Podle amerických a evropských představitelů členové NATO pracují na dokončení plánu dlouhodobé podpory Ukrajiny. Stále však není jasno v tom, jak nejlépe zajistit bezpečnost státu ve východní Evropě do doby, než se bude moci k vojenské alianci připojit. O problematice ve čtvrtek informovaly agentura Reuters nebo server CNN.
Do summitu NATO ve Vilniusu, kde by mělo dojít ke schválení plánu pro Ukrajinu, zbývají čtyři týdny. Členské země Severoatlantické aliance se shodují na tom, že Ukrajina se k nim nemůže připojit, dokud stále probíhají boje proti ruským silám. Tento postoj nakonec v červnu přijal i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který měsíce žádal o urychlené přijetí.
„Musíme zajistit, aby po skončení této války existovala důvěryhodná opatření pro bezpečnost Ukrajiny, aby se historie nemohla opakovat,“ prohlásil dle Reuters ve středu generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. „Na summitu ve Vilniusu vyšleme Ukrajině silný signál podpory a solidarity. Dáme jasně najevo, že budoucnost Ukrajiny je v NATO,“ dodal podle CNN den po setkání s americkým prezidentem Joem Bidenem.
„At the next summit, #NATO will send a clear signal that it is ready to accept #Ukraine into the Alliance,“ said Secretary General Stoltenberg. pic.twitter.com/ukyDt9O8rQ
— NEXTA (@nexta_tv) June 14, 2023
Na červencovém summitu v hlavním městě Litvy se bude dále diskutovat o nových závazcích v oblasti výdajů na obranu. Účastníci budou jednat i o nástupci Stoltenberga, který na podzim plánuje svůj post opustit.
Dle představitelů NATO jsou členské země blízko k dohodě o postupných krocích k posílení vazeb s Ukrajinou. Podle nich se jedná o modernizaci způsobu spolupráce NATO a Kyjeva a o víceletém programu, který by měl Ukrajině pomoci uvést její bezpečnostní síly do souladu s operačními a technickými standardy NATO.
Konkrétní plán pro vstup Ukrajiny do NATO není na stole
Spojenci zatím nevyřešili neshody ohledně toho, jak ambice Ukrajiny vstoupit do NATO uchopit konkrétně. Ukrajina se opírá o vágní prohlášení z roku 2008, že jí bude umožněn vstup do Severoatlantické aliance, aniž by byl stanoven jakýkoli harmonogram. Země oficiálně podala žádost o členství loni v září.
„Napříč aliancí probíhá bohatá diskuse s celou řadou názorů,“ řekla k aspiracím Kyjeva americká velvyslankyně při NATO Julianne Smith.
Někteří spojenci, zejména ti z východní Evropy, kteří se nacházejí blíže k Ukrajině a Rusku, se vyslovili pro konkrétnější cestu Kyjeva k připojení po skončení války, napsal server CNN. Podle jiných evropských představitelů, především těch ze západní a jižní Evropy, by urychlený vstup Ukrajiny do NATO mohl být příliš provokativní a riskantní. Zejména jde o případ, kdy by si Rusko stále činilo nároky na ukrajinské území i po ukončení bojů.
Rusko dlouhodobě považuje rozšiřování NATO do východní Evropy za důkaz nepřátelství Západu. Na otázku ohledně aspirací Ukrajiny na vstup do NATO reagoval 2. června mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Podle něj by se jednalo o „potenciální problém na mnoho a mnoho let“.
Vysoce postavený zdroj z NATO, který dle Reuters hovořil pod podmínkou zachování anonymity, uvedl, že „se usilovně hledá mechanismus, který by Ukrajinu přiblížil NATO, aniž by došlo k přijetí do aliance“.
Válka na Ukrajině může podle analytiků trvat ještě roky
Ruský prezident Vladimir Putin dal ruským vojskům pokyn k útoku na území sousedního suverénního státu loni v únoru. Jen málo vojenských analytiků očekává, že nedávno zahájená ukrajinská protiofenzíva povede k rychlému ukončení války. Mnozí naopak předpovídají roky bojů, upozornila agentura Reuters.
Během této doby by mohlo na Západě dojít ke slábnutí podpory Ukrajině. Volby v USA v roce 2024 by pak mohly přinést administrativu, která by pomoc Ukrajině omezila nebo ukončila.
Někteří evropští lídři v čele se Zelenským nebo francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem vyzvali k tomu, aby Ukrajina obdržela „bezpečnostní záruky“. Američtí představitelé ovšem upřednostňují mírnější termín „bezpečnostní závazky“. Odmítli definovat, o jaké závazky by se mělo jednat. Zároveň však uvedli, že pracují na mechanismu, který by jednotlivým zemím umožnil poskytovat Kyjevu dlouhodobou vojenskou pomoc.
