinců. Katastrofu vyvolala především tvrdá politika sovětského režimu a zabavování obilí a dobytka místním obyvatelům. Některé země světa, stejně jako část historiků, hladomor považují za úmyslně vyvolanou genocidu. Na to poukazuje i dnes schválená rezoluce.

Ukrajinský velvyslanec ještě před hlasováním řekl, že pro Kyjev je důležité to, že dokument je nadstranický a že se k němu připojily všechny demokratické parlamentní strany. K vypracování textu nebyly přizvány postkomunistická Levice a protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD), které například konzervativní unie CDU/CSU považuje za krajně levicové a krajně pravicové strany.

Při hlasování zvedli pro usnesení ruce poslanci vládních stran i opoziční unie, naopak zástupci Levice a AfD se zdrželi. Proti nehlasoval nikdo.

Doporučujeme

Evropská komise navrhla zákaz sociálních sítí pro děti mladší 13 let

Pro děti mladší 13 let by měl platit zákaz sociálních sítí a teprve patnáctiletí by si mohli založit vlastní účet. Vyplývá to z návrhu takzvaného EU KIDS Act, který dnes představila Evropská komise. Cílem je posílit bezpečnost dětí na internetu v celé Evropské unii, obrysy předpisu přitom nastínila již ve středečním projevu ve Štrasburku šéfka EK Ursula von der Leyen.

Rusko podle tajných služeb chystá útoky v zemích podporujících Kyjev, řekl Tusk

Rusko podle tajných služeb plánuje hybridní útoky s použitím dronů a raket na státy podporující Ukrajinu, včetně Polska. Dnes to v projevu v Sejmu řekl polský premiér Donald Tusk. Pozdní podzim a zima budou podle něho nejkritičtějším momentem v ruské válce proti Ukrajině.

Fico v pátek navštíví Ukrajinu, oznámil Tusk, který se tam také chystá

Slovenský premiér Robert Fico v pátek navštíví Ukrajinu. Dnes to oznámil šéf polské vlády Donald Tusk, který se tam také chystá a se svým slovenským kolegou se sejde. Píší o tom server onet.pl nebo agentura Ukrinform. To, že v pátek jede na Ukrajinu, Fico nečekaně a bez dalších podrobností oznámil při návštěvě Prešova.

Fed poprvé za tři roky zvýšil sazby. Další růst ještě letos nevyloučil

Americká centrální banka poprvé od roku 2023 zvýšila úrokové sazby. Základní sazbu posunula o čtvrt procentního bodu do pásma 3,75 až 4,00 procenta. Fed se snaží dostat pod kontrolu přetrvávající inflaci a současně naznačil, že letošní zvyšování sazeb nemusí být u konce.

Saúdové jsou na to sami. Mezi USA a Hútíi mělo dojít k tiché dohodě

Američtí diplomaté se o víkendu v Maskatu setkali se zástupci jemenských povstalců Hútíů, prozradil zdroj obeznámený se situací podle serveru Axios. Schůzka může vysvětlit, proč americký prezident Donald Trump odmítá přímé zapojení do války s tímto hnutím.

Velké chráněné oblasti pomáhají ptákům zvládat oteplování

Rozsáhlá chráněná území mohou pomáhat severským druhům ptáků lépe zvládat dopady klimatických změn. Výzkum z Finska ukázal, že zejména druhy přizpůsobené chladnějším podmínkám si vedou lépe ve velkých rezervacích než v menších chráněných oblastech.

Ke katastrofě v Nepálu podle studie přispěla změna klimatu

Katastrofa, která koncem srpna zasáhla Nepál, měla souvislost se změnou klimatu, studie World Weather Attribution (WWA). K utržení ledovce a hornin došlo během nebývale vysokých teplot. Analýza upozornila, že v katastrofě hrálo roli více faktorů, změna klimatu však byla destabilizační silou.

Bělorusko propustilo 25 vězňů. USA na oplátku zmírní sankce

Bělorusko propustilo 25 vězňů v rámci dohody se Spojenými státy. Washington výměnou zruší sankce uvalené na dvě běloruské státní společnosti. Jde o další krok v sérii jednání mezi oběma zeměmi, která v poslední době vedla k propuštění stovek lidí.

Trump vyhrožuje EU kvůli Kanadě zastavením obchodu

Americký prezident Donald Trump ostře reagoval na plán Evropské unie (EU) nabídnout Kanadě status přidruženého člena. Varoval, že pokud v tomto kroku vycítí špatný záměr, uvalí na blok vysoká cla nebo zastaví obchod s Evropou. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyen navrhla novou cestu sbližování s Ottawou ve středu během svého projevu ke stavu Unie ve Štrasburku.

ANALÝZA: Hrozí totální válka mezi Hútíi a Saúdy. Trumpovi se situace vymyká z rukou

Na jedné straně stojí zdánlivě špatně vyzbrojená skupina bojovníků v sandálech z chudého Jemenu a na druhé moderní armáda z bohatého saúdského království. Přesto Hútíové rychle postupují podél Rudého moře a Rijád má svázané ruce. Přímé zapojení do války by totiž mohlo situaci na Blízkém východě nebezpečně eskalovat. Přesto hrozí, že ho nakonec konflikt vtáhne spolu s USA.

Mizerná výzbroj a sandály? Arzenál Hútíů překvapil experty

Jemenští Hútíové působí jako mizerně vyzbrojená skupina lidí v sandálech, ve skutečnosti však jejich arzenál zahrnuje moderní zbraňové systémy, jimiž ostatní členové takzvané Osy odporu nedisponují. Zjistila to organizace Conflict Armament Research (CAR).

Volby podle Putina ukáží podporu pro válku, vyzval k co největší účasti

Nadcházející volby ukáží, že miliony Rusů podporují armádu bojující ve válce proti Ukrajině a také semknutost Ruska, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin dnes v podvečer v televizním projevu k národu. Šéf státu vyzval k co největší účasti v nadcházejícím hlasování. Účast ve volbách bude společným příspěvkem k vítězství Ruska, prohlásil.

Nedělní parlamentní volby ve Švédsku vyhrála středolevá opozice

Švédská středolevá opozice zvítězila v parlamentních volbách, které se uskutečnily minulou neděli. Uvedla to dnes švédská veřejnoprávní televize SVT na základě svého propočtu po sečtení 99 procent hlasů. Podle volební prognózy stanice už strany dosud vládního pravicového bloku prakticky ztratily naději na získání většiny v parlamentu.

Cutter Gauthier podepsal s Anaheimem smlouvu na šest let

Anaheim si dlouhodobě pojistil jednu ze svých největších mladých hvězd. Útočník Cutter Gauthier podepsal s Ducks šestiletou smlouvu, která mu celkem vynese 81 milionů dolarů, tedy zhruba 1,7 miliardy korun. Americký kanonýr tak dostal výraznou odměnu za průlomovou sezonu.

Von der Leyen zve Kanadu do EU, nabízí status přidruženého člena

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen ve středu navrhla otevřít cestu ke vzniku nového typu vztahu mezi Evropskou unií a Kanadou. Kanada by se podle její představy mohla stát prvním „přidruženým členem“ EU. Návrh zazněl ve Štrasburku během jejího projevu o stavu Unie, kterého se jako čestný host účastnil kanadský premiér Mark Carney.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama