-6.2 C
Czech
Čtvrtek 22. ledna 2026
Protext ČTKMonokrystaly, antarktické řasy i hmyzožraví predátoři – L'Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě...

Monokrystaly, antarktické řasy i hmyzožraví predátoři – L'Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě ocenil české vědkyně různých specializací

Praha 14. června 2024 (PROTEXT) – Program mezi tři výzkumnice rozdělí odměnu v celkové výši 600 tisíc Kč

V 18. ročníku prestižního programu L’Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě porotu nejvíce zaujaly tři odbornice zaměřené na oblast fyziky a mikrobiální a systémové ekologie. Program se zaměřuje na podporu talentovaných vědkyň na začátku jejich badatelské dráhy a chce ocenit jejich práci, kterou perfektně odvádějí i přes náročné podmínky, jimž ženy ve vědeckém prostředí často čelí.

Finanční odměnou 200 tisíc Kč letos porota ocenila tři české badatelky z oblasti přírodních věd, jejichž práci se dostane i širší pozornosti v médiích. Laureátkami 18. ročníku talentového programu L’Oréal UNESCO Pro ženy ve vědě jsou:

  • Mgr. Kateřina Kopalová, Ph.D. z katedry ekologie Přírodovědecké fakulty UK a Botanického ústavu AV ČR. Ve své práci se zabývá sladkovodními rozsivkami, skupinou řas z oblasti Antarktidy, která tvoří základ místních potravních sítí. Svým studiem přispívá k většímu porozumění mikrobiální ekologie, evoluce a v souvislosti s krizí klimatických změn i k šíření a biodiverzitě těchto organismů.
  • Ing. Monika Kučeráková, Ph.D. z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, sekce fyziky pevných látek. V rámci své specializace se věnuje analýze monokrystalů, tedy složitým materiálům, které se skládají z několika desítek až stovek atomů.
  • Mgr. Kateřina Sam, Ph.D., vedoucí Oddělení ekologie a Laboratoře multitrofických interakcí Entomologického ústavu Biologického centra AV ČR a vedoucí výzkumného týmu na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity. Stěžejní je pro ni téma interakce hmyzožravých predátorů a kořisti a následný dopad jejich vztahů na ekosystémy. Experimentům se věnuje nejen v laboratoři, ale i v terénu na různých místech světa.

„Podíl žen ve vědeckém výzkumu v České republice, dosahující pouhých 28 %, nás staví před výzvu k posílení podpory tohoto nedostatečného segmentu. S cílem vyvážit nerovnoměrné zastoupení pohlaví a vytvořit prostředí, které reflektuje plný potenciál vědeckých kapacit, investujeme finančně a mediálně do podpory žen ve vědě pomocí talentového programu L’Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě. Tímto krokem usilujeme o vyváženější a inkluzivnější výzkumnou komunitu, což přinese prospěch nejen samotným ženám, ale celé společnosti,“ říká Brigitte Streller, generální ředitelka společnosti L’Oréal Česká republika.

 

Vítězné projekty 18. ročníku L’Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě

Mgr. Kateřina Kopalová, Ph.D.

Mikrobioložka z katedry ekologie Přírodovědecké fakulty UK a Botanického ústavu AV ČR se zaměřuje na antarktickou oblast, kam pravidelně cestuje za studiem sladkovodních mikroskopických řas – rozsivek. Ty zde tvoří základ místních potravních sítí a díky svým specifickým vlastnostem slouží často jako vynikající bioindikátory životního prostředí. Jejich studium tak přispívá k lepšímu poznání taxonomie, ekologie, evoluce a biogeografie mikroorganismů. Díky vzorkům, kde jsou nalezeny jejich křemičité schránky, dokáže Kateřina i z mrtvých organismů popsat dobu a charakter prostředí ve kterém žily. Při postupujícím odledňování antarktické oblasti se tak svou prací snaží odhadnout, jak by oblast mohla vypadat v budoucnu. Výsledky jejích studií se zmiňují v mnoha vědeckých publikacích a za svou činnost získala kromě mezinárodních oceněni i prestižní Bolzanovu cenu UK.

 

Ing. Monika Kučeráková, Ph.D.

Od roku 2011 pracuje na oddělení strukturní analýzy Fyzikálního ústavu AV ČR a za svou činnost získala ocenění Otto Wichterle Award 2022. Ve většině svých výzkumných prací se zabývá řešením struktur z monokrystalové rentgenové difrakce. Monokrystaly si můžeme představit jako malá zrníčka soli. V případě výzkumu Moniky Kučerákové se ale nejedná o sůl, nýbrž o složité materiály sestávající až z několika stovek atomů, k jejichž analýze Monika využívá atomovou difrakci. V poslední době se zaměřuje na náročnější klastrové molekuly atomů kovů, např. stříbra nebo mědi. Tyto klastry s vysokým počtem atomů reprezentují nově vznikající materiály, které s sebou nesou mnoho výzev – ať jde o poznání jejich molekulární struktury, fyzikálních vlastností nebo jejich vzájemného vztahu.

 

Mgr. Kateřina Sam, Ph.D.

Ekoložka a držitelka ocenění Otto Wichterle Award 2018 Kateřina Sam svým studiem zásadně přispívá k poznatkům o možných důsledcích vymizení predátorů z ekosystémů. Jejím profesním zájmem jsou multitrofické interakce mezi organismy, konkrétně vztahy mezi hmyzožravými predátory, hmyzem a rostlinami. Studuje například, jak ptáci utvářejí populace členovců, a naopak, jak společenstva členovců ovlivňují hmyzožravé predátory. Její výzkum zahrnuje rozsáhlé experimenty a simulace v různorodých prostředích, včetně tropických lesů. Svým komplexním přístupem analyzuje možný dopad vymizení hmyzožravých predátorů na ekosystémy, a to i v souvislosti s klimatickými a environmentálními změnami.

 

O projektu L’Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě

Nadace L’Oréal podporuje ženy po celém světě, dává jim možnost utvářet svou budoucnost a měnit společnost k lepšímu. Zaměřuje se na tři hlavní oblasti: vědecký výzkum, inkluzivní krásu a opatření v oblasti klimatu.

Talentový program L’Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě byl založen v Paříži v roce 1998 za účelem podpory žen – vědkyň. Program si klade za cíl oceňovat úspěchy již etablovaných vědkyň a vliv jejich odborné činnosti na současnou společnost, ale rovněž poskytovat podporu mladým vědkyním na počátku kariéry. Od svého vzniku se postupně rozšířil do mnoha států světa a vyznamenal více než 4400 žen ze 140 zemí.

L’Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě v České republice

V České republice byl projekt realizován poprvé v roce 2006 a každoročně oceňuje nadějné vědkyně, vybrané odbornou porotou. Soutěž je zároveň podpořena spoluprací s Akademií věd České republiky. Od zahájení projektu v České republice získalo toto ocenění již 50 talentovaných žen – vědkyň, jež si mezi sebou rozdělily částku ve výši 11 milionů korun českých.

 

 

ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.

 

Reklama

Doporučujeme

Trump a Rutte dosáhli rámcové dohody o Grónsku

Americký prezident Donald Trump ve středu večer oznámil, že nezavede desetiprocentní cla na osm evropských zemí, které poslaly do Grónska vojáky, neboť vedl „produktivní" rozhovor s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance (NATO), jenž slíbil řešení v otázce Grónska. Dohodli se podle něj na „rámci budoucí dohody".

V Japonsku pozastavili znovuzprovoznění největší jaderné elektrárny na světě

V Japonsku po několika hodinách pozastavili restart největší jaderné elektrárny na světě. Reaktor je ale stabilní, sdělil mluvčí firmy Tokyo Electric Power Company Holdings (TEPCO), která zařízení provozuje. Firma uvedla jaderný reaktor v elektrárně Kašiwazaki-Kariwa do provozu ve středu, a to navzdory přetrvávajícím obavám veřejnosti. Učinila tak poprvé od katastrofy v jaderné elektrárně Fukušima v roce 2011, po které Japonsko jaderné reaktory načas odpojilo.

Witkoff oznámil pokrok v jednáních o ukončení rusko-ukrajinské války

Jednání o ukončení rusko-ukrajinské války dosáhla velkého pokroku, zbývá dořešit poslední otázku, řekl dnes podle agentur Reuters a AFP na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu zmocněnec amerického prezidenta Steve Witkoff. Dodal, že během dne odcestuje do Moskvy, aby ukončení konfliktu projednal s ruskými představiteli. Hlavní ukrajinský vyjednávač Rustem Umerov o něco dříve informoval o jednání s americkými zástupci v Davosu, hlavními tématy podle něj byly ekonomický rozvoj, poválečná obnova jeho země a bezpečnostní záruky.

ANALÝZA: Rusové používají zimu jako zbraň, Ukrajince ale nezlomí

Kovově šedivé nebe, prázdná okna a vyhaslé semafory se slévají do monolitické bezútěšnosti, zatímco teploty padají hluboko pod nulu. Pohled na města uprostřed zimy připomíná mrazivou dystopii. Pátý rok války a Rusové opět útočí na ukrajinskou energetickou infrastrukturu – intenzivněji než kdy předtím. Vojáci na frontě drží, tak my musíme taky, shodují se Ukrajinci. Jejich ducha se nepříteli zlomit nedaří.

Trumpova cla zastavila schvalování dohody EU s USA

Evropský parlament pozastavil práce na schvalování obchodní dohody mezi Evropskou unií a Spojenými státy, kterou obě strany uzavřely loni v létě. Krok přišel po víkendové hrozbě Donalda Trumpa, že uvalí cla na evropské země, pokud nepřistoupí na americkou kontrolu nad Grónskem.

Taylor Swift byla uvedena do Síně slávy skladatelů

Taylor Swift dosáhla dalšího významného milníku své kariéry. Byla uvedena do Síně slávy skladatelů a zapsala se do historie jako nejmladší žena, které se této pocty dostalo. Ocenění potvrzuje její výjimečné postavení mezi autory písní napříč generacemi.

KOMENTÁŘ: Prodávejte Ameriku. Novému trendu na investičních trzích se v USA smějí

Kvůli další eskalaci vztahů na ose mezi USA a Evropou, kterou způsobilo především nárokování Grónska ze strany Donalda Trumpa, se na investiční trhy vrací antiamerický sentiment. Ten radí prodat vše, co je navázané na USA. Tamní ministr financí se ale těmto snahám vysmál.

Je Grónsko pro Evropu budíčkem? Ursula von der Leyen volá po nezávislosti

Nastal čas chopit se této příležitosti a vybudovat novou nezávislou Evropu. S takovými slovy vystoupila na výročním zasedání Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyen.

Tučňáci posunuli své období pro páření. Hrozí kolaps

Globální oteplování mění chování mnoha druhů živočichů i rostlin. Nová desetiletá studie vedená organizací Penguin Watch na Oxfordské univerzitě a Oxford Brookes University teď odhalila dramatické změny v chování tučňáků v Antarktidě. Zvířata posunují své období pro rozmnožování.

Trump: Sami zjistíte, jak daleko jsem schopen ohledně Grónska zajít

Americký prezident Donald Trump odpověděl na otázku novinářů v zasedací místnosti Bílého domu před odletem do švýcarského Davosu, jak daleko je ochoten v otázce Grónska zajít, se slovy: „Dozvíte se to". Znovu tak vyvolal nejistotu mezi evropskými lídry, kteří varují před vojenskými akcemi na autonomním území Dánska, člena Severoatlantické aliance (NATO).

Dáváme přednost respektu před šikanou, vzkázal Macron Trumpovi

Emmanuel Macron vystoupil v Davosu a poslal Evropě i USA jasný vzkaz. Evropa podle něj nesmí sedět se založenýma rukama, když jí někdo tlačí ke zdi. A má použít všechny nástroje, které má, aby ochránila své zájmy.

Netanjahu se připojí k Trumpově Radě míru, oznámil úřad izraelského premiéra

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu přijal pozvání amerického prezidenta Donalda Trumpa a připojí se k jeho Radě míru. Oznámil to Netanjahuův úřad, napsal dnes deník Haarec. Trumpovo pozvání přidat se k této jeho iniciativě zatím přijalo jen málo zemí z celkem asi pěti desítek, které oslovil. Nově také Ázerbájdžán oznámil, že se k Trumpově iniciativě připojí, napsala dnes agentura Reuters. Podle ní v úterý slíbila účast v radě i Arménie.

Trumpovo letadlo mířící do Švýcarska se vrátilo do USA kvůli technické závadě

Letadlo s americkým prezidentem Donaldem Trumpem mířící do Švýcarska se kvůli závadě vrátilo zpět do Spojených států. Příčinou je problém s elektřinou, prezident po návratu nastoupí do náhradního letadla, informoval Bílý dům podle agentur AP a Reuters. Mluvčí Karoline Leavittová uvedla, že stroj se vrátil preventivně z důvodů opatrnosti.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama