Věda a TechnikaMiG-29: Legenda, která přišla pozdě

MiG-29: Legenda, která přišla pozdě

Životopis sovětského stíhacího letounu MiG-29 má mnoho specifických momentů. Jedním z nich je i příběh Rumunska, které letouny vyřadilo ze služby v samém předvečeru vstupu do NATO, aby pak dlouhou dobu používalo jen obstarožní MiGy-21, do kterých dokonce mohutně investovalo díky izraelské modernizaci.

MiG-29

O pořízení bojových letounů 4. generace rumunská vláda rozhodla v roce 1988. Protože vývoj letounu této kategorie byl zcela nad síly domácího průmyslu, volba nakonec padla na sovětský MiG-29. Tehdejší plány přitom počítaly s nákupem 48 strojů. V letech 1989 až 1990 obdrželo Rumunsko od Sovětského svazu celkem 21 letounů MiG-29, z toho čtyři ve dvoumístné verzi UB. První lety rumunských MiG-29 začaly již v roce 1990. Čtyři letouny byly ztraceny při různých nehodách, jedna stíhačka byla zakoupena v Moldavsku jako náhrada za ztráty. V době vyřazení z provozu v roce 2023 tak rumunské letectvo disponovalo osmnácti letouny MiG-29.

Po rozpadu Varšavské smlouvy se vojenské a politické vedení Rumunska rozhodlo soustředit se především na zachování bojeschopnosti MiGu-21. Ten byl nejmasovějším letounem v národním letectvu. Jinak si totiž nelze vysvětlit skutečnost, že země zahájila společný program s izraelskou společností Elbit Systems na modernizaci MiGu-21 na standard LanceR již v roce 1992, ale program modernizace svých MiGů-29 na standard Sniper zahájila až v roce 1995. Je zajímavé, že třetím partnerem pro práce na rumunských MiG-29 se stal německý koncern Daimler Chrysler Aerospace. Do tohoto příběhu přitom Němci nezapojili své tehdejší ruské partnery z koncernu RSK MiG.

Modernizaci rumunských MiGů-29 přitom dostal na starost domácí podnik Aerostar z Bacau. Nikoli náhodou, měl již totiž zkušenosti s modernizací letounů řady MiG-21 ze stavu Rumunských vzdušných sil. Cílem zmíněného modernizačního programu, který dal za vznik modelu MiG-29 Sniper, se stalo zajištění kompatibility se systémy NATO. Dále rozšíření bojových možností, rozšíření škály podvěsné výzbroje, zlepšení provozních charakteristik a v neposlední řadě též prodloužení meziopravního resursu.

Sniper

Toho přitom mělo být docíleno zejména zástavbou nového avionického vybavení. Z důvodu úspor a zjednodušení logistického zabezpečení stíhacích letek Rumunských vzdušných sil většinu nových systémů pro modernizovaný MiG-29 Sniper převzali od MiGu-21 LanceR. Šlo o výsledek modernizačního programu rumunských letounů typu MiG-21M/MF a -21UM. Dodavatelem avioniky pro tento model se tedy staly izraelské společnosti IAI (Israel Aircraft Indusries) a Elbit. Na programu MiG-29 Sniper se ale podílela též německá společnost DASA.

Ke stvrzení příslušné mezistátní smlouvy o společném postupu při vývoji MiGu-29 Sniper došlo v červnu roku 1999. Demonstrační prototyp tohoto modelu vznikl konverzí řadového MiGu-29 (iz.9.12A) ze stavu vzdušných sil Rumunska. Konkrétně přitom šlo o letoun s rudým trupovým číslem „67“ a výrobním číslem 2960532367. Ještě před zmíněnou konverzí ale tento stroj prošel, v prostorách závodu Aerostar, generální opravou.

Do oblak se demonstrační prototyp Sniperu poprvé vydal dne 5. května 2000 se zkušebním pilotem společnosti DESA za kniplem. Svůj veřejný debut si tento stroj odbyl dne 26. května toho samého roku na berlínské Airshow ILA 2000. Protože měl tehdy za sebou pouhých 15 zkušebních letů, návštěvníci zmíněné airshow jej mohli zhlédnout pouze staticky. Původní plány počítaly s tím, že „upgrade“ do standardu MiG-29 Sniper projde všech 18 MiGů-29. Právě tolik se jich na počátku prvního desetiletí 21. století stále ještě nacházelo ve stavu Rumunských vzdušných sil.

Konečný nezdar modernizace

Plány ovšem překazily nepřekonatelné problémy s integrací některých systémů, které vyplavaly na povrch v průběhu zkoušek jediného prototypu. V březnu roku 2003 proto celá flotila rumunských MiGů-29 zůstala stát na zemi. V dubnu 2004 byly pak tyto stroje uskladněny a nabídnuty k odprodeji. Mezitím se společnosti DASA a Aerostar pokusily s modernizačním programem MiGu-29 Sniper prosadit na mezinárodním trhu. Do nabídky přitom zahrnuly též možnost instalace radaru typu EL/M-2032 izraelské značky Elta. Ten se již předtím stal součástí modernizačního balíčku pro rumunské MiGy-21MF.

Příběh rumunského MiGu-29 se na jaře 2022 opět objevil, a to v poněkud nečekaném úhlu. Nejprve koncem března 2022 ředitel sdružení rumunských obranných podniků PATROMILL Viorel Manole prohlásil, že Rumunsko má 18 letounů MiG-29, které by mohly být převedeny na Ukrajinu. O týden později však tehdejší rumunský ministr obrany Vasile Dincu upřesnil, že země žádné funkční MiG-29, které by mohla předat Ukrajině, nemá. Místo toho existuje několik zájemců o „kanibalizované“ náhradní díly z těchto letounů.

Když přišly problémy s modernizovanými devětadvacítkami, padlo rozhodnutí. Budoucím páteřním strojem rumunského letectva se opět stane MiG-21, na rozdíl například od České republiky ale projde modernizací. Tímto modernizačním programem, který vešel ve známost jako MiG-21-2000, mělo konkrétně projít 100 jednomístných MiGů-21M/MF a deset dvoumístných MiGů-21UM.

Modernizační program MiG-21-2000 stál zejména na instalaci víceúčelového radiolokátoru typu Elta EL/M-2032. Dále tzv. skleněného kokpitu, INS navigačního systému s GPS přijímačem a nového zaobleného jednodílného nevyztuženého průzračného překrytu pilotní kabiny. Součástí zbraňového systému modernizovaného MiGu-21-2000 se navíc měla stát celá škála naváděné munice izraelské provenience. Jde o modernizaci velmi podobnou tomu, co později obdrželo indické letectvo v rámci programu MiG-21 Bison.

Krátký pohled do kokpitu MiG-21 LanceR

LanceR jako dlouhodobé řešení

Z rumunského modernizačního programu nazvaného „LanceR“ přitom vzešly hned tři verze. Dvě jednomístné (LanceR A a LanceR C) a jedna dvoumístná (LanceR B). LanceR A výrobce optimalizoval pro útoky na pozemní cíle, primárním určením LanceRu C se stalo plnění úkolů v rámci PVO. Model LanceR B zase vzešel z modernizačního programu dvoumístných cvičně-bojových MiGů-21UM).

V letech 1996 až 2003 modernizačním programem LanceR prošlo celkem 113 rumunských MiGů-21. To přitom odpovídá přibližně 40 procentům flotily letounů této řady Rumunských vzdušných sil z počátku 90. let. Rumunské letectvo zformovalo první operační letku LanceRů dne 8. května 1997 v Bacau. Do roku 2003, kdy celý modernizační program LanceR skončil, vzdušné síly Rumunska přišly při fatálních nehodách o celkem čtyři letouny této řady. Dva LanceRy A, jeden LancerR B a jeden LancerR C.

Do roku 2013 se nicméně flotila těchto letounů postupně zredukovala na pouhých 36 exemplářů a v posledních letech jejich roli přebraly starší verze letounů F-16, které možná později doplní i typ F-35, o který se Rumunsko jako třetí země bývalé Varšavské smlouvy zajímá.

Příběh modernizovaného MiGu-29 Sniper tak dodnes zůstává pouze mementem na pomníku slavného letounu, který přišel na světovou scénu v nesprávný čas.

Doporučujeme

Ukrajina zasáhla Krymský most, podle Zelenského v odvetě, Moskva slíbila opravu

Ukrajina zasáhla a vážně poškodila Krymský most, který spojuje ruskou pevninu s okupovaným poloostrovem Krym. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X napsal, že úder byl výsledkem několikatýdenní operace a odvetou za opakované ruské útoky na ukrajinskou infrastrukturu. Správa Krymu mezitím oznámila, že železniční doprava po mostě byla obnovena, ale automobily musí využít trajekty, nebo objet Azovské moře po pevnině. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov již slíbil opravu. Dřívější zprávy médií uváděly, že se po zásahu zřítila část silničního mostu i s obloukem a že poškozena byla i železniční sekce, Moskva však rozsah škod oficiálně neupřesnila.

Philippe Diallo vyzve Infantina v boji o vedení FIFA. Francouzský svaz jeho kandidaturu schválil

Francouzský fotbalový funkcionář Philippe Diallo se chce ucházet o post prezidenta Mezinárodní fotbalové federace FIFA. Jeho kandidaturu podpořili představitelé UEFA a jednomyslně ji schválil také Francouzský fotbalový svaz. Současný šéf francouzského fotbalu tak hodlá vyzvat Gianniho Infantina, který stojí v čele FIFA od roku 2016.

Bývalý kosovský prezident dostal další trest. Z vazby ovlivňoval svědky

Bývalý kosovský prezident Hashim Thaçi dostal dalších 17 měsíců vězení za pokusy ovlivňovat svědky a maření spravedlnosti. Soud v Haagu rozhodl, že z vazby předával důvěrné informace a pokyny ke svědeckým výpovědím. Nový trest si má odpykat odděleně od 25letého trestu za válečné zločiny, který mu soud uložil v září.

Návrh závěrečného textu COP31 budí kontroverze. Státy rozdělují sporné požadavky

Australský ministr pro změnu klimatu Chris Bowen, který vede jednání na klimatickém summitu COP31 v tureckém městě Antalya, předložil návrh textu konečného politického rozhodnutí konference. Zahrnuje opatření proti změně klimatu, na nichž se státy zatím neshodují, přičemž sporné požadavky budící kontroverze. Chce zjistit, co jsou jednotlivé země ochotny přijmout a co odmítnou.

ANALÝZA: Rusko na Ukrajině vojensky propadá, to však neznamená, že nemůže vyhrát

Válka na Ukrajině trvá pátým rokem a Rusko ani letos nedosáhlo významnějších územních zisků. Na bojišti se mu naopak příliš nedaří. Dva scénáře, jak vyhrát válku, se podle analytiků ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi nepodařilo naplnit. Jeho cílem bylo způsobit kolaps ukrajinské armády a amerického prezidenta Donalda Trumpa přimět k ústupkům. Nyní se podle expertů zaměřuje na další dva scénáře. Vyžadují čas a trpělivost, mohou však být o to nebezpečnější.

Novým Jamesem Bondem bude Robert Pattinson. Roli agenta 007 převezme po Danielu Craigovi

Spekulace o tom, kdo převezme roli nejslavnějšího filmového agenta, jsou u konce. Novým Jamesem Bondem se stane čtyřicetiletý britský herec Robert Pattinson, známý především ze ságy Stmívání a filmu Batman. Jeho obsazení v pondělí 16. listopadu oficiálně potvrdilo studio Amazon MGM. Připravovaný snímek má do kin dorazit v roce 2028 a zahájí novou éru slavné špionážní série.

Ministři EU schválili další sankce proti Rusku, na seznam přibylo 145 jmen

Ministři zahraničí Evropské unie dnes schválili další sankce proti ruským osobám a subjektům. Na sankční seznam přibylo 145 jmen. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské státy. Opatření se zaměřují zejména na ruské banky, energetické společnosti, firmy napojené na takzvanou stínovou flotilu a osoby a organizace zapojené do dezinformačních kampaní a kybernetických útoků.

Žaludy mohou předpovědět nárůst počtu klíšťat

Množství žaludů v lese může napovědět, kolik klíšťat se objeví za dva roky. Američtí vědci během více než 35 let výzkumu zjistili, že na jejich počty mají výraznější vliv myši než jeleni. Výsledky mohou pomoci lépe předvídat riziko nákazy lymskou boreliózou.

Pět zemí EU chystá deportační středisko ve Rwandě, fungovat by mohlo příští rok

Rakousko, Německo, Nizozemsko, Dánsko a Řecko chtějí ve Rwandě deportační středisko pro odmítnuté žadatele o azyl, které není možné vyhostit do jejich zemí původu. Dnes to podle agentury APA společně oznámili rakouský kancléř Christian Stocker a dánská premiérka Mette Frederiksen. Pětice států EU očekává, že jednání s africkou zemí budou rychlá a že první odmítnuté žadatele o azyl středisko ve Rwandě přijme už v příštím roce.

AI se vymkla kontrole a napadla firmu. Kalifornie žaluje OpenAI

Kalifornský generální prokurátor Rob Bonta v pondělí podal u soudu v San Franciscu žalobu na společnost OpenAI za nekalé obchodní praktiky a ohrožení veřejné bezpečnosti. Jedná se o soudní dohru bezpečnostního incidentu z července, kdy agenti umělé inteligence (AI) unikli z testovacího prostředí a napadli společnost Hugging Face.

Putin ohledně Ukrajiny slevuje, řekl před odletem do Asie prezident Trump

Ruský prezident Vladimir Putin v otázce Ukrajiny trochu ustupuje, uvedl dnes americký prezident Donald Trump s tím, že Putin by mohl být neústupnější. Trump to řekl novinářům před Bílým domem před odletem vrtulníkem Marine One, píše agentura Reuters. Ruská válka na Ukrajině bude podle Trumpa jedním z témat jeho blížící se schůzky s Putinem a čínským prezidentem Si Ťin-Pchingem.

Bude se Trumpův dědic MAGA ucházet o Bílý dům? Vance si s rozhodnutím dává načas

J. D. Vance se někdy příští rok rozhodne, zda bude v roce 2028 kandidovat na post prezidenta. Americký viceprezident to řekl v rozhovoru s televizí Fox News. Podle osob z jeho blízkého okolí přitom zvažoval, že se o Bílý dům ucházet nebude.

Nesvěřujme rozhodnutí o zabití robotům, zní z Ženevy. OSN jedná o autonomních zbraních

Umělá inteligence (AI) a autonomní systémy mění moderní válčení. Ukrajinská armáda se kvůli nedostatku lidské síly stále více spoléhá na robotické systémy, zatímco vzdušný prostor ovládly drony. USA ve válce s Íránem zase použily AI k určování cílů. Obavy z nástupu autonomního válčení se od pondělí projednávají na sedmé hodnotící konferenci smluvních stran Úmluvy o některých konvenčních zbraních (CCW).

Lindsay Clancy obviněnou z vraždy jejích dětí čeká příští rok další soud

Američanka Lindsay Clancy, obviněná z vraždy svých tří malých dětí, se příští rok znovu postaví před soud. Soudce William Sullivan stanovil začátek nového procesu na 29. března 2027. Zatím není oficiálně jasné, zda bude žena čelit stejným obviněním jako při prvním procesu, tedy třem případům vraždy prvního stupně.

UniCredit je blíž převzetí Commerzbank. Německo je proti

Italská bankovní skupina UniCredit získala souhlas Evropské komise s převzetím německé Commerzbank. Transakci v hodnotě přibližně 45 miliard eur v pondělí schválila také americká centrální banka Fed. Německá vláda však s převzetím dlouhodobě nesouhlasí a obavy vyvolává především možné propuštění tisíců zaměstnanců.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama