Reklama
6.6 C
Czech
Pátek 3. dubna 2026
Protext ČTKMonokrystaly, antarktické řasy i hmyzožraví predátoři – L'Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě...

Monokrystaly, antarktické řasy i hmyzožraví predátoři – L'Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě ocenil české vědkyně různých specializací

Praha 14. června 2024 (PROTEXT) – Program mezi tři výzkumnice rozdělí odměnu v celkové výši 600 tisíc Kč

V 18. ročníku prestižního programu L’Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě porotu nejvíce zaujaly tři odbornice zaměřené na oblast fyziky a mikrobiální a systémové ekologie. Program se zaměřuje na podporu talentovaných vědkyň na začátku jejich badatelské dráhy a chce ocenit jejich práci, kterou perfektně odvádějí i přes náročné podmínky, jimž ženy ve vědeckém prostředí často čelí.

Finanční odměnou 200 tisíc Kč letos porota ocenila tři české badatelky z oblasti přírodních věd, jejichž práci se dostane i širší pozornosti v médiích. Laureátkami 18. ročníku talentového programu L’Oréal UNESCO Pro ženy ve vědě jsou:

  • Mgr. Kateřina Kopalová, Ph.D. z katedry ekologie Přírodovědecké fakulty UK a Botanického ústavu AV ČR. Ve své práci se zabývá sladkovodními rozsivkami, skupinou řas z oblasti Antarktidy, která tvoří základ místních potravních sítí. Svým studiem přispívá k většímu porozumění mikrobiální ekologie, evoluce a v souvislosti s krizí klimatických změn i k šíření a biodiverzitě těchto organismů.
  • Ing. Monika Kučeráková, Ph.D. z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, sekce fyziky pevných látek. V rámci své specializace se věnuje analýze monokrystalů, tedy složitým materiálům, které se skládají z několika desítek až stovek atomů.
  • Mgr. Kateřina Sam, Ph.D., vedoucí Oddělení ekologie a Laboratoře multitrofických interakcí Entomologického ústavu Biologického centra AV ČR a vedoucí výzkumného týmu na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity. Stěžejní je pro ni téma interakce hmyzožravých predátorů a kořisti a následný dopad jejich vztahů na ekosystémy. Experimentům se věnuje nejen v laboratoři, ale i v terénu na různých místech světa.

„Podíl žen ve vědeckém výzkumu v České republice, dosahující pouhých 28 %, nás staví před výzvu k posílení podpory tohoto nedostatečného segmentu. S cílem vyvážit nerovnoměrné zastoupení pohlaví a vytvořit prostředí, které reflektuje plný potenciál vědeckých kapacit, investujeme finančně a mediálně do podpory žen ve vědě pomocí talentového programu L’Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě. Tímto krokem usilujeme o vyváženější a inkluzivnější výzkumnou komunitu, což přinese prospěch nejen samotným ženám, ale celé společnosti,“ říká Brigitte Streller, generální ředitelka společnosti L’Oréal Česká republika.

 

Vítězné projekty 18. ročníku L’Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě

Mgr. Kateřina Kopalová, Ph.D.

Mikrobioložka z katedry ekologie Přírodovědecké fakulty UK a Botanického ústavu AV ČR se zaměřuje na antarktickou oblast, kam pravidelně cestuje za studiem sladkovodních mikroskopických řas – rozsivek. Ty zde tvoří základ místních potravních sítí a díky svým specifickým vlastnostem slouží často jako vynikající bioindikátory životního prostředí. Jejich studium tak přispívá k lepšímu poznání taxonomie, ekologie, evoluce a biogeografie mikroorganismů. Díky vzorkům, kde jsou nalezeny jejich křemičité schránky, dokáže Kateřina i z mrtvých organismů popsat dobu a charakter prostředí ve kterém žily. Při postupujícím odledňování antarktické oblasti se tak svou prací snaží odhadnout, jak by oblast mohla vypadat v budoucnu. Výsledky jejích studií se zmiňují v mnoha vědeckých publikacích a za svou činnost získala kromě mezinárodních oceněni i prestižní Bolzanovu cenu UK.

 

Ing. Monika Kučeráková, Ph.D.

Od roku 2011 pracuje na oddělení strukturní analýzy Fyzikálního ústavu AV ČR a za svou činnost získala ocenění Otto Wichterle Award 2022. Ve většině svých výzkumných prací se zabývá řešením struktur z monokrystalové rentgenové difrakce. Monokrystaly si můžeme představit jako malá zrníčka soli. V případě výzkumu Moniky Kučerákové se ale nejedná o sůl, nýbrž o složité materiály sestávající až z několika stovek atomů, k jejichž analýze Monika využívá atomovou difrakci. V poslední době se zaměřuje na náročnější klastrové molekuly atomů kovů, např. stříbra nebo mědi. Tyto klastry s vysokým počtem atomů reprezentují nově vznikající materiály, které s sebou nesou mnoho výzev – ať jde o poznání jejich molekulární struktury, fyzikálních vlastností nebo jejich vzájemného vztahu.

 

Mgr. Kateřina Sam, Ph.D.

Ekoložka a držitelka ocenění Otto Wichterle Award 2018 Kateřina Sam svým studiem zásadně přispívá k poznatkům o možných důsledcích vymizení predátorů z ekosystémů. Jejím profesním zájmem jsou multitrofické interakce mezi organismy, konkrétně vztahy mezi hmyzožravými predátory, hmyzem a rostlinami. Studuje například, jak ptáci utvářejí populace členovců, a naopak, jak společenstva členovců ovlivňují hmyzožravé predátory. Její výzkum zahrnuje rozsáhlé experimenty a simulace v různorodých prostředích, včetně tropických lesů. Svým komplexním přístupem analyzuje možný dopad vymizení hmyzožravých predátorů na ekosystémy, a to i v souvislosti s klimatickými a environmentálními změnami.

 

O projektu L’Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě

Nadace L’Oréal podporuje ženy po celém světě, dává jim možnost utvářet svou budoucnost a měnit společnost k lepšímu. Zaměřuje se na tři hlavní oblasti: vědecký výzkum, inkluzivní krásu a opatření v oblasti klimatu.

Talentový program L’Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě byl založen v Paříži v roce 1998 za účelem podpory žen – vědkyň. Program si klade za cíl oceňovat úspěchy již etablovaných vědkyň a vliv jejich odborné činnosti na současnou společnost, ale rovněž poskytovat podporu mladým vědkyním na počátku kariéry. Od svého vzniku se postupně rozšířil do mnoha států světa a vyznamenal více než 4400 žen ze 140 zemí.

L’Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě v České republice

V České republice byl projekt realizován poprvé v roce 2006 a každoročně oceňuje nadějné vědkyně, vybrané odbornou porotou. Soutěž je zároveň podpořena spoluprací s Akademií věd České republiky. Od zahájení projektu v České republice získalo toto ocenění již 50 talentovaných žen – vědkyň, jež si mezi sebou rozdělily částku ve výši 11 milionů korun českých.

 

 

ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.

 

Reklama

Doporučujeme

Írán tvrdí, že sestřelil americkou stíhačku F-35 a že pilot je asi mrtvý

Írán tvrdí, že jeho protivzdušná obrana v centrální části země sestřelila americký bojový letoun F-35 a že pilot pravděpodobně nepřežil, napsaly tiskové agentury s odvoláním na íránská média. Web The Times of Israel (ToI) napsal, že se ale zřejmě jednalo o americký stíhací letoun F-15E, nikoli F-35. Po zásahu íránskou palbou musel před dvěma týdny nouzově přistát jiný bojový letoun F-35. USA spolu s Izraelem rozpoutaly na konci února válku proti Íránu, který provádí odvetné údery.

Otevře se Hormuzský průliv? Írán a Omán připravují protokol

Írán a Omán chystají protokol o monitorování a tranzitu lodí Hormuzským průlivem. Americké akcie tak vzrostly a ceny ropy klesly. Tato informace totiž dává naději na znovuzpřístupnění klíčové exportní trasy pro ropu bez nutnosti použít sílu.

Ochromený Írán? Zpravodajci zpochybňují Trumpovy výroky

Zhruba polovina odpalovacích zařízení Íránu zůstala neporušena. V jeho arzenálu se stále nachází tisíce dronů a dostatek raket k rozpoutání chaosu na Blízkém východě. S takovým hodnocením přišly americké zpravodajské služby. Odporují tak tvrzením prezidenta Donalda Trumpa, podle nichž byla schopnost Íránu odpalovat rakety a drony dramaticky omezena.

Trump odvolal ministryni spravedlnosti Bondi, nahradí ji Blanche

Americký prezident Donald Trump odvolal ministryni spravedlnosti Pam Bondi. Oznámil to na své sociální síti. Úřadujícím ministrem spravedlnosti se podle Trumpa stane dosavadní náměstek Todd Blanche. Podle agentury Reuters šéfovi Bílého domu vadilo, jak Bondi postupovala v kauze zveřejňování složek týkající se zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Trump byl údajně také stále více frustrován tím, že Bondi nejednala dostatečně rychle při stíhání kritiků a protivníků, proti nimž chtěl prezident vznést trestní obvinění.

John Travolta debutuje jako režisér na festivalu v Cannes

John Travolta se po letech vrací na filmový festival v Cannes. Tentokrát ale v nové roli. Poprvé představí vlastní film, který vychází z jeho osobního příběhu i dlouhodobé vášně pro létání.

Francouzská policie podle Le Parisien zadržela europoslankyni Hassan

Francouzská policie zadržela francouzsko-palestinskou levicovou europoslankyni Rimu Hassan kvůli údajnému schvalování terorismu. Dnes o tom s odvoláním na své zdroje informoval list Le Parisien, podle kterého se případ týká příspěvku na síti X, kde Hassan odkazovala na jistého propalestinského japonského radikála. Podle zdrojů agentury AFP policie v tašce zadržené europoslankyně našla malé množství syntetických drog.

Macron tepe Trumpa za výroky o NATO

Francouzský prezident Emmanuel Macron ostře zkritizoval Donalda Trumpa kvůli jeho výrokům o NATO i kvůli tlaku na vojenské otevření Hormuzského průlivu. Během návštěvy Soulu řekl, že americký prezident svou rétorikou oslabuje důvěru v alianci a vytváří každodenní pochybnosti o závazku Spojených států vůči spojencům.

Rok po Trumpových clech se slibovaný obrat nedostavil

Rok po zavedení rozsáhlých cel na dovoz do Spojených států je jasné, že sliby o rychlém oživení americké ekonomiky se nenaplnily. Donald Trump loni 2. dubna oznámil dvojciferná cla na téměř veškerý dovoz a tvrdil, že do země se vrátí továrny, pracovní místa i levnější ceny. Po roce ale zůstává obraz mnohem složitější. Část cel mezitím zrušil Nejvyšší soud a americká vláda teď musí vracet velkou část už vybraných peněz.

Klimatičtí vědci z USA prchají do Norska. Láká je výzkum v Arktidě

Politika administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zaměřená proti klimatické vědě spustila exodus vědců. Někteří se přesunuli do Norska, kde se podílejí na výzkumu v Arktidě.

Ruský činitel informoval o ukrajinském útoku na rafinérie v Ufě

Několik ukrajinských dronů mířících k ropným rafinériím sestřelila protivzdušná obrana u ruského města Ufa, přičemž trosky jednoho ze strojů spadly v průmyslové zóně, kde vypukl požár. Na platformě Telegram to dnes oznámil šéf autonomní republiky Baškortostán Radij Chabirov. Podle telegramového kanálu Astra vypukl požár v tamní rafinerii koncernu Bašněfť. Ukrajina informuje o obětech ruských útoků.

Posádka mise Artemis II po startu úspěšně opravila toaletu kosmické lodi Orion

Posádka mise Artemis II po startu úspěšně opravila toaletu kosmické lodi Orion v úzké spolupráci s řídícím střediskem v Houstonu, informoval americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Posádka nedlouho po startu hlásila blikající kontrolku poruchy toalety, načež týmy řídícího střediska vyhodnotily příslušná data, spolu s astronauty provedly diagnostiku a problém společně postupně vyřešili.

Trump se v projevu snažil přesvědčit Američany o smyslu války s Íránem

Americký prezident Donald Trump v prvním televizním projevu od začátku války s Íránem ponechal nezodpovězené klíčové otázky, včetně toho, kam válka směřuje a jak ji Spojené státy ukončí, píše web stanice BBC. Prezident v projevu nic významného neoznámil, napsal deník The New York Times (NYT). Šéf Bílého domu se snažil přesvědčit Američany o smyslu války, shodují se média. Konflikt totiž v době rostoucích cen ropy a obav o další dopady na ekonomiku podle průzkumů ztrácí podporu.

Ještě týdny války. Trump trhy neuklidnil, ropa zdražuje

Ceny ropy po krátkodobém poklesu opět rostou. Trhy totiž očekávaly oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o brzkém ukončení války, místo toho dostaly ujištění o tvrdých úderech v následujících dvou až třech týdnech. Podle některých odborníků konflikt směřuje k další eskalaci, jiní v tom naopak vidí optimističtější časové ohraničení úderů.

Pošleme Írán do doby kamenné. Ale už jsme vyhráli, řekl Trump

Americký prezident Donald Trump v projevu k národu v noci na čtvrtek zopakoval svá předchozí tvrzení, že válka bude pokračovat ještě dva až tři týdny, přičemž Írán již nepředstavuje hrozbu. Podle něj se podařilo zničit i jeho jaderný program tak, aby nemohl vyvinout jaderné zbraně. Hormuzský průliv prý USA nepotřebují.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama