Na floridských plážích letos vzniká rekordní množství hnízd mořských želv. Karety obecné se rozmnožují ve vyšších počtech než kdy dříve, ochránci přírody ale upozorňují, že jejich návrat z kritického stavu ještě není u konce. Budoucnost populací navíc může ovlivnit oslabování ochrany ohrožených druhů ve Spojených státech.
Na více než 13 kilometrů dlouhém úseku pobřeží u Juno Beach na atlantské straně Floridy ochránci letos zatím zaznamenali 13 770 hnízd karet obecných. Rekord přitom padl ještě před koncem hnízdící sezony, která potrvá déle než další dva měsíce. Nové maximum hlásí také ostrov Sanibel v Mexickém zálivu. Tam želvy vytvořily už 922 hnízd, čímž překonaly dosavadní rekord z roku 2023, kdy jich bylo 878.
Růst počtu hnízd souvisí s dlouhodobou ochranou mořských želv. V 70. letech minulého století se několik druhů dostalo na pokraj vyhynutí kvůli nadměrnému lovu, pytláctví a ztrátě přirozeného prostředí. Populace mořských želv v Karibiku tehdy klesla přibližně o 95 procent.
Výsledek desítek let ochrany
Významnou roli sehrál americký zákon o ohrožených druzích, známý jako Endangered Species Act, který vstoupil v platnost v roce 1973. Ochrana je důležitá i proto, že mořským želvám trvá zhruba 20 až 30 let, než dospějí a začnou se vracet na pláže, kde se samy vylíhly.
David Godfrey, výkonný ředitel Sea Turtle Conservancy, připomíná, že současný růst populací je výsledkem několik desítek let ochrany. „K obnově populací z velké části přispěl právě zákon ESA. O to větší obavy máme z kroků, které jeho ochranu oslabují.“ míní.
Zákon podle ochránců přírody pomohl uchránit více než 1 700 druhů a jejich stanovišť. U 99 procent druhů zařazených na seznam ohrožených druhů se podařilo zabránit vyhynutí. Godfrey odmítá argument, že je zákon neúspěšný proto, že mnoho chráněných zvířat ze seznamu dosud nezmizelo. Právě jejich přežití podle něj ukazuje význam dlouhodobé ochrany.
Letošní rekordní čísla přitom nemusí znamenat, že se mořské želvy z problémů definitivně dostaly. Mořský biolog Justin Perrault z Loggerhead Marinelife Center připisuje současný vývoj nejen dlouhodobé ochraně, ale také příznivým podmínkám prostředí, menšímu znečištění a vzdělávání veřejnosti. „Je to neuvěřitelně vzrušující a povzbuzující, protože svět potřebuje nějaké dobré příběhy z přírody,“ říká. Zároveň dodává, že úplné zotavení zatím nelze potvrdit a jistější je podle něj hovořit o stabilitě.
Ochrana může být znovu pod tlakem
Do budoucnosti ale vstupuje také změna přístupu americké administrativy k ochraně ohrožených druhů. Administrativa Donalda Trumpa v posledních týdnech výrazně oslabila některé části systému ochrany vyplývajícího ze zákona ESA. Jedna z nových úprav dává při rozhodování o ochraně ohrožených druhů a jejich klíčových stanovišť větší váhu ekonomickým hlediskům. Skupina ekologických a ochranářských organizací kvůli tomu podala žalobu na federální vládu.
Ochránci želv mezitím pokračují v praktických projektech. Loggerhead Marinelife Center například spolupracuje s rybáři prostřednictvím programu Responsible Pier Initiative. Do něj se zapojilo 79 mol po celých Spojených státech a lidé na nich dostávají vybavení a instrukce, jak pomoci zraněným želvám nebo jedincům zamotaným do rybářských vlasců. Program už vedl k záchraně více než 1 200 želv.
Další opatření se zaměřují na kvalitu vody, obnovu prostředí a ochranná pásma. Valerie Tovar z Loggerhead Marinelife Center upozorňuje také na propojení kvality vody, lidského zdraví a zdraví mořských želv. „Rozšířili jsme své obzory. Věnujeme se kvalitě vody, obnově stanovišť a osvětě a prosazování ochrany, abychom skutečně našli souvislosti mezi kvalitou vody, lidským zdravím a zdravím mořských želv,“ popisuje.
Karety obecné tak letos na Floridě přepisují rekordy, jejich návrat ale zůstává dlouhodobým procesem. Samice navíc nevytvářejí hnízda jen jednou za sezonu. Několikrát se vracejí na pláž, což je pro ně energeticky náročné, a mezi jednotlivými hnízdními sezonami obvykle uplynou dva až čtyři roky.
