Prezident Uzbekistánu Šavkat Mirzijojev byl v nedělních volbách znovu zvolen do čela státu. Podle předběžných výsledků získal 87,1 procenta hlasů, oznámila dnes ústřední volební komise podle tiskových agentur.
Mirzijojev, který je u moci od roku 2016, vyhlásil předčasné prezidentské volby po ústavním referendu, které schválilo přechod z pětiletého funkčního období prezidenta na sedmileté a které „vynulovalo“ dva předchozí mandáty současné hlavy státu. Pětašedesátiletý Mirzijojev může teoreticky setrvat v nejvyšší funkci až do roku 2037.
Uzbekistan President Shavkat Mirziyoyev was re-elected with 87.1% of the vote on Sunday, the Central Election Commission said on Monday, citing preliminary results. https://t.co/Veoy7oc657
— ANews (@anews) July 10, 2023
Uzbekistán má od vyhlášení nezávislosti v roce 1991 teprve druhého voleného prezidenta. Tím prvním byl autoritářský vládce Islam Karimov, jenž stál v čele země 27 let, až do své smrti. Mirzijojev, který byl léta jeho premiérem, postupně otevírá zemi světu a podle agentur zmírňuje drakonická opatření svého předchůdce, která z Uzbekistánu učinila jednu z nejrepresivnějších zemí v regionu.
Stejně jako Karimov má ale prakticky neomezenou moc. Podle aktivistů jsou v zemi nadále porušována lidská práva a úřady nejeví známky toho, že by umožnily vznik politické opozice, uvedla už dříve agentura AFP. „Politická scéna zůstala nezměněna a žádná z parlamentních politických stran nestojí v otevřené opozici vůči prezidentově politice a agendě,“ uvedla Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) před nedělním hlasováním.
„Volby v Uzbekistánu byly technicky dobře připraveny, ale chyběla jim opravdová soutěž,“ uvedli pozorovatelé OBSE v dnešním prohlášení podle agentury Reuters. Ta připomněla, že prezident měl v nedělních volbách tři protikandidáty, kteří však všichni reprezentovali strany podporující současnou hlavu státu.
Mirzijojevovým klíčovým úkolem se jeví provést nejlidnatější středoasijskou zemi regionálními krizemi způsobenými ruskou invazí na Ukrajinu, která narušila dodavatelské řetězce v celém postsovětském prostoru. Od začátku války Ruska proti Ukrajině se Taškent snaží udržovat vztahy jak s Ruskem, tak se Západem. Uzbekistán vyzval k míru a odmítl uznat nezávislost separatistických republik, vytvořených Ruskem na východě Ukrajiny, dodal Reuters.