9.4 C
Czech
Neděle 1. března 2026
CestováníNavštivte Francouzskou Národní Knihovnu, jednu z největších knihoven na světě

Navštivte Francouzskou Národní Knihovnu, jednu z největších knihoven na světě

Historie národní knihovny Francie sahá až do 14. století. Stala se jednou z největších a nejznámějších sbírek tištěných materiálů na světě. Je také domovem dvou zázraků francouzské renesanční kartografie.

Původ Bibliothèque nationale de France lze vysledovat až do roku 1368, kdy ji založil Karel V. Přestože byla několikrát stěhována a části sbírky byly rozptýleny, zůstala největší knihovnou na světě až do konce 19. století, kdy ji jiné sbírky překonaly.

Právo povinného výtisku

První francouzská královská knihovna, Bibliothèque du Roi („Králova knihovna“), pochází z doby vlády Karla V. (1364–80), který do Louvru instaloval 1200 rukopisů. V roce 1544 přestěhoval František I. knihovnu do Fontainebleau. Od roku 1537 disponuje právem povinného výtisku – dostává kopii každé francouzské publikace. Je tak nejvýznamnější knihovní institucí ve Francii a jednou z nejvýznamnějších na světě.

V letech 1567 až 1593 byla přestěhována do Paříže a první skutečný katalog jejích fondů byl sestaven v roce 1622. Knihovna se poprvé otevřela veřejnosti v roce 1692.

Knihovna byla v roce 1795 přejmenována na Bibliothèque Nationale a těžila z revolučních konfiskací církevních a farních sbírek knih a později z Napoleonových akvizic. Sbírky, které se v době vypuknutí revoluce odhadovaly na asi 300 000 svazků, se do roku 1818 více než zdvojnásobily. V průběhu 19. století uspořádal správce Léopold-Victor Delisle rozsáhlou a cennou sbírku rukopisů knihovny. V roce 1926 vstoupila Bibliothèque Nationale do konsorcia pařížských knihoven, které koncem 20. století zahrnovalo Knihovnu Arsenalu a knihovny Opery a Národní hudební konzervatoře.

Kontroverzní skleněné mrakodrapy

Koncem 20. století již starý komplex budov v rue de Richelieu nedokázal pojmout pokračující rozšiřování sbírek. Nová knihovna na břehu Seiny navržená Dominique Perraultem byla dokončena v roce 1995 a otevřena v následujícím roce. Nyní je tato kontroverzní stavba ústřední budovou Francouzské národní knihovny. Nazývá se Site François-Mitterrand a skládá se ze čtyř 22patrových skleněných mrakodrapů s půdorysem ve tvaru písmene L seskupených kolem otevřeného náměstí.

V moderní době byla knihovna přestavěna, rozšířena a renovována, takže je stále jednou z největších knihoven na světě s více než čtrnácti miliony výtisků. Nyní se nachází v pěti samostatných objektech. Najdete tu knihy o umění, právu, ekonomii, jazycích a literatuře, vědě a technice, humanitních vědách či filozofii. Knihovna také obsahuje četné sbírky ze starověku, včetně více než 5 000 řeckých rukopisů. Má rozsáhlou sbírku starožitných mincí, včetně řeckých, římských a francouzských.

Lidé knihovnu navštěvují nejen kvůli čtení knih, ale i pro trochu historické turistiky. Mezi nejoblíbenější vystavené atrakce patří glóby Ludvíka XIV. Ty se nacházeli ve Versailles až do Francouzské revoluce, po které se nějakou dobu stěhovali z místa na místo, než se nakonec trvale usadili v Bibliothèque nationale.  

Reklama

Doporučujeme

Írán hlásí 108 mrtvých po zásahu dívčí školy v Minábu

V Minábu na jihu Íránu zemřelo podle íránských úřadů nejméně 108 lidí po zásahu dívčí školy. Incident přišel během vln úderů na íránské cíle, které vedou Spojené státy a Izrael, a Teherán zároveň hlásí stovky dalších obětí napříč zemí.

Teherán vyhlásil 40 dní smutku

Írán vyhlásil 40 dní státního smutku a k tomu sedm dnů veřejného volna po smrti nejvyššího vůdce Ajatolláha Alího Chameneího. V Teheránu se začaly scházet davy truchlících, stát mluví o mučednictví a slibuje pokračování jeho odkazu. Do toho pokračuje válka s USA a Izraelem a země řeší, kdo převezme řízení státu.

Útoky USA a Izraele zasáhly Írán, Chameneí je po smrti

Napětí mezi USA, Izraelem a Íránem se během jediného víkendu překlopilo do otevřené války. Washington spustil údery po týdnech vojenského posilování v regionu a Teherán odpověděl raketami a drony na cíle napříč Blízkým východem. Írán mezitím potvrdil smrt nejvyššího vůdce Ajatolláha Alího Chameneího.

Írán vrací úder. Po útoku USA a Izraele hlásí zásah americké základny v Bahrajnu

Írán podle svých ozbrojených sil v sobotu udeřil na americkou námořní základnu v Bahrajnu a vypálil rakety na několik zemí Perského zálivu v odvetě za útoky Spojených států a Izraele. Kuvajt, Katar, Spojené arabské emiráty a Jordánsko, ve kterých jsou přítomny americké vojenské síly, ve svém vzdušném prostoru íránské rakety sestřelily, v Abú Dhabí zemřel jeden člověk.

Ukrajina a Rusko informují o obětech po útocích, na jihu Ruska hořela rafinérie

Čtyři civilisté byli zabiti a čtyři zraněni při ruských útocích na Sumskou oblast na severovýchodě Ukrajiny, oznámil dnes náčelník vojenské správy Oleh Hryhorov. Ruské bomby zabily 86letou ženu v Záporožské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny, informoval šéf oblasti Ivan Fedorov. Ukrajinské drony způsobily požár v rafinérii u obce Novominská na jihu Ruska a v Kurské oblasti na západě Ruska zabily dva lidi a sedm dalších zranily, tvrdí ruské úřady.

KOMENTÁŘ: Putin válkou podkopal budoucnost Ruska

24. února 2022 se zdála invaze na Ukrajinu těžko představitelná, a to i přes nahromaděná ruská vojska u jejích hranic. Ruský prezident Vladimir Putin má při pohledu do historie zálibu v napadání menších a zdánlivě slabších zemí, útok na druhou největší evropskou zemi však pro diktátora představoval potenciálně katastrofickou vyhlídku. Ještě tentýž den začaly na Kyjev padat rakety.

Moskva vyzvala USA a Izrael, aby okamžitě ukončily útoky na Írán

Spojené státy a Izrael uvrhávají Blízký východ do propasti nekontrolované eskalace, varovala dnes ruská diplomacie v reakci na americko-izraelskou vojenskou operaci proti Teheránu. Vyzvala USA a Izrael, aby okamžitě útoky na Írán ukončily. Ruský prezident Vladimir Putin o útocích na Írán jednal s prostřednictvím videokonference se členy ruské bezpečnostní rady, informovaly ruské agentury s odvoláním na mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova.

Írán oznámil nejméně 51 mrtvých po izraelském úderu na dívčí školu

Počet obětí po izraelském úderu na dívčí školu v okrese Mínáb na jihu Íránu vzrostl na 40, píše Reuters. Teherán zároveň rozšiřuje diplomatický tlak na státy v regionu a chce, aby USA a Izrael nemohly využívat jejich území k dalším útokům.

Epsteinovy zločiny? Nic jsem neviděl, nic jsem nedělal, hájí se Bill Clinton

Bývalý americký prezident Bill Clinton vypovídal před komisí Kongresu v souvislosti s vyšetřováním zesnulého finančníka a sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Během celodenního uzavřeného slyšení v New Yorku odmítl jakékoli pochybení a prohlásil, že o Epsteinových zločinech nevěděl.

Izrael a USA zaútočily na Írán

Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na cíle v Íránu. Podle dostupných informací jde o několikadenní operaci, přičemž Teherán chystá odvetu. Útoky dále snižují šance na diplomatické řešení sporu o íránský jaderný program.

Waitrose přestane prodávat makrelu kvůli nadměrnému rybolovu

Britský řetězec Waitrose jako první supermarket v zemi stáhne z prodeje makrelu. Reaguje na varování vědců a ochranářů, že populace v severovýchodním Atlantiku míří do nebezpečné zóny. Prodej skončí na jaře. Zákazníkům místo ní nabídne jiné druhy ryb.

Logan Paul skočil do Elimination Chamber, v UFC se uvolnil pás pro Procházku

Jey Uso skončil po útoku na začátku SmackDownu v nemocnici a přišel o místo v mužském Elimination Chamberu. WWE tak na poslední chvíli přepsala obsazení zápasu, když si spot vybojoval Logan Paul. V UFC se mezitím uvolnil titul v polotěžké váze, Alex Pereira ho opustil a o pás si to rozdají Jiří Procházka a Carlos Ulberg.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama