Věda a TechnikaNadějná zpráva pro lidstvo: Vědcům se podařilo oživit prasečí orgány hodinu po...

Nadějná zpráva pro lidstvo: Vědcům se podařilo oživit prasečí orgány hodinu po jejich smrti

Podle amerických vědců se podařilo částečně oživit orgány prasat hodinu po jejich usmrcení. Je to průlomový objev, který může změnit medicínu. O studii zveřejněné v časopise Nature informuje BBC, Wall Street Journal a další servery.

Tato technika by mohla zvýšit počet orgánů, které jsou k dispozici pro transplantaci. Lékaři by také získali více času na záchranu života, pokud by byla použita u lidí.

Studie také zpochybňuje předpoklady o tom, co se děje ve chvílích mezi životem a smrtí. Podle odborníků jsou tato zjištění „skutečně pozoruhodná“ a „neuvěřitelně významná“.

Když srdce přestane bít, tělo je zbaveno kyslíku a živin, které potřebuje k přežití. Orgány se zvětšují, cévy kolabují a buňky – stavební kameny tělesných orgánů – začínají odumírat.

Mělo se za to, že tato buněčná smrt je rychlá a trvalá. Vědci z Yaleovy univerzity však u zvířat, která byla hodinu mrtvá, některé z těchto poškození, zdá se, umí napravit.

„Dokážeme obnovit některé funkce buněk v mnoha životně důležitých orgánech, které měly být mrtvé,“ řekl profesor Nenad Sestan. „Tyto buňky fungují ještě několik hodin poté, co by neměly,“ cituje jej BBC.

Průlomová technologie

V roce 2019 provedl výzkumný tým podobný výkon pouze na prasečích mozcích. Nyní svou technologii – nazvanou OrganEx – upravili tak, aby fungovala napříč celým tělem.

Používá se k tomu syntetickou krev, která přenáší kyslík po celém těle. Ta se nesráží, takže může navigovat kolabující cévy uvnitř prasete. Dále koktejl 13 sloučenin k přerušení chemických procesů, které vedou k odumírání buněk (tzv. apoptóza), a ke zklidnění imunitního systému.

Součástí technologie je také zařízení, které rytmicky pumpuje tekutinu po těle a napodobuje tak tep tlukoucího srdce.

Experimentů, které byly zveřejněny v časopise Nature, se zúčastnilo přibližně 100 prasat a před jejich provedením bylo získáno etické schválení.

Vědci zvířata uspali a poté jim zastavili srdce. Poté, co byla hodinu mrtvá, byla připojena k systému OrganEx a po dobu šesti hodin jim byl podáván regenerační koktejl. Anestezie byla udržována po celou dobu pokusů.

Po šesti hodinách vědci provedli pitvu orgánů prasat, jako jsou srdce, játra a ledviny, a ukázalo se, že byly částečně oživeny a některé jejich funkce byly obnoveny.

Mrtvoly hýbaly hlavami

V srdci se obnovila elektrická aktivita a některé buňky srdečního svalu se dokázaly stahovat. Orgány však nefungovaly na stejné úrovni jako před smrtí.

Výzkumný pracovník Dr. Zvonimir Vrselja uvedl: „Věci nejsou tak mrtvé, jak jsme se dříve domnívali. Prokázali jsme, že skutečně můžeme iniciovat obnovu buněk na molekulární úrovni. Můžeme buňky přesvědčit, aby neumíraly.“

V jednu chvíli se prasečí hlavy a krky začaly samovolně pohybovat. Mohlo by to být znamení, že se jim obnovují některé motorické funkce, ale to bude třeba ještě prozkoumat.

Neurolog Dr. David Andrijevic řekl, že to byl „docela překvapivý moment“. Podle něj to však „nesvědčí o žádné duševní aktivitě prasat“.

Stejně jako při experimentu v roce 2019 byly v mozku zaznamenány důkazy o opravě. Nebyly však zaznamenány žádné mozkové vlny ani elektrická aktivita, které by naznačovaly vědomí nebo uvědomění.

Než bude možné tuto technologii upravit pro použití na lidech, bude zapotřebí podstatně více výzkumu.

Prvotním cílem je však uchovat orgány pro transplantaci po delší dobu, aby se mohly dostat k pacientům, kteří je potřebují.

Pokrok i v medicíně u lidí?

„Myslím, že tato technologie je velkým příslibem pro naši schopnost uchovat orgány poté, co jsou odebrány dárci,“ řekl Dr. Stephen Latham, ředitel Yaleova interdisciplinárního centra pro bioetiku.

Mezi vzdálenější ambice patří to, aby se ještě více lidí stalo vhodnými dárci orgánů po smrti. Někteří vědci myslí, že tato technologie se bude dát využít i k léčbě.

Dr. Sam Parnia, ředitel výzkumu kritické péče a resuscitace na Newyorské univerzitě, ke studii uvedl, že je „skutečně pozoruhodná a neuvěřitelně významná“. Podle něj by mohla pomoci vysvětlit zprávy o zážitcích blízkých smrti.

Uvedl, že tato technologie by se také mohla využít k tomu, aby lékaři získali více času na léčbu lidí, jejichž tělo trpí nedostatkem kyslíku, například těch, kteří zemřeli na utonutí nebo infarkt.

Dodal, že by to mohlo „přivést tyto lidi zpět k životu mnoho hodin po smrti“.

Doporučujeme

Čína, Rusko a USA vydaly po jednání v Šen-Čenu Mírovou deklaraci

Čína, Rusko a Spojené státy vydaly společné čtyřbodové prohlášení nazvané Mírová deklarace. Stalo se tak po dnešním jednání prezidentů Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina v čínském Šen-čenu. V dokumentu se uvádí, že trojice zemí chce vést dialog o snížení jaderného nebezpečí a že plánuje zvýšit produkci a dodávky ropných produktů. Prohlášení také mimo jiné kritizuje Mezinárodní trestní soud (ICC). Podle agentury Nová Čína Si označil jednání za "pozitivní, konstruktivní a plodné". Putin rozhovory považuje za otevřené a užitečné, píše AFP.

Jihokorejský soud zrušil expremiérovi 15letý trest. Ve vazbě však zůstává

Jihokorejský nejvyšší soud zrušil patnáctiletý trest vězení pro bývalého premiéra Han Duck-soo, odsouzeného kvůli své roli při vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soudci zpochybnili část původního rozsudku a případ vrátili k novému projednání. Expremiér přesto zůstává ve vazbě.

Americká energetika stojí po midterms na rozcestí. Demokraté budou bojovat o udržitelnost

Americké volby do Kongresu změnily nejen poměr sil ve Washingtonu, ale také vyhlídky tamní energetiky. Demokraté podle povolební analýzy získali plnou kontrolu nad vládami šesti států, což jim otevírá cestu k prosazování obnovitelných zdrojů. Na federální úrovni však jejich plány dál narážejí na republikánského prezidenta Donalda Trumpa.

Počet ohrožených tučňáků na Novém Zélandu se vyvíjí překvapivě rozdílně

Na dvou odlehlých novozélandských souostrovích se počty ohrožených tučňáků vyvíjejí zcela odlišně. Zatímco jedna populace zůstává už desítky let stabilní, druhá se od poloviny 90. let zmenšila o více než 40 %. Za úbytkem mohou stát predátoři, silné bouře i odlišné podmínky v oceánu.

Anthropic přepisuje historii. Jeho IPO zastínilo i SpaceX

Americká společnost Anthropic a sedm jejích spoluzakladatelů získali prostřednictvím primární veřejné nabídky akcií (IPO) a souběžného prodeje akcií celkem 107,3 miliardy dolarů (asi 2,39 bilionu korun). Samotný objem primárního IPO činí 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,81 bilionu korun). Jde o největší IPO v historii.

Myanmar čeká historický verdikt. Soud OSN rozhodne o genocidě Rohingů

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu má ve čtvrtek vynést přelomový rozsudek v případu údajné genocidy muslimské menšiny Rohingů v Myanmaru. Rozhodnutí přichází sedm let poté, co žalobu podala africká Gambie, a může zásadně ovlivnit výklad mezinárodního práva. Pokud soud uzná Myanmar odpovědným za genocidu, půjde o historicky první takový verdikt proti státu.

V Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska

V čínském Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Očekává se, že státníci budou jednat o válkách na Ukrajině a v Íránu či o kontrole jaderných zbraní. Šéf Bílého domu se dnes již setkal se svým ruským i čínským protějškem při bilaterálních rozhovorech.

Japonská premiérka a Putin v Číně jednali o zadrženém novináři a firmách v Rusku

Japonská premiérka Sanae Takaiči se včera v Číně poprvé ve funkci setkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s nímž krátce jednala mimo jiné o japonském novináři zadržovaném v Rusku. S odvoláním na japonského úředníka o tom informovala agentura Kjódó. Obě země mají napjaté vztahy kvůli sporným Kurilským ostrovům nebo válce na Ukrajině, zahájené ruskou invazí v únoru 2022.

Jim Carrey by se mohl vrátit jako Grinch

Oblíbený vánoční film Grinch z roku 2000 by se mohl dočkat pokračování s Jimem Carreym v hlavní roli. Režisér Ron Howard potvrdil, že se na projektu pracuje, zároveň ale upozornil na zásadní překážku. Scénář dosud neexistuje a oba tvůrci se chtějí do natáčení pustit pouze v případě, že budou s příběhem spokojeni.

Putin odcházel z jednání s Trumpem o Ukrajině v dobré náladě

Americký prezident Donald Trump se ve čtvrtek na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Číně setkal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Schůzka trvala 40 minut a Putin z ní odcházel ve viditelně dobré náladě.

Šéf tajných služeb USA varoval před íránskou hrozbou, které čelí Američané

Hrozba, kterou Írán představuje pro Američany ve Spojených státech i v zahraničí, výrazně zesílila, řekl podle agentury Reuters ředitel tajných služeb Jay Clayton při slyšení v Kongresu. Odmítl se přitom vyjádřit ke zprávě CNN z tohoto týdne, v níž stanice s odvoláním na americké zpravodajské služby informovala, že Írán by mohl mít v plánu zaútočit na členy administrativy prezidenta Donalda Trumpa pomocí takzvané špinavé bomby s jaderným materiálem či chemické zbraně.

Ne jednou, ale hned třikrát. Ukrajina znovu zaútočila na Krymský most

Krymský most byl tento týden podle ruského úředníka zasažen hned třikrát. K poslednímu útoku došlo ve čtvrtek v časných ranních hodinách. Rozsah způsobených škod není jasný, probíhá jejich vyhodnocování. Stalo se tak v době, kdy se ruský prezident Vladimir Putin v Číně účastní summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC).

USA uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil šéf Pentagonu v Caracasu

Spojené státy uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil americký ministr obrany Pete Hegseth během návštěvy Caracasu, kde jednal s několika venezuelskými ministry a prezidentkou Delcy Rodríguez. Ta podle agentury AP uvedla, že dohoda o spolupráci mimo jiné umožní Spojeným státům podílet se na výcviku venezuelské armády.

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů na muniční iniciativu

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů (698,7 milionu Kč) na českou muniční iniciativu, čímž se její celkový závazek zvýší na více než 500 milionů kanadských dolarů (7,76 miliardy Kč). Kanadský ministr obrany David McGuinty to podle tiskového prohlášení svého úřadu v úterý oznámil na jednání kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny v rámci NATO (UDSG) v Bruselu.

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí. Děti mladší 13 let by nově nesměly mít vlastní účty, zatímco mladiství ve věku od 13 do 15 let by mohli sociální sítě využívat pouze v případě, že by jejich účty byly propojeny s účtem jednoho z rodičů. Samostatné účty by byly povoleny až od 16 let. Informovala o tom dnes agentura APA.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama