Unijní ministři zodpovědní za energetiku dnes v Bruselu dosáhli dohody o prodloužení tří opatření, která byla loni přijata v reakci na válečnou agresi Ruska proti Ukrajině. Jejich cílem je zmírnit dopady energetické krize, tedy zejména snížit vysoké ceny energie a zvýšit bezpečnost dodávek plynu. Záměr prodloužit o rok platnost příslušných nařízení je zdůvodňován tím, že rizika pro bezpečnost dodávek plynu v EU přetrvávají. Česko na jednání zastupoval ministr průmyslu Jozef Síkela.
„Prodloužení tří mimořádných opatření je nezbytné pro řešení stále ještě křehké situace v EU po ruské invazi na Ukrajinu. Umožní nám to zajistit stabilizaci energetických trhů, zmírnit dopad krize a chránit občany EU před příliš vysokými cenami energií,“ okomentovala dohodu místopředsedkyně španělské vlády Teresa Riberaová. Španělsko nyní Evropské unii předsedá.
This week, the #vdLCommission meets to discuss:
— European Commission (@EU_Commission) March 23, 2022
🔹 EU’s actions to support those fleeing the war in Ukraine
🔹 Safeguarding food security and reinforcing the resilience of food systems
🔹 Security of supply and affordable energy prices pic.twitter.com/OM6vpRMk5S
Dohoda z dnešní ministerské rady nicméně není definitivní, členské státy ji ještě musí formálně potvrdit v takzvané písemné proceduře.
Většina mimořádných energetických opatření byla přijata loni na podzim během českého předsednictví v Radě EU. Na dnešním jednání se ministři vrátili ke třem z nich. Prvním je takzvaná posílená solidarita, to znamená přerozdělování plynu, pokud by ho některá členská země měla nedostatek, uvedl Jozef Síkela. Toto opatření ministři prodloužili o další rok, tedy do 31. prosince 2024.
Druhé opatření se týká rychlejšího zavádění energie z obnovitelných zdrojů a mělo platnost od 30. prosince 2022 po dobu 18 měsíců. Nyní v něm byla některá ustanovení pozměněna a platnost opatření stanovena do 30. června 2025, uvedlo ve svém prohlášení španělské předsednictví.
Třetí dnes odsouhlasené opatření souvisí s ochranou občanů EU a její ekonomiky před nadměrně vysokými cenami. Nařízení platí od 1. února 2023 po dobu jednoho roku a nyní bylo prodlouženo o další rok, do 31. ledna 2025.
„Tato tři opatření nám mají pomoci být lépe připraveni na nadcházející zimu a rovněž zvýšit energetickou odolnost,“ uvedl ještě před jednáním český ministr. „Udělali jsme velmi mnoho, ale je před námi ještě dlouhá cesta, protože otázka dostatku dostupných a cenově přijatelných energií je naprosto zásadní pro evropské domácnosti i pro konkurenceschopnost evropských ekonomik,“ dodal Síkela.
Ještě před dnešním jednáním se konala i schůzka takzvaného jaderného klubu, tedy zemí využívajících jadernou energii, mezi kterými je i Česká republika. Setkání na půdě bruselských institucí hostila Francie. Zatímco v předchozích letech zažívala tato oblast útlum, v posledním roce se přístup k jaderné energii mění a evropský jaderný klub se rozšiřuje.
We have a deal on #energy.
— Charles Michel (@CharlesMichel) October 21, 2022
There is a strong and unanimous commitment to act together, as Europeans, to reach three goals:
▪️lower prices
▪️guarantee the security of supply and
▪️continue to work to reduce demand.#EUCO pic.twitter.com/A2KBHJ72FL
„Řešili jsme otázky technologické neutrality, tedy aby měla jaderná energetika úplně stejný status jako obnovitelné zdroje,“ uvedl k jednání ministr Síkela. Jak dodal, jde například o ukládání energií, konkrétně zmínil příklad „vodíku z jádra“, který by měl podle něj mít stejný status „jako zelený vodík vyráběný z obnovitelných zdrojů“.
S ministry se prostřednictvím videokonference spojil i ukrajinský ministr energetiky Herman Haluščenko. Ministr Síkela od něj očekával detailní zprávu o situaci v zemi i to, jak by mohly členské země Kyjevu co nejvíce pomoci.
