Lidská populace se rozšiřuje, poptávka po pitné vodě roste, ale její zdroje se dramaticky tenčí. Nedostatkem pro život klíčové tekutiny trpí již čtvrtina lidí a do roku 2050 jich přibude další miliarda. Podle vědců si vody nevážíme a zapomínáme, že je nejdůležitějším zdrojem naší planety. Upozornila na to televize CNN.
Celkem pětadvacet zemí světa sužuje extrémní vodní stres. Žije v nich asi čtvrtina lidské populace. S takovými výsledky přišla zpráva Institutu světových zdrojů, která vychází každé čtyři roky a mapuje stav pitné vody na planetě.
Extrémní vodní stres znamená, že země spotřebovávají téměř veškerou vodu, kterou mají k dispozici, tedy nejméně 80 procent svých obnovitelných zásob. Nejvíce jsou zasaženy země na Blízkém východě.
#AMAY| A quarter of humanity faces extreme water stress – and it’s poised to get worse, new report findshttps://t.co/Spf7sHmEN9 pic.twitter.com/FVfwNWUWzm
— Egypt Independent (@EgyIndependent) August 17, 2023
Patří sem hlavně Bahrajn, Kypr, Kuvajt, Libanon a Omán. Výhled vědců do budoucna je temný. Do roku 2050 bude pociťovat extrémní vodní stres další miliarda lidí, upozornila televize CNN. „Voda je nejspíše nejdůležitějším zdrojem naší planety, přesto s ní nehospodaříme způsobem, který by to odrážel,“ řekla autorka studie Samantha Kuzma.
Nejnižší hrozbě pak čelí severské země jak Island. Mezi státy s nízkou úrovní ohroženosti patří i některé africké státy bohaté na vodu, jako je Madagaskar či Sierra Leone.
Co s tím?
Podle zprávy je zásadním problémem nárůst spotřeby, přestože svět trpí suchem a zásoby pitné vody se tenčí. Globální poptávka po vodě se od roku 1960 více než zdvojnásobila. Do roku 2050 vzroste podle zprávy o dalších dvacet a pětadvacet procent.
Lidská populace totiž stále roste a požadavky průmyslových odvětví, jako je zemědělství, se pořád zvyšují. Vodu navíc neumíme využívat udržitelně a nedostatečně investujeme do infrastruktury, stojí dále v reportu.
Na extrémní nedostatek pitné vody bude do poloviny století trpět celá populace na Blízkém východě a v severní Africe. Vědci varují, že to může mít vliv na tamní politiku. V subsaharské Africe vzroste do roku 2050 poptávka po vodě o 163 procent.
Očekává se tam totiž dramatický nárůst populace. V Severní Americe a Evropě se poptávka po vodě ustálila. Jenomže extrémní vlny veder a sucha mění zaběhlé podmínky pro její využívání. Něco s tím ale dělat lze.
Vědci navrhují zachovat lesy a mokřady. Již dříve různí odborníci doporučovali nebránit vodě, aby se vsákla do půdy. Cestou jsou i účinnější techniky zavlažování, například recyklovanou vodou a větrná či solární energie nezávislá na vodě.
