Protext ČTKMonokrystaly, antarktické řasy i hmyzožraví predátoři – L'Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě...

Monokrystaly, antarktické řasy i hmyzožraví predátoři – L'Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě ocenil české vědkyně různých specializací

Praha 14. června 2024 (PROTEXT) – Program mezi tři výzkumnice rozdělí odměnu v celkové výši 600 tisíc Kč

V 18. ročníku prestižního programu L’Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě porotu nejvíce zaujaly tři odbornice zaměřené na oblast fyziky a mikrobiální a systémové ekologie. Program se zaměřuje na podporu talentovaných vědkyň na začátku jejich badatelské dráhy a chce ocenit jejich práci, kterou perfektně odvádějí i přes náročné podmínky, jimž ženy ve vědeckém prostředí často čelí.

Finanční odměnou 200 tisíc Kč letos porota ocenila tři české badatelky z oblasti přírodních věd, jejichž práci se dostane i širší pozornosti v médiích. Laureátkami 18. ročníku talentového programu L’Oréal UNESCO Pro ženy ve vědě jsou:

  • Mgr. Kateřina Kopalová, Ph.D. z katedry ekologie Přírodovědecké fakulty UK a Botanického ústavu AV ČR. Ve své práci se zabývá sladkovodními rozsivkami, skupinou řas z oblasti Antarktidy, která tvoří základ místních potravních sítí. Svým studiem přispívá k většímu porozumění mikrobiální ekologie, evoluce a v souvislosti s krizí klimatických změn i k šíření a biodiverzitě těchto organismů.
  • Ing. Monika Kučeráková, Ph.D. z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, sekce fyziky pevných látek. V rámci své specializace se věnuje analýze monokrystalů, tedy složitým materiálům, které se skládají z několika desítek až stovek atomů.
  • Mgr. Kateřina Sam, Ph.D., vedoucí Oddělení ekologie a Laboratoře multitrofických interakcí Entomologického ústavu Biologického centra AV ČR a vedoucí výzkumného týmu na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity. Stěžejní je pro ni téma interakce hmyzožravých predátorů a kořisti a následný dopad jejich vztahů na ekosystémy. Experimentům se věnuje nejen v laboratoři, ale i v terénu na různých místech světa.

„Podíl žen ve vědeckém výzkumu v České republice, dosahující pouhých 28 %, nás staví před výzvu k posílení podpory tohoto nedostatečného segmentu. S cílem vyvážit nerovnoměrné zastoupení pohlaví a vytvořit prostředí, které reflektuje plný potenciál vědeckých kapacit, investujeme finančně a mediálně do podpory žen ve vědě pomocí talentového programu L’Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě. Tímto krokem usilujeme o vyváženější a inkluzivnější výzkumnou komunitu, což přinese prospěch nejen samotným ženám, ale celé společnosti,“ říká Brigitte Streller, generální ředitelka společnosti L’Oréal Česká republika.

 

Vítězné projekty 18. ročníku L’Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě

Mgr. Kateřina Kopalová, Ph.D.

Mikrobioložka z katedry ekologie Přírodovědecké fakulty UK a Botanického ústavu AV ČR se zaměřuje na antarktickou oblast, kam pravidelně cestuje za studiem sladkovodních mikroskopických řas – rozsivek. Ty zde tvoří základ místních potravních sítí a díky svým specifickým vlastnostem slouží často jako vynikající bioindikátory životního prostředí. Jejich studium tak přispívá k lepšímu poznání taxonomie, ekologie, evoluce a biogeografie mikroorganismů. Díky vzorkům, kde jsou nalezeny jejich křemičité schránky, dokáže Kateřina i z mrtvých organismů popsat dobu a charakter prostředí ve kterém žily. Při postupujícím odledňování antarktické oblasti se tak svou prací snaží odhadnout, jak by oblast mohla vypadat v budoucnu. Výsledky jejích studií se zmiňují v mnoha vědeckých publikacích a za svou činnost získala kromě mezinárodních oceněni i prestižní Bolzanovu cenu UK.

 

Ing. Monika Kučeráková, Ph.D.

Od roku 2011 pracuje na oddělení strukturní analýzy Fyzikálního ústavu AV ČR a za svou činnost získala ocenění Otto Wichterle Award 2022. Ve většině svých výzkumných prací se zabývá řešením struktur z monokrystalové rentgenové difrakce. Monokrystaly si můžeme představit jako malá zrníčka soli. V případě výzkumu Moniky Kučerákové se ale nejedná o sůl, nýbrž o složité materiály sestávající až z několika stovek atomů, k jejichž analýze Monika využívá atomovou difrakci. V poslední době se zaměřuje na náročnější klastrové molekuly atomů kovů, např. stříbra nebo mědi. Tyto klastry s vysokým počtem atomů reprezentují nově vznikající materiály, které s sebou nesou mnoho výzev – ať jde o poznání jejich molekulární struktury, fyzikálních vlastností nebo jejich vzájemného vztahu.

 

Mgr. Kateřina Sam, Ph.D.

Ekoložka a držitelka ocenění Otto Wichterle Award 2018 Kateřina Sam svým studiem zásadně přispívá k poznatkům o možných důsledcích vymizení predátorů z ekosystémů. Jejím profesním zájmem jsou multitrofické interakce mezi organismy, konkrétně vztahy mezi hmyzožravými predátory, hmyzem a rostlinami. Studuje například, jak ptáci utvářejí populace členovců, a naopak, jak společenstva členovců ovlivňují hmyzožravé predátory. Její výzkum zahrnuje rozsáhlé experimenty a simulace v různorodých prostředích, včetně tropických lesů. Svým komplexním přístupem analyzuje možný dopad vymizení hmyzožravých predátorů na ekosystémy, a to i v souvislosti s klimatickými a environmentálními změnami.

 

O projektu L’Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě

Nadace L’Oréal podporuje ženy po celém světě, dává jim možnost utvářet svou budoucnost a měnit společnost k lepšímu. Zaměřuje se na tři hlavní oblasti: vědecký výzkum, inkluzivní krásu a opatření v oblasti klimatu.

Talentový program L’Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě byl založen v Paříži v roce 1998 za účelem podpory žen – vědkyň. Program si klade za cíl oceňovat úspěchy již etablovaných vědkyň a vliv jejich odborné činnosti na současnou společnost, ale rovněž poskytovat podporu mladým vědkyním na počátku kariéry. Od svého vzniku se postupně rozšířil do mnoha států světa a vyznamenal více než 4400 žen ze 140 zemí.

L’Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě v České republice

V České republice byl projekt realizován poprvé v roce 2006 a každoročně oceňuje nadějné vědkyně, vybrané odbornou porotou. Soutěž je zároveň podpořena spoluprací s Akademií věd České republiky. Od zahájení projektu v České republice získalo toto ocenění již 50 talentovaných žen – vědkyň, jež si mezi sebou rozdělily částku ve výši 11 milionů korun českých.

 

 

ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.

 

Doporučujeme

Při rozsáhlém ruském útoku zemřelo v různých částech Ukrajiny devět lidí

Počet obětí ruského útoku na Ukrajinu se podle ukrajinských médií zvýšil na devět poté, co záchranáři ve Lvově nalezli pod troskami budovy tělo mrtvého muže. Agentura Reuters ale bez podrobností píše o nejméně 13 mrtvých. Na předměstí Kryvého Rihu v Dněpropetrovské oblasti podle velitele městské vojenské správy Oleksandra Vilkula raketa Iskander-M zasáhla rodinný dům a zabila šest lidí, z toho dvě děti. Dalších osm osob včetně dvou dětí je zraněno, uvedl šéf správy regionu Oleksandr Hanža. V Kyjevě zemřel jeden člověk, oznámila městská vojenská správa, a další mrtvý je v Poltavské oblasti.

Lehečka v Los Cabos překvapivě skončil, Svrčina postoupil do čtvrtfinále

Jiří Lehečka vstoupil do přípravy na US Open nečekanou porážkou. Na turnaji v mexickém Los Cabos nestačil ve druhém kole na Colemana Wonga z Hongkongu, přestože první set zvládl jednoznačně. Naopak Dalibor Svrčina využil zdravotních potíží Luciana Darderiho a po skreči italského favorita si zajistil postup do čtvrtfinále.

Tisíce Maročanů pronikly do sousedního španělského města Ceuta, to volá armádu

Tisíce Maročanů dnes pronikly do španělského autonomního města Ceuta, když ze sousedního Maroka přeplavali či přešli po souši, informuje deník El País. Španělští policisté podle něj takovému množství nedokázali čelit. Ceuta se potýká s větší migrační vlnou už několik dnů a její starosta Juan Jesús Vivas kvůli tomu tento týden požádal španělskou vládu o vyhlášení stavu národní nouze. Dnes k tomu ještě požádal o nasazení armády.

EK vyplatila Ukrajině 3,47 miliardy eur z půjčky, jsou určené na drony a rakety

Evropská komise dnes vyplatila Ukrajině dalších 3,47 miliardy eur (asi 84 miliard Kč) z vojenské části půjčky pro Ukrajinu. Peníze jsou určené na nákup dronů, raket a stíhaček, uvedla komise. Platba navazuje na převod prvních 3,2 miliardy eur (77,4 miliardy Kč) v rámci makrofinanční podpory, kterou oznámila šéfka EK Ursula von der Leyen 25. června.

Čtyři migranti zemřeli při pokusu přeplout Lamanšský průliv na malých člunech

Francouzské úřady vyšetřují dvě tragédie v Lamanšském průlivu, při nichž během jediné noci zahynuli čtyři migranti pokoušející se na malých člunech doplout do Spojeného království. Mezi zraněnými je také roční dítě.

Požáry na jihozápadě Francie sílí a hrozí další vlna veder

Jihozápad Francie dál bojuje s rozsáhlými lesními požáry, které přiživují vysoké teploty i silný vítr. Hasiči nasadili tisíce lidí, úřady evakuovaly statisíce obyvatel a turistů a meteorologové varují před dalším zhoršením. Situaci navíc komplikuje vzácný jev známý jako ohnivý mrak, který může požáry ještě více zesilovat.

Neumíme vykouzlit nižší ceny. Fed ponechal sazby beze změny

Nemám žádný kouzelný proutek, který by ulevil Američanům od vysokých cen, vzkázal nový předseda Federálního rezervního systému (Fed) Kevin Warsh. Centrální banka ponechala základní úrokovou sazbu neměnnou.

Nejméně 25 mrtvých po zemětřesení v Japonsku, bilance dál roste

Nejméně 25 lidí zahynulo při úterním zemětřesení na jihozápadě Japonska, napsala dnes agentura Reuters. Dalších přinejmenším 63 lidí utrpělo zranění, z toho pět jich je ve vážném stavu. Podle agentury AP to oznámily úřady prefektury Kumamoto s tím, že místní policie eviduje až 28 úmrtí. Část případů ale nemusí souviset přímo se zemětřesením a úřady proto prověřují přesné okolnosti.

Střela, která dopadla na východě Polska, byla zřejmě ruská, uvedl premiér Tusk

Střela, která dopadla na východě Polska, byla zřejmě ruská, uvedl dnes polský premiér Donald Tusk podle agentury Reuters. Chce ale mít větší jistotu o jejím typu a o tom, kdo ji vyslal. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha již dříve na sociálních sítích uvedl, že se jednalo o ruskou raketu Ch-101.

Rekordní vedra připravují Evropu o vodu

Evropu letos zasáhlo mimořádně silné sucho, které nevzniklo jen kvůli nedostatku srážek. Rekordní vedra výrazně zvýšila odpařování vody z půdy, řek i vegetace a urychlila vysychání krajiny. Důsledky jsou patrné v zemědělství, energetice i vodním hospodářství.

Americké údery v Íránu zabily rodinu s malým dítětem, Teherán hrozí odvetou

Při amerických útocích zemřeli v noci na dnešek v Íránu tři členové jedné rodiny včetně dvouletého dítěte, uvedla ráno agentura Fars. Další dvě děti utrpěly zranění. Americká armáda podnikla další vzdušné údery na Írán v reakci na to, že se Írán o den dříve pokusil zaútočit na americké vojenské základny na Blízkém východě, uvedlo oblastní velitelství amerických sil CENTCOM. Jordánsko oznámilo, že dnes už zneškodnilo pět střel vyslaných z Íránu. Íránské revoluční gardy ráno uvedly, že agresora potrestají, píše agentura Reuters. Kuvajt dnes oznámil, že íránský útok, který v zemi zasáhl čínskou firmu, zabil člověka, píše agentura AFP.

Fidži: U souostroví Lau zmizela loď se zdravotníky. Našel se jen kapitán

Šest zdravotníků se nadále pohřešuje ve vodách u souostroví Lau. Dnes ráno byl nalezen kapitán lodi, která plula na ostrov Ono-i-Lau, potvrdilo ministerstvo zdravotnictví.

Kvůli požárům evakuovali na jihu Kréty na 8000 lidi z letoviska Agia Galini

Kvůli lesním požárům na jihu řeckého ostrova Kréta bylo ve středu večer evakuováno na 8000 lidí z letoviska Agia Galini, informuje agentura AFP. S požáry tam bojuje už několik stovek hasičů, práci jim ale komplikuje silný a proměnlivý vítr, kvůli němuž mohou také jen omezeně hasit z letadel. Lesy hoří i na řeckém Peloponésu či ostrově Lesbos. Požáry v Řecku si vyžádaly už tři oběti z řad hasičů, napsala dnes agentura DPA.

Stíhačka F-16 byla v noci vyslána proti objektu letícímu na východě Polska

Vojenský letoun F-16 byl v noci na dnešek vyslán k zásahu proti objektu letícímu na východě Polska, uvedla ráno polská armáda. V Lublinu a některých dalších obcích se na několik minut rozezněly sirény ohlašující letecký poplach, informovaly úřady. Na některých místech lidé hlásili, že slyší hukot letícího objektu. Asi 45 kilometrů jižně od Lublina poté vojáci objevili v poli asi deset metrů velký kráter, který následně zajistili a prověřují hasiči a policisté.

Žádné mobilní telefony. Americká armáda zvažuje jejich zákaz na Blízkém východě

Americká armáda zvažuje, že vojákům na Blízkém východě odebere mobilní telefony. Některým vojákům v Jordánsku již bylo sděleno, že své smartphony budou muset odevzdat. Opatření by se mohlo rozšířit po celém regionu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama