menu

14 C
Czech
Neděle 11. května 2025

Další americká stíhačka za 60 milionů dolarů skončila v Rudém moři

Do vod Rudého moře se zřítil už druhý americký bojový letoun F/A-18 Hornet za 60 milionů dolarů (přes 1,3 miliardy korun). I v tomto případě se zřítil z paluby letadlové lodě USS Harry S. Truman, stejně jako před týdnem. Na ni navíc zaútočili jemenští povstalci i přesto, že americký prezident Donald Trump oznámil příměří s touto skupinou.

Flek uzavřel domácí turnaj gólem. Teď míří na mistrovství

Jakub Flek vstřelil poslední gól Českých her v Brně a rozloučil se s domácím publikem ve Winning Group Areně. V závěru utkání se Švýcarskem využil hrubku gólmana Charlina a upravil na konečných 3:5. Byla to symbolická tečka za sezonou, v níž jako kapitán dovedl Kometu k extraligovému titulu.

Na internetu se šíři tajné plány USA pro Ukrajinu, Pentagon únik vyšetřuje

Na sociálních sítích se tento týden objevily utajované válečné dokumenty, které podrobně popisují plány Spojených států a NATO na posílení ukrajinské armády před plánovanou ofenzivou proti ruským jednotkám. Pentagon vyšetřuje, kdo stojí za únikem plánů, které se šíři na twitteru a na komunikační platformě Telegram, která je široce dostupná v Rusku. Informoval o tom list The New York Times (NYT).

Dokumenty byly zřejmě v některých částech upraveny, podhodnocují například americké odhady zabitých ruských vojáků. Tyto úpravy by podle analytiků mohly naznačovat, že jde o snahu Moskvy šířit dezinformace.

Dokumenty neobsahují konkrétní bojové plány, například jak, kdy a kde hodlá Ukrajina zahájit ofenzivu, což se podle amerických představitelů pravděpodobně stane někdy v příštím měsíci. Uniklé plány jsou pět týdnů staré, nabízejí tedy pohled na to, co ukrajinské jednotky potřebovaly k 1. březnu.

Zkušenému oku ruského válečného plánovače, polního generála nebo zpravodajského analytika však dokumenty podle deníku nepochybně nabízejí mnoho lákavých vodítek a poznatků. Zmiňují se například o míře výdajů na raketové systémy HIMARS. Pentagon veřejně neuvedl, jak rychle ukrajinští vojáci spotřebovávají munici do těchto raketometů, ale v uniklých plánech je to uvedeno.

Posoudit dopad úniku dokumentů na frontové boje v nadcházejících měsících může být podle analytiků obtížné. Nedávnou ruskou ofenzivu na východě Ukrajiny poznamenaly problémy a západní experti se přou o tom, zda je ruská armáda schopna zorganizovat další ofenzivu nebo čelit ruskému útoku, když utrpěla tak ohromující ztráty.

Není jasné, jak se dokumenty dostaly na sociální sítě, hojně je však šířily proruské vládní kanály. Jejich příspěvky mohou být selektivně upraveny tak, aby prezentovaly dezinformace Kremlu. V jednom z příspěvků je například uvedeno, že při invazi zemřelo 16.000 až 17.500 ruských vojáků. Pentagon a další analytici ale ve skutečnosti odhadují, že Rusko přišlo až o 200.000 vojáků.

Některé části dokumentů se ale podle odborníků zdají autentické a Rusku poskytnou cenné informace, jako jsou harmonogramy dodávek zbraní, počty ukrajinských vojáků a další válečné detaily.

Skutečnost, že se dokumenty pravděpodobně dostaly do rukou ruských představitelů a jsou hojně sdíleny na sociálních sítích, je pro Moskvu velkým úspěchem v době, kdy se zdálo, že zaostává za Washingtonem v oblasti shromažďování zpravodajských informací na Ukrajině.

Spojené státy poskytují Ukrajině informace o velitelských stanovištích, muničních skladech a ruských vojenských liniích od začátku invaze. Takové informace v reálném čase umožňují Ukrajincům mimo jiné zaměřovat se na vysoce postavené generály nebo strategicky přesouvat zásoby munice.

Ukrajinští představitelé na začátku války váhali se sdílením svých bojových plánů se Spojenými státy, protože se obávali úniku informací. Měli také obavy, že sdílení informací by mohlo poukázat na jejich slabiny a odradit Američany od další pomoci, a proto je pečlivě střežili. Výměna zpravodajských informací mezi Kyjevem a Washingtonem se loni na podzim značně uvolnila a obě země úzce spolupracovaly na variantách ukrajinské ofenzivy.

Únik zpravodajských informací tohoto druhu, zveřejněný na sociálních sítích a dostupný po celém světě, však sdílení zpravodajských informací mezi Ukrajinou a Spojenými státy podle NYT určitě poškodí.

Reklama
Reklama

Vybrali jsme pro vás

Trump chce spolupracovat s Kyjevem i Moskvou na konci války na Ukrajině

Donald Trump chce na ukončení války na Ukrajině spolupracovat s Kyjevem i s Moskvou. Americký prezident to dnes uvedl na své sociální sítí Truth Social. V sobotu nabídla Ukrajina a velké evropské země třicetidenní bezpodmínečné příměří, které by na bojišti platilo od pondělí. Ruský prezident Vladimir Putin poté navrhl, aby se 15. května uskutečnila v Istanbulu přímá jednání Ruska s Ukrajinou.

Kyjev je připraven jednat s Moskvou a očekává, že Rusko příjme příměří

Kyjev je připraven jednat s Moskvou a očekává, že Rusko potvrdí třicetidenní příměří, napsal na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Klid zbraní, který by měl začít platit od pondělí, navrhl v sobotu Kyjev společně s velkými evropskými zeměmi. Moskva vzápětí navrhla přímá jednání mezi ruskými a ukrajinskými představiteli v Istanbulu. Obě země spolu válčí od února 2022, kdy ruská armáda zaútočila na Ukrajinu.

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

Trump chce spolupracovat s Kyjevem i Moskvou na konci války na Ukrajině

Donald Trump chce na ukončení války na Ukrajině spolupracovat s Kyjevem i s Moskvou. Americký prezident to dnes uvedl na své sociální sítí Truth Social. V sobotu nabídla Ukrajina a velké evropské země třicetidenní bezpodmínečné příměří, které by na bojišti platilo od pondělí. Ruský prezident Vladimir Putin poté navrhl, aby se 15. května uskutečnila v Istanbulu přímá jednání Ruska s Ukrajinou.

Sovětská sonda z roku 1972 dopadla po více než 50 letech zpět na Zemi

Po více než půlstoletí na oběžné dráze dopadla v sobotu do Indického oceánu sovětská sonda Kosmos 482. Původně měla mířit k Venuši, ale kvůli poruše raketového stupně zůstala uvězněná na oběžné dráze Země.

V Albánii začaly parlamentní volby, premiér Rama usiluje o čtvrtý mandát

V Albánii dnes ráno začaly parlamentní volby. O svůj čtvrtý mandát usiluje premiér Edi Rama, ukončit jeho vládu se snaží další veterán albánské politiky, exprezident a expremiér Sali Berisha. Hlavním tématem předvolební kampaně byla podle tiskových agentur integrace malé balkánské země do Evropské unie.

Kyjev je připraven jednat s Moskvou a očekává, že Rusko příjme příměří

Kyjev je připraven jednat s Moskvou a očekává, že Rusko potvrdí třicetidenní příměří, napsal na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Klid zbraní, který by měl začít platit od pondělí, navrhl v sobotu Kyjev společně s velkými evropskými zeměmi. Moskva vzápětí navrhla přímá jednání mezi ruskými a ukrajinskými představiteli v Istanbulu. Obě země spolu válčí od února 2022, kdy ruská armáda zaútočila na Ukrajinu.

Napětí mezi Indií a Pákistánem se po dohodě o klidu zbraní zmírňuje

Napětí mezi Indií a Pákistánem se po sobotní dohodě o klidu zbraní zmírňuje, uvedla dnes agentura DPA. Žádná ze stran podle ní v noci na dnešek nehlásí závažné incidenty. Příměří uvítal americký prezident Donald Trump, který zároveň ohlásil zvýšení obchodu s oběma zeměmi i snahu vyřešit konflikt v Kašmíru.

Četa střelců zpackala popravu, tvrdí právníci. Odsouzence netrefili, trpěl v bolestech

Popravčí četa zpackala popravu vězně Mikala Mahdiho, který byl minulý měsíc usmrcen ve vězení v Jižní Karolíně, tvrdí jeho právníci. Opírají se o posudek forenzního patologa, podle nějž střelci odsouzence netrefili do srdce, a ten dlouho umíral v bolestech.

Putin navrhl, aby se 15. května konala v Istanbulu přímá jednání s Ukrajinou

Ruský prezident Vladimir Putin dnes navrhl, aby se 15. května uskutečnily v Istanbulu bez předběžných podmínek přímé rozhovory s Ukrajinou. Informovaly o tom světové agentury. Hlava ruského státu tak učinila poté, co Moskvu v sobotu k bezpodmínečnému 30dennímu příměří vyzval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj spolu s lídry Francie, Německa, Británie a Polska. Ukrajina se již více než tři roky brání plošné ruské vojenské agresi.
Reklama

DOPORUČUJEME

Trump chce spolupracovat s Kyjevem i Moskvou na konci války na Ukrajině

Donald Trump chce na ukončení války na Ukrajině spolupracovat s Kyjevem i s Moskvou. Americký prezident to dnes uvedl na své sociální sítí Truth Social. V sobotu nabídla Ukrajina a velké evropské země třicetidenní bezpodmínečné příměří, které by na bojišti platilo od pondělí. Ruský prezident Vladimir Putin poté navrhl, aby se 15. května uskutečnila v Istanbulu přímá jednání Ruska s Ukrajinou.

Kyjev je připraven jednat s Moskvou a očekává, že Rusko příjme příměří

Kyjev je připraven jednat s Moskvou a očekává, že Rusko potvrdí třicetidenní příměří, napsal na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Klid zbraní, který by měl začít platit od pondělí, navrhl v sobotu Kyjev společně s velkými evropskými zeměmi. Moskva vzápětí navrhla přímá jednání mezi ruskými a ukrajinskými představiteli v Istanbulu. Obě země spolu válčí od února 2022, kdy ruská armáda zaútočila na Ukrajinu.

Putin navrhl, aby se 15. května konala v Istanbulu přímá jednání s Ukrajinou

Ruský prezident Vladimir Putin dnes navrhl, aby se 15. května uskutečnily v Istanbulu bez předběžných podmínek přímé rozhovory s Ukrajinou. Informovaly o tom světové agentury. Hlava ruského státu tak učinila poté, co Moskvu v sobotu k bezpodmínečnému 30dennímu příměří vyzval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj spolu s lídry Francie, Německa, Británie a Polska. Ukrajina se již více než tři roky brání plošné ruské vojenské agresi.

V Kyjevě začalo jednání koalice ochotných

V Kyjevě začalo jednání vrcholných představitelů zemí, které tvoří takzvanou koalici ochotných. Uvedla to francouzská média, která jsou na místě společně s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Jednání se osobně zúčastní ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, polský premiér Donald Tusk, britský premiér Keir Starmer či německý kancléř Friedrich Merz. Další lídři včetně českého premiéra Petra Fialy mají být připojeni na dálku. Jednat se má o dalším postupu vůči Rusku, které podle evropských zemí zdržuje vyhlášení příměří.

Zelenskyj a evropští lídři jednali po telefonu s Trumpem, uvedl Kyjev

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a vrcholní představitelé klíčových evropských zemí, kteří jsou na návštěvě Kyjeva, dnes po telefonu mluvili s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Jednání bylo plodné a týkalo se úsilí dosáhnout míru, uvedl na síti X ukrajinský ministr zahraniční Andrij Sybiha. Ukrajina je podle něj připravena začít už od pondělí dodržovat Spojenými státy navržené třicetidenní příměří.
Reklama
Reklama

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

Trump chce spolupracovat s Kyjevem i Moskvou na konci války na Ukrajině

Donald Trump chce na ukončení války na Ukrajině spolupracovat s Kyjevem i s Moskvou. Americký prezident to dnes uvedl na své sociální sítí Truth Social. V sobotu nabídla Ukrajina a velké evropské země třicetidenní bezpodmínečné příměří, které by na bojišti platilo od pondělí. Ruský prezident Vladimir Putin poté navrhl, aby se 15. května uskutečnila v Istanbulu přímá jednání Ruska s Ukrajinou.

Sovětská sonda z roku 1972 dopadla po více než 50 letech zpět na Zemi

Po více než půlstoletí na oběžné dráze dopadla v sobotu do Indického oceánu sovětská sonda Kosmos 482. Původně měla mířit k Venuši, ale kvůli poruše raketového stupně zůstala uvězněná na oběžné dráze Země.

V Albánii začaly parlamentní volby, premiér Rama usiluje o čtvrtý mandát

V Albánii dnes ráno začaly parlamentní volby. O svůj čtvrtý mandát usiluje premiér Edi Rama, ukončit jeho vládu se snaží další veterán albánské politiky, exprezident a expremiér Sali Berisha. Hlavním tématem předvolební kampaně byla podle tiskových agentur integrace malé balkánské země do Evropské unie.

Kyjev je připraven jednat s Moskvou a očekává, že Rusko příjme příměří

Kyjev je připraven jednat s Moskvou a očekává, že Rusko potvrdí třicetidenní příměří, napsal na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Klid zbraní, který by měl začít platit od pondělí, navrhl v sobotu Kyjev společně s velkými evropskými zeměmi. Moskva vzápětí navrhla přímá jednání mezi ruskými a ukrajinskými představiteli v Istanbulu. Obě země spolu válčí od února 2022, kdy ruská armáda zaútočila na Ukrajinu.

Napětí mezi Indií a Pákistánem se po dohodě o klidu zbraní zmírňuje

Napětí mezi Indií a Pákistánem se po sobotní dohodě o klidu zbraní zmírňuje, uvedla dnes agentura DPA. Žádná ze stran podle ní v noci na dnešek nehlásí závažné incidenty. Příměří uvítal americký prezident Donald Trump, který zároveň ohlásil zvýšení obchodu s oběma zeměmi i snahu vyřešit konflikt v Kašmíru.

Četa střelců zpackala popravu, tvrdí právníci. Odsouzence netrefili, trpěl v bolestech

Popravčí četa zpackala popravu vězně Mikala Mahdiho, který byl minulý měsíc usmrcen ve vězení v Jižní Karolíně, tvrdí jeho právníci. Opírají se o posudek forenzního patologa, podle nějž střelci odsouzence netrefili do srdce, a ten dlouho umíral v bolestech.

Putin navrhl, aby se 15. května konala v Istanbulu přímá jednání s Ukrajinou

Ruský prezident Vladimir Putin dnes navrhl, aby se 15. května uskutečnily v Istanbulu bez předběžných podmínek přímé rozhovory s Ukrajinou. Informovaly o tom světové agentury. Hlava ruského státu tak učinila poté, co Moskvu v sobotu k bezpodmínečnému 30dennímu příměří vyzval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj spolu s lídry Francie, Německa, Británie a Polska. Ukrajina se již více než tři roky brání plošné ruské vojenské agresi.

V Kyjevě začalo jednání koalice ochotných

V Kyjevě začalo jednání vrcholných představitelů zemí, které tvoří takzvanou koalici ochotných. Uvedla to francouzská média, která jsou na místě společně s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Jednání se osobně zúčastní ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, polský premiér Donald Tusk, britský premiér Keir Starmer či německý kancléř Friedrich Merz. Další lídři včetně českého premiéra Petra Fialy mají být připojeni na dálku. Jednat se má o dalším postupu vůči Rusku, které podle evropských zemí zdržuje vyhlášení příměří.

Indie a Pákistán se dohodly na úplném a okamžitém příměří, oznámil Trump

Indie a Pákistán se dohodly na úplném a okamžitém příměří, oznámil dnes americký prezident Donald Trump na své sociální sítí Truth Social. Dodal, že jednání mezi oběma jadernými mocnostmi zprostředkovaly Spojené státy.

Mexiko žaluje Google kvůli přejmenování Mexického zálivu

Mexiko podalo žalobu na Google kvůli změně názvu Mexického zálivu na „Gulf of America“ v mapové aplikaci. Technologický gigant tak reagoval na lednový výnos prezidenta Donalda Trumpa, který nařídil americkým úřadům používat nový název pro severní část zálivu.
Reklama
Reklama

NEJPOPULÁRNĚJŠÍ ČLÁNKY

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

PR servis České tiskové kanceláře

O nás

Hlavními tématy na serveru World News 24 jsou zahraniční zpravodajství, ekonomika, politika a světové dění.

Kontaktujte nás: info@wn24.cz

Sledujte nás