3.7 C
Czech
Neděle 7. prosince 2025
Válka na UkrajiněMír podle Putina? Souhlasil, že nebude útočit na energetiku a infrastrukturu. Pak...

Mír podle Putina? Souhlasil, že nebude útočit na energetiku a infrastrukturu. Pak udeřil drony

Svět v úterý se zatajeným dechem prožíval telefonát mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Ten nakonec skončil dohodou o 30denním zastavení útoků na energetickou infrastrukturu a shodou na důležitosti normalizovat americko-ruské vztahy. O pár hodin později udeřily na několika místech Ukrajiny drony, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Informoval o tom server The Times of Israel. O tom, co říkají na telefonát politici a odborníci, psal server Sky News.

Telefonát trval rekordně dlouho – podle ruské a americké strany dvě hodiny až dvě a půl hodiny. Zástupce personální šéfky Bílého domu Dan Scavino po jeho zhruba hodinovém trvání na sociální síti X (dříve Twitter) napsal, že se „vyvíjí dobře a stále pokračuje“. Obě strany si pak telefonát pochvalovaly.

Prezidenti se dohodli na 30denním přerušením útoků na energetiku a infrastrukturu. Shodli se také na zahájení technických jednání o příměří v Černém moři, vzájemné výměně zajatců, následném plném příměří a trvalém míru, s nímž by měla jít ruku v ruce normalizace americko-ruských vztahů, popsal výsledky hovoru The Times of Israel s tím, že Zelenskyj s 30denním zastavením útoků na energetiku a infrastrukturu souhlasil. Výsledkem by nemělo být jen ukončení války, ale i návrat stability do světového pořádku a snížení rizik vzniku dalších konfliktů.

Státníci se dohodli na okamžitých mírových rozhovorech na Blízkém východě, což později potvrdil také americký zvláštní zmocněnec pro Blízký východ Steve Witkoff. Podle něj začnou jednání už v neděli v saúdskoarabské Džiddě.

Trump s Putinem se shodli i na ekonomické spolupráci a postupném snižování šíření strategických zbraní. Do prosazení odzbrojování chtějí zapojit i další země. Evropa se nicméně dává na cestu zbrojení a podle některých odborníků je realistické i jaderné vyzbrojování.

Shoda panovala i na tom, že Írán nikdy nesmí zničit Izrael. Jenom pro upozornění, Kreml podporuje íránský režim a čerpá od něj dodávky raket a dronů.

Rusové to odmítli

Ty v úterý večer jen pár hodin po telefonátu a udělení rozkazů ruské armádě Putinem udeřily na několika místech Ukrajiny. Z ruské Bělgorodské oblasti byly navíc odpáleny rakety. Zelenskyj, který uvedl, že doufá, že si bude moci o telefonátu s Putinem brzy s Trumpem promluvit, upozornil, že dosažené dohody zatím nefungují.

„Takže teď to Rusové sami odmítli, tedy potřebují válku,“ zdůraznila kancelář ukrajinského prezidenta. Není jasné, jak zareaguje Trump.

Odborníci, politici a další pozorovatelé mají na telefonát různé názory, na některé z nich upozorňuje Sky News.

Za dobré znamení je považována skutečnost, že Trump nepřistoupil na ruské požadavky okamžitě přerušit americkou a veškerou zahraniční vojenskou pomoc Ukrajině, zákaz nucené mobilizace a sdílení všech zpravodajských informací, čímž Putin podmiňoval navrhované kompletní 30denní příměří. To však podle jiných názorů současně znamená, že Trump nedostal, co chtěl. To ale ani Putin, na druhou stranu však získal čas. Experti se shodují, že se bude snažit jednání co nejvíce protahovat, protože chce válku.

Proč souhlasil s navrhnutým 30denním pozastavením útoků na energetiku a infrastrukturu? Ukrajinský poslanec Oleksij Gončarenko tvrdí, že tím hodil Trumpovi k ohlodání kost. „Musel s něčím souhlasit. Vybral si pro sebe to nejpohodlnější, což je energetická infrastruktura. Zima už skončila a on potřebuje čerpat a prodávat ropu. Proto si to pro sebe vybral,“ řekl ukrajinský politik.

Rusové podle něj budou vzdorovat a zdržovat, jak jen budou moci a ustupovat americkému tlaku budou krok po kroku.

Americký korespondent Sky News Mark Stone popsal výsledky hovoru, a to i přesto, že nešlo o žádný průlom ani pro jednu stranu, jako částečné vítězství pro Trumpa a Putina. Zatímco šéf Bílého domu může výsledky telefonátu prodávat americké veřejnosti jako první krok k míru, Putin stále může pokračovat v pozemní válce podél frontové linie a prakticky o nic nepřišel.

Někteří experti poukazují na to, že se jedná o Ukrajině bez Ukrajiny a za zády Evropanů. Američané jsou nicméně v kontaktu s ukrajinskou stranou i evropskými lídry. Již dříve Trump avizoval další jednání se Zelenským.

Reklama

Doporučujeme

Musk po pokutě pro X vyzval ke zrušení EU

Elon Musk se ostře pustil do Evropské unie poté, co Brusel jeho síti X vyměřil pokutu 120 milionů eur. Americký miliardář na své platformě vyzval ke zrušení EU a obvinil ji z cenzury. Do sporu se vložili i američtí politici, kteří krok Evropské komise označují za útok na americké technologické firmy a svobodu projevu.

Netflix kupuje Warner Bros a Hollywood vře

Netflix oznámil obří akvizici studia Warner Bros a streamovací služby HBO Max. Místo úlevy nebo nadšení dorazila do Hollywoodu vlna vzteku. Tvůrci, odbory i provozovatelé kin se obávají dopadů, které mohou zasáhnout celé odvětví od pracovních míst po budoucnost filmů v kinech.

Na východě Konga pokračují intenzivní boje jen pár hodin po podpisu mírové dohody

Na východě Konga se dnes rozhořely intenzivní boje mezi tamní armádou a povstaleckým hnutím M23 podporovaným sousední Rwandou. Stalo se to pouhý den poté, co konžský prezident Felix Tshisekedi a jeho rwandský protějšek Paul Kagame podepsali v Bílém domě mírovou dohodu, ve které se zavázali k ukončení bojů a ke stabilizaci situace, píše agentura Reuters.

Kanadská vláda vyškrtla Sýrii ze seznamu států podporujících terorismus

Kanadská vláda dnes oznámila, že vyškrtla Sýrii ze svého seznamu států podporujících terorismus a hnutí Haját Tahrír aš-Šám (HTS) prozatímního syrského prezidenta Ahmada Šary ze seznamu teroristických organizací podle kanadského trestního zákoníku. Informovala o tom agentura Reuters.

Pákistán a Afghánistán se ostřelují, strany se navzájem viní z porušení klidu

Pákistánské a afghánské jednotky se dnes silně ostřelovaly přes společnou hranici v okrese Spínbuldak. Obě strany se vzájemně obviňují z rozpoutání bojů, které jsou v rozporu s křehkým příměřím z uplynulých dvou měsíců. Podle agentury Reuters však zatím nebyly hlášeny žádné oběti, ani škody.

Trump se poprvé sešel s mexickou prezidentkou Sheinbaum

Po více než deseti měsících v úřadě se americký prezident Donald Trump poprvé setkal s mexickou prezidentkou Claudií Sheinbaum, s níž opakovaně na dálku jednal o omezování počtu migrantů mířících do USA či zavádění cel na mexické zboží. Na osobní setkání došlo až při losování mistrovství světa ve fotbale, ačkoli američtí prezidenti často o schůzku s vůdci klíčového jižního souseda usilují mnohem dříve po nástupu do úřadu, napsala agentura AP.

Pokrok k míru závisí na Rusku, shodli se zástupci USA a Ukrajiny

Zástupci Spojených států a Ukrajiny se během jednání na Floridě shodli, že pokrok směrem k míru závisí na ochotě Ruska ukázat skutečný zájem o mír a učinit kroky k ukončení zabíjení. Po pátečním druhém dni rozhovorů to uvedlo americké ministerstvo zahraničí. Jednání mezi zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem, zetěm prezidenta Donalda Trumpa Jaredem Kushnerem, tajemníkem ukrajinské bezpečnostní rady Rustemem Umerovem a náčelníkem generálního štábu Andrijem Hnatovem budou pokračovat i dnes.

Pentagon skupuje klíčové minerály a brzdí klimatické cíle

Kritické suroviny potřebné pro rozvoj obnovitelných zdrojů končí stále častěji v armádních skladech. Pentagon zrychluje hromadění minerálů, zatímco experti varují, že tím zpomaluje globální klimatické úsilí i dostupnost materiálů pro zelené technologie.

Litva plánuje vyhlášení nouzové situace kvůli balonům z Běloruska,

Litva plánuje vyhlášení nouzové situace kvůli pašeráckým balonům, které do této pobaltské země pronikají z Běloruska. Vyplývá to z informací agentury AFP a veřejnoprávní stanice LRT, která se odvolává na návrh ministerstva vnitra. Vláda má podle ní rozhodnout příští týden. AFP s odkazem na premiérku Ingu Ruginienéovou píše, že Litva nouzovou situaci vyhlásí.

Nad francouzskou základnou s jadernými ponorkami se objevily drony

Několik dronů přeletělo nad francouzskou ponorkovou základnou na poloostrově Île Longue na západě země. Informovala o tom dnes agentura AFP s odkazem na vyjádření četnictva. Prokuratura později odpoledne oznámila, že případ vyšetřuje. Na základně nedaleko bretaňského Brestu jsou umístěny francouzské jaderné ponorky s balistickými střelami (SNLE).

Po krátkém boji s těžkou nemocí zemřel oblíbený moderátor Patrik Hezucký (†55)

Český éter i televizní svět zasáhla smutná zpráva. Ve věku 55 let zemřel moderátor a herec Patrik Hezucký, dlouholetý hlas Ranní show na Evropě 2. Stanice uvedla, že v posledních měsících řešil vážné zdravotní potíže a poslední týdny strávil v nemocnici.

Papež rozpustil kontroverzní komisi pro získávání finančních prostředků

Papež Lev XIV. rozpustil kontroverzní komisi pro získávání finančních prostředků, která vznikla ke konci pontifikátu tehdy už nemocného papeže Františka. Uvedla to dnes agentura AP, podle níž jde o dosud nejvýraznější krok k nápravě problematických rozhodnutí učiněných za papeže Františka.

Čínský konkurent Nvidie překvapil investory skokovým růstem

Čínská firma Moore Threads, kterou založil bývalý manažer Nvidie v Pekingu, zažila na šanghajském trhu Star Market raketový vstup na burzu. Akcie během prvního dne vystoupaly na několikanásobek upisovací ceny, což ukazuje, jak silně investoři sázejí na snahu Číny osamostatnit se v oblasti čipů pro umělou inteligenci.

Němečtí poslanci schválili sporný důchodový balík

Německý Spolkový sněm dnes navzdory dřívějšímu odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj vyvolal v posledních týdnech krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze. Proti se totiž postavila část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU. Podle nich představují některá z opatření příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama