-0.5 C
Czech
Sobota 27. prosince 2025
ZprávyNěmecký parlament uznal hladomor z 30. let na Ukrajině za genocidu

Německý parlament uznal hladomor z 30. let na Ukrajině za genocidu

Poslanci německého Spolkového sněmu dnes uznali jako genocidu hladomor, který na Ukrajině ve 30. letech minulého století vyvolal sovětský režim. Ukrajinský velvyslanec v Německu Oleksij Makejev rezoluci ještě před hlasováním označil za důležitou podporu Ukrajině, která od února čelí ruské invazi. Po hlasování Makejev poděkoval poslancům z návštěvnické tribuny.

„Z dnešního pohledu se nabízí historicko-politická kvalifikace jako genocida. Německý Spolkový sněm takové hodnocení sdílí,“ uvádí rezoluce o holodomoru, jak se ukrajinsky hladomoru říká. Text navrhli vládní poslanci sociální demokracie (SPD), Zelených a liberálních svobodných demokratů (FDP) společně s opoziční konzervativní unií CDU/CSU.

„Cílené a hromadné zabíjení lidí hladem si na Ukrajině vyžádalo miliony obětí. Masové umírání hladem nenastalo následkem neúrody, ale bylo za něj odpovědné politické vedení Sovětského svazu pod vedením Josifa Stalina. Holodomor tak představuje zločin proti lidskosti,“ konstatuje přijatý dokument.

Rezoluce poukazuje na to, že hladomor na Ukrajině se udál v období, kdy Evropa zažila dosud nepředstavitelné zločiny proti lidskosti. „Mezi ně patří holokaust evropských Židů v jeho historické ojedinělosti, válečné zločiny německé armády a plánované vyvraždění milionů nevinných civilistů v rámci německé rasistické vyhlazovací války na východě, za což Německo nese historickou odpovědnost,“ připomíná text.

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier v rozhovoru se stanicí Deutsche Welle prohlásil, že je velmi vděčný, že se Spolkový sněm rozhodl hladomor na Ukrajině připomenout. Podle něj je tragická událost v Německu málo známá. „Hlad nevyvolala neúroda, jak nám roky a desetiletí tvrdili ruští historici,“ řekl Steinmeier. „A musíme si připomínat, že právě Ukrajina byla obětí této katastrofy,“ dodal.

Při hladomoru zahynulo v letech 1932 až 1933 za vlády sovětského diktátora Stalina podle odhadů historiků 3,5 milionu až šest milionů Ukrajinců. Katastrofu vyvolala především tvrdá politika sovětského režimu a zabavování obilí a dobytka místním obyvatelům. Některé země světa, stejně jako část historiků, hladomor považují za úmyslně vyvolanou genocidu. Na to poukazuje i dnes schválená rezoluce.

Ukrajinský velvyslanec ještě před hlasováním řekl, že pro Kyjev je důležité to, že dokument je nadstranický a že se k němu připojily všechny demokratické parlamentní strany. K vypracování textu nebyly přizvány postkomunistická Levice a protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD), které například konzervativní unie CDU/CSU považuje za krajně levicové a krajně pravicové strany.

Při hlasování zvedli pro usnesení ruce poslanci vládních stran i opoziční unie, naopak zástupci Levice a AfD se zdrželi. Proti nehlasoval nikdo.

Reklama

Doporučujeme

Zelenskyj oznámil, že je na cestě do USA za Trumpem, zastaví se v Kanadě

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že je na cestě do Severní Ameriky. Před nedělním setkáním s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na Floridě bude mluvit s evropskými vůdci a setká se s kanadským premiérem Markem Carneym. Napsaly to agentury Reuters a AFP. Hlavním tématem jednání budou nedořešené otázky v plánu, který by mohl vést k přerušení bojů na Ukrajině.

Italská policie zadržela devět lidí kvůli podezření z financování Hamásu

Italská policie zadržela devět lidí, které podezřívá z financování palestinské skupiny Hamás, kterou Evropská unie považuje za teroristickou organizaci. Uvedla to tisková agentura ANSA. Podle policie tři propalestinské organizace zaslaly Hamásu zhruba sedm milionů eur (170 milionů korun), které původně vybraly pro benefiční účely.

Kim Čong-un blahopřál Putinovi k novému roku a chválil společný boj na Ukrajině

Severní Korea a Rusko sdílely "krev, život a smrt" ve válce na Ukrajině. Uvedl to dnes podle agentury AFP severokorejský vůdce Kim Čong-un ve svém novoročním přání ruskému prezidentu Vladimirovi Putinovi. Pchjongjang už vyslal bojovat na Ukrajinu po boku Rusů tisíce vojáků.

Thajsko a Kambodža podepsaly novou dohodu o příměří

Thajsko a Kambodža dnes podepsaly novou dohodu o okamžitém příměří, napsala agentura Reuters s odvoláním na kambodžské ministerstvo obrany. Předcházelo tomu třídenní jednání zástupců obou zemí. Přeshraniční konflikt, který se opět rozhořel na začátku prosince, si už vyžádal přes 40 obětí. V neděli a v pondělí o něm mají dál jednat vysocí představitelé obou zemí a Číny.

Rusko v noci útočilo na Ukrajinu téměř 500 drony a 40 raketami, uvedl Zelenskyj

Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu s pomocí téměř 500 dronů a 40 raket, přičemž cílilo na energetickou a civilní infrastrukturu, uvedl na sociální síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Útoky, které podle něj stále pokračují, poškodily řadu obytných budov a záchranáři v troskách pátrají po jedné pohřešované osobě. Ukrajinský lídr uvedl, že v některých čtvrtích hlavního města Kyjeva a Kyjevské oblasti jsou lidé v důsledku ruských útoků bez elektřiny a bez dodávek tepla.

Nejméně šest lidí zemřelo při explozi v mešitě v syrské provincii Homs

Nejméně šest lidí zemřelo a 21 dalších utrpělo zranění při výbuchu v mešitě v syrské provincii Homs v oblasti, kde žijí převážně menšinoví alavité, píše agentura AFP. Syrská organizace pro lidská práva (SOHR), která sídlí v Británii a v Sýrii má rozsáhlou síť zdrojů, podle AFP uvedla, že není zřejmé, zda explozi způsobil sebevražedný atentátník, či zda do mešity někdo nastražil výbušniny.

Venezuela propustila 60 lidí uvězněných po prezidentských volbách

Venezuelské úřady propustily šest desítek oponentů režimu autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, kteří byli uvězněni po loňských široce zpochybňovaných prezidentských volbách. Informovala o tom ve čtvrtek agentura AFP s odvoláním na venezuelskou nevládní organizaci zabývající se situací politických vězňů v zemi. Podle jejích údajů režim nadále zadržuje okolo tisícovky politických vězňů.

Japonská vláda schválila návrh rekordního obranného rozpočtu

Japonská vláda dnes schválila návrh obranného rozpočtu na příští finanční rok v rekordní výši více než devět bilionů jenů (1,19 bilionu Kč). Jedná se o nárůst o 9,4 procenta oproti předchozímu rozpočtu. Cílem vlády je posílit schopnost provádět obranné protiútoky a bránit pobřeží pomocí řízených střel a bezpilotních zbraní. Krok přichází v době rostoucího napětí mezi Japonskem a Čínou, píše agentura AP.

USA zahájily útoky proti Islámskému státu v Nigérii

Spojené státy na Vánoce zasáhly cíle napojené na Islámský stát v severozápadní Nigérii. Washington mluví o ochraně civilistů, Nigérie zdůrazňuje, že šlo o společnou bezpečnostní operaci bez náboženského motivu.

Rusko ohlásilo zničení 77 ukrajinských dronů, o škodách neinformovalo

Ruská protivzdušná obrana během noci na dnešek zachytila a zničila 77 ukrajinských dronů. Na síti Telegram to napsalo ruské ministerstvo obrany, které se o možných škodách či obětech nezmiňuje. Ukrajinské letectvo následně oznámilo, že Ukrajina v noci čelila útoku 99 ruských dronů a jedné balistické rakety.

Zelenskyj se chce brzy setkat s Trumpem, který se snaží dojednat mír s Ruskem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se chce v brzké době setkat s hlavou Spojených států Donaldem Trumpem. Dnes to napsal na síti X s tím, že do konce roku lze rozhodnout o mnoha věcech. Trumpův tým vyjednavačů se snaží zprostředkovat ukončení války na Ukrajině, která od února 2022 vzdoruje ruské invazi. Všechny tři strany v posledních dnech informují o konstruktivních jednáních, jak míru dosáhnout, průlom v rozhovorech ale dosud nenastal.

Ruské útoky na jih Ukrajiny podle Kyjeva poškodily loď pod slovenskou vlajkou

Noční ruské údery na přístavy v jihoukrajinské Oděské oblasti poškodily lodě plující pod vlajkou Slovenska a Palau. Na síti Telegramu to dnes bez upřesnění škod napsal ukrajinský vicepremiér Oleksij Kuleba. Uvedl rovněž, že podobné útoky na sousední Mykolajivskou oblast poničily plavidlo pod vlajkou Libérie. Poznamenal, že záchranáři hasí požáry na místech útoků.

Policie v Istanbulu zatkla 115 lidí podezřelých z plánování teroristických útoků

Policie v Istanbulu zatkla 115 lidí podezřelých z členství v teroristické organizaci Islámský stát (IS). Podle prokuratury plánovali teroristické útoky v Turecku během vánočních a novoročních svátků, informovala dnes agentura Anadolu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama