2.3 C
Czech
Neděle 30. listopadu 2025
ZprávyNejméně 71 Palestinců zahynulo při nočních izraelských úderech v Pásmu Gazy

Nejméně 71 Palestinců zahynulo při nočních izraelských úderech v Pásmu Gazy

Při izraelských vzdušných úderech napříč Pásmem Gazy v noci na dnešek zahynulo nejméně 71 Palestinců a desítky dalších byly zraněny. Podle agentury Reuters i izraelských médií to oznámili palestinští zdravotníci, předchozí bilance hovořila o 40 mrtvých. Od obnovení rozsáhlých leteckých útoků, jímž v noci na úterý skončilo bezmála dvouměsíční příměří mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás, tak podle úřadů v Gaze řízených Hamásem už zemřelo přes 540 Palestinců, většinou žen a dětí. Izraelská armáda mezitím oznámila, že sestřelila raketu vyslanou z Jemenu.

Letecké údery v noci na dnešek zasáhly mnoho domů ve městech Bajt Lahíja na severu a Chán Júnis a Rafáh na jihu území. Nemocnice v Rafáhu oznámila, že při nočních útocích na dva rodinné domy bylo zabito 26 lidí, většinou žen a dětí. Při jednom z těchto úderů byl zabit otec spolu se svými sedmi dětmi, uvedla nemocnice. Nemocnice v Chán Júnisu přijala těla sedmi lidí, kteří byli v noci zabiti při útoku na dům. Nemocnice ve městě Bajt Lahíja u severní hranice Pásma rovněž přijala těla sedmi obětí úderu na dům.

Mluvčí palestinské civilní ochrany Mahmúd Basal agentuře AFP dříve řekl, že při zásahu šesti domů v Chán Júnisu zemřelo nejméně deset civilistů a desítky dalších utrpěly zranění.

Izraelská protivzdušná obrana naproti tomu ještě mimo území Izraele zlikvidovala raketu, kvůli níž se dnes nad ránem rozezněly sirény v několika částech Izraele včetně Jeruzaléma. K jejímu odpálení se krátce nato přihlásili jemenští povstalci Húsíové. Žádní zranění z izraelské strany nebyli hlášeni. Jemenští šíitští povstalci podporovaní Íránem začali po skončení příměří opět podnikat výpady proti Izraeli, které označují za odvetu za zabíjení lidí v Gaze.

Podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua mají obnovené útoky přimět Hamás k propuštění zbývajících 59 rukojmích a Izrael nehodlá v bojích polevit, dokud Hamás nezačne zajaté lidi vydávat. Palestinské hnutí naproti tomu tvrdí, že Izrael obnovením útoků šanci na návrat rukojmích snížil.

Ve středu izraelská armáda oznámila, že její síly obnovily pozemní operace ve střední a jižní části Pásma Gazy, přičemž opět získaly kontrolu nad takzvaným Necarimským koridorem, který pásmo protíná. Vytvořily tak částečnou nárazníkovou zónu mezi severní a jižní částí tohoto úzkého pobřežního území. Obyvatelům armáda nařídila, aby se vyhýbali hlavní severojižní silnici a cestovali pouze po pobřeží.

Hamás uvedl, že izraelská pozemní operace a obsazení Necarimského koridoru jsou „dalším a nebezpečným“ porušením dohody o příměří. Hnutí v prohlášení znovu potvrdilo svůj závazek dohodu nadále dodržovat a vyzvalo zprostředkovatele, aby „převzali svou odpovědnost“.

Představitel Hamásu dnes agentuře Reuters řekl, že zprostředkovatelé zintenzivnili jednání s oběma znepřátelenými stranami ve snaze zastavit obnovené boje, ale dodal, že „žádný průlom zatím nenastal“. Hamás dosud v reakci na izraelskou eskalaci nevyhrožoval jasnou odvetou. Na dotaz Reuters, proč skupina na izraelské údery dosud neodpověděla, zástupce Hamásu řekl, že hnutí „dává šanci tomu, aby situace zůstala pod kontrolou“.

Válka mezi Izraelem a Hamásem začala po teroristickém útoku Hamásu z října 2023, při němž v Izraeli zahynulo na 1200 civilistů a do Pásma Gazy bylo uneseno 251 lidí. Válku přerušilo jen týdenní příměří na konci listopadu 2023, boje pak znovu utichly až letos 19. ledna, kdy Hamás začal Izraeli předávat část zbývajících rukojmích výměnou za propouštění palestinských vězňů.

Během konfliktu Izrael spustil mohutné bombardování a pozemní ofenzivu v Gaze, které zdevastovaly tamní města. Většina obyvatel Gazy byla za války několikrát vysídlena. Podle ministerstva zdravotnictví v Gaze od zahájení izraelské operace v říjnu 2023 zahynulo přes 49.000 lidí. Bilance úřadu ovládaného Hamásem nerozlišuje mezi ozbrojenci a civilisty.

Reklama

Doporučujeme

Ruský dronový útok zabil u Kyjeva člověka a 19 lidí zranil

Ruský noční dronový útok zabil v Kyjevské oblasti jednoho člověka a dalších 19 zranil, uvedl dnes šéf místní vojenské správy Mykola Kalašnyk. Ukrajinské letectvo ráno oznámilo, že Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu 122 bezpilotními letouny a dvěma balistickými střelami, protivzdušná obrana zlikvidovala 104 dronů. Ruské ministerstvo obrany oznámilo noční zničení 33 ukrajinských dronů nad čtyřmi ruskými regiony a Černým mořem.

Čtyři mrtví a deset zraněných po střelbě na rodinné oslavě v Kalifornii

Čtyři lidé zemřeli a deset dalších bylo zraněno při sobotní střelbě na rodinné oslavě ve městě Stockton v Kalifornii. Podle amerických médií o tom informovala místní policie. Mezi oběťmi jsou děti i dospělí. Policisté po pachateli pátrají a domnívají se, že si mohl oslavu vybrat cíleně.

Trump označil venezuelský vzdušný prostor za uzavřený

Americký prezident Donald Trump oznámil, že vzdušný prostor nad Venezuelou je „zcela uzavřený“. Nepřidal však žádné detaily, což vyvolalo nejistotu ve Venezuele i ve Washingtonu, kde úředníci o žádném takovém kroku nevědí.

Monzuny a sesuvy půdy devastují Sumatru, záchranáři bojují s izolací regionů

Počet mrtvých po záplavách a sesuvech půdy na indonéském ostrově Sumatra vzrostl na 303. Podle agentury Reuters to dnes oznámil šéf úřadu pro řízení katastrof. Pátrání po přeživších a dalších obětech pokračuje, komplikuje ho ale fakt, že některé oblasti jsou odříznuty od zbytku ostrova. Dřívější bilance z dnešního rána uváděla 248 mrtvých.

ANALÝZA: Trump chce mír rychle, Ukrajina ne za každou cenu a Evropa tápe

Příští týden má v Moskvě jednat americký zvláštní vyslanec pro Blízký východ Steve Witkoff s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o míru. Ukončit válku však bude extrémně obtížné i přes údajné pokroky po rozhovorech v Ženevě. Zatímco Donald Trump tlačí na konec téměř čtyřletého konfliktu, Ukrajina odmítá jakýkoli výsledek rovnající se kapitulaci, Rusko prosazuje svá ultimáta a Evropa neví, za co vůbec bojuje.

Tisíce lidí v Giessenu protestují proti založení mládežnické organizace AfD

Tisíce lidí dnes protestují ve středoněmeckém městě Giessen proti ustavujícímu sjezdu mládežnické organizace strany Alternativa pro Německo (AfD). Proti demonstrantům, kteří blokují přístupy k místu konání sjezdu, použila policie i vodní děla, informovala agentura DPA. Na místě jsou i zranění. Policie očekává, že se dnešních protestů zúčastní až 50.000 lidí. Německá tajná služba označila AfD v květnu za prokazatelně pravicově extremistickou stranu.

Papež Lev XIV. si v Istanbulu prohlédl Modrou mešitu, ale nepomodlil se v ní

Papež Lev XIV. dnes v Istanbulu navštívil mešitu sultána Ahmeda, známou také jako Modrá mešita. Na znamení úcty si tam sundal boty, v muslimské svatyni se ale nepomodlil. Uvedla to agentura Reuters. První papež původem ze Spojených států se před vstupem do chrámu mírně uklonil a rozsáhlým areálem, který pojme na 10.000 věřících, ho následně provedl imám mešity Asgin Tunca. Papež se při 20minutové prohlídce, kdy kráčel v bílých ponožkách, usmíval a vtipkoval s imámem.

128 mrtvých a stovky pohřešovaných. Hongkong zahájil období smutku

Hongkong zahájil třídenní smutek po požárech, které si vyžádaly více než 128 životů a patří k nejtragičtějším v historii města. Lidé přinášejí květiny přímo k troskám komplexu Wang Fuk Court, jehož výškové bytové domy hořely více než 40 hodin. Úřady stále pátrají po desítkách pohřešovaných osob.

Merz příští týden navštíví Izrael, setká se s Netanjahuem

Německý kancléř Friedrich Merz příští týden v sobotu a v neděli navštíví Izrael. Na pravidelné tiskové konferenci to dnes oznámil mluvčí německé vlády Stefan Kornelius. Merz se setká s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, se kterým chce jednat mimo jiné o stabilizaci příměří v Pásmu Gazy. Německo je jedním z nejdůležitějších izraelských spojenců.

Kliment prodloužil smlouvu v Olomouci do roku 2028

Jan Kliment zůstává v Sigmě. Nejlepší střelec uplynulé sezony Chance ligy podepsal v Olomouci nový kontrakt až do léta 2028 a po dlouhé rekonvalescenci se chystá na návrat. Z nabídek jiných klubů nakonec ustoupil, protože Haná podle něj představuje domov.

Strany německé vlády našly kompromis ve sporu o důchodový balík

Strany německé vlády se dohodly, že nebudou zasahovat do vyjednaného důchodového balíku. Ustaví ale ještě letos komisi, která do poloviny příštího roku předloží návrh hlubší důchodové reformy. Zkoumat přitom bude moci i to, zda nezvýšit hranici odchodu do důchodu nad 67 let. Na tiskové konferenci to dnes oznámil německý kancléř Friedrich Merz.

Regulované ceny energií příští rok mírně vzrostou

Domácnosti si příští rok za regulovanou složku ceny energií mírně připlatí. U elektřiny půjde v průměru o jednotky procent, u plynu o několik procent navíc. Výsledný účet ale může vláda výrazně zlehčit, pokud převezme poplatek na podporované zdroje energie na stát.

Kanadský premiér Carney podepsal s Albertou dohodu o novém ropovodu do Asie

Kanadský premiér Mark Carney podepsal dohodu s Albertou, která otevírá cestu pro výstavbu nového ropovodu vedoucího z této kanadské provincie do Tichého oceánu s cílem posílit vývoz ropy do Asie. Projekt je v souladu s Carneyho cílem rozšířit zahraniční obchod, aby se vyrovnaly škody způsobené cly uvalenými americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Dohoda však vyvolala okamžité znepokojení ohledně závazku Ottawy bojovat se změnou klimatu, píše agentura AFP.

Korupční skandál otřásl Ukrajinou. Jermak končí

Na Ukrajině padla jedna z nejvlivnějších postav prezidentova okolí. Andrij Jermak, dlouholetý šéf kanceláře Volodymyra Zelenského a jeho hlavní vyjednavač mírových rozhovorů, požádal o odvolání. Jeho krok přichází ve chvíli, kdy zemi zasáhla rozsáhlá korupční aféra v energetickém sektoru a opozice otevřeně mluví o demisi celé vlády.

Kreml: Rusko dostalo od USA ženevský plán pro Ukrajinu, projedná ho příští týden

Spojené státy zaslaly Rusku parametry svého mírového plánu pro Ukrajinu, upravené po konzultacích mezi USA, Ukrajinou a evropskými zeměmi v Ženevě. V Moskvě se o nich bude jednat příští týden. Podle ruské státní agentury TASS to dnes řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Dodal, že Rusko chce směřovat k mírovému řešení na Ukrajině navzdory svému přesvědčení, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj není legitimním vůdcem.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama