Protext ČTKMimořádný úspěch pro univerzity sdružené v Asociaci výzkumných univerzit

Mimořádný úspěch pro univerzity sdružené v Asociaci výzkumných univerzit

Praha 9. listopadu 2022 (PROTEXT) – Grantová agentura České republiky zveřejnila 4. 11. 2022 výsledky dvou prestižních výzev v rámci skupin grantových projektů EXPRO a Junior Star, přičemž v obou případech se jedná o nástroje podpory excelentní vědy na základě náročného mezinárodního procesu hodnocení. Asociace výzkumných univerzit ČR (AVUni) získala 8 z celkového počtu 10 podpořených projektů EXPRO, ve výzvě Junior Star pak uspěla se 17 projekty z celkového počtu 23.

„Výsledky v obou soutěžích považuji pro naši asociaci i jednotlivé univerzity za mimořádný úspěch a důkaz kvality našich vědců. Vnímám to také jako poměrně zřejmý signál postupné diverzifikace výzkumného prostředí v České republice. Zároveň se jedná o velký závazek do budoucna a věřím, že systematickou podporou špičkové vědy budeme schopni tyto výsledky opakovat i v budoucnu. Je třeba také připomenout apel naší asociace na představitele GA ČR, RVVI a především vlády, aby podpora těchto nenahraditelných schémat byla adekvátně finančně zabezpečena, neboť představují zásadní přidanou hodnotu pro základní výzkum,“ říká předseda AVUni a rektor Českého vysokého učení technického v Praze Vojtěch Petráček.

V rámci EXPRO jsou podporovány pětileté projekty, které mají největší potenciál přinést průlom ve svém oboru, a to s celkovou alokací 450 mil. Kč. Junior Star je pak s alokací přesahující půl miliardy korun zaměřen na projekty začínajících vědců a pětileté projekty umožňující větší samostatnost či založení i vlastní výzkumné skupiny.

Asociace výzkumných univerzit ČR s 8 podpořenými projekty ve výzvě EXPRO zcela pokryla vysokoškolský sektor. Hned 3 projekty budou řešeny na Masarykově univerzitě, po 2 na Univerzitě Karlově a Českém vysokém učením technickém v Praze. Jeden projekt byl také udělen Univerzitě Palackého v Olomouci.

V případě Junior Star získala AVUni 17 projektů z 23 celkově podpořených. Zbylých 6 projektů pak rovnoměrně získají ústavy Akademie věd ČR a vysoké školy mimo AVUni. Od příštího roku tak bude 5 projektů řešeno na Univerzitě Karlově a po 4 na Českém vysokém učení technickém v Praze a Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Další 2 projekty budou řešeny na Masarykově univerzitě a po jednom na Univerzitě Palackého v Olomouci a Vysokém učení technickém v Brně.

Grantová agentura České republiky (GA ČR) od příštího roku bude financovat 10 nových projektů EXPRO a 23 projektů JUNIOR STAR. Obě prestižní soutěže mají za cíl nadstandardními podmínkami podpořit vědeckou excelenci – EXPRO jsou určeny pro zkušené vědce, kteří mají přelomovou myšlenku, zatímco JUNIOR STAR umožní vynikajícím začínajícím vědcům věnovat se vlastním badatelským tématům. Na pětileté projekty připadne celkem téměř miliarda korun.

„V rámci soutěží EXPRO a JUNIOR STAR jsou vždy podpořeny pouze ty nejlepší projekty, které získají podporu mezinárodních hodnoticích panelů. Jejich řešitelé mají lepší podmínky podpory v průběhu pětileté doby řešení,“ řekl předseda GA ČR Petr Baldrian. „Důležité je, co mají tyto projekty přinést – u EXPRO se očekává průlom v daném vědním oboru a JUNIOR STAR umožňují vybudovat novou samostatnou vědeckou generaci.“

Projekty se zaměří například na vývoj nových detektorových systémů pro identifikaci částic, přispějí k efektivnějšímu šlechtění rostlin díky detailnějšímu porozumění evolučním silám, ale také umožní zlepšení právního rámce zahrnujícího umělou inteligenci, prozkoumají možnosti snížení environmentální zátěže nebo navrhnou účinnější postupy protinádorové terapie.

PROCES HODNOCENÍ

– Členové oborových komisí jsou výhradně zahraniční vědci nespjatí s českým prostředím,

– Proces hodnocení je rozdělen na dvě fáze: každý podpořený projekt je nejdříve hodnocen šesti odborníky na dané téma a poté podrobně diskutován na zasedání oborové komise,

– Zákonem stanovená hodnotící lhůta je 8 měsíců,

– Pro každý návrh projektu jsou vypracovány nejméně čtyři posudky členů komise a pokud možno dva externí posudky od zahraničních expertů.

EXPRO

Cílem grantů EXPRO je vytvářet podmínky pro rozvoj excelentního výzkumu, nastavit standardy excelentní vědy a také napomoci překonat bariéry, které snižují úspěch projektových návrhů do vysoce prestižní evropské grantové soutěže ERC. Jednou z povinností řešitelů je podat žádost o grant ERC. Náklady na projekty EXPRO, které jsou určeny především pro zkušené badatele, mohou dosáhnout až 50 milionů Kč na pět let. Grantová soutěž EXPRO bude vypisována již pouze v sudých letech.

V letošní soutěži z deseti podpořených projektů budou tři řešeny na Masarykově univerzitě, po dvou v ústavech Akademie věd, Českém vysokém učením technickém v Praze a na Univerzitě Karlově. Jeden grant byl také udělen vědcům z Univerzity Palackého v Olomouci. Na uvedené projekty poputuje přes 450 milionů korun.

JUNIOR STAR

Granty JUNIOR STAR jsou určeny pro excelentní začínající vědce do 8 let od získání titulu Ph.D., kteří již publikovali v prestižních mezinárodních časopisech a mají za sebou významnou zahraniční zkušenost. Díky pětiletému projektu s možností čerpat až 25 milionů Kč získávají možnost se vědecky osamostatnit a případně založit i vlastní výzkumnou skupinu, která může do české vědy přinést nová výzkumná témata.

Od příštího roku bude nově podpořeno celkem 23 projektů JUNIOR STAR, z toho nejvíce jich bude řešeno na Univerzitě Karlově (5 projektů), Českém vysokém učení technickém v Praze (4 projekty), Vysoké škole chemicko-technologické v Praze (4 projekty) a v ústavech Akademie věd (3 projekty). Na tyto projekty je na příštích pět let připraveno přes půl miliardy korun.

Asociace výzkumných univerzit ČR (AVUni) sdružuje 6 špičkových českých univerzit: Univerzitu Karlovu, Masarykovu univerzitu, Univerzitu Palackého v Olomouci, České vysoké učení technické v Praze, Vysoké učení technické v Brně a Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze. AVUni reprezentuje a rozvíjí koncept špičkových mezinárodně konkurenceschopných univerzit jakožto nezbytného předpokladu ekonomické prosperity a kulturního bohatství společnosti. Asociace sdílí společnou vizi neustálého zvyšování kvality ve vzdělávací a výzkumné činnosti. Vzájemně i s partnery z veřejné, státní a soukromé sféry spolupracuje na organizačních, legislativních, metodických i finančních opatřeních vedoucích ke zlepšování celkového prostředí pro rozvoj vysokého školství a výzkumu. V současné době Asociaci předsedá rektor ČVUT v Praze Vojtěch Petráček.

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky 2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých škol. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm 19.000 studentů. Pro akademický rok 2022/23 nabízí ČVUT svým studentům na 250 akreditovaných studijních programů a z toho přes 100 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Podle výsledků Metodiky 2017+ bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 2642 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 378. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení „Emerging Europe and Central Asia“. V rámci hodnocení pro oblast „Engineering and Technology“ je ČVUT na 175. místě, v oblasti „Engineering – Civil and Structural“ je ČVUT mezi 201.–220. místem, v oblasti „Engineering – Mechanical“ na 201.–250. místě, u „Engineering – Electrical“ na 201.–250. pozici. V oblasti „Physics and Astronomy“ na 201.–250. místě, „Natural Sciences“ jsou na 238. příčce. V oblasti „Computer Science and Information Systems“ je na 151.–200. místě, v oblasti „Material Sciences“ na 251.–300. místě, v oblasti „Mathematics“ na 251.–300. místě. Více na https://www.cvut.cz/

Doporučujeme

Rubio hovořil s Lavrovem o možném setkání Trumpa s Putinem v Číně

Americký ministr zahraničí Marco Rubio mluvil se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem o možném setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC), který se bude konat v polovině listopadu v Číně. Informovala o tom agentura AFP.

Mark Ruffalo se představí v silném dramatu. Film vypráví o skutečném boji za lidská práva

Mark Ruffalo se představí v novém životopisném dramatu Being Heumann, které připomíná jeden z nejvýznamnějších protestů za práva lidí se zdravotním postižením v americké historii. Snímek vychází ze skutečných událostí roku 1977, kdy aktivisté na 26 dní obsadili federální budovu v San Francisku. Na streamovací platformě Apple TV bude dostupný od 13. listopadu.

Přirozené prostředí ovlivňuje výskyt zvířat více než klima

Výskyt živočichů ovlivňuje nejen změna klimatu, ale především prostředí, ve kterém žijí. Rozsáhlý výzkum ve Finsku ukázal, že podoba krajiny má pro většinu sledovaných skupin zvířat větší význam než klimatické podmínky. Výsledky zdůrazňují důležitost ochrany přirozených stanovišť a šetrného využívání krajiny.

Trump umožní Bolsonarovi zůstat v USA, brazilské volby označil za ostudu

Brazilský prezidentský kandidát Flávio Bolsonaro může zůstat ve Spojených státech, jak dlouho bude chtít, prohlásil v noci na dnešek americký prezident Donald Trump. Zároveň zpochybnil nedávné brazilské volby, v nichž Bolsonaro prohrál s levicovým prezidentem Luizem Ináciem Lulou da Silvou. Podle Trumpa byly volby "ostudou". Informovala o tom agentura Reuters.

Venezuelská armáda poprvé zaútočila na tábor gerilové organizace ELN

Venezuelská armáda poprvé zaútočila na tábor kolumbijské povstalecké organizace Vojsko národního osvobození (ELN). Agentuře AFP to v noci na dnešek potvrdila nevládní organizace Fundaredes. K útoku došlo v pátek ve venezuelském pohraničním státě Apure, kde podle agentury AFP při bombardování zemřelo několik lidí. Venezuelská vláda se k tomu zatím nevyjádřila.

Trump tvrdí, že USA zničily většinu íránských vojenských kapacit

Spojené státy už zničily velkou část íránských vojenských kapacit, stále ale musí zasáhnout jeden či dva zbývající cíle, včetně předpokládaného jaderného zařízení známého jako Pickaxe Mountain (persky Kúh-e Kolang Gáz Lá). V noci na dnešek to podle agentury AFP řekl americký prezident Donald Trump. Zároveň uvedl, že jednání s Íránem o ukončení války pokračují, podle něj ale Teheránu nelze příliš důvěřovat.

Česká ekonomika zpomaluje. Růst klesl na 1,6 procenta, domácnosti ale dál utrácejí

Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí letošního roku meziročně vzrostla o 1,6 procenta. Tempo hospodářského růstu tak zpomalilo na nejnižší úroveň za poslední dva roky. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím však ekonomika rostla o 0,5 procenta, především díky spotřebě domácností a zahraničnímu obchodu. Slabší výsledky naopak zaznamenaly zpracovatelský průmysl a stavebnictví.

Evakuovaní z ukrajinského města Olešky dorazili na území kontrolované Ukrajinou

Evakuovaní obyvatelé ukrajinského města Olešky, které okupují ruské síly, dnes dorazili na území kontrolované Ukrajinou. Oznámil to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zároveň poděkoval Spojeným státům a americké první dámě Melanii Trumpové za jejich zprostředkovatelskou roli. Agentura AFP napsala, že její novinář viděl, jak evakuovaní vystupují z autobusu a jak je na místě, jehož poloha z bezpečnostních důvodů podléhá utajení, vítají jejich blízcí.

Íránský nejvyšší duchovní Chameneí varoval USA před obnovením bojových operací

Íránský duchovní vůdce Modžtaba Chameneí dnes nařídil ozbrojeným silám reagovat na hrozby okamžitě a bez geografických omezení, píše agentura Reuters s odkazem na prohlášení zveřejněné na platformě Telegram. Podle agentury AFP se jedná o otevřené varování Spojeným státům, aby neobnovovaly bojové operace proti Íránu.

Papež Lev XIV. odvolil ve volbách do amerického kongresu. Stalo se tak vůbec poprvé

Papež Lev XIV. prostřednictvím korespondenčního hlasování odvolil v amerických volbách do Kongresu. Informoval o tom v pátek Vatikán. Podle dostupných informací jde o vůbec první známý případ, kdy úřadující hlava katolické církve hlasovala v politických volbách.

USA schválily prodej 500 raket Patriot Ukrajině. Kyjev však může na dodávky čekat roky

Spojené státy schválily prodej 500 protiletadlových raket Patriot Ukrajině, která je naléhavě potřebuje k obraně před sílícími ruskými vzdušnými útoky. Zakázku za 2,1 miliardy dolarů (necelých 46 miliard korun) zaplatí evropští a kanadští spojenci Kyjeva. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však upozornil, že dodání raket může trvat několik let, zatímco jeho země je potřebuje okamžitě.

ANALÝZA: Putin buduje mocenskou síť napříč Afrikou. Ukrajina našla způsob, jak jeho vliv oslabovat

Válka mezi Ruskem a Ukrajinou už dávno nepřekračuje hranice pouze evropského kontinentu. Zatímco Moskva rozšiřuje vojenský a politický vliv v Africe, Kyjev vysílá své specialisty do oblastí, kde působí ruské jednotky. Ukrajinští operátoři dronů pomáhají povstalcům v Mali a další vojáci působí v Libyi. Afrika se tak stává dalším prostorem soupeření obou zemí, v němž jde o vojenskou převahu, nerostné bohatství i mezinárodní spojenectví.

Polskem otřásá spor o ústavní soud. Prezident Nawrocki dorazil přímo na místo

Polský prezident Karol Nawrocki vstoupil do budovy ústavního soudu. Uvedl to šéf prezidentské kanceláře Pawel Szefernaker. Budovu, v níž je shromážděna část soudců, hlídá kordon policistů. Nawrocki se kvůli krizi kolem ústavního soudu v pátek pozdě večer vrátil do země.

První veřejné prohlášení po zpackané popravě. Probudila jsem se zmatená a v bolestech, říká Christa Pike

Američanka Christa Pike, která v září přežila pokus o popravu smrtící injekcí, poprvé veřejně promluvila o svém zdravotním stavu. Padesátiletá žena odsouzená za brutální vraždu z roku 1995 podle svých slov stále trpí silnými bolestmi a psychickými následky. Úřady státu Tennessee mezitím vyšetřují, proč poprava selhala.

Pákistánský soud poslal na deset let do vězení dva známé obhájce lidských práv

Deset let za mřížemi za odstranění silničních zátarasů a údajné ohrožení bezpečnosti zahraničních sportovců. Takový trest vyměřil pákistánský protiteroristický soud známé advokátce a aktivistce za lidská práva Imaan Mazari a jejímu manželovi Hadi Alimu Chatthovi. Oba obvinění odmítají a tvrdí, že se stali obětí politicky motivovaného pronásledování. Rozsudek ostře kritizovala také organizace Amnesty International.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama