Reklama
0.6 C
Czech
Pátek 20. března 2026
CestováníNavštivte Francouzskou Národní Knihovnu, jednu z největších knihoven na světě

Navštivte Francouzskou Národní Knihovnu, jednu z největších knihoven na světě

Historie národní knihovny Francie sahá až do 14. století. Stala se jednou z největších a nejznámějších sbírek tištěných materiálů na světě. Je také domovem dvou zázraků francouzské renesanční kartografie.

Původ Bibliothèque nationale de France lze vysledovat až do roku 1368, kdy ji založil Karel V. Přestože byla několikrát stěhována a části sbírky byly rozptýleny, zůstala největší knihovnou na světě až do konce 19. století, kdy ji jiné sbírky překonaly.

Právo povinného výtisku

První francouzská královská knihovna, Bibliothèque du Roi („Králova knihovna“), pochází z doby vlády Karla V. (1364–80), který do Louvru instaloval 1200 rukopisů. V roce 1544 přestěhoval František I. knihovnu do Fontainebleau. Od roku 1537 disponuje právem povinného výtisku – dostává kopii každé francouzské publikace. Je tak nejvýznamnější knihovní institucí ve Francii a jednou z nejvýznamnějších na světě.

V letech 1567 až 1593 byla přestěhována do Paříže a první skutečný katalog jejích fondů byl sestaven v roce 1622. Knihovna se poprvé otevřela veřejnosti v roce 1692.

Knihovna byla v roce 1795 přejmenována na Bibliothèque Nationale a těžila z revolučních konfiskací církevních a farních sbírek knih a později z Napoleonových akvizic. Sbírky, které se v době vypuknutí revoluce odhadovaly na asi 300 000 svazků, se do roku 1818 více než zdvojnásobily. V průběhu 19. století uspořádal správce Léopold-Victor Delisle rozsáhlou a cennou sbírku rukopisů knihovny. V roce 1926 vstoupila Bibliothèque Nationale do konsorcia pařížských knihoven, které koncem 20. století zahrnovalo Knihovnu Arsenalu a knihovny Opery a Národní hudební konzervatoře.

Kontroverzní skleněné mrakodrapy

Koncem 20. století již starý komplex budov v rue de Richelieu nedokázal pojmout pokračující rozšiřování sbírek. Nová knihovna na břehu Seiny navržená Dominique Perraultem byla dokončena v roce 1995 a otevřena v následujícím roce. Nyní je tato kontroverzní stavba ústřední budovou Francouzské národní knihovny. Nazývá se Site François-Mitterrand a skládá se ze čtyř 22patrových skleněných mrakodrapů s půdorysem ve tvaru písmene L seskupených kolem otevřeného náměstí.

V moderní době byla knihovna přestavěna, rozšířena a renovována, takže je stále jednou z největších knihoven na světě s více než čtrnácti miliony výtisků. Nyní se nachází v pěti samostatných objektech. Najdete tu knihy o umění, právu, ekonomii, jazycích a literatuře, vědě a technice, humanitních vědách či filozofii. Knihovna také obsahuje četné sbírky ze starověku, včetně více než 5 000 řeckých rukopisů. Má rozsáhlou sbírku starožitných mincí, včetně řeckých, římských a francouzských.

Lidé knihovnu navštěvují nejen kvůli čtení knih, ale i pro trochu historické turistiky. Mezi nejoblíbenější vystavené atrakce patří glóby Ludvíka XIV. Ty se nacházeli ve Versailles až do Francouzské revoluce, po které se nějakou dobu stěhovali z místa na místo, než se nakonec trvale usadili v Bibliothèque nationale.  

Reklama

Doporučujeme

Ruské útoky si vyžádaly životy čtyř lidí, uvedly ukrajinské úřady

Rusko při dnešních útocích na ukrajinskou Sumskou oblast zabilo tři lidi, z toho dva bratry, uvedla agentura AFP s odvoláním na ukrajinské úřady. Ve městě Vilňansk ruský útok na infrastrukturu připravil o život 78letého muže, oznámil šéf Záporožské oblasti Ivan Fedorov. V noci ruské drony podle ukrajinských činitelů zasáhly obytné domy v Oděse, kde tři lidé utrpěli zranění, a ve středu večer ruský bezpilotní letoun ve Lvově zaútočil na sídlo tajné služby SBU. Ze Sevastopolu na Ruskem okupovaném Krymu je po ukrajinském dronovém útoku hlášen jeden mrtvý.

Trump oznámil, že neplánuje vyslat do Íránu americké jednotky

Americký prezident Donald Trump dnes v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.

Kryptofirmy v Emirátech zatím fungují navzdory válce s Íránem

Válka mezi USA, Izraelem a Íránem zatím podle Reuters výrazně nenarušila fungování kryptofirem ve Spojených arabských emirátech. Zatímco energetika a doprava v regionu čelí problémům, kryptosektor těží z toho, že většina jeho byznysu funguje online a na dálku.

Útok na plynové pole v Íránu zvýšil napětí na Blízkém východě

Izraelský úder na íránské plynové pole South Pars dál zvyšuje napětí na Blízkém východě a prohlubuje obavy o dodávky energií. Jde o další posun ve válce, která už zasáhla i klíčovou infrastrukturu v Perském zálivu a dál tlačí vzhůru ceny ropy a plynu.

Přechod Rafah z Gazy do Egypta byl znovu otevřen, přešel omezený počet osob

Hraniční přechod z Pásma Gazy do Egypta kontrolovaný Izraelem byl dnes poprvé od začátku izraelsko-americké války proti Íránu znovu otevřen, píše agentura AFP s odvoláním na egyptskou televizní stanici Al-Káhira. Počet lidí, kteří mohou přes přechod přecházet, je nicméně pro oba směry omezen na několik desítek denně, píše AFP s odvoláním na činitele egyptské pohraniční policie.

Babiš v Bruselu znovu tlačí na změnu emisních povolenek

Premiér Andrej Babiš na summitu Evropské unie v Bruselu znovu otevřel téma emisních povolenek. Tvrdí, že současný systém EU ETS zvyšuje tlak na český průmysl i ceny energií, a Česko proto chce jeho rychlou revizi. Do debaty navíc vstupují i rostoucí obavy z drahých energií v době dalšího napětí na Blízkém východě.

Nebezpečná eskalace: Ceny ropy a plynu dál kvůli válce s Íránem rostou

Ceny ropy a plynu ve čtvrtek výrazně vzrostly poté, co útoky na klíčovou energetickou infrastrukturu na Blízkém východě prohloubily obavy z globálního nedostatku surovin, píše server CNBC. Trhy reagují na rychlou eskalaci konfliktu, která začíná zasahovat samotné jádro světových dodávek.

Babiš se obává růstu cen plynu, útok Izraele označil za nepochopitelný

Premiér Andrej Babiš (ANO) se obává, že v důsledku středečního útoku Izraele na íránskou infrastrukturu pro těžbu výrazně stoupne cena plynu. Útok Izraele označil za nepochopitelný. Řekl to dnes novinářům před odletem na summit EU v Bruselu.

Saúdská Arábie si vyhrazuje právo vojensky zasáhnout proti Íránu

Veškerá důvěra mezi Rijádem a Teheránem byla otřesena a Saúdská Arábie si vyhrazuje právo vojensky zasáhnout proti Íránu, prohlásil v noci na dnešek podle agentury Reuters saúdský ministr zahraničí princ Fajsal bin Farhán. Uvedl to poté, co Írán ve středu zaútočil balistickými střelami na Rijád, zatímco v saúdskoarabské metropoli jednali ministři zahraničí muslimských zemí.

FBI vyšetřuje bývalého šéfa protiteroristického střediska USA

Federální úřad pro vyšetřování (FBI) vyšetřuje již bývalého ředitele Národního protiteroristického centra (NCTC) Joea Kenta kvůli údajnému úniku informací. Dlouholetý spojenec prezidenta Donalda Trumpa rezignoval na svou pozici kvůli nesouhlasu s válkou s Íránem.

„Není to naše válka.“ Evropa řekla Trumpovi ne

Evropské státy se odmítají připojit k americko-izraelské operaci proti Íránu. Zpochybňují její smysl a kritizují, že USA údery předem se spojenci nekonzultovaly. Přednost by podle nich mělo mít diplomatické řešení. Spor dál zatěžuje vztahy s Washingtonem i jednotu NATO.

Austrálie ve zprávě o biodiverzitě vynechala podporu fosilních paliv

Austrálie ve své první zprávě o plnění globálních cílů ochrany přírody vynechala klíčové číslo. Nezahrnula finanční podporu fosilních paliv. Právě ty přitom patří mezi hlavní faktory poškozující životní prostředí.

Lisa Kudrow se po 10 letech vrací v seriálu The Comeback

Lisa Kudrow se vrací do role Valerie Cherish, herečky, která se snaží znovu prosadit v neúprosném světě showbyznysu. Nová série přichází po dlouhé pauze a přináší téma, které dnes rezonuje celým Hollywoodem. Zároveň ale uzavírá příběh, který si fanoušci drželi při životě celé roky.

Letadlová loď USA zapojená do války proti Íránu kvůli opravám zakotví na Krétě

Americká letadlová loď USS Gerald Ford zapojená do války s Íránem zamíří z Blízkého východu ke Krétě, kde zakotví kvůli potřebným opravám, píší média. V prádelně válečné lodi minulý týden vypukl požár, jehož uhašení trvalo 30 hodin a při němž podle amerického námořnictva utrpěli zranění dva námořníci. Desítky dalších musely být ošetřeny kvůli vdechnutí kouře, napsal deník The New York Times (NYT) s odvoláním na americké činitele.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama