Bývalý britský premiér Boris Johnson v rozhovoru se stanicí CNN v Lisabonu prohlásil, že ačkoliv EU nyní silně podporuje Ukrajinu, před únorovým začátkem ruské invaze se názory evropských států velmi lišily. Nejostřeji se Johnson v této souvislosti vyjádřil na adresu Německa, které si podle něj v případě invaze přálo porážku Ukrajiny. Francie si mezitím podle britského expremiéra vůbec nepřipouštěla, že by skutečně mohla propuknout válka.
„Byl to obrovský šok… viděli jsme, jak se shromažďují taktické skupiny ruského batalionu, ale různé země měly velmi odlišné pohledy,“ řekl Johnson v Portugalsku Richardu Questovi ze CNN.
Boris Johnson says Germany wanted Ukraine to 'fold' – as he lifts lid on what major leaders were saying ahead of invasion https://t.co/zoyjacTVEB
— Sky News (@SkyNews) November 23, 2022
„Německý názor byl v jedné fázi takový, že pokud by k tomu mělo dojít, což by byla katastrofa, pak by bylo lepší, aby celá věc rychle skončila a aby se Ukrajina zhroutila,“ uvedl Johnson. Berlín v této souvislosti podle něj argumentoval „všemi možnými ekonomickými důvody“.
„To jsem nemohl podpořit, považoval jsem to za katastrofální pohled na věc. Ale chápu, proč si to mysleli a cítili to tak,“ pokračoval Johnson. Německo se od zahájení ruské invaze na Ukrajinu rychle snaží snížit svou závislost na ruské energii.
Francie mezitím podle Johnsona do poslední chvíle nevěřila, že k invazi skutečně dojde. „Nepochybujte o tom, že Francouzi si to do poslední chvíle odmítali připustit,“ uvedl. Francouzský prezident Emmanuel Macron stál v čele evropských snah odradit Vladimira Putina od invaze na Ukrajinu a navštívil jej v Kremlu jen několik týdnů před zahájením války. V březnu skončil ve funkci šéf francouzských vojenských zpravodajců generál Éric Vidaud, a to částečně kvůli tomu, že „nepředvídal“ ruskou invazi na Ukrajinu, sdělil tehdy CNN vojenský zdroj seznámený s touto záležitostí.
Johnson rovněž kritizoval počáteční reakci Itálie na hrozbu invaze. Italská vláda, tehdy vedená Mariem Draghim, podle Johnsona „v jedné fázi jednoduše řekla, že by nebyla schopna podpořit náš postoj“, vzhledem ke své „masivní“ závislosti na ruských surovinách.
Jakmile Rusko v únoru zahájilo invazi, postoje v Evropě se podle Johnsona rychle změnily. „Stalo se to, že všichni – Němci, Francouzi, Italové, všichni, Joe Biden – viděli, že prostě není jiná možnost. Protože s tímto chlápkem (Putinem) nejde vyjednávat. To je klíčový bod,“ uvedl expremiér a dodal, že EU si od té doby v postoji vůči Rusku počínala „brilantně“. „Po všech mých obavách … vzdávám hold způsobu, jakým EU jednala. Byla jednotná. Sankce byly tvrdé,“ řekl Johnson, jenž patřil před referendem v roce 2016 mezi hlavní tváře brexitové kampaně.
Johnson v rozhovoru také chválil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. „Je to velmi odvážný chlap. Myslím, že dějiny tohoto konfliktu by byly zcela jiné, pokud by tam nebyl,“ řekl Johnson. Dodal, že „pokud se Ukrajina rozhodne být členem EU, měla by do toho jít a myslím, že by to pro ni bylo dobré“, protože by jí to pomohlo uskutečnit politické a hospodářské reformy. Kyjev požádal o vstup do EU krátce po invazi. Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie v červnu na summitu schválili udělení kandidátského statusu Ukrajině. K samotnému členství musí země dokončit řadu reforem a celý proces může trvat i více než deset let.
