Protext ČTKMimořádný úspěch pro univerzity sdružené v Asociaci výzkumných univerzit

Mimořádný úspěch pro univerzity sdružené v Asociaci výzkumných univerzit

Praha 9. listopadu 2022 (PROTEXT) – Grantová agentura České republiky zveřejnila 4. 11. 2022 výsledky dvou prestižních výzev v rámci skupin grantových projektů EXPRO a Junior Star, přičemž v obou případech se jedná o nástroje podpory excelentní vědy na základě náročného mezinárodního procesu hodnocení. Asociace výzkumných univerzit ČR (AVUni) získala 8 z celkového počtu 10 podpořených projektů EXPRO, ve výzvě Junior Star pak uspěla se 17 projekty z celkového počtu 23.

„Výsledky v obou soutěžích považuji pro naši asociaci i jednotlivé univerzity za mimořádný úspěch a důkaz kvality našich vědců. Vnímám to také jako poměrně zřejmý signál postupné diverzifikace výzkumného prostředí v České republice. Zároveň se jedná o velký závazek do budoucna a věřím, že systematickou podporou špičkové vědy budeme schopni tyto výsledky opakovat i v budoucnu. Je třeba také připomenout apel naší asociace na představitele GA ČR, RVVI a především vlády, aby podpora těchto nenahraditelných schémat byla adekvátně finančně zabezpečena, neboť představují zásadní přidanou hodnotu pro základní výzkum,“ říká předseda AVUni a rektor Českého vysokého učení technického v Praze Vojtěch Petráček.

V rámci EXPRO jsou podporovány pětileté projekty, které mají největší potenciál přinést průlom ve svém oboru, a to s celkovou alokací 450 mil. Kč. Junior Star je pak s alokací přesahující půl miliardy korun zaměřen na projekty začínajících vědců a pětileté projekty umožňující větší samostatnost či založení i vlastní výzkumné skupiny.

Asociace výzkumných univerzit ČR s 8 podpořenými projekty ve výzvě EXPRO zcela pokryla vysokoškolský sektor. Hned 3 projekty budou řešeny na Masarykově univerzitě, po 2 na Univerzitě Karlově a Českém vysokém učením technickém v Praze. Jeden projekt byl také udělen Univerzitě Palackého v Olomouci.

V případě Junior Star získala AVUni 17 projektů z 23 celkově podpořených. Zbylých 6 projektů pak rovnoměrně získají ústavy Akademie věd ČR a vysoké školy mimo AVUni. Od příštího roku tak bude 5 projektů řešeno na Univerzitě Karlově a po 4 na Českém vysokém učení technickém v Praze a Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Další 2 projekty budou řešeny na Masarykově univerzitě a po jednom na Univerzitě Palackého v Olomouci a Vysokém učení technickém v Brně.

Grantová agentura České republiky (GA ČR) od příštího roku bude financovat 10 nových projektů EXPRO a 23 projektů JUNIOR STAR. Obě prestižní soutěže mají za cíl nadstandardními podmínkami podpořit vědeckou excelenci – EXPRO jsou určeny pro zkušené vědce, kteří mají přelomovou myšlenku, zatímco JUNIOR STAR umožní vynikajícím začínajícím vědcům věnovat se vlastním badatelským tématům. Na pětileté projekty připadne celkem téměř miliarda korun.

„V rámci soutěží EXPRO a JUNIOR STAR jsou vždy podpořeny pouze ty nejlepší projekty, které získají podporu mezinárodních hodnoticích panelů. Jejich řešitelé mají lepší podmínky podpory v průběhu pětileté doby řešení,“ řekl předseda GA ČR Petr Baldrian. „Důležité je, co mají tyto projekty přinést – u EXPRO se očekává průlom v daném vědním oboru a JUNIOR STAR umožňují vybudovat novou samostatnou vědeckou generaci.“

Projekty se zaměří například na vývoj nových detektorových systémů pro identifikaci částic, přispějí k efektivnějšímu šlechtění rostlin díky detailnějšímu porozumění evolučním silám, ale také umožní zlepšení právního rámce zahrnujícího umělou inteligenci, prozkoumají možnosti snížení environmentální zátěže nebo navrhnou účinnější postupy protinádorové terapie.

PROCES HODNOCENÍ

– Členové oborových komisí jsou výhradně zahraniční vědci nespjatí s českým prostředím,

– Proces hodnocení je rozdělen na dvě fáze: každý podpořený projekt je nejdříve hodnocen šesti odborníky na dané téma a poté podrobně diskutován na zasedání oborové komise,

– Zákonem stanovená hodnotící lhůta je 8 měsíců,

– Pro každý návrh projektu jsou vypracovány nejméně čtyři posudky členů komise a pokud možno dva externí posudky od zahraničních expertů.

EXPRO

Cílem grantů EXPRO je vytvářet podmínky pro rozvoj excelentního výzkumu, nastavit standardy excelentní vědy a také napomoci překonat bariéry, které snižují úspěch projektových návrhů do vysoce prestižní evropské grantové soutěže ERC. Jednou z povinností řešitelů je podat žádost o grant ERC. Náklady na projekty EXPRO, které jsou určeny především pro zkušené badatele, mohou dosáhnout až 50 milionů Kč na pět let. Grantová soutěž EXPRO bude vypisována již pouze v sudých letech.

V letošní soutěži z deseti podpořených projektů budou tři řešeny na Masarykově univerzitě, po dvou v ústavech Akademie věd, Českém vysokém učením technickém v Praze a na Univerzitě Karlově. Jeden grant byl také udělen vědcům z Univerzity Palackého v Olomouci. Na uvedené projekty poputuje přes 450 milionů korun.

JUNIOR STAR

Granty JUNIOR STAR jsou určeny pro excelentní začínající vědce do 8 let od získání titulu Ph.D., kteří již publikovali v prestižních mezinárodních časopisech a mají za sebou významnou zahraniční zkušenost. Díky pětiletému projektu s možností čerpat až 25 milionů Kč získávají možnost se vědecky osamostatnit a případně založit i vlastní výzkumnou skupinu, která může do české vědy přinést nová výzkumná témata.

Od příštího roku bude nově podpořeno celkem 23 projektů JUNIOR STAR, z toho nejvíce jich bude řešeno na Univerzitě Karlově (5 projektů), Českém vysokém učení technickém v Praze (4 projekty), Vysoké škole chemicko-technologické v Praze (4 projekty) a v ústavech Akademie věd (3 projekty). Na tyto projekty je na příštích pět let připraveno přes půl miliardy korun.

Asociace výzkumných univerzit ČR (AVUni) sdružuje 6 špičkových českých univerzit: Univerzitu Karlovu, Masarykovu univerzitu, Univerzitu Palackého v Olomouci, České vysoké učení technické v Praze, Vysoké učení technické v Brně a Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze. AVUni reprezentuje a rozvíjí koncept špičkových mezinárodně konkurenceschopných univerzit jakožto nezbytného předpokladu ekonomické prosperity a kulturního bohatství společnosti. Asociace sdílí společnou vizi neustálého zvyšování kvality ve vzdělávací a výzkumné činnosti. Vzájemně i s partnery z veřejné, státní a soukromé sféry spolupracuje na organizačních, legislativních, metodických i finančních opatřeních vedoucích ke zlepšování celkového prostředí pro rozvoj vysokého školství a výzkumu. V současné době Asociaci předsedá rektor ČVUT v Praze Vojtěch Petráček.

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky 2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých škol. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm 19.000 studentů. Pro akademický rok 2022/23 nabízí ČVUT svým studentům na 250 akreditovaných studijních programů a z toho přes 100 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Podle výsledků Metodiky 2017+ bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 2642 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 378. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení „Emerging Europe and Central Asia“. V rámci hodnocení pro oblast „Engineering and Technology“ je ČVUT na 175. místě, v oblasti „Engineering – Civil and Structural“ je ČVUT mezi 201.–220. místem, v oblasti „Engineering – Mechanical“ na 201.–250. místě, u „Engineering – Electrical“ na 201.–250. pozici. V oblasti „Physics and Astronomy“ na 201.–250. místě, „Natural Sciences“ jsou na 238. příčce. V oblasti „Computer Science and Information Systems“ je na 151.–200. místě, v oblasti „Material Sciences“ na 251.–300. místě, v oblasti „Mathematics“ na 251.–300. místě. Více na https://www.cvut.cz/

Doporučujeme

Sevastopol je po ukrajinském útoku bez elektřiny a paliva

Sevastopol, největší město na Ruskem anektovaném ukrajinském poloostrově Krym, je z velké části bez elektřiny v důsledku ukrajinského útoku. Moskvou dosazený šéf místní správy Michail Razvožajev to oznámil na síti Telegram. Za nejvážnější označil situaci na západě města, který bude bez proudu do večera.

Inspektoři MAAE navštíví íránská jaderná zařízení, uvedl šéf agentury Grossi

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) provede inspekce íránských jaderných zařízení. Na tiskové konferenci v Japonsku to dnes uvedl šéf MAAE Rafael Grossi. Agentura podle něj začne velmi brzy pracovat na upřesnění postupů, termínů a lokalit, píše agentura Reuters. Grossi se odvolal na memorandum o porozumění, které minulý týden podepsaly Spojené státy a Írán. Obě země přitom v úterý ohledně návštěv inspektorů vydaly protichůdná vyjádření, což Grossi podle agentury AP označil za slovní přestřelku. Náměstek íránského ministra zahraničí Kázem Gharíbabádí později Grossiho slova ohledně inspekcí odmítl.

Keiko Fujimori se stane novou prezidentkou Peru

Konzervativní politička Keiko Fujimori získala v peruánských prezidentských volbách náskok, který už její soupeř nedokáže smazat. Země se tak zřejmě vrátí ke jménu, které peruánskou politiku ovlivňuje už desítky let a zároveň dál rozděluje společnost.

Markéta Vondroušová dostala čtyřletý zákaz činnosti

Tenistka Markéta Vondroušová přišla o možnost hrát profesionální tenis na čtyři roky. Nezávislý tribunál potvrdil nejvyšší možný trest za odmítnutí dopingové kontroly z prosince loňského roku. Wimbledonská vítězka z roku 2023 se ještě může odvolat k Mezinárodní sportovní arbitráži CAS.

Technologické akcie se po propadu chystají k růstu

Americké technologické akcie se po prudkém začátku týdne pokoušejí o návrat nahoru. Nervozita kolem ocenění firem spojených s umělou inteligencí během dvou dnů smazala z tržní hodnoty společností v indexu Nasdaq 100 téměř 1,3 bilionu dolarů.

Francie hlásí první případ eboly

Francie potvrdila první případ eboly. Nakaženým je lékař, který se nedávno vrátil z humanitární mise v Demokratické republice Kongo, kde se země potýká s rozsáhlou epidemií této vysoce nebezpečné nemoci.

KOMENTÁŘ: Rheinmetall na burze krvácí. Německý zbrojař přišel o miliardovou státní zakázku

Od války na Ukrajině byla německá zbrojařská společnost Rheinmetall generátorem štěstí pro všechny své akcionáře. Jenže letos se stroj zasekl, tvrdou ránu teď firmě uštědřila německá vláda. Kabinet zřejmě zruší miliardovou zakázku na výrobu válečných lodí.

Rusko i Ukrajina hlásí oběti nepřátelských vzdušných útoků

Trosky sestřelených ukrajinských dronů poškodily průmyslový objekt, obytné budovy a auta v ruské Nižegorodské oblasti, oznámil dnes tamní gubernátor Gleb Nikitin. Dva lidé podle něj zahynuli. Úřady v ruské Belgorodské oblasti hlásí jednu oběť ukrajinského útoku. Gubernátor ruské Orenburské oblasti Jevgenij Solncev informoval o sestřelení ukrajinských dronů nad průmyslovým zařízením v Orenburgu. Naopak ruský útok na Ukrajinu zabil podle úřadů ženu v Charkovské oblasti.

Okrádáte zákazníky! Trump není spokojen s cenami benzinu

Ceny ropy klesají, což se propisuje i do cen pohonných hmot. Americký prezident Donald Trump si však stěžuje, že benzin nezlevňuje dost rychle. Tvrdí, že pokles cen benzinu neodpovídá zlevňování černého zlata. Ministerstvu spravedlnosti nařídil, aby začalo vyšetřovat praktiky ropných gigantů. Ceny benzinu v USA klesají už šestý týden v řadě. Tento trend bude pokračovat, jak se bude obnovovat doprava v Hormuzském průlivu.

USA poskytnou experimentální lék proti ebole pro testování v Kongu

Spojené státy poskytnou experimentální lék proti ebole pro klinické testování v Kongu. V zemi se šíří dosud největší známá epidemie nákazy způsobená kmenem Bundibugyo. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na americké ministerstvo zdravotnictví.

Trump dostal symbolickou stopku. Kongres hlasoval proti jeho válečným pravomocím

Republikány ovládaný Senát schválil rezoluci o válečných pravomocích, která prezidenta Donalda Trumpa vyzývá k zastavení války v Íránu a nutnosti obrátit se na Kongres, pokud by chtěl obnovit vojenské akce. Rezoluce však nemá legislativní váhu, jde čistě o symboliku. Ukazuje však, jak jsou republikáni pod Trumpovým vedením roztříštěni. Bílý dům rezoluci bagatelizoval.

OSN varuje: Škrty americké pomoci v programech proti AIDS v Africe budou stát životy

Rozhodnutí Spojených států ukončit financování programů zaměřených na boj proti HIV a AIDS v Jižní Africe může mít podle Organizace spojených národů (OSN) vážné následky. Šéfka programu UNAIDS Winnie Byanyima varovala, že omezení podpory ohrozí životy nejzranitelnějších lidí. Informuje o tom BBC, Reuters a další servery.

Střelba izraelské armády zabila v jižním Libanonu dvě osoby

Izraelská střelba dnes zabila v jižním Libanonu dvě osoby a několik dalších zranila. Jde o první střelbu Izraele v Libanonu za poslední tři dny. Libanonské radikální hnutí Hizballáh incident označilo za porušení dohody o příměří mezi oběma stranami. Skupina podporovaná Íránem střelbu odsoudila, ale neuvedla, jestli podnikne nějakou odvetnou akci, informovala agentura Reuters.

Írán a Omán se shodly na jednání o budoucí správě Hormuzského průlivu

Írán a Omán vytvoří pracovní skupinu, která se zaměří na dosažení dohody o budoucí správě Hormuzského průlivu, včetně s ní spojených poskytovaných služeb a nákladů. Obě země to dnes podle agentury Reuters uvedly ve společném prohlášení s tím, že budou jednat s pobřežními státy regionu a dalšími stranami, kterých se záležitost týká. Spojené státy dlouhodobě žádají, aby Teherán průliv opět úplně otevřel a nevybíral za plavbu žádné poplatky.

Ukrajina podle Putina útočí na civilisty, k setkání se Zelenským nevidí důvod

Ruský prezident Vladimir Putin dnes prohlásil, že Ukrajina útočí na civilisty a že kvůli těmto úderům nevidí důvod k přímým rozhovorům s hlavou ukrajinského státu Volodymyrem Zelenským. Informovala o tom agentura Reuters, podle které šéf Kremlu míní, že cílem ukrajinských dronových útoků je destabilizace ruské společnosti. Ukrajina se od února 2022 brání ruské invazi a součástí obrany jsou i údery v hloubi ruského území.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama