Jak najít rovnováhu mezi tím, že děláme příliš mnoho a namáháme se, nebo děláme příliš málo a máme pocit, že se nesnažíme dostatečně? Prozkoumejte koncepty Sthira a Sukha.
Pokud jde o praxi jógy a filozofie, které jsou s ní spojeny, koncept hledání rovnováhy je opakující se a stále relevantní.
Samotná podstata života se projevuje jako příliv a odliv světla či tmy, síla versus slabost, dobro versus zlo. Přesto můžeme často prostřednictvím učení jógy a lekcí života zjistit, že harmonie spočívá v rovnováze. Vidíme to v cyklech Země a Měsíce, v přílivech oceánů, jak stoupají a klesají. Zažíváme to, když jsou v našich životech vrcholy následované srdcervoucími pády.
To vše má latentní rytmus.
Co má koncept Sthira a Sukha společného s rovnováhou
Pojem Sthira a Sukha v jogínské filozofii přesně na tuto problematiku odkazuje: polarizovanou, ale zcela vyváženou povahu života. Tyto dva koncepty lze nalézt v Patanjaliho jógových sútrách, sbírce 196 suter (aforismů) o teorii a praxi jógy.
Sútra, která odkazuje na tyto termíny, je sútra 2.46 – „sthira-sukham asanam“. Tato věta se dá zhruba přeložit jako „pozice by měla být stabilní a pohodlná“. Často je také přeformulována jako rovnováha mezi „snahou“ a „lehkostí“.
Sthira odkazuje na stabilitu, záměr a sílu. Etymologicky vychází z kořene stha, což znamená „stát, být pevný“.
Sukha odkazuje na pohodlí, snadnost a otevřenost. Doslovný význam je „dobrý prostor“ z kořenových slov su (dobrý) a kha (prostor).
Námaha a lehkost na vaší podložce
Sthira je oheň. Část praxe, která vyžaduje, abyste byli plně přítomni, když vstoupíte do zážitků nepohodlí, ať už se vynoří z fyzického těla, mysli nebo energetického těla. Nalezení stability v těle a mysli při cvičení ásan, meditace nebo jakékoli jiné jógové praxi je to, co nás nakonec může přivést k rovnováze. „Ásana sthiti“, stálost v pozici.
Budete vědět, že zažíváte asana sthiti, když je tvar stabilní, vaše svaly jsou zapojeny a váš dech je rytmický a podporuje okamžik, který se právě odehrává. Vaše mysl bude přítomná a pozorná.
Sukha nastane, když se naučíme „nechat být“. Je to část praxe, kde, jak se stále více seznamujeme se sebou samými, se začínáme uvolňovat a stáváme se více přítomni v prožívání. A to, aniž bychom museli dělat více nebo se více snažit. Projevil se zákon minimálního úsilí. Je to ta část nás samých, která skutečně ví, kdy jsme „dorazili“ do pozice. Všechno je sladěno a svaly nejsou namáhány. Mysl se cítí klidná, spokojená a prostorná. Prána, energie životní síly, námi může volně proudit.
Nerovnováha na podložce
Na jógové podložce a v našich životech neustále hledáme harmonii mezi silou a stabilitou, stejně jako flexibilitou a svobodou. Příliš mnoho jednoho a příliš málo druhého vytváří nerovnováhu.
Pokud je vaše tělo silné, ale vaše svaly a další pojivové tkáně nejsou pružné, můžete být schopni dělat určité pozice jako Chaturanga Dandasana s velkou mírou lehkosti. Přesto může být otevření skrze vaše přední tělo v Bhujangasaně velmi náročné.
Pokud se na druhou stranu vaše praxe soustředí na dosažení flexibility, převahy plynulých pohybů nad kontrolovanými a udržovanými tvary, můžete se stát flexibilní a poddajní, přesto budete mít potíže s udržením pozic po dlouhou dobu. Můžete vstoupit do určitých tvarů, kterým chybí povědomí o svalech a aktivace nezbytná k tomu, abyste v pozicích setrvávali bezpečně.
