-4.5 C
Czech
Pondělí 16. února 2026
Protext ČTKMonokrystaly, antarktické řasy i hmyzožraví predátoři – L'Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě...

Monokrystaly, antarktické řasy i hmyzožraví predátoři – L'Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě ocenil české vědkyně různých specializací

Praha 14. června 2024 (PROTEXT) – Program mezi tři výzkumnice rozdělí odměnu v celkové výši 600 tisíc Kč

V 18. ročníku prestižního programu L’Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě porotu nejvíce zaujaly tři odbornice zaměřené na oblast fyziky a mikrobiální a systémové ekologie. Program se zaměřuje na podporu talentovaných vědkyň na začátku jejich badatelské dráhy a chce ocenit jejich práci, kterou perfektně odvádějí i přes náročné podmínky, jimž ženy ve vědeckém prostředí často čelí.

Finanční odměnou 200 tisíc Kč letos porota ocenila tři české badatelky z oblasti přírodních věd, jejichž práci se dostane i širší pozornosti v médiích. Laureátkami 18. ročníku talentového programu L’Oréal UNESCO Pro ženy ve vědě jsou:

  • Mgr. Kateřina Kopalová, Ph.D. z katedry ekologie Přírodovědecké fakulty UK a Botanického ústavu AV ČR. Ve své práci se zabývá sladkovodními rozsivkami, skupinou řas z oblasti Antarktidy, která tvoří základ místních potravních sítí. Svým studiem přispívá k většímu porozumění mikrobiální ekologie, evoluce a v souvislosti s krizí klimatických změn i k šíření a biodiverzitě těchto organismů.
  • Ing. Monika Kučeráková, Ph.D. z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, sekce fyziky pevných látek. V rámci své specializace se věnuje analýze monokrystalů, tedy složitým materiálům, které se skládají z několika desítek až stovek atomů.
  • Mgr. Kateřina Sam, Ph.D., vedoucí Oddělení ekologie a Laboratoře multitrofických interakcí Entomologického ústavu Biologického centra AV ČR a vedoucí výzkumného týmu na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity. Stěžejní je pro ni téma interakce hmyzožravých predátorů a kořisti a následný dopad jejich vztahů na ekosystémy. Experimentům se věnuje nejen v laboratoři, ale i v terénu na různých místech světa.

„Podíl žen ve vědeckém výzkumu v České republice, dosahující pouhých 28 %, nás staví před výzvu k posílení podpory tohoto nedostatečného segmentu. S cílem vyvážit nerovnoměrné zastoupení pohlaví a vytvořit prostředí, které reflektuje plný potenciál vědeckých kapacit, investujeme finančně a mediálně do podpory žen ve vědě pomocí talentového programu L’Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě. Tímto krokem usilujeme o vyváženější a inkluzivnější výzkumnou komunitu, což přinese prospěch nejen samotným ženám, ale celé společnosti,“ říká Brigitte Streller, generální ředitelka společnosti L’Oréal Česká republika.

 

Vítězné projekty 18. ročníku L’Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě

Mgr. Kateřina Kopalová, Ph.D.

Mikrobioložka z katedry ekologie Přírodovědecké fakulty UK a Botanického ústavu AV ČR se zaměřuje na antarktickou oblast, kam pravidelně cestuje za studiem sladkovodních mikroskopických řas – rozsivek. Ty zde tvoří základ místních potravních sítí a díky svým specifickým vlastnostem slouží často jako vynikající bioindikátory životního prostředí. Jejich studium tak přispívá k lepšímu poznání taxonomie, ekologie, evoluce a biogeografie mikroorganismů. Díky vzorkům, kde jsou nalezeny jejich křemičité schránky, dokáže Kateřina i z mrtvých organismů popsat dobu a charakter prostředí ve kterém žily. Při postupujícím odledňování antarktické oblasti se tak svou prací snaží odhadnout, jak by oblast mohla vypadat v budoucnu. Výsledky jejích studií se zmiňují v mnoha vědeckých publikacích a za svou činnost získala kromě mezinárodních oceněni i prestižní Bolzanovu cenu UK.

 

Ing. Monika Kučeráková, Ph.D.

Od roku 2011 pracuje na oddělení strukturní analýzy Fyzikálního ústavu AV ČR a za svou činnost získala ocenění Otto Wichterle Award 2022. Ve většině svých výzkumných prací se zabývá řešením struktur z monokrystalové rentgenové difrakce. Monokrystaly si můžeme představit jako malá zrníčka soli. V případě výzkumu Moniky Kučerákové se ale nejedná o sůl, nýbrž o složité materiály sestávající až z několika stovek atomů, k jejichž analýze Monika využívá atomovou difrakci. V poslední době se zaměřuje na náročnější klastrové molekuly atomů kovů, např. stříbra nebo mědi. Tyto klastry s vysokým počtem atomů reprezentují nově vznikající materiály, které s sebou nesou mnoho výzev – ať jde o poznání jejich molekulární struktury, fyzikálních vlastností nebo jejich vzájemného vztahu.

 

Mgr. Kateřina Sam, Ph.D.

Ekoložka a držitelka ocenění Otto Wichterle Award 2018 Kateřina Sam svým studiem zásadně přispívá k poznatkům o možných důsledcích vymizení predátorů z ekosystémů. Jejím profesním zájmem jsou multitrofické interakce mezi organismy, konkrétně vztahy mezi hmyzožravými predátory, hmyzem a rostlinami. Studuje například, jak ptáci utvářejí populace členovců, a naopak, jak společenstva členovců ovlivňují hmyzožravé predátory. Její výzkum zahrnuje rozsáhlé experimenty a simulace v různorodých prostředích, včetně tropických lesů. Svým komplexním přístupem analyzuje možný dopad vymizení hmyzožravých predátorů na ekosystémy, a to i v souvislosti s klimatickými a environmentálními změnami.

 

O projektu L’Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě

Nadace L’Oréal podporuje ženy po celém světě, dává jim možnost utvářet svou budoucnost a měnit společnost k lepšímu. Zaměřuje se na tři hlavní oblasti: vědecký výzkum, inkluzivní krásu a opatření v oblasti klimatu.

Talentový program L’Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě byl založen v Paříži v roce 1998 za účelem podpory žen – vědkyň. Program si klade za cíl oceňovat úspěchy již etablovaných vědkyň a vliv jejich odborné činnosti na současnou společnost, ale rovněž poskytovat podporu mladým vědkyním na počátku kariéry. Od svého vzniku se postupně rozšířil do mnoha států světa a vyznamenal více než 4400 žen ze 140 zemí.

L’Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě v České republice

V České republice byl projekt realizován poprvé v roce 2006 a každoročně oceňuje nadějné vědkyně, vybrané odbornou porotou. Soutěž je zároveň podpořena spoluprací s Akademií věd České republiky. Od zahájení projektu v České republice získalo toto ocenění již 50 talentovaných žen – vědkyň, jež si mezi sebou rozdělily částku ve výši 11 milionů korun českých.

 

 

ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.

 

Reklama

Doporučujeme

Budapešť požádala Chorvatsko, aby umožnilo přepravu ruské ropy do Maďarska

Budapešť požádala Chorvatsko, aby umožnilo přepravu ruské ropy přes jadranský ropovod do Maďarska. Klíčová trasa pro dodávky suroviny přes Ukrajinu totiž zůstává zablokovaná. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó v neděli uvedl, že chorvatské vládě žádost zaslal společně se slovenskou ministryní hospodářství Denisou Sakovou. Informovala o tom agentura Bloomberg.

Zapomeňte na staré kariérní rady. V éře AI poroste význam literatury, tvrdí šéfka Anthropic

Prezidentka a spoluzakladatelka americké společnosti Anthropic Daniela Amodei v rozhovoru pro televizi ABC uvedla, že humanitární obory budou v době nástupu umělé inteligence (AI) mnohem důležitější než předtím. Lidský faktor podle ní zůstane klíčový. Sama si ho cení.

AfD čelí kritice kvůli termínu konání sjezdu – přesně sto let po sjezdu NSDAP

Strana Alternativa pro Německo (AfD) čelí ostré kritice kvůli výběru termínu konání svého sjezdu. V durynské metropoli Erfurtu by se měli delegáti strany, kterou úřady označily za prokazatelně pravicově extremistickou, sejít 4. a 5. července. Je to přesně 100 let po říšském sjezdu Národně socialistické německé dělnické strany (NSDAP), který se odehrál v nedalekém Výmaru. Kritika zazněla od politiků i historiků, AfD ji odmítá.

Kim Čong-un otevřel bytovou čtvrť pro rodiny vojáků KLDR padlých v cizině

Severokorejský vůdce Kim Čong-un otevřel v Pchjongjangu novou bytovou čtvrť pro rodiny vojáků, kteří padli při vojenských operacích v zahraničí. V noci na dnešek o tom informovala agentura Reuters.

Zelenskyj pod tlakem, Galuščenko se pokusil uprchnout z Ukrajiny

Bývalý ukrajinský ministr energetiky German Galuščenko byl v neděli na žádost Národního protikorupčního úřadu Ukrajiny (NABU) a Speciální protikorupční prokuratury (SAPO) zadržen během pokusu o útěk z Ukrajiny. Galuščenko je podezřelý ze zapojení do korupčního skandálu, který loni otřásl vládou Volodymyra Zelenského.

Ruská Brjanská oblast zažila největší dronový ukrajinský útok, uvedl gubernátor

Ukrajinská armáda na západoruskou Brjanskou oblast v neděli podnikla nejrozsáhlejší dronový útok, jaký některý z ruských regionů zažil během jediného dne od začátku ruské invaze do sousední země v únoru 2022. Gubernátor Alexandr Bogomaz to dnes ráno napsal na telegramu. Několik obcí a část města Brjansk po nedělních útocích zůstalo několik hodin bez elektřiny a tepla. Rusko podle ukrajinského letectva k nočnímu útoku použilo kromě desítek dronů hypersonické protilodní střely.

Ukrajinské civilní ztráty loni vzrostly o 26 procent

Civilní ztráty na Ukrajině způsobené bombardováním a dalšími výbuchy v roce 2025 výrazně narostly. Zasahované byla zejména ukrajinské města a infrastruktura a průměrný počet zabitých nebo zraněných na jeden útok se oproti předchozímu roku zvýšil.

Albánie a Rumunsko se příští týden zúčastní prvního zasedání Trumpovy Rady míru

Albánský premiér Edi Rama a rumunský prezident Nicušor Dan se 19. února zúčastní ve Washingtonu prvního zasedání Rady míru, píše agentura AFP. Koncept rady vychází z plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Pásmo Gazy, který vedl k současnému příměří, jež v pásmu vstoupilo v platnost loni 10. října. Rada byla formálně ustanovena v lednu v Davosu, kde Trump spolu s několika pozvanými státníky podepsal zakládající dokument.

USA nijak nezpochybňují evropskou zprávu, že Navalnyj byl otráven, řekl Rubio

Americký ministr zahraničí Marco Rubio během dnešní návštěvy Slovenska označil za "znepokojivou" zprávu pěti evropských zemí, že Rusko nechalo před dvěma lety otrávit kritika Kremlu Alexeje Navalného v ruské věznici smrticím jedem. Dodal, že Washington nemá důvod závěry evropských vědců zpochybňovat. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP.

Americká armáda měla při operaci ve Venezuele využít AI Claude

Při operaci americké armády ve Venezuele, jejímž cílem měl být únos prezidenta Nicoláse Madura, se měl objevit i jazykový model Claude od společnosti Anthropic. Jde o další signál, že umělá inteligence už neproniká jen do kanceláří a call center, ale i do vojenských rozhodovacích procesů.

Ukrajinský dronový útok podle ruského činitele poškodil přístav Taman

Ukrajinský dronový útok poškodil přístav Taman u Černého moře, uvedl dnes podle agentury Reuters gubernátor Krasnodarského kraje Veniamin Kondratěv. Dva lidé podle něj utrpěli zranění, když byly poničeny nádrž na skladování ropy, sklad a terminál v obci Volna, kde se přístav nachází. Na místě podle činitele propuklo několik požárů, na jejichž uhašení pracovalo přes 100 lidí. Ruská armáda v noci na dnešek zaútočila na Ukrajinu 83 drony, oznámilo ukrajinské letectvo na platformě Telegram s tím, že 55 z nich zneškodnilo.

Klaunská show, reagoval exprezident Obama na rasistické video, které zveřejnil Bílý dům

Bývalý americký prezident Barack Obama se nepřímo vyjádřil k rasistickému videu sdílené na účtu současného prezidenta Donalda Trumpa. Dekorum, které kdysi formovalo chování veřejných činitelů, podle něj z americké politiky mizí.

Izraelské údery v Gaze zabily desítku lidí

Izraelské údery v Pásmu Gazy dnes zabily nejméně devět Palestinců, píše agentura Reuters s odvoláním na tamní zdravotníky. Podle agentury AFP, která se odvolává na tamní civilní ochranu, je obětí již jedenáct. Izraelská armáda uvedla, že útočila v reakci na porušení příměří ze strany teroristického hnutí Hamás a že údery byly přesně cílené. V Pásmu Gazy vstoupilo v platnost příměří loni 10. října, z jeho porušování se však obě strany pravidelně vzájemně obviňují.

Ruským cílem není dosáhnout míru, řekla v Mnichově Kallas

Rusko se nezastaví na Donbasu a jeho cílem není dosáhnout míru, proto Evropa zvyšuje výdaje na obranu. V projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci to dnes řekla vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová. Kromě obrany a pomoci Ukrajině v obraně proti ruské agresi jsou podle ní nyní prioritami EU dobrá mezinárodní partnerství, včetně těch obchodních, a stabilita v jejím sousedství.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama