Protext ČTKMimořádný úspěch pro univerzity sdružené v Asociaci výzkumných univerzit

Mimořádný úspěch pro univerzity sdružené v Asociaci výzkumných univerzit

Praha 9. listopadu 2022 (PROTEXT) – Grantová agentura České republiky zveřejnila 4. 11. 2022 výsledky dvou prestižních výzev v rámci skupin grantových projektů EXPRO a Junior Star, přičemž v obou případech se jedná o nástroje podpory excelentní vědy na základě náročného mezinárodního procesu hodnocení. Asociace výzkumných univerzit ČR (AVUni) získala 8 z celkového počtu 10 podpořených projektů EXPRO, ve výzvě Junior Star pak uspěla se 17 projekty z celkového počtu 23.

„Výsledky v obou soutěžích považuji pro naši asociaci i jednotlivé univerzity za mimořádný úspěch a důkaz kvality našich vědců. Vnímám to také jako poměrně zřejmý signál postupné diverzifikace výzkumného prostředí v České republice. Zároveň se jedná o velký závazek do budoucna a věřím, že systematickou podporou špičkové vědy budeme schopni tyto výsledky opakovat i v budoucnu. Je třeba také připomenout apel naší asociace na představitele GA ČR, RVVI a především vlády, aby podpora těchto nenahraditelných schémat byla adekvátně finančně zabezpečena, neboť představují zásadní přidanou hodnotu pro základní výzkum,“ říká předseda AVUni a rektor Českého vysokého učení technického v Praze Vojtěch Petráček.

V rámci EXPRO jsou podporovány pětileté projekty, které mají největší potenciál přinést průlom ve svém oboru, a to s celkovou alokací 450 mil. Kč. Junior Star je pak s alokací přesahující půl miliardy korun zaměřen na projekty začínajících vědců a pětileté projekty umožňující větší samostatnost či založení i vlastní výzkumné skupiny.

Asociace výzkumných univerzit ČR s 8 podpořenými projekty ve výzvě EXPRO zcela pokryla vysokoškolský sektor. Hned 3 projekty budou řešeny na Masarykově univerzitě, po 2 na Univerzitě Karlově a Českém vysokém učením technickém v Praze. Jeden projekt byl také udělen Univerzitě Palackého v Olomouci.

V případě Junior Star získala AVUni 17 projektů z 23 celkově podpořených. Zbylých 6 projektů pak rovnoměrně získají ústavy Akademie věd ČR a vysoké školy mimo AVUni. Od příštího roku tak bude 5 projektů řešeno na Univerzitě Karlově a po 4 na Českém vysokém učení technickém v Praze a Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Další 2 projekty budou řešeny na Masarykově univerzitě a po jednom na Univerzitě Palackého v Olomouci a Vysokém učení technickém v Brně.

Grantová agentura České republiky (GA ČR) od příštího roku bude financovat 10 nových projektů EXPRO a 23 projektů JUNIOR STAR. Obě prestižní soutěže mají za cíl nadstandardními podmínkami podpořit vědeckou excelenci – EXPRO jsou určeny pro zkušené vědce, kteří mají přelomovou myšlenku, zatímco JUNIOR STAR umožní vynikajícím začínajícím vědcům věnovat se vlastním badatelským tématům. Na pětileté projekty připadne celkem téměř miliarda korun.

„V rámci soutěží EXPRO a JUNIOR STAR jsou vždy podpořeny pouze ty nejlepší projekty, které získají podporu mezinárodních hodnoticích panelů. Jejich řešitelé mají lepší podmínky podpory v průběhu pětileté doby řešení,“ řekl předseda GA ČR Petr Baldrian. „Důležité je, co mají tyto projekty přinést – u EXPRO se očekává průlom v daném vědním oboru a JUNIOR STAR umožňují vybudovat novou samostatnou vědeckou generaci.“

Projekty se zaměří například na vývoj nových detektorových systémů pro identifikaci částic, přispějí k efektivnějšímu šlechtění rostlin díky detailnějšímu porozumění evolučním silám, ale také umožní zlepšení právního rámce zahrnujícího umělou inteligenci, prozkoumají možnosti snížení environmentální zátěže nebo navrhnou účinnější postupy protinádorové terapie.

PROCES HODNOCENÍ

– Členové oborových komisí jsou výhradně zahraniční vědci nespjatí s českým prostředím,

– Proces hodnocení je rozdělen na dvě fáze: každý podpořený projekt je nejdříve hodnocen šesti odborníky na dané téma a poté podrobně diskutován na zasedání oborové komise,

– Zákonem stanovená hodnotící lhůta je 8 měsíců,

– Pro každý návrh projektu jsou vypracovány nejméně čtyři posudky členů komise a pokud možno dva externí posudky od zahraničních expertů.

EXPRO

Cílem grantů EXPRO je vytvářet podmínky pro rozvoj excelentního výzkumu, nastavit standardy excelentní vědy a také napomoci překonat bariéry, které snižují úspěch projektových návrhů do vysoce prestižní evropské grantové soutěže ERC. Jednou z povinností řešitelů je podat žádost o grant ERC. Náklady na projekty EXPRO, které jsou určeny především pro zkušené badatele, mohou dosáhnout až 50 milionů Kč na pět let. Grantová soutěž EXPRO bude vypisována již pouze v sudých letech.

V letošní soutěži z deseti podpořených projektů budou tři řešeny na Masarykově univerzitě, po dvou v ústavech Akademie věd, Českém vysokém učením technickém v Praze a na Univerzitě Karlově. Jeden grant byl také udělen vědcům z Univerzity Palackého v Olomouci. Na uvedené projekty poputuje přes 450 milionů korun.

JUNIOR STAR

Granty JUNIOR STAR jsou určeny pro excelentní začínající vědce do 8 let od získání titulu Ph.D., kteří již publikovali v prestižních mezinárodních časopisech a mají za sebou významnou zahraniční zkušenost. Díky pětiletému projektu s možností čerpat až 25 milionů Kč získávají možnost se vědecky osamostatnit a případně založit i vlastní výzkumnou skupinu, která může do české vědy přinést nová výzkumná témata.

Od příštího roku bude nově podpořeno celkem 23 projektů JUNIOR STAR, z toho nejvíce jich bude řešeno na Univerzitě Karlově (5 projektů), Českém vysokém učení technickém v Praze (4 projekty), Vysoké škole chemicko-technologické v Praze (4 projekty) a v ústavech Akademie věd (3 projekty). Na tyto projekty je na příštích pět let připraveno přes půl miliardy korun.

Asociace výzkumných univerzit ČR (AVUni) sdružuje 6 špičkových českých univerzit: Univerzitu Karlovu, Masarykovu univerzitu, Univerzitu Palackého v Olomouci, České vysoké učení technické v Praze, Vysoké učení technické v Brně a Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze. AVUni reprezentuje a rozvíjí koncept špičkových mezinárodně konkurenceschopných univerzit jakožto nezbytného předpokladu ekonomické prosperity a kulturního bohatství společnosti. Asociace sdílí společnou vizi neustálého zvyšování kvality ve vzdělávací a výzkumné činnosti. Vzájemně i s partnery z veřejné, státní a soukromé sféry spolupracuje na organizačních, legislativních, metodických i finančních opatřeních vedoucích ke zlepšování celkového prostředí pro rozvoj vysokého školství a výzkumu. V současné době Asociaci předsedá rektor ČVUT v Praze Vojtěch Petráček.

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky 2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých škol. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm 19.000 studentů. Pro akademický rok 2022/23 nabízí ČVUT svým studentům na 250 akreditovaných studijních programů a z toho přes 100 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Podle výsledků Metodiky 2017+ bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 2642 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 378. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení „Emerging Europe and Central Asia“. V rámci hodnocení pro oblast „Engineering and Technology“ je ČVUT na 175. místě, v oblasti „Engineering – Civil and Structural“ je ČVUT mezi 201.–220. místem, v oblasti „Engineering – Mechanical“ na 201.–250. místě, u „Engineering – Electrical“ na 201.–250. pozici. V oblasti „Physics and Astronomy“ na 201.–250. místě, „Natural Sciences“ jsou na 238. příčce. V oblasti „Computer Science and Information Systems“ je na 151.–200. místě, v oblasti „Material Sciences“ na 251.–300. místě, v oblasti „Mathematics“ na 251.–300. místě. Více na https://www.cvut.cz/

Doporučujeme

Klimatické cíle Googlu požírá hladová umělá inteligence

Společnost Google v nové zprávě přiznává rostoucí spotřebu elektřiny a emise v důsledku masivního budování infrastruktury umělé inteligence (AI). Na vině jsou zejména datová centra, která jsou energeticky extrémně náročná a navíc spotřebují obrovské množství vody k chlazení. Podobnou zprávu zveřejnila i společnost Amazon – také v jejím případě vzrostla spotřeba elektřiny i emise.

Německo se s USA dohodlo na nákupu střel Tomahawk a jejich rozmístění v zemi

Německo se s vládou USA dohodlo na nákupu řízených střel Tomahawk středního doletu a jejich rozmístění na německém území, řekl dnes podle agentur Reuters a DPA kancléř Friedrich Merz před poslanci. Dohoda byla podle něj uzavřena na okraj summitu NATO v Turecku a střely mají sloužit k odstrašení Ruska. Berlín se dlouhodobě o tyto střely zajímá, původně ohlášené rozmístění amerického praporu s tomahawky v Německu ale zrušil americký prezident Donald Trump, spolková republika proto jako řešení viděla nákup těchto střel.

Americké útoky v Íránu zabily 14 lidí a dalších 78 zranily

Americké útoky za poslední dva dny v Íránu zabily 14 lidí a dalších 78 zranily, uvedlo dnes podle agentury AFP íránské ministerstvo zdravotnictví. Železniční spojení mezi Teheránem a Mašhadem, kde má být dnes pohřben bývalý íránský vůdce Alí Chameneí, bylo kvůli americkým útokům přerušeno.

Ceny ropy rostou a doprava v Hormuzském průlivu téměř stojí

Ceny ropy rostou a indexy klesají po amerických a íránských úderech a prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že příměří pro něj skončilo. Šéf Bílého domu také pohrozil opětovnou blokádou íránských přístavů. Zhroucení dohody by znamenalo i obnovené riziko, že se Spojené státy pokusí obsadit pro Teherán strategicky důležitý ostrov Charg.

V indickém Dillí zahynuli čtyři lidé, když se při deštích zřítila budova

Nejméně čtyři lidé zahynuli v indickém hlavním městě Dillí, kde se během silných monzunových dešťů ve středu zřítila rozestavěná budova. Intenzivní deště zažívá také indický stát Maháráštra; ve městě Puné se sesunula obří skládka na třípodlažní budovu.

Bouře Maysak, která zasáhla jižní Čínu, si podle nové bilance vyžádala 39 obětí

Téměř čtyři desítky mrtvých si podle nové bilance vyžádala tropická bouře Maysak, která tento týden zasáhla jižní oblasti Číny. Většina obětí je spojená s protrženou přehradou ve městě Nan-ning v oblasti Kuang-si, kde zahynulo nejméně 26 lidí, informoval dnes zástupce starosty města Ting Wej, kterého citovala agentura AP.

Kryptoměny se chystají na hrozbu kvantových počítačů

Kryptoměnový sektor začíná řešit riziko, které už nezní jako vzdálený scénář ze sci-fi. Vývoj kvantových počítačů může v budoucnu ohrozit šifrování, na němž stojí digitální peněženky i samotné transakce. Firmy proto připravují obranu, i když příliš rychlý přechod na nová řešení může podle části odborníků přinést další slabiny.

Trump slíbil Ukrajině licenci na výrobu střel Patriot

Spojené státy chtějí umožnit Ukrajině vyrábět střely pro systém protivzdušné obrany Patriot. Oznámil to americký prezident Donald Trump po jednání s Volodymyrem Zelenským na summitu NATO v Ankaře. Pokud se plán uskuteční, půjde o významný posun v americké podpoře Kyjeva.

Izraelské útoky v Gaze zabily nejméně devět lidí včetně dvou dětí

Při izraelských vzdušných úderech a střelbě v Pásmu Gazy dnes zahynulo nejméně devět lidí, včetně dvou dětí ve věku 10 a šest let. S odvoláním na tamní zdravotnické zdroje to píše agentura Reuters. Izraelská armáda v útocích pokračuje navzdory příměří uzavřenému loni v říjnu. Izrael i teroristické hnutí Hamás se pravidelně obviňují z porušování tohoto příměří.

Je příměří u konce? USA a Írán na sebe opět útočí

Americká armáda uvedla, že dokončila poslední sérii útoků na Írán. Cílem úderů bylo oslabit Teherán v oblasti Hormuzského průlivu. V reakci na to se rozezněly sirény v Kuvajtu, Bahrajnu a Kataru. Islámské revoluční gardy (IRGC) v prohlášení uvedly, že zasáhly tamní americké vojenské základny. Prezident Donald Trump prohlásil, že příměří pro něj skončilo. Diplomacie podle něj sice může pokračovat, ale nevidí v ní smysl.

Americké údery zabily v Íránu osm členů ozbrojených sil

Při nočních amerických úderech na jih Íránu zahynulo v přístavních městech Bandar Abbás a Búšehr osm příslušníků íránských vzdušných a námořních sil, napsala dnes státní agentura IRNA. Spojené státy uvedly, že zaútočily v reakci na íránské údery proti třem komerčním plavidlům, která proplouvala Hormuzským průlivem

Ukrajinské letectvo tvrdí, že sestřelilo ruskou stíhačku

Ukrajinské letectvo oznámilo, že dnes sestřelilo víceúčelovou ruskou stíhačku Su-35. Žádné další podrobnosti neuvedlo. O předchozím sestřelení letounu stejného typu informovalo ukrajinské letectvo loni v červnu s tím, že se letoun zřítil nad Kurskou oblastí na západě Ruska.

Rusko zakazuje export nafty, začne dovážet paliva

Rusko zavedlo zákaz vývozu nafty, tento měsíc začne dovážet pohonné hmoty a zvyšuje výrobu paliv nižších ekologických tříd v rámci opatření ke zvládnutí palivové krize, uvedl podle agentur ruský vicepremiér Alexandr Novak na dnešní poradě s účastí prezidenta Vladimira Putina o fungování dopravy a palivového sektoru.

Trump označil summit NATO za úspěšný, USA mají podle něj respekt spojenců

Americký prezident Donald Trump dnes na závěrečné tiskové konferenci označil summit NATO v Turecku za velmi úspěšný. Poděkoval tureckému prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi, chválil generálního tajemníka Severoatlantické aliance Marka Rutteho i další lídry, které označil za chytré. Podle šéfa Bílého domu panovala na jednání velmi dobrá atmosféra a spojenci si konečně uvědomují, že musejí zvyšovat své výdaje na obranu. Zároveň teď už podle Trumpa opět respektují Spojené státy, které jsou největším přispěvatelem.

Od pondělí při bojích mezi pákistánskými silami a povstalci zemřelo 96 lidí

Od pondělí bylo při několika útocích povstalců v pákistánské provincii Balúčistán zabito více než 40 lidí, převážně policistů a vojáků. Bezpečnostní složky za stejné období také zabily přes 50 povstalců, napsaly dnes s odvoláním na armádu agentury AP a AFP. Pákistánské síly bojují v jihozápadním Balúčistánu proti separatistům.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama