1.4 C
Czech
Pondělí 20. října 2025
ZprávyNěmecký parlament uznal hladomor z 30. let na Ukrajině za genocidu

Německý parlament uznal hladomor z 30. let na Ukrajině za genocidu

Poslanci německého Spolkového sněmu dnes uznali jako genocidu hladomor, který na Ukrajině ve 30. letech minulého století vyvolal sovětský režim. Ukrajinský velvyslanec v Německu Oleksij Makejev rezoluci ještě před hlasováním označil za důležitou podporu Ukrajině, která od února čelí ruské invazi. Po hlasování Makejev poděkoval poslancům z návštěvnické tribuny.

„Z dnešního pohledu se nabízí historicko-politická kvalifikace jako genocida. Německý Spolkový sněm takové hodnocení sdílí,“ uvádí rezoluce o holodomoru, jak se ukrajinsky hladomoru říká. Text navrhli vládní poslanci sociální demokracie (SPD), Zelených a liberálních svobodných demokratů (FDP) společně s opoziční konzervativní unií CDU/CSU.

„Cílené a hromadné zabíjení lidí hladem si na Ukrajině vyžádalo miliony obětí. Masové umírání hladem nenastalo následkem neúrody, ale bylo za něj odpovědné politické vedení Sovětského svazu pod vedením Josifa Stalina. Holodomor tak představuje zločin proti lidskosti,“ konstatuje přijatý dokument.

Rezoluce poukazuje na to, že hladomor na Ukrajině se udál v období, kdy Evropa zažila dosud nepředstavitelné zločiny proti lidskosti. „Mezi ně patří holokaust evropských Židů v jeho historické ojedinělosti, válečné zločiny německé armády a plánované vyvraždění milionů nevinných civilistů v rámci německé rasistické vyhlazovací války na východě, za což Německo nese historickou odpovědnost,“ připomíná text.

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier v rozhovoru se stanicí Deutsche Welle prohlásil, že je velmi vděčný, že se Spolkový sněm rozhodl hladomor na Ukrajině připomenout. Podle něj je tragická událost v Německu málo známá. „Hlad nevyvolala neúroda, jak nám roky a desetiletí tvrdili ruští historici,“ řekl Steinmeier. „A musíme si připomínat, že právě Ukrajina byla obětí této katastrofy,“ dodal.

Při hladomoru zahynulo v letech 1932 až 1933 za vlády sovětského diktátora Stalina podle odhadů historiků 3,5 milionu až šest milionů Ukrajinců. Katastrofu vyvolala především tvrdá politika sovětského režimu a zabavování obilí a dobytka místním obyvatelům. Některé země světa, stejně jako část historiků, hladomor považují za úmyslně vyvolanou genocidu. Na to poukazuje i dnes schválená rezoluce.

Ukrajinský velvyslanec ještě před hlasováním řekl, že pro Kyjev je důležité to, že dokument je nadstranický a že se k němu připojily všechny demokratické parlamentní strany. K vypracování textu nebyly přizvány postkomunistická Levice a protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD), které například konzervativní unie CDU/CSU považuje za krajně levicové a krajně pravicové strany.

Při hlasování zvedli pro usnesení ruce poslanci vládních stran i opoziční unie, naopak zástupci Levice a AfD se zdrželi. Proti nehlasoval nikdo.

Reklama

Právě se děje

Izraelská armáda oznámila, že začala znovu prosazovat klid zbraní v Pásmu Gazy

Izraelská armáda dnes večer oznámila, že po úderech, jimiž podle svého vyjádření reagovala na porušování příměří palestinským teroristickým hnutím Hamás, a na pokyn politického vedení začala znovu prosazovat klid zbraní v Pásmu Gazy v souladu s podmínkami dřívější dohody. Na jakékoli porušení příměří však tvrdě odpoví, varovala zároveň.

Protestů proti Trumpovi se podle organizátorů účastnilo sedm milionů lidí

Masových shromáždění proti prezidentu Donaldu Trumpovi pod heslem No Kings (Žádní králové) se podle organizátorů po celých Spojených státech účastnilo v sobotu sedm milionů lidí. Pokud se údaj potvrdí, šlo by o největší protestní akci v USA od roku 1970, uvedl server listu USA Today. Protesty zaplnily ulice či parky New Yorku, Los Angeles, Chicaga, Bostonu nebo Atlanty. Demonstranti se sešli potřetí od Trumpova lednového návratu do Bílého domu.

Doporučujeme

Vestas neotevře továrnu v Polsku, důvodem je slabá poptávka po větrné energii

Dánská společnost Vestas pozastavila výstavbu továrny na výrobu lopatek pro větrné turbíny v Polsku. Projekt, který měl posílit evropský přechod na čistou energii, narazil na slábnoucí poptávku po větrných zdrojích.

Izraelská armáda oznámila, že začala znovu prosazovat klid zbraní v Pásmu Gazy

Izraelská armáda dnes večer oznámila, že po úderech, jimiž podle svého vyjádření reagovala na porušování příměří palestinským teroristickým hnutím Hamás, a na pokyn politického vedení začala znovu prosazovat klid zbraní v Pásmu Gazy v souladu s podmínkami dřívější dohody. Na jakékoli porušení příměří však tvrdě odpoví, varovala zároveň.

Protestů proti Trumpovi se podle organizátorů účastnilo sedm milionů lidí

Masových shromáždění proti prezidentu Donaldu Trumpovi pod heslem No Kings (Žádní králové) se podle organizátorů po celých Spojených státech účastnilo v sobotu sedm milionů lidí. Pokud se údaj potvrdí, šlo by o největší protestní akci v USA od roku 1970, uvedl server listu USA Today. Protesty zaplnily ulice či parky New Yorku, Los Angeles, Chicaga, Bostonu nebo Atlanty. Demonstranti se sešli potřetí od Trumpova lednového návratu do Bílého domu.

Izrael kvůli porušení příměří zarazil přísun pomoci do Pásma Gazy

Izraelská armáda odpoledne podnikla novou vlnu úderů na jihu Pásma Gazy namířených proti cílům spojeným s palestinským teroristickým hnutím Hamásem; podle svého vyjádření tak armáda reagovala na hrubé porušení příměří při incidentu z dnešního rána, při němž v oblasti Rafáhu zemřeli dva izraelští vojáci. Odvetné izraelské údery v Pásmu Gazy pak podle aktuální bilance místních úřadů zabily 33 Palestinců. Izrael dnes zároveň v rámci odvety zastavil přísun humanitární pomoci do Pásma Gazy, informují světové tiskové agentury citující nejmenovaný izraelský bezpečnostní zdroj.

Izrael ohlásil novou vlnu úderů proti Hamásu na jihu Pásma Gazy

Izraelská armáda odpoledne na svém účtu na síti X uvedla, že dnes zahájila novou vlnu úderů na jihu Pásma Gazy namířených proti cílům spojeným s palestinským teroristickým hnutím Hamás. Armáda podle svého vyjádření reaguje na hrubé porušení příměří z dnešního rána. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu předtím armádě nařídil, aby tvrdě zasáhla proti "teroristickým cílům" v Pásmu Gazy. Podle izraelských médií tak učinil poté, co armáda už dopoledne zaútočila v oblasti Rafáhu v odvetě za palbu palestinských ozbrojenců. Hamás ovšem svůj podíl na incidentu v Rafáhu popřel.

Princ Andrew se vzdal titulů. Britská monarchie čelí dalšímu otřesu

Po letech skandálů a tlaku veřejnosti se princ Andrew rozhodl vzdát všech svých titulů včetně vévody z Yorku. Rozhodnutí padlo po konzultaci s králem Karlem III. a dalšími členy rodiny. Andrew tvrdí, že chce chránit monarchii, ale podle kritiků jde o krok, který měl přijít už dávno.

Kering prodá kosmetickou divizi L’Oréalu za čtyři miliardy eur

Francouzská luxusní skupina Kering, vlastník značky Gucci, se podle několika zdrojů chystá uzavřít prodej své kosmetické divize společnosti L’Oréal za zhruba čtyři miliardy eur. Nový generální ředitel Luca de Meo tak zahajuje zásadní restrukturalizaci skupiny, která v posledních letech bojuje s poklesem prodejů a zadlužením.

Valentová po životním týdnu v Ósace padla ve finále

Osmnáctiletá Tereza Valentová prožila v Ósace průlomový týden. Z kvalifikace došla až do prvního finále na okruhu WTA, cestou vyřadila tři soupeřky z první padesátky a přitáhla pozornost tenisového světa. Ve finále podlehla Leylah Fernandez 0:6, 7:5 a 3:6, přesto odjíždí z Japonska s respektem, ovacemi i skokem k hranici elitní šedesátky.

Rusko v noci zaútočilo více než 60 drony, ukrajinská obrana většinu z nich zneškodnila

Rusko v noci na dnešek vyslalo na Ukrajinu více než 60 dronů, z toho asi dvě třetiny se podařilo protivzdušné obraně zneškodnit. Vyplývá to z dnešního pravidelného hlášení ukrajinského letectva. Vzdušné útoky nepřítele dnes oznámila také Moskva, podle ministerstva obrany bylo zničeno 45 ukrajinských bezpilotních prostředků.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama