Válka na UkrajiněNATO hledá dlouhodobé řešení pro Ukrajinu. Otazníky visí nad zajištěním bezpečnosti země

NATO hledá dlouhodobé řešení pro Ukrajinu. Otazníky visí nad zajištěním bezpečnosti země

Podle amerických a evropských představitelů členové NATO pracují na dokončení plánu dlouhodobé podpory Ukrajiny. Stále však není jasno v tom, jak nejlépe zajistit bezpečnost státu ve východní Evropě do doby, než se bude moci k vojenské alianci připojit. O problematice ve čtvrtek informovaly agentura Reuters nebo server CNN.

Do summitu NATO ve Vilniusu, kde by mělo dojít ke schválení plánu pro Ukrajinu, zbývají čtyři týdny. Členské země Severoatlantické aliance se shodují na tom, že Ukrajina se k nim nemůže připojit, dokud stále probíhají boje proti ruským silám. Tento postoj nakonec v červnu přijal i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který měsíce žádal o urychlené přijetí.

„Musíme zajistit, aby po skončení této války existovala důvěryhodná opatření pro bezpečnost Ukrajiny, aby se historie nemohla opakovat,“ prohlásil dle Reuters ve středu generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. „Na summitu ve Vilniusu vyšleme Ukrajině silný signál podpory a solidarity. Dáme jasně najevo, že budoucnost Ukrajiny je v NATO,“ dodal podle CNN den po setkání s americkým prezidentem Joem Bidenem.

Na červencovém summitu v hlavním městě Litvy se bude dále diskutovat o nových závazcích v oblasti výdajů na obranu. Účastníci budou jednat i o nástupci Stoltenberga, který na podzim plánuje svůj post opustit.

Dle představitelů NATO jsou členské země blízko k dohodě o postupných krocích k posílení vazeb s Ukrajinou. Podle nich se jedná o modernizaci způsobu spolupráce NATO a Kyjeva a o víceletém programu, který by měl Ukrajině pomoci uvést její bezpečnostní síly do souladu s operačními a technickými standardy NATO.

Konkrétní plán pro vstup Ukrajiny do NATO není na stole

Spojenci zatím nevyřešili neshody ohledně toho, jak ambice Ukrajiny vstoupit do NATO uchopit konkrétně. Ukrajina se opírá o vágní prohlášení z roku 2008, že jí bude umožněn vstup do Severoatlantické aliance, aniž by byl stanoven jakýkoli harmonogram. Země oficiálně podala žádost o členství loni v září.

„Napříč aliancí probíhá bohatá diskuse s celou řadou názorů,“ řekla k aspiracím Kyjeva americká velvyslankyně při NATO Julianne Smith.

Někteří spojenci, zejména ti z východní Evropy, kteří se nacházejí blíže k Ukrajině a Rusku, se vyslovili pro konkrétnější cestu Kyjeva k připojení po skončení války, napsal server CNN. Podle jiných evropských představitelů, především těch ze západní a jižní Evropy, by urychlený vstup Ukrajiny do NATO mohl být příliš provokativní a riskantní. Zejména jde o případ, kdy by si Rusko stále činilo nároky na ukrajinské území i po ukončení bojů.

Rusko dlouhodobě považuje rozšiřování NATO do východní Evropy za důkaz nepřátelství Západu. Na otázku ohledně aspirací Ukrajiny na vstup do NATO reagoval 2. června mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Podle něj by se jednalo o „potenciální problém na mnoho a mnoho let“.

Vysoce postavený zdroj z NATO, který dle Reuters hovořil pod podmínkou zachování anonymity, uvedl, že „se usilovně hledá mechanismus, který by Ukrajinu přiblížil NATO, aniž by došlo k přijetí do aliance“.

Válka na Ukrajině může podle analytiků trvat ještě roky

Ruský prezident Vladimir Putin dal ruským vojskům pokyn k útoku na území sousedního suverénního státu loni v únoru. Jen málo vojenských analytiků očekává, že nedávno zahájená ukrajinská protiofenzíva povede k rychlému ukončení války. Mnozí naopak předpovídají roky bojů, upozornila agentura Reuters.

Během této doby by mohlo na Západě dojít ke slábnutí podpory Ukrajině. Volby v USA v roce 2024 by pak mohly přinést administrativu, která by pomoc Ukrajině omezila nebo ukončila.

Někteří evropští lídři v čele se Zelenským nebo francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem vyzvali k tomu, aby Ukrajina obdržela „bezpečnostní záruky“. Američtí představitelé ovšem upřednostňují mírnější termín „bezpečnostní závazky“. Odmítli definovat, o jaké závazky by se mělo jednat. Zároveň však uvedli, že pracují na mechanismu, který by jednotlivým zemím umožnil poskytovat Kyjevu dlouhodobou vojenskou pomoc.

Doporučujeme

Írán tvrdí, že podnikl dronový útok na americký radarový systém v Bahrajnu

Íránské revoluční gardy oznámily, že podnikly dronový útok na americký radarový systém protivzdušné obrany na vrtulníkové základně v Bahrajnu. Spojené státy ani Bahrajn se k této informaci nevyjádřily. V Bahrajnu v noci zněly sirény a úřady vyzvaly obyvatele, aby se ukryli. Informovaly o tom v noci na dnešek agentura AFP a Reuters.

Na Kanárské ostrovy dorazilo za den skoro 1500 migrantů, nejvíce od roku 2020

Na španělské Kanárské ostrovy dorazilo v sobotu ve 14 lodích celkem 1488 migrantů. Jde o nejvyšší počet za jediný den od listopadu 2020. S odvoláním na španělskou námořní záchrannou službu o tom dnes informovala agentura EFE. Příliv migrantů ze západní Afriky na souostroví se výrazně zvýšil od října, uvedla agentura Reuters.

Facebook mohl procházet celé galerie telefonů. Meta dostala miliardovou pokutu

Společnost Meta dostala v Itálii pokutu 805 milionů eur, tedy přibližně 20 miliard korun. Facebook podle tamního úřadu pro ochranu osobních údajů přistupoval k fotografiím a videím uloženým v telefonech uživatelů Androidu bez jejich konkrétního a informovaného souhlasu. Případ se týká přibližně 20 milionů lidí v Itálii.

V Manile začal summit ASEAN, řešit bude Blízký východ i regionální spory

V Manile začal třídenní summit ASEAN, jehož hlavními tématy jsou válka na Blízkém východě, obchodní otázky a dlouhodobé regionální spory. Americký prezident Donald Trump přicestuje v úterý, tedy ke konci jednání.

Oteplování oceánů mění chování klaunů očkatých

Mořské vlny veder mění chování klaunů očkatých, kteří žijí v těsném soužití se sasankami. Když sasanky kvůli vysokým teplotám blednou, ryby je začínají více bránit a zároveň jsou agresivnější vůči ostatním členům své skupiny. Nový výzkum ukázal, že ochrana domova má pro klauny přednost před vzájemnými vztahy.

Siniaková překonala Navrátilovou. Pošesté zakončí rok jako světová jednička

Česká tenistka Kateřina Siniaková dosáhla dalšího historického milníku. Jako první hráčka v historii zakončí kalendářní rok už pošesté na vrcholu světového žebříčku ve čtyřhře. Třicetiletá rodačka z Hradce Králové tím překonala legendární Martinu Navrátilovou, se kterou se dosud dělila o rekord. Za mimořádný úspěch převzala trofej během Turnaje mistryň v Indian Wells.

Dronové útoky zasáhly Rusko i Ukrajinu, hlášena je jedna oběť

Nejméně jeden člověk zahynul a dalších pět utrpělo zranění při ukrajinském dronovém útoku na ruskou Rostovskou oblast. Další tři zraněné hlásí úřady z Tatarstánu. Ruské útoky na ukrajinské Záporoží zranily šest lidí včetně dvou dětí.

Tři muži dostali v Jordánsku trest smrti za útok na kostel

Tři muži dostali v Jordánsku trest smrti oběšením za říjnový útok na řeckopravoslavný kostel. Střelba během pohřbu si vyžádala devět mrtvých a 25 zraněných.

Letecký chaos v USA. Tisíce zrušených letů, cestující uvízli na letištích

Spojené státy se vzpamatovávají z jednoho z největších kolapsů letecké dopravy ve své historii. Kvůli problémům v komunikačních systémech řízení letového provozu musely úřady v pátek na několik hodin zastavit téměř všechny odlety v zemi. Následovaly tisíce zrušených a zpožděných spojů, desetitisíce cestujících uvízly na letištích. Návrat k běžnému provozu se očekává až během neděle.

Americká letecká základna v Británii vyhlásila poplach kvůli podezření na drony

Na americké vojenské základně RAF Lakenheath ve východní Anglii zasahovaly v pátek večer bezpečnostní jednotky kvůli podezření na nepovolený pohyb dronů. Personál dostal pokyn ukrýt se v budovách a na místě se rozezněly sirény. Incident se podle amerického letectva obešel bez zranění i škod na vojenské technice. Britské ministerstvo obrany následně potvrdilo, že situace byla vyřešena.

USA přišly po 26 letech o status země bez spalniček. Případy prudce rostou

Spojené státy ztratily po 26 letech status země bez spalniček. Rozhodla o tom Panamerická zdravotnická organizace (PAHO), protože se americkým úřadům nepodařilo zastavit nepřetržité šíření viru po dobu nejméně 12 měsíců. Země přitom letos zaznamenává nejvyšší počet případů tohoto vysoce nakažlivého onemocnění za více než tři desetiletí.

Hypotéky v Česku znovu zdražily, průměrná sazba vzrostla na 5,24 procenta

Hypoteční úvěry v Česku dál zdražují. Průměrná úroková sazba nových hypoték v říjnu vzrostla na 5,24 procenta, přestože zájem o financování bydlení zůstává poměrně silný. Průměrná výše nového úvěru dosáhla 4,66 milionu korun a orientační měsíční splátka se přiblížila 27 tisícům korun.

Zelenskyj: USA zjišťovaly, zda by se Ukrajina vzdala Donbasu za členství v NATO

Spojené státy se tento týden při rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války dotazovaly ukrajinské strany, zda by se Kyjev byl ochoten vzdát Donbasu výměnou za členství v Severoatlantické alianci, uvedl podle tiskových agentur ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pokud by Ukrajina získala dostatečně silné bezpečnostní záruky, předložil by tuto otázku k referendu.

Ohrožené mořské želvy objevují nová hnízdiště v Ekvádoru

Kriticky ohrožené kožatky velké začaly ve větším počtu hnízdit na pobřeží Ekvádoru. Vědci během poslední hnízdní sezóny zaznamenali rekordní počet hnízd a domnívají se, že želvy mohou tímto způsobem reagovat na oteplování Tichého oceánu. Nová hnízdiště by mohla přispět k přežití jejich ohrožené populace.

Maďarské úřady při vyšetřování exministra Sesztáka zabavily miliony v hotovosti

Maďarské úřady při vyšetřování Miklóse Sesztáka, bývalého ministra ve vládě národně konzervativního premiéra Viktora Orbána, zabavily hotovost ve více měnách, v přepočtu přes 420 milionů korun. Část byla zakopaná v lesích nebo ukrytá v zemědělských budovách a skladech. Informovala o tom dnes agentura Reuters.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama