Válka na UkrajiněNa internetu se šíři tajné plány USA pro Ukrajinu, Pentagon únik vyšetřuje

Na internetu se šíři tajné plány USA pro Ukrajinu, Pentagon únik vyšetřuje

Na sociálních sítích se tento týden objevily utajované válečné dokumenty, které podrobně popisují plány Spojených států a NATO na posílení ukrajinské armády před plánovanou ofenzivou proti ruským jednotkám. Pentagon vyšetřuje, kdo stojí za únikem plánů, které se šíři na twitteru a na komunikační platformě Telegram, která je široce dostupná v Rusku. Informoval o tom list The New York Times (NYT).

Dokumenty byly zřejmě v některých částech upraveny, podhodnocují například americké odhady zabitých ruských vojáků. Tyto úpravy by podle analytiků mohly naznačovat, že jde o snahu Moskvy šířit dezinformace.

Dokumenty neobsahují konkrétní bojové plány, například jak, kdy a kde hodlá Ukrajina zahájit ofenzivu, což se podle amerických představitelů pravděpodobně stane někdy v příštím měsíci. Uniklé plány jsou pět týdnů staré, nabízejí tedy pohled na to, co ukrajinské jednotky potřebovaly k 1. březnu.

Zkušenému oku ruského válečného plánovače, polního generála nebo zpravodajského analytika však dokumenty podle deníku nepochybně nabízejí mnoho lákavých vodítek a poznatků. Zmiňují se například o míře výdajů na raketové systémy HIMARS. Pentagon veřejně neuvedl, jak rychle ukrajinští vojáci spotřebovávají munici do těchto raketometů, ale v uniklých plánech je to uvedeno.

Posoudit dopad úniku dokumentů na frontové boje v nadcházejících měsících může být podle analytiků obtížné. Nedávnou ruskou ofenzivu na východě Ukrajiny poznamenaly problémy a západní experti se přou o tom, zda je ruská armáda schopna zorganizovat další ofenzivu nebo čelit ruskému útoku, když utrpěla tak ohromující ztráty.

Není jasné, jak se dokumenty dostaly na sociální sítě, hojně je však šířily proruské vládní kanály. Jejich příspěvky mohou být selektivně upraveny tak, aby prezentovaly dezinformace Kremlu. V jednom z příspěvků je například uvedeno, že při invazi zemřelo 16.000 až 17.500 ruských vojáků. Pentagon a další analytici ale ve skutečnosti odhadují, že Rusko přišlo až o 200.000 vojáků.

Některé části dokumentů se ale podle odborníků zdají autentické a Rusku poskytnou cenné informace, jako jsou harmonogramy dodávek zbraní, počty ukrajinských vojáků a další válečné detaily.

Skutečnost, že se dokumenty pravděpodobně dostaly do rukou ruských představitelů a jsou hojně sdíleny na sociálních sítích, je pro Moskvu velkým úspěchem v době, kdy se zdálo, že zaostává za Washingtonem v oblasti shromažďování zpravodajských informací na Ukrajině.

Spojené státy poskytují Ukrajině informace o velitelských stanovištích, muničních skladech a ruských vojenských liniích od začátku invaze. Takové informace v reálném čase umožňují Ukrajincům mimo jiné zaměřovat se na vysoce postavené generály nebo strategicky přesouvat zásoby munice.

Ukrajinští představitelé na začátku války váhali se sdílením svých bojových plánů se Spojenými státy, protože se obávali úniku informací. Měli také obavy, že sdílení informací by mohlo poukázat na jejich slabiny a odradit Američany od další pomoci, a proto je pečlivě střežili. Výměna zpravodajských informací mezi Kyjevem a Washingtonem se loni na podzim značně uvolnila a obě země úzce spolupracovaly na variantách ukrajinské ofenzivy.

Únik zpravodajských informací tohoto druhu, zveřejněný na sociálních sítích a dostupný po celém světě, však sdílení zpravodajských informací mezi Ukrajinou a Spojenými státy podle NYT určitě poškodí.

Doporučujeme

USA podle Trumpa neobnoví útoky na Írán před volbami do Kongresu

Spojené státy neobnoví útoky na Írán před listopadovými volbami do amerického Kongresu, uvedl dnes americký prezident Donald Trump s tím, že Washington vede s Teheránem produktivní jednání. Americká blokáda íránských přístavů však bude pokračovat, napsal také na sociální síti Truth Social. Američané půjdou ke kongresovým volbám 3. listopadu.

Studentovi utrhl policejní granát ruku. Francie jeho používání při protestech pozastavila

Francouzské úřady dočasně pozastavily používání omračovacích granátů EF-SON při protestech středoškoláků. Rozhodnutí přišlo poté, co patnáctiletému studentovi v Lens výbuch granátu utrhl ruku. Policejní inspekce zároveň vede 18 vyšetřování kvůli podezření na pochybení policistů a jeden z nich už čelí obvinění kvůli vážnému zranění dalšího nezletilého demonstranta.

Ropa prudce zdražuje. Brent se dostal nad 105 dolarů za barel

Ceny ropy ve čtvrtek výrazně rostou. Severomořský Brent během obchodování překonal 105 dolarů za barel a americká ropa WTI se dostala nad 92 dolarů. Trhy reagují především na obavy z omezení dodávek z Blízkého východu a výpadky těžby v Mexickém zálivu kvůli hurikánu Isaias.

Vražedkyně Christa Pike, která přežila svou popravu, už chodí a mluví. Nemůže hýbat rukama

Christa Pike po neúspěšném pokusu o popravu v americkém Tennessee poprvé vstala z nemocničního lůžka a začala chodit po pokoji. Padesátiletá odsouzená k trestu smrti však podle svého právníka stále trpí následky podání smrtící injekce a je zmatená.

Belgii v pátek a v pondělí ochromí stávky proti škrtům, čeká se narušení dopravy

Belgii tento pátek a příští pondělí ochromí stávky a protesty pořádané odbory kvůli očekávaným rozpočtovým škrtům prosazovaným belgickou vládou. Podle posledních informací belgických médií bude v pátek narušena veřejná doprava v Bruselu i ve zbytku země, komplikace se očekávají také na hlavním bruselském letišti Zaventem. Jak bude vypadat situace v pondělí, bude jasnější o víkendu.

Trump pochybuje, že letos získá Nobelovu cenu míru, připomněl postoj Nobelova výboru

Americký prezident Donald Trump se staví spíše skepticky k možnosti, že by letos dostal Nobelovu cenu za mír. Vyplývá to z dnešního prohlášení, o kterém informuje agentura Reuters. Podle ní Trump dostal nominaci na cenu od několika vlád, přičemž letošního laureáta se svět dozví v pátek. Trump se od návratu do prezidentského úřadu v lednu loňského roku netajil tím, že by ocenění rád získal.

Ruský útok v Kramatorsku zabil 30 lidí a dalších 18 zranil

Třicet lidí dnes přišlo o život při ruském útoku na město Kramatorsk ve východoukrajinské Doněcké oblasti. Informoval o tom šéf regionální civilní a vojenské správy Vadym Filaškin na telegramu. Dalších 18 lidí je zraněných. Prokuratura už dříve uvedla, že Rusové pravděpodobně použili klouzavé letecké bomby, které zasáhly dva linkové autobusy. Útok vyšetřuje kvůli podezření ze spáchání válečného zločinu.

Musk zuří kvůli Indii. Tamní miliardáře obvinil z blokování služeb Starlinku

Miliardář Elon Musk obvinil jisté zájmové skupiny z blokování spuštění jeho satelitní internetové služby Starlink, kterou provozuje jeho společnost SpaceX. Podle něj se snaží udržet dominantní postavení na trhu. Kontroverzní podnikatel to označil za „zločin vůči indickému lidu“.

Keporkaky u Austrálie stále více ohrožují lodě

Keporkaci se podél východního pobřeží Austrálie po desetiletích ochrany výrazně zotavili. S rostoucím počtem velryb ale přibývá také jejich kontaktů s loděmi. Střety a zásahy lodními šrouby mohou zvířatům způsobit vážná zranění, která je ovlivňují ještě dlouho poté.

Chlapec na základní škole v Polsku napadl tři lidi, jeden z nich zemřel

Na základní škole nedaleko Wyszkowa severovýchodně od Varšavy bývalý žák napadl ostrým předmětem tři lidi - jeden z nich zemřel a dva utrpěli zranění, oznámila policie.

Nad Íránem se stahují mračna. USA se připravují na masivní údery

Pentagon před několika dny nařídil velitelství CENTCOM, aby dokončilo přípravy na obnovení hlavních bojových operací v Íránu, uvedli podle serveru Axios američtí představitelé. Mluvčí íránské armády varoval, že síly islámské republiky jsou v případě „americké agrese“ připraveny provést preventivní údery na americké základny na Blízkém východě.

Jižní Korea stáhne svého velvyslance z Ukrajiny

Jižní Korea stáhne svého velvyslance z Ukrajiny, oznámilo dnes jihokorejské ministerstvo zahraničí. Soul tak reaguje na prohlubující se diplomatický spor kolem ukrajinského předání severokorejských válečných zajatců do Jižní Koreje, informovala agentura AFP.

Zemřela španělská důchodkyně, jejíž vystěhování vyvolalo celostátní protesty. Bylo jí 87 let

Maricarmen Abascal se během několika týdnů stala symbolem španělské bytové krize. Sedmaosmdesátiletou ženu policie v září vystěhovala z madridského bytu, kde žila více než 70 let. Skončila v nemocnici a domů se už nevrátila. Její případ rozpoutal protesty, které přispěly až k vyhlášení předčasných parlamentních voleb.

KOMENTÁŘ: Data ukazují, že AI adopce je stále na začátku. Tento nástroj drtivě vede

Mnozí, kteří propadli do králičí nory jménem AI, mají často pocit, že umělé inteligenci se věnuje úplně každý a kdo zaspí nejnovější model, nemá na trhu místo. Data z USA, kde by měla být adopce díky zástupu projektů nejrychlejší, ale vyprávějí jiný příběh.

Při útocích na saúdská letiště zemřeli tři lidé, desítky jich utrpěly zranění

Boje mezi Saúdskou Arábií a jemenskými povstalci Hútíi dál eskalují. Rebelové při útoku na saúdská letiště v posledních dvou dnech zabili tři lidi. Desítky dalších jich utrpěly zranění. Hútíové tvrdí, že znovu získali kontrolu nad průlivem Báb el-Mandéb, což jemenská vláda odmítla.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama