3.8 C
Czech
Pátek 5. prosince 2025
ZprávyNejméně 71 Palestinců zahynulo při nočních izraelských úderech v Pásmu Gazy

Nejméně 71 Palestinců zahynulo při nočních izraelských úderech v Pásmu Gazy

Při izraelských vzdušných úderech napříč Pásmem Gazy v noci na dnešek zahynulo nejméně 71 Palestinců a desítky dalších byly zraněny. Podle agentury Reuters i izraelských médií to oznámili palestinští zdravotníci, předchozí bilance hovořila o 40 mrtvých. Od obnovení rozsáhlých leteckých útoků, jímž v noci na úterý skončilo bezmála dvouměsíční příměří mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás, tak podle úřadů v Gaze řízených Hamásem už zemřelo přes 540 Palestinců, většinou žen a dětí. Izraelská armáda mezitím oznámila, že sestřelila raketu vyslanou z Jemenu.

Letecké údery v noci na dnešek zasáhly mnoho domů ve městech Bajt Lahíja na severu a Chán Júnis a Rafáh na jihu území. Nemocnice v Rafáhu oznámila, že při nočních útocích na dva rodinné domy bylo zabito 26 lidí, většinou žen a dětí. Při jednom z těchto úderů byl zabit otec spolu se svými sedmi dětmi, uvedla nemocnice. Nemocnice v Chán Júnisu přijala těla sedmi lidí, kteří byli v noci zabiti při útoku na dům. Nemocnice ve městě Bajt Lahíja u severní hranice Pásma rovněž přijala těla sedmi obětí úderu na dům.

Mluvčí palestinské civilní ochrany Mahmúd Basal agentuře AFP dříve řekl, že při zásahu šesti domů v Chán Júnisu zemřelo nejméně deset civilistů a desítky dalších utrpěly zranění.

Izraelská protivzdušná obrana naproti tomu ještě mimo území Izraele zlikvidovala raketu, kvůli níž se dnes nad ránem rozezněly sirény v několika částech Izraele včetně Jeruzaléma. K jejímu odpálení se krátce nato přihlásili jemenští povstalci Húsíové. Žádní zranění z izraelské strany nebyli hlášeni. Jemenští šíitští povstalci podporovaní Íránem začali po skončení příměří opět podnikat výpady proti Izraeli, které označují za odvetu za zabíjení lidí v Gaze.

Podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua mají obnovené útoky přimět Hamás k propuštění zbývajících 59 rukojmích a Izrael nehodlá v bojích polevit, dokud Hamás nezačne zajaté lidi vydávat. Palestinské hnutí naproti tomu tvrdí, že Izrael obnovením útoků šanci na návrat rukojmích snížil.

Ve středu izraelská armáda oznámila, že její síly obnovily pozemní operace ve střední a jižní části Pásma Gazy, přičemž opět získaly kontrolu nad takzvaným Necarimským koridorem, který pásmo protíná. Vytvořily tak částečnou nárazníkovou zónu mezi severní a jižní částí tohoto úzkého pobřežního území. Obyvatelům armáda nařídila, aby se vyhýbali hlavní severojižní silnici a cestovali pouze po pobřeží.

Hamás uvedl, že izraelská pozemní operace a obsazení Necarimského koridoru jsou „dalším a nebezpečným“ porušením dohody o příměří. Hnutí v prohlášení znovu potvrdilo svůj závazek dohodu nadále dodržovat a vyzvalo zprostředkovatele, aby „převzali svou odpovědnost“.

Představitel Hamásu dnes agentuře Reuters řekl, že zprostředkovatelé zintenzivnili jednání s oběma znepřátelenými stranami ve snaze zastavit obnovené boje, ale dodal, že „žádný průlom zatím nenastal“. Hamás dosud v reakci na izraelskou eskalaci nevyhrožoval jasnou odvetou. Na dotaz Reuters, proč skupina na izraelské údery dosud neodpověděla, zástupce Hamásu řekl, že hnutí „dává šanci tomu, aby situace zůstala pod kontrolou“.

Válka mezi Izraelem a Hamásem začala po teroristickém útoku Hamásu z října 2023, při němž v Izraeli zahynulo na 1200 civilistů a do Pásma Gazy bylo uneseno 251 lidí. Válku přerušilo jen týdenní příměří na konci listopadu 2023, boje pak znovu utichly až letos 19. ledna, kdy Hamás začal Izraeli předávat část zbývajících rukojmích výměnou za propouštění palestinských vězňů.

Během konfliktu Izrael spustil mohutné bombardování a pozemní ofenzivu v Gaze, které zdevastovaly tamní města. Většina obyvatel Gazy byla za války několikrát vysídlena. Podle ministerstva zdravotnictví v Gaze od zahájení izraelské operace v říjnu 2023 zahynulo přes 49.000 lidí. Bilance úřadu ovládaného Hamásem nerozlišuje mezi ozbrojenci a civilisty.

Reklama

Doporučujeme

Merz bude jednat s belgickým premiérem, zřejmě o zmrazených ruských aktivech

Německý kancléř Friedrich Merz se v pátek setká s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyen a belgickým premiérem Bartem De Wever. Oznámil to dnes mluvčí vlády. Podle německých médií bude tématem jednání zřejmě otázka ruských aktiv zmrazených v Evropské unii, které chce komise využít na pomoc Ukrajině. Německo návrh podporuje, Belgie se staví proti.

Král Karel a Camilla přivítali hosty s královskou noblesou. Slavnostní výzdoba podtrhla výjimečný večer

Král Karel a královna Camilla přivítali německého prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera a jeho ženu Elke s noblesou sobě vlastní. Večer v prostorách Windsorského hradu připomínal pohádkovou scénu plnou světel, historie i královských tradic.

Británie oznámila nové sankce proti Rusku kvůli útoku novičokem

Británie dnes oznámila nové sankce proti Rusku v souvislosti s vyšetřovací zprávou o úmrtí ženy, která byla v roce 2018 otrávena nervově paralytickou látkou novičok. Londýn si zároveň předvolal ruského velvyslance ve Spojeném království, což zdůvodnil "pokračujícími nepřátelskými aktivitami" Moskvy, informuje agentura Reuters.

Na dně Baltského moře bují život na zbraních z druhé světové války

Zbytky nacistických bomb a torpéd leží na dně Baltského moře už desítky let. Místo nebezpečné zóny plné jedu se tam ale hojně daří podmořskému životu. Příroda si našla cestu i tam, kde lidé zanechali spoušť.

Polsko ukončí chov zvířat na kožešiny, prezident ale vetoval zákaz držení psů na řetězu

Polský prezident Karol Nawrocki podepsal zákon zakazující chov zvířat pro kožešiny, čímž ukončil jednu z největších kožešinových produkcí na světě. Zároveň ale vetoval samostatný návrh, který měl zakázat držení psů na řetězech a zavést minimální velikosti kotců podle váhy zvířete.

Počet obětí ničivých povodní v Asii překročil 1500, stovky lidí se pohřešují

Počet obětí ničivých povodní v Asii překročil 1500 a stovky dalších lidí se stále pohřešují. Záchranáři se snaží dostat do oblastí, které záplavy a sesuvy půdy odřízly od okolní, napsala agentura AP.

Putin uvedl, že nesouhlasí s některými body amerického plánu pro Ukrajinu

V americkém plánu pro Ukrajinu jsou body, s nimiž Rusko nesouhlasí, řekl ruský prezident Vladimir Putin a dodal, že tyto záležitosti probral při úterním setkání s americkými vyjednavači. Rusko podle něj převezme Donbas na východě Ukrajiny vojenskými či jinými prostředky, napsala agentura Reuters. Území, která kontroluje Ukrajina, buď ukrajinští vojáci opustí, nebo je Rusko obsadí vojenskou silou, dodal šéf Kremlu. Putin podle ruského listu Kommersant hovořil v indické televizi nejen o ovládnutí Donbasu, tedy Doněcké a Luhanské oblasti, ale také "Novoruska", což je výraz, který ruští politici používají i pro další území na jihovýchodě Ukrajiny, kde Rusko částečně okupuje Chersonskou a Záporožskou oblast.

Prezident Si uvítal v Pekingu Macrona, který je na třídenní návštěvě Číny

Francouzský prezident Emmanuel Macron se dnes setkal se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Během jednání se nejvyšší představitelé obou zemí zavázali k hlubší spolupráci v globálních otázkách, jako je válka na Ukrajině a obchod. Macron ve středu přiletěl na třídenní návštěvu Číny, která se koná v době, kdy se Francie připravuje v příštím roce převzít předsednictví skupiny G7, napsala agentura AP.

Trump omilostnil developera stíhaného jeho vlastní administrativou

Donald Trump znovu sáhl po prezidentské milosti. Tentokrát zastavil stíhání realitního magnáta Tima Leiwekeho, kterého jeho vlastní ministerstvo spravedlnosti letos obvinilo z manipulace veřejné zakázky na sportovní arénu v Texasu. Případ, který měl být ukázkou boje proti korupci, se během pár měsíců obrátil ve prospěch obviněného.

Turecko varuje před útoky na tankery v Černém moři

Útoky na tankery spojené s Ruskem v posledních dnech vyvolávají napětí v celém regionu. Ankara upozorňuje, že incidenty zasahují do bezpečnosti, obchodu i pravidelného provozu v Černém moři a dokazují, že válka na Ukrajině získává další rozměr.

Airbus A320 snižuje letošní plán dodávek kvůli chybě na trupu

Airbus A320 má další komplikaci. Výrobce řeší problém s kovovými panely u části letadel a zároveň dohání následky rozsáhlé softwarové závady. Do konce roku proto stihne dodat méně strojů, než plánoval.

Jižní Korea žádá pro manželku exprezidenta 15 let vězení

Prokurátoři v Soulu navrhli patnáctiletý trest pro bývalou první dámu Kim Keon-hee, manželku sesazeného prezidenta Jun Sok-jola. Oba čelí řadě kauz od údajné manipulace s akciemi přes úplatky od Jednotící církve až po krátké vyhlášení stanného práva.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama