5.4 C
Czech
Neděle 9. listopadu 2025
EkologieMladí lidé zdědí klimatické změny po starších generacích, přesto je nikdo neposlouchá

Mladí lidé zdědí klimatické změny po starších generacích, přesto je nikdo neposlouchá

Požáry ničí jejich domovy a povodně zavírají školy. Když se však připravují klimatické politiky, hlas mladých generací – právě těch, které zdědí zpustošenou planetu po těch starších – stále není slyšet. Článek zveřejněný na serveru Earth vybízí světové vlády k začlenění mladých lidí do konverzace o klimatu a jejich přizvání do rozhodování o společné budoucnosti.

Klimatické změny jsou nezaviněným problémem mladých lidí. Jejich dopady ohrožují skoro miliardu dětí. To je téměř polovina světové dětské populace, zjistila analýza Dětského fondu Organizace spojených národů (UNICEF).

Není tedy žádným překvapením, že právě na mladé dopadají emocionální důsledky globálního oteplování. Studie z roku 2021 zveřejněná v časopisu Lancet zjistila, že 59 procent mladých lidí po celém světě trpí „extrémními obavami“ z klimatických změn, přičemž 45 procent přiznalo, že tyto obavy negativně ovlivňují jejich fungování v běžném životě, upozorňuje Earth.

Tomuto fenoménu se říká klimatická úzkost. Vyjadřuje pocit existencionálního děsu, který souvisí s negativními myšlenkami o vlastní budoucnosti a budoucnosti lidstva. Existuje také termín klimatický smutek, který vyjadřuje truchlení nad ztrátou biologické rozmanitosti a ekosystémů.

Tyto ztráty přitom dávají mladí lidé do souvislosti se svými životy. Některá města a ostrovy mohou zmizet pod mořskou hladinou dříve, než dostanou příležitost je navštívit. Nebo se ve škole učí o nějakém živočišném druhu, který může během jejich života vyhynout, a oni ho nikdy nespatří. Čelí realitě, v níž se mohou jejich rodná města stát už v následujícím desetiletí neobyvatelná.

Mladí nesmí rezignovat

Jsou to problémy, s nimiž starší generace zápasit nemusí, ale ta mladší ano. Je to totiž jejich budoucnost.

Problém však je, že klimatická úzkost a smutek často vedou k pesimismu a přesvědčení, že snahy zastavit změnu klimatu jsou nedostatečné, že se nic nemění a na změny je příliš pozdě. Budoucnost? Žádná není. Tohle rostoucí zoufalství je pochopitelné, ale nebezpečné, píše Earth.

Pokud totiž mladí lidé ztratí naději, mohou se přestat snažit angažovat v boji o svou vlastní budoucnost. Důležité proto není jen bojovat proti klimatickým změnám, politici by se měli snažit zapojit je do konverzace o klimatu. K tomu lze přispět například začleněním klimatických změn do školních osnov, pořádáním výstav obrazů a fotografických workshopů a na téma klimatické změny zaměřit vzdělávací nebo startupové programy.

Mladí lidé by navíc neměli protestovat před vládními budovami. Měli by rozhodovat uvnitř těchto budov. Jejich hlasy jsou ale stále příliš tiché.

Reklama

Doporučujeme

Tornádo v Brazílii si vyžádalo životy nejméně šesti lidí a přes 400 zraněných

Nejméně šest lidí zahynulo a přes 400 bylo zraněno při tornádu, které v pátek zpustošilo část města na jihu Brazílie. S odvoláním na místní úřady o tom dnes informovaly agentury AFP a AP. Živel podle portugalského webu G1 zničil asi 80 procent města.

Při požáru v tureckém skladu parfémů zahynulo šest lidí

Požár skladu parfémů v severozápadním Turecku si vyžádal šest obětí. Plameny se začaly rychle šířit v sobotu kolem 9:05 místního času v průmyslové zóně ve městě Dilovası, zhruba 70 kilometrů od Istanbulu.

Ve Spojených státech bylo dnes zrušeno více než 800 letů kvůli shutdownu

Ve Spojených státech dnes bylo zrušeno více než 800 letů kvůli platební neschopnosti federální vlády a omezení fungování federálních úřadů, takzvanému shutdownu, píše agentura AP.

Ukrajina hlásí masivní ruský útok na energetickou infrastrukturu

Rusko v noci na dnešek podniklo masivní útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, uvedly ukrajinské úřady. Na Ukrajinu vyslalo 458 dronů a 45 raket, uvedlo na platformě Telegram ukrajinské letectvo s tím, že sestřelilo 406 dronů a devět raket. Ruské útoky poškodily několik velkých energetických zařízení v Kyjevské, Poltavské a Charkovské oblasti, oznámila ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková na Telegramu. Při útocích podle ní zemřeli tři lidé a nejméně 12 dalších utrpělo zranění.

V Norimberku vrcholí přípravy na vánoční trhy, které jsou mladší, než se myslelo

Přípravy na vánoční trhy v Norimberku vrcholí. Na Hlavním náměstí už stojí několik desítek dřevěných stánků a další desítky dělníci v příštích dnech postaví. Odložit naopak město muselo přípravy na oslavy 400. výročí trhů, které chystalo na rok 2028. Nový výzkum totiž ukázal, že jsou o 50 let mladší, než se původně myslelo. Norimberský Christkindlesmarkt patří navzdory tomu k nejstarším a největším vánočním trhům v Německu. Milionům návštěvníků, včetně mnoha českých, se otevře už 28. listopadu.

Trump povolal Národní gardu do Portlandu nelegálně, rozhodla soudkyně

Americký prezident Donald Trump povolal Národní gardu do města Portland ve státě Oregon nelegálně, rozhodla v pátek federální soudkyně Karin Immergut, která tak jako první natrvalo zablokovala Trumpovo nasazení vojenské síly v jednom z demokraty vedených měst. O to se prezident pokouší rovněž v Los Angeles, Chicagu či Washingtonu. Rozhodnutí soudkyně nahrazuje její předchozí prozatímní příkaz, který dočasně zabránil nasazení gardistů v Portlandu v reakci na protesty proti imigračním raziím, píše agentura Reuters.

Maďarsko dostalo podle Orbána výjimku z amerických sankcí na ruský plyn a ropu

Maďarsko získalo výjimku z amerických sankcí, která mu umožní nadále bez postihu odebírat ruský plyn a ropu, uvedl dnes podle agentury AP premiér Viktor Orbán po schůzce s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě. Podle maďarské agentury MTI se výjimka vztahuje na plynovod TurkStream a ropovod Družba. Úřad maďarského premiéra po schůzce v tiskové zprávě také uvedl, že USA zrušily veškeré americké sankce, které měly dopad na projekt maďarské jaderné elektrárny Paks II.

Student vyvraždil v Kanadě celou rodinu, dostal doživotí

Kanadský soud poslal na doživotí do vězení dvacetiletého studenta Febria De-Zoysu, který v březnu 2024 zavraždil v Ottawě šest lidí, včetně čtyř malých dětí. O podmínečné propuštění může požádat nejdříve po 25 letech.

Trump chce s Orbánem mluvit o schůzce s Putinem, Orbán ocenil mírovou snahu USA

Americký prezident Donald Trump řekl v Bílém domě maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že s ním chce jednat o budoucí schůzce s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Orbán následně před novináři prohlásil, že Maďarsko a Spojené státy vedou jako jediné promírovou politiku, pokud jde o ukončení války na Ukrajině. Ukrajina od února 2022 vzdoruje ruské invazi.

Francie doporučila svým občanům co nejdříve opustit Mali

Francie dnes doporučila svým občanům, aby co nejdříve opustili Mali. Bezpečnostní situace v hlavním městě Bamako i v dalších oblastech země se podle francouzského ministerstva zahraničí již několik týdnů zhoršuje, přičemž hlavní silnice jsou terčem teroristických útoků. Francouzští občané mají podle ministerstva opustit zemi komerčními lety, napsala agentura AFP. Mali od začátku září čelí blokádě dovozu paliv, kterou zavedli tamní džihádisté.

Musk slaví. Akcionáři mu otevřeli cestu k tomu stát se prvním světovým bilionářem  

Elon Musk získal, co chtěl. Platový balíček v hodnotě až jednoho bilionu dolarů, pro který hlasovalo během valného shromáždění přes 75 procent akcionářů. Miliardář, možná budoucí bilionář, tak zaznamenal drtivé vítězství. Výsledky vzbudily různorodé reakce, někteří investoři je kritizují. Musk však bude muset dosáhnout náročných milníků, aby peníze získal.

Generální tajemník OSN na COP30 varoval před morálním selháním lidstva

Klimatická konference COP30 v Brazílii začala ostrými slovy generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese. Označil neplnění cíle udržet oteplení pod 1,5 °C za „morální selhání“ a varoval, že svět stojí na pokraji nevratných změn.

Meghan se po osmi letech vrací k herectví

Vévodkyně ze Sussexu po několikaleté herecké pauze míří zpět na filmová plátna. Čtyřiačtyřicetiletá Meghan, známá především ze seriálu Suits, získala menší roli ve filmu Close Personal Friends.

EK bude jednat s Belgií o reparační půjčce pro Ukrajinu ve výši 140 miliard eur

Evropská komise se snaží zintenzivnit jednání s belgickou vládou o zajištění takzvané reparační půjčky ve výši 140 miliard eur pro Kyjev, čas se totiž krátí a Ukrajině na jaře dojdou peníze, napsal bruselský server Politico. Belgický premiér Bart De Wever se proto dnes schází s vysokými úředníky Evropské komise, kteří se ho budou snažit ujistit, že veškerá finanční a právní rizika spojená s použitím zmrazených ruských aktiv pro půjčku Ukrajině jsou vyřešena.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama