-3.5 C
Czech
Neděle 15. února 2026
Válka na UkrajiněNa pomoc Ukrajině v boji proti Rusku dorazily stíhačky F-16

Na pomoc Ukrajině v boji proti Rusku dorazily stíhačky F-16

Americké stíhačky F-16, které již desítky let tvoří základ bojového letectva NATO, dorazily na Ukrajinu. Tento krok představuje významné posílení ukrajinského vojenského potenciálu v boji proti ruské invazi, avšak jak píše agentura AP, jejich skutečný dopad na průběh konfliktu zůstává otázkou.

Americké stíhačky F-16, ikonické letouny používané po celém světě, dorazily na Ukrajinu. Tento krok potvrzují úředníci ve Washingtonu i Kyjevě. F-16 mají brzy začít létat v ukrajinském vzdušném prostoru a představují významnou podporu pro současnou flotilu sovětských letadel, která čelí ruské invazi.

Americký prezident Joe Biden dal zelenou nasazení použitých letounů F-16 na Ukrajině v srpnu 2023, ačkoli USA neposkytnou žádné své letouny. Belgie, Dánsko, Nizozemsko a Norsko přislíbily poskytnout více než 60 těchto letounů během několika následujících měsíců. Navzdory ruským postupům na bojišti by tato podpora mohla mít zásadní význam, míní agentura AP.

Podle Federica Borsariho z Centra pro analýzu evropské politiky ve Washingtonu budou mít stíhačky F-16 tři hlavní úkoly: zachycovat ruské rakety a bezpilotní letouny, potlačovat nepřátelské systémy protivzdušné obrany a zasahovat ruské vojenské pozice a muniční sklady. Letouny F-16 by mohly nést rakety Storm Shadow britské výroby s doletem přes 250 kilometrů, což by umožnilo údery na cíle uvnitř Ruska.

Přes značné výhody představují F-16 pro Ukrajinu také řadu výzev. Patří mezi ně devítiměsíční výcvik ukrajinských pilotů, který je oproti tříletému výcviku západních pilotů zkrácený. F-16 rovněž vyžadují značný počet podpůrného personálu a kvalitní letiště s dostatečnou údržbou.

Rusko pravěpodobně bude usilovat o zničení F-16 na zemi trvalými raketovými útoky, které budou zaměřeny na omezený počet vhodných ukrajinských letišť. Ukrajina proto plánuje rozptýlit stíhačky na různá místa a případně některé umístit na zahraniční základny, což však vyvolalo ostrou reakci Putina, který varoval, že jakákoli západní základna hostící ukrajinské stíhačky bude „legitimním cílem“ ruských sil.

Ukrajinský odborník na letectví Anatolij Chrapčinskij však zdůrazňuje, že Ukrajina má dostatečné kapacity k ochraně svých letišť před ruskými útoky. S nasazením letounů F-16 se výrazně zvýší schopnost ukrajinského letectva chránit vzdušný prostor a útočit na strategické cíle v Rusku.

Ačkoli samotné letouny F-16 pravděpodobně nezvrátí průběh války, mohou posílit morálku ukrajinských sil a mít psychologický dopad na ruské piloty.

Reklama

Doporučujeme

Klaunská show, reagoval exprezident Obama na rasistické video, které zveřejnil Bílý dům

Bývalý americký prezident Barack Obama se nepřímo vyjádřil k rasistickému videu sdílené na účtu současného prezidenta Donalda Trumpa. Dekorum, které kdysi formovalo chování veřejných činitelů, podle něj z americké politiky mizí.

Izraelské údery v Gaze zabily desítku lidí

Izraelské údery v Pásmu Gazy dnes zabily nejméně devět Palestinců, píše agentura Reuters s odvoláním na tamní zdravotníky. Podle agentury AFP, která se odvolává na tamní civilní ochranu, je obětí již jedenáct. Izraelská armáda uvedla, že útočila v reakci na porušení příměří ze strany teroristického hnutí Hamás a že údery byly přesně cílené. V Pásmu Gazy vstoupilo v platnost příměří loni 10. října, z jeho porušování se však obě strany pravidelně vzájemně obviňují.

Ruským cílem není dosáhnout míru, řekla v Mnichově Kallas

Rusko se nezastaví na Donbasu a jeho cílem není dosáhnout míru, proto Evropa zvyšuje výdaje na obranu. V projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci to dnes řekla vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová. Kromě obrany a pomoci Ukrajině v obraně proti ruské agresi jsou podle ní nyní prioritami EU dobrá mezinárodní partnerství, včetně těch obchodních, a stabilita v jejím sousedství.

Británie a další státy tvrdí, že Navalného zabil jed z pralesniček

Británie, Francie, Německo, Švédsko a Nizozemsko tvrdí, že Alexej Navalnyj zemřel po zásahu jedovatou látkou z kůže ekvádorských pralesniček. Podle společného závěru jejich zpravodajských služeb byl v těle ruského opozičního lídra nalezen epibatidin a je vysoce pravděpodobné, že právě on způsobil jeho smrt ve vězeňské kolonii.

Macinka se v Mnichově střetl s Hillary Clinton

Český ministr zahraničí Petr Macinka se na Mnichovské bezpečnostní konferenci dostal do ostré výměny s Hillary Clinton. V panelové debatě obhajoval, že část kroků Donalda Trumpa je reakcí na to, že se v některých oblastech politiky zašlo příliš daleko. Clinton jeho výklad odmítla a přenesla spor k dopadům Trumpovy politiky na USA i na Ukrajinu.

Na demonstraci proti íránskému režimu přišlo v Mnichově téměř 200.000 lidí

Téměř 200.000 lidí dnes přišlo v Mnichově na demonstraci proti íránskému režimu. S odvoláním na bavorskou policii to uvedla agentura AFP. Protest se koná na okraj Mnichovské bezpečnostní konference, na níž vystoupil i syn posledního íránského šáha a jedna z nejvýraznějších postav íránského exilu Rezá Pahlaví. Lidé na demonstraci provolávali hesla na jeho podporu.

Při ruském nočním útoku na Oděsu zahynula jedna žena

Ruská armáda v noci na dnešek provedla dronový útok na ukrajinskou Oděsu, při kterém zahynula jedna žena, jejíž rodinný domek vzplanul po zásahu dronem. Na Telegramu to uvedl šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper.

Witkoff s Kushnerem budou jednat v Ženevě o Íránu i Ukrajině

Vyslanci amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a Jared Kushner budou v úterý jednat v Ženevě s íránskými představiteli a následně se ve švýcarském městě zúčastní i trojstranného jednání se zástupci Ukrajiny a Ruska. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odkazem na zdroj obeznámený se záležitostí.

USA a Evropa patří k sobě a mohou společně vybudovat nový řád, řekl Rubio

Spojené státy a Evropa patří k sobě, řekl dnes americký ministr zahraničí Marco Rubio na Mnichovské bezpečnostní konferenci. USA jsou podle něj připraveny reformovat světový řád i samy, raději by to ale udělaly s Evropou, která je jejich ceněným spojencem a nejstarším přítelem. Rubio rovněž řekl, že USA stále neví, zda to Rusové myslí se snahou o ukončení války na Ukrajině vážně.

Ve Venezuele propustili 17 politických vězňů, zákon o amnestii zatím neschválili

Venezuelské úřady dnes propustily dalších 17 politických vězňů, a to v rámci nedávno představeného zákona o amnestii. Očekávalo se, že parlament zákon schválí již ve čtvrtek, ale kvůli sporu provládních a opozičních poslanců se tak nestalo, uvedla agentura AFP. Veškerá propuštění na svobodu jsou proto podmínečná. Opoziční strana Vente Venezuela později podle agentury Reuters potvrdila, že úřady dnes propustily deset mužů a sedm žen.

Bessent tlačí na rychlé schválení amerických pravidel pro kryptoměny

Americká vláda chce už na jaře dotáhnout zákon, který nastaví federální pravidla pro digitální aktiva. Ministr financí Scott Bessent vyzval Kongres, aby návrh posunul co nejrychleji k podpisu prezidenta Donalda Trumpa. Podle něj by jasná regulace přišla vhod právě teď, kdy je kryptotrh rozkolísaný a investoři hledají jistotu.

ANALÝZA: Ruská ekonomika má největší problémy od začátku války

Ruská ekonomika má vážné problémy. Státní pokladna se vyprazdňuje rychleji, než Moskva čekala, což může ztížit financování války na Ukrajině. Ruská veřejnost si začíná stěžovat na vysoké ceny zboží, zejména potravin. Kreml se tak ocitl v nejtěžší ekonomické situaci od začátku invaze v roce 2022. Zatímco se ekonomická smyčka utahuje, ruská armáda na bojišti zpomalila postup.

Ministerstvo vnitřní bezpečnosti USA omezuje chod kvůli výpadku financování

Americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti (DHS) v sobotu 14. února přešlo do režimu částečného omezení chodu poté, co Senát nedokázal schválit jeho financování. Tisíce zaměstnanců mají jít na nucené volno, další zůstávají v práci bez výplaty, dokud se Kongres nedohodne na rozpočtu. Dopady se mají nejrychleji projevit v oblastech, kde je DHS vidět nejvíc, tedy na letištích a při koordinaci krizové pomoci.

Merz chce silnější Evropu a opravu transatlantické důvěry

Amerika už podle německého kancléře Friedricha Merze naráží na limity, když chce řešit světové krize sama. V projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzval k opravě transatlantické důvěry, ale zároveň k tomu, aby Evropa posílila vlastní obranu. Zmínil i první rozhovory s Emmanuelem Macronem o možnosti, že by se Německo opřelo o francouzské jaderné odstrašení.

Jílek má olympijské zlato

Rychlobruslař Metoděj Jílek vyhrál na zimních olympijských hrách závod na 10 000 metrů a přidal pro Česko další cenný kov. Po stříbru z pětky tak během jednoho týdne získal druhou olympijskou medaili.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama