Protext ČTKMimořádná numismatická aukce s mincemi Edvarda Beneše dosáhla 140 milionů korun

Mimořádná numismatická aukce s mincemi Edvarda Beneše dosáhla 140 milionů korun

Praha 17. října 2022 (PROTEXT) – V pražském hotelu Mandarin Oriental se v pátek, 14. října uskutečnila numismatická aukce neobyčejně vzácných mincí a medailí z různých zemí i historických epoch. Největší zájem upoutala kolekce darovaná prezidentem Edvardem Benešem, vzácný desetidukát Gabriela Behtlena z roku 1621, nebo výjimečný dukát z roku 1620 se značkou pražského mincmistra Pavla Škréty. Výsledky aukce předčily očekávání o asi deset milionů korun a konečná hodnota činila 140 milionů včetně aukční přirážky. Kromě páteční dražby bude řada mincí k dispozici ještě prostřednictvím elektronické aukce v dalších dnech. Konečná cena tak bude ještě vyšší.

„Těší nás, že zájem o numismatiku neklesá ani navzdory covidu či válce. Projevilo se to i na aktuální dražbě. Lidé si uvědomují, že investice do mincí se jednak vyplatí a zároveň, že jde o mimořádně hodnotné a krásné umělecké předměty,“ vysvětluje Elizej Macho, spoluzakladatel pořádajícího aukčního domu Macho & Chlapovič.

K nejžhavějším položkám aukce patřil soubor vzácných českých mincí a medailí, které daroval někdejší československý prezident Edvard Beneš za věrné služby republice přednostovi exilové vlády Jiřímu Zedtwitzovi. Jednotlivé položky se dražily zvlášť, celkově se suma za tyto mince a medaile vyšplhala na více než 16,7 milionů korun.

Nejdražší prodanou mincí z celkového počtu 365 položek byl vzácný desetidukát sedmihradského knížete Gabriela Behtlena. Z vyvolávací ceny 150.000 eur se konečná částka dostala téměř na dvojnásobek a nový majitel za ní zaplatil přes sedm milionů korun.

Další atraktivní položkou byl výjimečný dukát z roku 1620, jenž na sobě nese značku pražského mincmistra Pavla Škréty. „Škrétův dukát pochází z pozůstalosti významného úředníka První republiky a londýnské exilové vlády a je výborně zachovalý,“ doplňuje Macho. Jeho výjimečnost ocenili dražitelé částkou přesahující milion korun.

Aukce nabídla také jedenáct mincí z doby otec Marie Terezie Karla VI. Mezi dukáty, tolary a medailemi byly dva opravdové unikáty, z kterých je známý jediný kus na světě. Za desetidukát ražený ve Vídni z roku 1724 zájemce zaplatil téměř šest milionů korun. Unikátní šestidukát z roku 1732 byl vydražen za necelých pět milionů korun.

Numismatickou i uměleckou hodnotu v aukci představovaly také mimořádně vzácné zlaté medaile z Francie. Jedna z nich, datovaná do roku 1778, se prodala za zhruba 2,5 milionu korun.

Aukce pořádaná největším aukčním domem s numismatikou Macho & Chlapovič byla v pátek sálová, ve dnech 17. – 19. října budou následovat elektronické aukce, které nabídnou více než 2000 mincí, medailí, bankovek či vyznamenání.

ČTK ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.

Doporučujeme

Trumpův bývalý poradce se chystá přiznat v kauze citlivých informací

Bývalý poradce pro národní bezpečnost John Bolton uzavřel s prokurátory dohodu o přiznání viny. Někdejší člen první administrativy Donalda Trumpa, který se později stal jeho ostrým kritikem, má přiznat vinu v kauze nakládání s citlivými informacemi o národní bezpečnosti.

SpaceX chystá rekordní vstup na burzu

SpaceX plánuje největší vstup na burzu v historii. Firma Elona Muska chce získat až 75 miliard dolarů a její hodnota by se mohla přiblížit 1,77 bilionu dolarů. Pokud se odhady naplní, Musk by se mohl stát prvním bilionářem světa.

Řím odklízí škody po prudké bouři

Řím po středeční bouři odstraňuje popadané stromy, poškozené stánky a následky lokálních záplav. Silný vítr zasáhl hlavně severní a severovýchodní části města, kde lámal větve, ničil přístřešky a komplikoval dopravu. V některých ulicích voda zaplavila vozovky a auta zůstala stát v hlubokých kalužích. Úřady zatím řeší hlavně zprůjezdnění ulic a zabezpečení míst, kde hrozí další škody.

V Texasu se objevil nebezpečný masožravý parazit bzučivka. Vědci ji měli za téměř vyhubenou

V jižním Texasu se znovu vyskytla parazitická moucha bzučivka lidožravá, jejíž larvy se živí masem teplokrevných zvířat. Jde o první potvrzený případ v této oblasti od roku 1966 a ojedinělý návrat škůdce, který byl ve Spojených státech před desítkami let prakticky vymýcen.

Zázrak na Everestu. Pohřešovaný Šerpa byl po dnech bez jídla a kyslíku zachráněn

Na Mount Everestu skončilo pátrání, které už mnozí považovali za beznadějné. Nepálský horský průvodce Dawa Sherpa přežil téměř týden ve vysoké nadmořské výšce bez jídla a bez přídavného kyslíku. Záchranáři ho našli ve chvíli, kdy se vlastními silami pokoušel dostat zpět do základního tábora.

Vědci varují před nevyhnutelnou vlnou tsunami ve Středomoří

Slunné pláže francouzské Riviéry sice na první pohled nevypadají jako kulisy pro živelnou katastrofu, ale vědci varují před hrozbou, kterou si většina lidí vůbec nepřipouští. Historická data i moderní počítačové modely ukazují, že ničivé vlny už v minulosti na tamní pobřeží udeřily a tento scénář se může kdykoliv opakovat. Vzhledem ke specifickým podmínkám navíc hrozí, že masa vody zasáhne pevninu s minimálním předstihem a tradiční varovné systémy tak nemají šanci včas zareagovat.

Na 80 procent. Jev El Niño je letos nevyhnutelný, upozorňuje WMO

Klimatický jev El Niño udeří v létě s pravděpodobností 80 procent. Světová meteorologická organizace odhaduje jeho setrvání do podzimu na 90 procent. Síla El Niña zůstává nejistá, meteorologové však očekávají spíše vysokou intenzitu.

Po izraelských náletech na město Gaza je nejméně osm mrtvých a 15 zraněných

Při izraelských náletech na město Gaza bylo dnes nad ránem zabito nejméně osm lidí a dalších nejméně 15 osob bylo zraněno, napsala s odvoláním na úřady agentura AFP. Izrael v Pásmu Gazy provádí útoky téměř denně navzdory příměří uzavřenému na podzim.

Nucenou práci netolerujeme! USA chtějí uvalit nová cla na 60 zemí

Spojené státy oznámily uvalení nových cel na desítky obchodních partnerů kvůli jejich nečinnosti v boji proti nucené práci. Evropská unie (EU) označila cla za nezákonná. Jak je tato moderní forma otroctví ve světě rozšířená?

Státy EU daly podle Kyjeva zelenou prvnímu kroku v přístupových jednáních

Členské státy EU daly zelenou zahájení jednání s Ukrajinou a Moldavskem o první skupině témat týkající se přístupových rozhovorů, napsala ve středu pozdě večer na sociální síti X ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková. Ukrajina zahájila rozhovory o přistoupení k EU v létě 2024, více než dva roky po začátku ruské invaze na Ukrajinu, a dosud je blokovalo Maďarsko.

Korejské komunální volby vyhrála vládní strana, prohrála ale boj o Soul

Jihokorejská vládní liberální Demokratická strana (DS) ve středečních komunálních volbách zvítězila ve většině volebních obvodů. Nezískala však klíčový post starosty metropole Soulu, což představuje překážku v úsilí o získání pevnějšího politického mandátu pro prezidenta I Če-mjonga, napsala dnes agentura AP.

Trump má problém. Republikáni se od něj začínají odvracet

Politika amerického prezidenta Donalda Trumpa stále více rozděluje republikány. Po silné kritice části vlastní strany upustil šéf Bílého domu od plánů na zřízení fondu v hodnotě téměř 1,8 miliardy dolarů, který měl mimo jiné vyplácet útočníky na Kapitol. Sněmovnou navíc prošla rezoluce o omezení Trumpových válečných pravomocí. Pro hlasovali čtyři republikáni.

Severní Korea představila nový závod na výrobu paliva pro jaderné bomby

Severokorejský vůdce Kim Čong-un ve středu navštívil nový závod na výrobu paliva pro jaderné bomby a oznámil plány na několikanásobné posílení jaderných sil země. Odhalení továrny souvisí s Kimovými opakovanými sliby rozšířit jaderný zbrojní program, aby se KLDR mohla vypořádat s tím, co označil jako eskalující vojenské hrozby ze strany USA, napsala agentura AP.

Ukrajinský útok na krymský Simferopol si vyžádal tři mrtvé a sedm zraněných

Při nočním ukrajinském útoku na město Simferopol na Ruskem anektovaném Krymu dnes zemřeli nejméně tři lidé a dalších sedm bylo zraněno. S odvoláním na úřady to napsaly agentury AFP a Reuters.

Izrael a Libanon se dohodly na obnovení příměří, v Libanonu budou bezpečné zóny

Izrael a Libanon se ve středu dohodly na prodloužení křehkého příměří a zřízení několika bezpečnostních zón na libanonském území, kam by nesměli vstoupit příslušníci militantního hnutí Hizballáh. Podmínkou příměří je úplné zastavení palby ze strany hnutí a vyhoštění všech jeho členů z oblasti jižně od řeky Lítání. Obě země také odsoudily útoky Íránu na země v regionu a jeho narušování stability na Blízkém východě, uvedli ve středu po dvoudenním jednání ve Washingtonu ve společném prohlášení zástupci USA, Libanonu a Izraele.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama