4.7 C
Czech
Neděle 1. března 2026
Válka na UkrajiněMír podle Putina? Souhlasil, že nebude útočit na energetiku a infrastrukturu. Pak...

Mír podle Putina? Souhlasil, že nebude útočit na energetiku a infrastrukturu. Pak udeřil drony

Svět v úterý se zatajeným dechem prožíval telefonát mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Ten nakonec skončil dohodou o 30denním zastavení útoků na energetickou infrastrukturu a shodou na důležitosti normalizovat americko-ruské vztahy. O pár hodin později udeřily na několika místech Ukrajiny drony, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Informoval o tom server The Times of Israel. O tom, co říkají na telefonát politici a odborníci, psal server Sky News.

Telefonát trval rekordně dlouho – podle ruské a americké strany dvě hodiny až dvě a půl hodiny. Zástupce personální šéfky Bílého domu Dan Scavino po jeho zhruba hodinovém trvání na sociální síti X (dříve Twitter) napsal, že se „vyvíjí dobře a stále pokračuje“. Obě strany si pak telefonát pochvalovaly.

Prezidenti se dohodli na 30denním přerušením útoků na energetiku a infrastrukturu. Shodli se také na zahájení technických jednání o příměří v Černém moři, vzájemné výměně zajatců, následném plném příměří a trvalém míru, s nímž by měla jít ruku v ruce normalizace americko-ruských vztahů, popsal výsledky hovoru The Times of Israel s tím, že Zelenskyj s 30denním zastavením útoků na energetiku a infrastrukturu souhlasil. Výsledkem by nemělo být jen ukončení války, ale i návrat stability do světového pořádku a snížení rizik vzniku dalších konfliktů.

Státníci se dohodli na okamžitých mírových rozhovorech na Blízkém východě, což později potvrdil také americký zvláštní zmocněnec pro Blízký východ Steve Witkoff. Podle něj začnou jednání už v neděli v saúdskoarabské Džiddě.

Trump s Putinem se shodli i na ekonomické spolupráci a postupném snižování šíření strategických zbraní. Do prosazení odzbrojování chtějí zapojit i další země. Evropa se nicméně dává na cestu zbrojení a podle některých odborníků je realistické i jaderné vyzbrojování.

Shoda panovala i na tom, že Írán nikdy nesmí zničit Izrael. Jenom pro upozornění, Kreml podporuje íránský režim a čerpá od něj dodávky raket a dronů.

Rusové to odmítli

Ty v úterý večer jen pár hodin po telefonátu a udělení rozkazů ruské armádě Putinem udeřily na několika místech Ukrajiny. Z ruské Bělgorodské oblasti byly navíc odpáleny rakety. Zelenskyj, který uvedl, že doufá, že si bude moci o telefonátu s Putinem brzy s Trumpem promluvit, upozornil, že dosažené dohody zatím nefungují.

„Takže teď to Rusové sami odmítli, tedy potřebují válku,“ zdůraznila kancelář ukrajinského prezidenta. Není jasné, jak zareaguje Trump.

Odborníci, politici a další pozorovatelé mají na telefonát různé názory, na některé z nich upozorňuje Sky News.

Za dobré znamení je považována skutečnost, že Trump nepřistoupil na ruské požadavky okamžitě přerušit americkou a veškerou zahraniční vojenskou pomoc Ukrajině, zákaz nucené mobilizace a sdílení všech zpravodajských informací, čímž Putin podmiňoval navrhované kompletní 30denní příměří. To však podle jiných názorů současně znamená, že Trump nedostal, co chtěl. To ale ani Putin, na druhou stranu však získal čas. Experti se shodují, že se bude snažit jednání co nejvíce protahovat, protože chce válku.

Proč souhlasil s navrhnutým 30denním pozastavením útoků na energetiku a infrastrukturu? Ukrajinský poslanec Oleksij Gončarenko tvrdí, že tím hodil Trumpovi k ohlodání kost. „Musel s něčím souhlasit. Vybral si pro sebe to nejpohodlnější, což je energetická infrastruktura. Zima už skončila a on potřebuje čerpat a prodávat ropu. Proto si to pro sebe vybral,“ řekl ukrajinský politik.

Rusové podle něj budou vzdorovat a zdržovat, jak jen budou moci a ustupovat americkému tlaku budou krok po kroku.

Americký korespondent Sky News Mark Stone popsal výsledky hovoru, a to i přesto, že nešlo o žádný průlom ani pro jednu stranu, jako částečné vítězství pro Trumpa a Putina. Zatímco šéf Bílého domu může výsledky telefonátu prodávat americké veřejnosti jako první krok k míru, Putin stále může pokračovat v pozemní válce podél frontové linie a prakticky o nic nepřišel.

Někteří experti poukazují na to, že se jedná o Ukrajině bez Ukrajiny a za zády Evropanů. Američané jsou nicméně v kontaktu s ukrajinskou stranou i evropskými lídry. Již dříve Trump avizoval další jednání se Zelenským.

Reklama

Doporučujeme

Írán vrací úder. Po útoku USA a Izraele hlásí zásah americké základny v Bahrajnu

Írán podle svých ozbrojených sil v sobotu udeřil na americkou námořní základnu v Bahrajnu a vypálil rakety na několik zemí Perského zálivu v odvetě za útoky Spojených států a Izraele. Kuvajt, Katar, Spojené arabské emiráty a Jordánsko, ve kterých jsou přítomny americké vojenské síly, ve svém vzdušném prostoru íránské rakety sestřelily, v Abú Dhabí zemřel jeden člověk.

Ukrajina a Rusko informují o obětech po útocích, na jihu Ruska hořela rafinérie

Čtyři civilisté byli zabiti a čtyři zraněni při ruských útocích na Sumskou oblast na severovýchodě Ukrajiny, oznámil dnes náčelník vojenské správy Oleh Hryhorov. Ruské bomby zabily 86letou ženu v Záporožské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny, informoval šéf oblasti Ivan Fedorov. Ukrajinské drony způsobily požár v rafinérii u obce Novominská na jihu Ruska a v Kurské oblasti na západě Ruska zabily dva lidi a sedm dalších zranily, tvrdí ruské úřady.

KOMENTÁŘ: Putin válkou podkopal budoucnost Ruska

24. února 2022 se zdála invaze na Ukrajinu těžko představitelná, a to i přes nahromaděná ruská vojska u jejích hranic. Ruský prezident Vladimir Putin má při pohledu do historie zálibu v napadání menších a zdánlivě slabších zemí, útok na druhou největší evropskou zemi však pro diktátora představoval potenciálně katastrofickou vyhlídku. Ještě tentýž den začaly na Kyjev padat rakety.

Moskva vyzvala USA a Izrael, aby okamžitě ukončily útoky na Írán

Spojené státy a Izrael uvrhávají Blízký východ do propasti nekontrolované eskalace, varovala dnes ruská diplomacie v reakci na americko-izraelskou vojenskou operaci proti Teheránu. Vyzvala USA a Izrael, aby okamžitě útoky na Írán ukončily. Ruský prezident Vladimir Putin o útocích na Írán jednal s prostřednictvím videokonference se členy ruské bezpečnostní rady, informovaly ruské agentury s odvoláním na mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova.

Írán oznámil nejméně 51 mrtvých po izraelském úderu na dívčí školu

Počet obětí po izraelském úderu na dívčí školu v okrese Mínáb na jihu Íránu vzrostl na 40, píše Reuters. Teherán zároveň rozšiřuje diplomatický tlak na státy v regionu a chce, aby USA a Izrael nemohly využívat jejich území k dalším útokům.

Epsteinovy zločiny? Nic jsem neviděl, nic jsem nedělal, hájí se Bill Clinton

Bývalý americký prezident Bill Clinton vypovídal před komisí Kongresu v souvislosti s vyšetřováním zesnulého finančníka a sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Během celodenního uzavřeného slyšení v New Yorku odmítl jakékoli pochybení a prohlásil, že o Epsteinových zločinech nevěděl.

Izrael a USA zaútočily na Írán

Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na cíle v Íránu. Podle dostupných informací jde o několikadenní operaci, přičemž Teherán chystá odvetu. Útoky dále snižují šance na diplomatické řešení sporu o íránský jaderný program.

Waitrose přestane prodávat makrelu kvůli nadměrnému rybolovu

Britský řetězec Waitrose jako první supermarket v zemi stáhne z prodeje makrelu. Reaguje na varování vědců a ochranářů, že populace v severovýchodním Atlantiku míří do nebezpečné zóny. Prodej skončí na jaře. Zákazníkům místo ní nabídne jiné druhy ryb.

Logan Paul skočil do Elimination Chamber, v UFC se uvolnil pás pro Procházku

Jey Uso skončil po útoku na začátku SmackDownu v nemocnici a přišel o místo v mužském Elimination Chamberu. WWE tak na poslední chvíli přepsala obsazení zápasu, když si spot vybojoval Logan Paul. V UFC se mezitím uvolnil titul v polotěžké váze, Alex Pereira ho opustil a o pás si to rozdají Jiří Procházka a Carlos Ulberg.

NASA změnila plán návratu astronautů na Měsíc, před přistáním přidal novou misi

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) změnil plán programu Artemis, jehož cílem je návrat astronautů na Měsíc. Přistání na Měsíci, které je nyní plánované na rok 2028, se uskuteční až v misi Artemis IV. Dosud se přitom počítalo, že to bude již v rámci mise Artemis III, oznámil dnes NASA podle agentury Reuters. Třetí mise programu Artemis tak bude zcela novým zkušebním letem. Změna přichází poté, co se připravovaná mise Artemis II potýká s technickými problémy, což vedlo k opakovaným odkladům startu.

Epstein se den před zatčením chystal koupit palác v Maroku za miliony dolarů

Den před svým zatčením v červenci 2019 se americký finančník Jeffrey Epstein pokusil převést téměř 15 milionů dolarů na koupi luxusního paláce v Maroku. Vyplývá to z dokumentů, které minulý měsíc zveřejnilo americké ministerstvo spravedlnosti.

Ministerstvo financí odvolalo šéfa MERO Jaroslava Pantůčka

Ministerstvo financí odvolalo předsedu představenstva a generálního ředitele státního provozovatele ropovodů MERO Jaroslava Pantůčka. Odvolání je účinné ke konci února a ministerstvo mu důvody nesdělilo.

Prezident Zelenskyj pozval slovenského premiéra Fica na návštěvu Ukrajiny

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pozval slovenského premiéra Roberta Fica na Ukrajinu k projednání všech existujících otázek mezi oběma zeměmi. Oznámila to ukrajinská prezidentská kancelář po dnešním telefonátu mezi oběma představiteli.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama