0.1 C
Czech
Čtvrtek 29. ledna 2026
ZprávyNěmecký parlament uznal hladomor z 30. let na Ukrajině za genocidu

Německý parlament uznal hladomor z 30. let na Ukrajině za genocidu

Poslanci německého Spolkového sněmu dnes uznali jako genocidu hladomor, který na Ukrajině ve 30. letech minulého století vyvolal sovětský režim. Ukrajinský velvyslanec v Německu Oleksij Makejev rezoluci ještě před hlasováním označil za důležitou podporu Ukrajině, která od února čelí ruské invazi. Po hlasování Makejev poděkoval poslancům z návštěvnické tribuny.

„Z dnešního pohledu se nabízí historicko-politická kvalifikace jako genocida. Německý Spolkový sněm takové hodnocení sdílí,“ uvádí rezoluce o holodomoru, jak se ukrajinsky hladomoru říká. Text navrhli vládní poslanci sociální demokracie (SPD), Zelených a liberálních svobodných demokratů (FDP) společně s opoziční konzervativní unií CDU/CSU.

„Cílené a hromadné zabíjení lidí hladem si na Ukrajině vyžádalo miliony obětí. Masové umírání hladem nenastalo následkem neúrody, ale bylo za něj odpovědné politické vedení Sovětského svazu pod vedením Josifa Stalina. Holodomor tak představuje zločin proti lidskosti,“ konstatuje přijatý dokument.

Rezoluce poukazuje na to, že hladomor na Ukrajině se udál v období, kdy Evropa zažila dosud nepředstavitelné zločiny proti lidskosti. „Mezi ně patří holokaust evropských Židů v jeho historické ojedinělosti, válečné zločiny německé armády a plánované vyvraždění milionů nevinných civilistů v rámci německé rasistické vyhlazovací války na východě, za což Německo nese historickou odpovědnost,“ připomíná text.

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier v rozhovoru se stanicí Deutsche Welle prohlásil, že je velmi vděčný, že se Spolkový sněm rozhodl hladomor na Ukrajině připomenout. Podle něj je tragická událost v Německu málo známá. „Hlad nevyvolala neúroda, jak nám roky a desetiletí tvrdili ruští historici,“ řekl Steinmeier. „A musíme si připomínat, že právě Ukrajina byla obětí této katastrofy,“ dodal.

Při hladomoru zahynulo v letech 1932 až 1933 za vlády sovětského diktátora Stalina podle odhadů historiků 3,5 milionu až šest milionů Ukrajinců. Katastrofu vyvolala především tvrdá politika sovětského režimu a zabavování obilí a dobytka místním obyvatelům. Některé země světa, stejně jako část historiků, hladomor považují za úmyslně vyvolanou genocidu. Na to poukazuje i dnes schválená rezoluce.

Ukrajinský velvyslanec ještě před hlasováním řekl, že pro Kyjev je důležité to, že dokument je nadstranický a že se k němu připojily všechny demokratické parlamentní strany. K vypracování textu nebyly přizvány postkomunistická Levice a protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD), které například konzervativní unie CDU/CSU považuje za krajně levicové a krajně pravicové strany.

Při hlasování zvedli pro usnesení ruce poslanci vládních stran i opoziční unie, naopak zástupci Levice a AfD se zdrželi. Proti nehlasoval nikdo.

Reklama

Doporučujeme

Bouře Kristin ochromila Portugalsko, statisíce lidí jsou bez elektřiny

Kvůli bouři Kristin zahynuli v Portugalsku nejméně čtyři lidé. Úřady původně hovořily o třech mrtvých. Statisíce obyvatel v centrální a severní části země se ocitly bez elektřiny, informovaly dnes agentury Reuters a AFP. Nepříznivé počasí podle nich vyvrátilo mnoho stromů, poničilo domy a narušilo silniční i železniční dopravu. Bouře následně zamířila do vnitrozemí a nad Španělsko.

Lucie Výborná po dvaceti letech odchází z Českého rozhlasu

Lucie Výborná uzavírá jednu z nejvýraznějších kapitol českého rozhlasového vysílání. Po dvaceti letech na Radiožurnálu se rozhodla odejít a vydat se novým směrem. Moderátorka, kterou si posluchači spojují s hlubokými rozhovory, chystá vlastní podcastový projekt.

KOMENTÁŘ: Už ne jen Rheinmetall nebo Lockheed. Čeští zbrojaři prožili silný vstup na burzu

Zbrojařským akciovým společnostem se vzhledem k geopolitickému napětí na burzách výrazně daří, nově mezi sebou přivítaly i tuzemského dravce CSG (Czechoslovak Group). Ten zažil na burze silný debut, když oproti původní ceně posílil o více než 30 procent.

Útočník z Magdeburku je podle psychiatra příčetný a dál nebezpečný

Saúdskoarabský lékař, který předloni v prosinci zaútočil na vánoční trhy v Magdeburku, je příčetný a nadále nebezpečný. Uvedl to dnes podle agentury DPA u soudu psychiatr Bern Lager, který se psychickým stavem 51letého obžalovaného zabýval.

Tři mrtvé a přes 20 zraněných si vyžádaly ruské útoky, tvrdí ukrajinské úřady

Dva lidé zahynuli a čtyři další utrpěli zranění při ruském úderu na předměstí Kyjeva, oznámil dnes brzy ráno šéf tamní vojenské správy. Rusko také znovu zaútočilo na Oděskou oblast na jihu země, kde drony poškodily přístavní infrastrukturu a zranily tři lidi. Pět lidí zranily ruské drony v Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny. Dva zdravotníci podle městských úřadů utrpěli zranění při ruském ostřelování nemocnice v Chersonu na jihu Ukrajiny. V sousední Dněpropetrovské oblasti byl podle úřadů zabit 46letý muž a sedm lidí zraněno.

Co na to Trump? Očekává se reakce Bílého domu na obchodní dohodu mezi Indií a EU

Rozhovory o očekávané indicko-evropské obchodní dohodě jsou ve velmi pokročilé fázi, řekl indický ministr pro ropu a zemní plyn Hardíp Singh Purí. Zpráva přišla v den oznámení uzavření „matky všech dohod" mezi Indií a Evropskou unií (EU). Se zatajeným dechem se nyní čeká na reakci amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ministr financí Scott Bessent už stihl dohodu zkritizovat.

Putin bude se Šarou jednat o ruských vojácích v Sýrii, připustil Kreml

Ruský prezident Vladimir Putin a jeho syrský protějšek Ahmad Šara budou dnes jednat o ruské vojenské přítomnosti v Sýrii, uvedl Putinův mluvčí Dmitrij Peskov. Jednat mají v soukromí i u pracovního oběda také o hospodářské spolupráci a situaci na Blízkém východě. Agentury mezitím oznámily, že Šara přicestoval do Moskvy.

Íránská diplomacie uvedla, že nepožádala o jednání se Spojenými státy

Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí dnes uvedl, že v posledních dnech nebyl v kontaktu s americkým zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem a že USA o jednání nepožádal. S odkazem na íránská státní média o tom napsala agentura Reuters.

Trump vítá oslabení dolaru, investoři řeší dopady

Americký prezident Donald Trump v úterý řekl, že oslabení dolaru nepovažuje za problém. Americká měna oslabila vůči hlavním světovým měnám zhruba na nejnižší úroveň za čtyři roky a trhy teď řeší, co to může znamenat pro inflaci, zahraniční obchod i další kroky americké centrální banky.

Zelenskyj: Ukrajina vstoupí do EU v roce 2027

Ukrajina chce vstoupit do Evropské unie (EU) v roce 2027, napsal na sociální síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po telefonickém rozhovoru s několika evropskými představiteli. Oznámil jim, že Ukrajina tvrdě pracuje na dosažení důstojného míru. Vstup do EU považuje za jednu z bezpečnostních záruk.

Kvůli požáru v hotelu ve francouzských Alpách evakuovali stovky lidí

Téměř tři stovky lidí musely být evakuovány kvůli nočnímu požáru v luxusním hotelu v zimním středisku Courchevel ve francouzských Alpách. Uvedla to dnes francouzská média, podle nichž s ohněm stále bojuje více než stovka hasičů. Čtyři z nich mají lehká zranění, hoteloví hosté vyvázli bez újmy.

Pád letadla zabil zástupce šéfa vlády Maháráštry Adžita Pavara

Zástupce šéfa vlády indického státu Maháráštra Adžit Pavar zemřel při pádu menšího letadla, které mířilo do jeho domovského regionu. Nehoda se stala ve středu ráno u města Baramati, které Pavar zastupoval a kde měl mít veřejný program před místními volbami.

Španělsko chce legalizovat pobyt půl milionu migrantů bez dokladů

Španělská vláda schválila plán, který má dát legální status statisícům lidí bez povolení k pobytu. Opatření se dotkne hlavně migrantů z Latinské Ameriky a má pomoci ekonomice i trhu práce. Opozice varuje před náporem další migrace a přetížením veřejných služeb.

Kašmírský šafrán zažívá jednu z nejhorších sklizní v historii

Kašmírští pěstitelé šafránu počítají další ztracenou sezonu. Pole letos kvetla jen pár dní a úroda podle farmářů spadla pod deset procent běžného stavu. Tradiční plodina, která po staletí živila tisíce rodin, se dostává na hranici přežití. Na vině je sucho, výkyvy počasí i dlouhodobé zanedbání péče o krajinu.

Švédsko terorizují mladiství kriminálníci. Vláda chce kvůli gangům snížit trestní odpovědnost na 13 let

Švédská vláda pokračuje v přípravách zákona, který by v mimořádně závažných případech snížil věk trestní odpovědnosti z dosavadních 15 na 13 let. Reaguje tím na rostoucí problém organizovaného zločinu a stále častější řádění gangů, které využívají k páchání násilných trestných činů děti.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama