Reklama
15.3 C
Czech
Sobota 14. března 2026
EkonomikaMinistři financí G20 schválili plán na globální danění nadnárodních společností

Ministři financí G20 schválili plán na globální danění nadnárodních společností

Plán na zavedení globální daně v sobotu schválili ministři financí států s nejsilnějšími ekonomikami světa uskupených v G20. Danit by se měly velké nadnárodní společnosti jako Google, Facebook nebo Amazon. Nová legislativa se jim totiž snaží zabránit především v tom, aby pro odvod daní využívaly daňové ráje. Uvedl to server BBC. Zcela schválit by pak G20 měla návrh v říjnu na schůzce v Římě.

Plán na globální daň prosadila a jako první schválila Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Od té doby ho přijalo 132 států a před měsícem ho v Cornwallu podepsaly členské státy uskupení G7. Ministři financí širšího uskupení G20, ve kterém se ale schází jen 19 států, projednávali návrh na dvoudenním summitu v Benátkách. Itálie je totiž v současnosti předsedajícím státem G20, a proto setkání hostila. Zavedení globální daně předcházelo přibližně osm let diskutování a příprav.

„Ukončujeme tímto závody o nejnižší zdanění, takže digitální giganti budou muset od nynějška platit svůj férový podíl na daních. Jedná se o revoluci, která přijde jen jednou za celé století,“ uvedl francouzský ministr financí Bruno Le Maire. Minimální globální korporátní daň by pak měla dosahovat sazby 15 procent.

Jejím cílem je donutit nadnárodní společnosti platit daně ve státech, kde reálně obchodují a působí. V současnosti je totiž legální danit příjmy jinde, například v různých daňových rájích, kde je daňová sazba nižší. Zároveň by legislativa zabránila, aby mezi sebou státy soupeřily tím, že budou pro přilákání společností daňové sazby čím dál více snižovat.

Státy G20 jsou v postoji ke globální dani jednotné, odmítá ji ale Irsko nebo Maďarsko

Plán na globální daň však zatím odmítá například Irsko, Maďarsko nebo Estonsko, tedy země právě s nižšími daňovými sazbami. Po summitu to uvedla americká ministryně financí Janet Yellen. „Budeme se snažit tyto státy přesvědčit, ale nemyslím si, že je zásadní, aby s návrhem souhlasily naprosto všechny země,“ přiblížila dále.

Německý ministr financí Olaf Scholz pak médiím sdělil, že veškeré státy zapojené do G20 s návrhem souhlasí. Další země, které zatím globální daň nepodporují, jsou Keňa, Nigérie, Srí Lanka, Barbados nebo Svatý Vincenc a Grenadiny.

Stále však nepanuje shoda na některých detailech plánu jako například tom, jak bude globální daň souviset s tou digitální. Tu se chystá zavést Evropská komise s tím, že si od ní slibuje poměrně velký přísun příjmů do evropského fondu pro obnovu ekonomik po světové pandemii. Kritizovaná je však především Spojenými státy americkými (USA), jelikož ji vidí jako diskriminaci amerických společností.

Členové uskupení G20 pak zodpovídají za více než 80 procent světového hrubého domácího produktu, 75 procent světového trhu a 60 procent populace planety. Mezi zúčastněné státy patří například USA, Japonsko, Británie, Francie, Německo nebo Indie.

Reklama

Doporučujeme

Při ruském útoku na Kyjevskou oblast zemřeli nejméně čtyři lidé

Čtyři lidé zemřeli a nejméně 15 dalších utrpělo zranění při rozsáhlém ruském nočním vzdušném útoku na Kyjevskou oblast. Na síti Telegram o tom dnes ráno informoval šéf vojenské správy této oblasti Mykola Kalašnyk, který tak zvýšil původní bilanci. Ukrajinci pak podle ruských úřadů zasáhli rafinerii v Krasnodarském kraji na jihu Ruska.

Severní Korea odpálila asi deset balistických střel, dopadly do moře

Severní Korea dnes odpálila více než deset balistických střel, které dopadly do moře. Podle agentury Reuters to uvedla jihokorejská armáda. Střely byly odpáleny z oblasti blízko hlavního města Pchjongjang asi ve 13:20 místního času (5:20 SEČ). Japonská pobřežní stráž zaznamenala dopad balistické střely do moře mimo výlučnou ekonomickou zónu Japonska.

Soud zastavil vyšetřování šéfa americké centrální banky Jeroma Powella

Federální soudce ve Washingtonu zablokoval pokus amerického ministerstva spravedlnosti vyšetřovat šéfa centrální banky Jeroma Powella. Podle soudu vláda nepředložila žádné důkazy o trestném činu, přičemž vyšetřování sloužilo hlavně k politickému tlaku na snížení úrokových sazeb.

Masný průmysl se snaží zůstat mimo hlavní klimatickou debatu, ukázala zpráva

Potravinářský a zemědělský průmysl zodpovídají za značnou část emisí skleníkových plynů. Zároveň se snaží zůstat mimo hlavní klimatickou debatu. Upozornila na to zpráva komise EAT-Lancet Commission. Společnosti z tohoto odvětví se snaží před politiky ospravedlnit nárůst živočišné produkce. A vychází jim to.

Černý déšť dopadá na Teherán po útocích na ropná zařízení

Útoky na ropné sklady a rafinerii v okolí Teheránu vyvolaly masivní požáry a husté mraky kouře. Znečištění se promíchalo s deštěm a nad městem začal padat tzv. černý déšť. Odborníci i Světová zdravotnická organizace varují před vážnými zdravotními a ekologickými dopady, které mohou přetrvat dlouhé roky.

Manželka Bruce Willise zakládá fond na výzkum demence a podporu pečujících

Emma Heming Willis proměňuje osobní zkušenost v konkrétní pomoc. Manželka Bruce Willis oznámila vznik nového fondu, který se zaměří na výzkum frontotemporální demence i podporu lidí, kteří o nemocné každý den pečují. Z intimního rodinného boje tak vzniká veřejná iniciativa, která má pomoct i dalším rodinám.

Trumpova administrativa zvažuje oslabení ochrany kriticky ohrožené velryby

Americká vláda zvažuje změnu pravidla, které nutí lodě zpomalit v oblastech výskytu severoatlantské pravé velryby. Ochranáři varují, že by to mohlo ohrozit jeden z posledních zbytků tohoto druhu.

Při pádu tankovacího letounu v Iráku zahynuli čtyři američtí vojáci, další dva se pohřešují

Čtyři ze šesti členů posádky amerického tankovacího letounu KC-135 zahynuli při čtvrteční havárii stroje na západě Iráku. Pátrání po zbývajících dvou pokračuje, přičemž okolnosti incidentu vyšetřuje americká armáda. Letadlo bylo nasazeno v operacích Spojených států proti Íránu, které začaly 28. února.

Íránské revoluční gardy hrozí, že tvrdě zakročí proti případným demonstrantům

Íránské revoluční gardy dnes varovaly, že reakce na případné protivládní protesty bude tvrdší než v lednu, kdy byly zabity tisíce lidí, píše agentura AFP. Prohlášení přichází v době pokračujících americko-izraelských úderů na Írán, na které Teherán reaguje útoky na Izrael a na americké základny na Blízkém východě. Podle organizace NetBlocks, která monitoruje kybernetickou bezpečnost a přístup k internetu, je v Íránu internet zablokovaný už 14 dní.

Teroristický režim v Íránu naprosto ničíme, napsal na síti Trump

Spojené státy naprosto ničí teroristický režim v Íránu - vojensky, ekonomicky i jinak. Na své síti Truth Social tak zrekapituloval dosavadní vývoj americko-izraelské války proti islámské republice americký prezident Donald Trump. Ve svém příspěvku v noci na dnešek uvedl, že je mu "ctí zabíjet vyšinuté šmejdy", tedy vysoké představitele íránského teokratického režimu, a postěžoval si přitom na obraz války v části amerických médií.

Bessent: Dočasně rušíme sankce na ruskou ropu

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa ve čtvrtek dočasně zrušila sankce uvalené na ruskou ropu naloženou na tankerech na moři ve snaze stabilizovat světové trhy s energií, uvedl americký ministr financí Scott Bessent. Rusko z toho podle něj finančně těžit nebude. Ceny ropy mírně klesly.

Ruský dron zasáhl budovu knihovny v Černihivské oblasti

Rusko v noci na dnešek zaútočilo na centrum města Novhorod-Siverskyj v ukrajinské Černihivské oblasti a zasáhlo budovu knihovny. S odvoláním na místní vojenskou správu to napsal server Ukrajinska pravda. Cílem ruského útoku se znovu stala přístavní infrastruktura na jihu Ukrajiny. Ukrajinské drony útočily ve městě Něvinnomyssk ve Stavropolském kraji na jihu Ruska, vyplývá z hlášení úřadů.

Kuba nečekaně oznámila propuštění 51 vězňů

Kubánská vláda ve čtvrtek oznámila propuštění 51 vězňů. Jde o nečekaný krok, který přišel v době, kdy na latinskoamerickou zemi vyvíjí tlak americký prezident Donald Trump. Začátkem roku tam zakázal vyvážet ropu pod hrozbou sankcí.

Chilský architekt Smiljan Radić získal Pritzkerovu cenu za architekturu

Jedno z nejprestižnějších ocenění ve světě architektury letos putuje do Chile. Pritzkerovu cenu získal architekt Smiljan Radić, jehož práce spojuje experiment, cit pro krajinu i neobvyklé materiály. Jeho stavby často působí křehce, ale zároveň vytvářejí silné a nezapomenutelné prostory.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama