Německý parlament v úterý schválil plány na masivní navýšení výdajů na obranu. Ukončil tak desetiletí trvající fiskální konzervatismus v naději na oživení hospodářského růstu. Informovala o tom agentura Reuters či server BBC.
Změnu v úterý schválila dvoutřetinová většina poslanců Bundestagu, která byla pro takové hlasování nutná. Pro lídra konzervativců Friedricha Merze to znamená obrovskou podporu, díky níž bude mít budoucí kancléř k dispozici stovky miliard eur na zvýšení investic. Největší evropská ekonomika zaznamenávala v posledních dvou letech pokles.
🇩🇪 The plan was proposed by chancellor-in-waiting #FriedrichMerz, following concerns over the #US's stance on #Ukraine and #Europe's security.
— FRANCE 24 English (@France24_en) March 18, 2025
His coalition plans to exempt defence spending from Germany's strict debt rules and set up a 500-billion-euro fund for infrastructure. pic.twitter.com/Q2ahJj9NiL
Německo a další evropské země jsou pod tlakem, aby posílily svou obranu tváří v tvář Rusku a změnám v politice USA pod vedením prezidenta Donalda Trumpa.
Konec falešného pocitu bezpečí
Merzovi konzervativci a sociální demokraté (SPD), kteří jednají o vytvoření centristické koalice, chtějí vytvořit fond na infrastrukturu ve výši 500 miliard eur. Dalším plánovaným krokem je podle Reuters zmírnit ústavně zakotvená pravidla pro půjčky, aby umožnily vyšší výdaje na obranu.
„Nejméně deset let jsme pociťovali falešný pocit bezpečí,“ řekl Merz zákonodárcům před hlasováním.
„Rozhodnutí, které dnes přijímáme o obranné připravenosti… nemůže být ničím menším než prvním významným krokem k novému evropskému obrannému společenství,“ řekl.
Tyto kroky však musí ještě schválit zástupci vlády v horní komoře, Spolkové radě – rovněž dvoutřetinovou většinou – než se oficiálně stanou zákonem, upozorňuje BBC. Hlasování je naplánováno na pátek.
Největší změna fiskálního režimu od sjednocení
Konzervativci a SPD chtěli legislativu prosadit v končícím parlamentu z obavy, že by ji mohl zablokovat rozšířený kontingent krajně pravicových a krajně levicových zákonodárců v příštím Spolkovém sněmu, který začíná 25. března. Merz zdůvodnil napjatý časový harmonogram rychle se měnící geopolitickou situací.
„Podle našeho názoru se jedná o historickou změnu fiskálního režimu, pravděpodobně největší od sjednocení Německa,“ uvedl Robin Winkler, hlavní německý ekonom Deutsche Bank Research.
„Stejně jako v případě sjednocení však fiskální expanze nezaručuje úspěch. Příští vláda bude muset provést strukturální reformy, aby se tento fiskální balíček proměnil v udržitelný růst.“
Jasný signál pro Evropu
Tyto plány již v uplynulém týdnu zvedly výnosy v eurozóně, měnu euro a evropské akcie.
Německý blue-chip index DAX, který se před hlasováním pohyboval kolem rekordních hodnot, snížil některé zisky. Výnosy německých desetiletých dluhopisů se snížily. Euro, které v posledních týdnech posílilo, když se objevily informace o dohodě, po všeobecně očekávaném schválení výdajového plánu mírně oslabilo.
„Je to vynikající zpráva, protože vysílá velmi jasný signál také Evropě, že Německo je odhodláno masivně investovat do obrany,“ uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. Po jejím boku v Kodani vystoupila dánská premiérka Mette Frederiksenová. Uvedla: „Pro nás jako sousední zemi je to fantastická zpráva, protože potřebujeme silnou Evropu.“
