1.2 C
Czech
Čtvrtek 27. listopadu 2025
ZprávyNejméně 71 Palestinců zahynulo při nočních izraelských úderech v Pásmu Gazy

Nejméně 71 Palestinců zahynulo při nočních izraelských úderech v Pásmu Gazy

Při izraelských vzdušných úderech napříč Pásmem Gazy v noci na dnešek zahynulo nejméně 71 Palestinců a desítky dalších byly zraněny. Podle agentury Reuters i izraelských médií to oznámili palestinští zdravotníci, předchozí bilance hovořila o 40 mrtvých. Od obnovení rozsáhlých leteckých útoků, jímž v noci na úterý skončilo bezmála dvouměsíční příměří mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás, tak podle úřadů v Gaze řízených Hamásem už zemřelo přes 540 Palestinců, většinou žen a dětí. Izraelská armáda mezitím oznámila, že sestřelila raketu vyslanou z Jemenu.

Letecké údery v noci na dnešek zasáhly mnoho domů ve městech Bajt Lahíja na severu a Chán Júnis a Rafáh na jihu území. Nemocnice v Rafáhu oznámila, že při nočních útocích na dva rodinné domy bylo zabito 26 lidí, většinou žen a dětí. Při jednom z těchto úderů byl zabit otec spolu se svými sedmi dětmi, uvedla nemocnice. Nemocnice v Chán Júnisu přijala těla sedmi lidí, kteří byli v noci zabiti při útoku na dům. Nemocnice ve městě Bajt Lahíja u severní hranice Pásma rovněž přijala těla sedmi obětí úderu na dům.

Mluvčí palestinské civilní ochrany Mahmúd Basal agentuře AFP dříve řekl, že při zásahu šesti domů v Chán Júnisu zemřelo nejméně deset civilistů a desítky dalších utrpěly zranění.

Izraelská protivzdušná obrana naproti tomu ještě mimo území Izraele zlikvidovala raketu, kvůli níž se dnes nad ránem rozezněly sirény v několika částech Izraele včetně Jeruzaléma. K jejímu odpálení se krátce nato přihlásili jemenští povstalci Húsíové. Žádní zranění z izraelské strany nebyli hlášeni. Jemenští šíitští povstalci podporovaní Íránem začali po skončení příměří opět podnikat výpady proti Izraeli, které označují za odvetu za zabíjení lidí v Gaze.

Podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua mají obnovené útoky přimět Hamás k propuštění zbývajících 59 rukojmích a Izrael nehodlá v bojích polevit, dokud Hamás nezačne zajaté lidi vydávat. Palestinské hnutí naproti tomu tvrdí, že Izrael obnovením útoků šanci na návrat rukojmích snížil.

Ve středu izraelská armáda oznámila, že její síly obnovily pozemní operace ve střední a jižní části Pásma Gazy, přičemž opět získaly kontrolu nad takzvaným Necarimským koridorem, který pásmo protíná. Vytvořily tak částečnou nárazníkovou zónu mezi severní a jižní částí tohoto úzkého pobřežního území. Obyvatelům armáda nařídila, aby se vyhýbali hlavní severojižní silnici a cestovali pouze po pobřeží.

Hamás uvedl, že izraelská pozemní operace a obsazení Necarimského koridoru jsou „dalším a nebezpečným“ porušením dohody o příměří. Hnutí v prohlášení znovu potvrdilo svůj závazek dohodu nadále dodržovat a vyzvalo zprostředkovatele, aby „převzali svou odpovědnost“.

Představitel Hamásu dnes agentuře Reuters řekl, že zprostředkovatelé zintenzivnili jednání s oběma znepřátelenými stranami ve snaze zastavit obnovené boje, ale dodal, že „žádný průlom zatím nenastal“. Hamás dosud v reakci na izraelskou eskalaci nevyhrožoval jasnou odvetou. Na dotaz Reuters, proč skupina na izraelské údery dosud neodpověděla, zástupce Hamásu řekl, že hnutí „dává šanci tomu, aby situace zůstala pod kontrolou“.

Válka mezi Izraelem a Hamásem začala po teroristickém útoku Hamásu z října 2023, při němž v Izraeli zahynulo na 1200 civilistů a do Pásma Gazy bylo uneseno 251 lidí. Válku přerušilo jen týdenní příměří na konci listopadu 2023, boje pak znovu utichly až letos 19. ledna, kdy Hamás začal Izraeli předávat část zbývajících rukojmích výměnou za propouštění palestinských vězňů.

Během konfliktu Izrael spustil mohutné bombardování a pozemní ofenzivu v Gaze, které zdevastovaly tamní města. Většina obyvatel Gazy byla za války několikrát vysídlena. Podle ministerstva zdravotnictví v Gaze od zahájení izraelské operace v říjnu 2023 zahynulo přes 49.000 lidí. Bilance úřadu ovládaného Hamásem nerozlišuje mezi ozbrojenci a civilisty.

Reklama

Doporučujeme

K ISS odstartovala kosmická loď Sojuz s dvěma Rusy a Američanem na palubě

K Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) dnes dopoledne SEČ odstartovala z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu kosmická loď Sojuz MS-28 se dvěma kosmonauty z Ruska a jedním astronautem ze Spojených států. Cesta a připojení k ISS podle médií potrvá zhruba tři hodiny.

Trump posílá svého velvyslance zpět do Moskvy

Prezident Donald Trump oznámil, že jeho velvyslanec Steve Witkoff se vrací do Moskvy na další kolo jednání s Vladimirem Putinem. Zpráva přichází ve chvíli, kdy uniklé přepisy zpochybňují Witkoffovu roli prostředníka a Ukrajina kritizuje některé body navrhovaného plánu jako nebezpečný signál pro autoritářské státy.

Britská armáda pozastavila používání vozidel Ajax, vojákům v nich bylo nevolno

Britská armáda pozastavila používání obrněných vozů Ajax poté, co se vojákům udělalo při cvičení nevolno z nadměrného hluku a vibrací. Informoval o tom server BBC, podle kterého zákaz přišel jen několik týdnů poté, co britská vláda uvedla, že je přesvědčena o zájmu spojenců z NATO koupit tato obrněná vozidla vyráběná v jižním Walesu.

Spotřebitelé platí víc. AI způsobila růst cen RAM i SSD

Neukojitelná poptávka po infrastruktuře pro umělou inteligenci přeorientovala trh s pamětmi směrem k datovým centrům. Výrobci i analytici varují, že letos i příští rok se budou spotřebitelé potýkat s dražšími RAM moduly i SSD disky. Z kdysi rutinního upgradu počítače se stal luxus, který si řada hráčů i běžných uživatelů musí znovu promyslet.

Šéf CIA: Muž podezřelý z útoku na gardisty pracoval pro CIA v Afghánistánu

Afghánec podezřelý z postřelení dvou gardistů nedaleko Bílého domu spolupracoval v Afghánistánu s americkou vládou včetně Ústřední zpravodajské služby (CIA), oznámil podle televize Fox News ředitel CIA John Ratcliffe. Nyní devětadvacetiletý muž byl podle Ratcliffa příslušníkem partnerské síly v Kandaháru. Do Spojených států přišel v rámci programu bývalého prezidenta Joea Bidena. Jeho vláda nechala do USA evakuovat a přesídlit desítky tisíc Afghánců poté, co se v srpnu 2021 z této země stáhli američtí vojáci.

Ceny ropy opět padají, pohybuje s nimi válka na Ukrajině a politika OPEC+

Ropa na světových trzích dál zlevňuje, jak investoři sledují dění kolem války na Ukrajině a očekávají nadcházející jednání skupiny OPEC +. Cena ropy Brent klesla pod hranici 63 dolarů (asi 1 450 korun) za barel po středečním posílení o jedno procento. Cena americké lehké ropy se pohybuje kolem 58 dolarů za barel (1 340 korun).

Papež Lev XIV. přiletěl do Turecka, kde zahájil svou první zahraniční cestu

Papež Lev XIV. dnes přiletěl do Turecka, kde na pozvání konstantinopolského patriarchy Bartoloměje zahájil svou první zahraniční cestu. V Ankaře se mimo jiné setká s prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Papež přicestoval při příležitosti 1700. výročí konání nicejského koncilu, na kterém se křesťanští biskupové v roce 325 shodli na sjednocení základních principů křesťanství.

Afghánec postřelil dva členy Národní gardy u Bílého domu, Trump běsní

Jen dvě ulice severozápadně od Bílého domu byli postřeleni dva příslušníci Národní gardy, které ve Washingtonu rozkázal nasadit Donald Trump. Útočník byl na místě zadržen. Vojáci zůstávají ve vážném stavu. Americký prezident obvinil svého předchůdce Joe Bidena z nedbalé migrační politiky.

Trump telefonicky požádal Takaiči, aby zmírnila svá slova ohledně Tchaj-wanu

Americký prezident Donald Trump v pondělním telefonickém hovoru požádal japonskou premiérku Sanae Takaiči, aby neprovokovala Čínu v otázce svrchovanosti Tchaj-wanu a zmírnila svá slova ze začátku listopadu. S odvoláním na středeční informaci deníku The Wall Street Journal (WSJ) to dnes napsala agentura Kjódó. Takaiči řekla, že Japonsko by v případě napadení Tchaj-wanu mohlo tomuto ostrovu přijít na pomoc.

Jihokorejská prokuratura žádá 15 let pro expremiéra za podíl na stanném právu

Jihokorejský zvláštní prokurátor ve středu požádal o 15 let vězení pro expremiéra Han Duk-soa za to, že měl loni v prosinci napomáhat exprezidentovi Jun Sok-jolovi při vyhlášení stanného práva. Verdikt by měl padnout 21. ledna, napsala agentura Jonhap. Jun byl za nastolení mimořádného stavu v dubnu zbaven funkce a čelí mimo jiné obžalobě ze vzpoury.

Ukrajina i Rusko hlásí likvidaci desítek útočících nepřátelských dronů

Ruská armáda v noci na dnešek zaútočila na Ukrajině 142 bezpilotními letouny, z nichž ukrajinská protivzdušná obrana 92 strojů zlikvidovala. Na platformě Telegram to uvedlo ukrajinské letectvo. Ruské ministerstvo obrany taktéž na Telegramu oznámilo sestřelení 118 ukrajinských dronů.

Tragický požár v Hongkongu rozdmýchal debatu o bambusovém lešení

Vyšetřovatelé v Hongkongu se po nejtragičtějším požáru za desítky let zaměřují na to, proč se oheň dokázal během chvíle rozšířit přes několik věžáků. Počet obětí stoupá a pozornost míří k rekonstrukci komplexu Wang Fuk Court, použitým materiálům i tradičnímu bambusovému lešení.

Elton John otevřeně promluvil o zdraví, hudbě i budoucnosti

Elton John prožívá jedno z nejnáročnějších období života. Potýká se s vážnými zrakovými problémy, které mu zasahují do práce i rodiny. Přesto dál tvoří, podporuje mladé umělce a chystá nové projekty. Hudebník zůstává odhodlaný pokračovat, i když se jeho svět výrazně změnil.

Nové změny zákona mohou urychlit vymírání klíčových druhů, varují experti

Trumpova administrativa představila plán, který výrazně mění způsoby ochrany ohrožených druhů ve Spojených státech. Podle ekologů mohou navrhovaná pravidla zásadně oslabit současné standardy a urychlit vymírání zvířat i rostlin, které už nyní bojují o přežití.

Matka, co zavraždila své děti a nacpala je do kufrů, dostala doživotí

Matka z Nového Zélandu, Hakyung Lee, byla odsouzena na doživotí za vraždu svých dvou dětí, jejichž těla ukryla do kufrů. Ve vězení stráví minimálně sedmnáct let, než bude moci žádat o podmínečné propuštění.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama