Protext ČTKMezinárodní visegrádský fond podpořil Ukrajinu granty sumou přesahujíci 2,6 mil. eur

Mezinárodní visegrádský fond podpořil Ukrajinu granty sumou přesahujíci 2,6 mil. eur

Bratislava 19. února 2025 (PROTEXT) – V době, kdy si Ukrajina připomíná tři roky odporu proti plnohodnotné ruské invazi, je celosvětová podpora i nadále nezbytná. Přestože někteří mohou vnímat pokles zájmu a pomoci, Mezinárodní visegrádský fond Ukrajinu nadále podporuje a během války jí poskytl granty ve výši více než 2,6 milionu eur.

V reakci na rozsáhlou invazi v únoru 2022 Visegrádský fond neprodleně vyhlásil zvláštní výzvu k předkládání návrhů zaměřenou na podporu ukrajinských uprchlíků v regionu V4 a vnitřně vysídlených osob na Ukrajině. Během prvního roku bylo uděleno více než 70 grantů v celkové výši téměř 1 milion eur. V roce 2023 bylo na projekty humanitární pomoci přiděleno dalších téměř 390.000 eur a na granty i stipendia pro ukrajinské žadatele bylo poskytnuto více než 480.000 eur, což odráží pokračující závazek fondu vůči této konfliktem postižené zemi.

Kromě okamžité humanitární pomoci sehrál Visegrádský fond důležitou roli při podpoře ukrajinského vzdělávání a profesního rozvoje. V roce 2024 se příspěvek na grantové projekty zvýšil o více než 770.000 eur a pokryl různá grantová schémata, která byla nyní rozšířena o iniciativy pro mládež a stipendia. V loňském roce tak podpora Ukrajiny představovala přibližně 9,4 % z celkového ročního objemu schválených finančních prostředků.

„Osobní rozhovory se zástupci obcí, nevládních organizací a univerzit a svědectví o jejich odolnosti tváří v tvář každodenním výzvám nás motivují k tomu, abychom vytrvali v naší podpoře a hledali nové cesty solidarity,“ zdůraznila Linda Kapustová Helbichová, výkonná ředitelka fondu.

Fond podporuje Ukrajinu již více než dvacet let a během tohoto období poskytl ukrajinským subjektům finanční prostředky ve výši více než 8,9 milionu eur, což z Ukrajiny činí největšího příjemce podpory z Mezinárodního visegrádského fondu mimo region V4.

Mezinárodní visegrádský fond je dárcovská organizace založená vládami zemí Visegrádské skupiny (V4) – Česka, Maďarska, Polska a Slovenska. Jeho cílem je podporovat užší spolupráci a porozumění mezi občany v regionu V4 a také mezi regionem V4 a dalšími oblastmi, jako jsou země Východního partnerství a západního Balkánu. Visegrádský fond přispívá k rozvoji občanské společnosti financováním společných grantových projektů, udělováním vysokoškolských stipendií a zajišťováním mobility umělců. Jeho roční rozpočet ve výši 11 milionů eur je spolufinancován příspěvkem vlád zemí V4. Fond dosud podpořil více než 10.000 grantových projektů a individuálních mobilit v celkové hodnotě více než 140 milionů eur.

 

Zdroj: Visegrad Fund

 

Doporučujeme

Rusko a Ukrajina hlásí mrtvé a raněné po útocích, v Polsku vzlétly stíhačky

Nejméně dva mrtvé a šest raněných si vyžádal nálet ukrajinských dronů na Nižněkamsk, informoval starosta města v ruském Tatarstánu. Celkem bylo podle úřadů v regionu zraněno 12 lidí. Terčem náletu se podle serveru Ukrajinska pravda staly místní petrochemické závody. Ukrajinské drony zapálily také další rafinérii, ve Slavjansku na jihu evropského Ruska, tvrdí ukrajinská rozvědka. Mrtvé a raněné po ruských útocích hlásí rovněž ukrajinské úřady. Obě země během noci vyslaly do útoků stovky dronů.

Chorvatští záchranáři kvůli požáru evakuovali z ostrova Brač přes 230 lidí

Chorvatští záchranáři v noci na dnešek evakuovali z ostrova Brač přes 230 lidí kvůli požáru. Informuje o tom agentura AFP. Oheň zasáhl borový les a křoviny na ploše o rozloze asi 3500 hektarů. Ohrožoval domy a rozdmýchával ho silný vítr.

Lídři Číny a Indie nabídli Putinovi pomoc při ukončení války

Čínský prezident Si Ťin-pching a indický premiér Naréndra Módí při setkáních s ruským prezidentem Vladimirem Putinem během summitu skupiny BRICS nabídli své služby při urovnání konfliktu s Ukrajinou, ruský prezident to uvítal, řekl dnes novinářům Putinův mluvčí Dmitrij Peskov. Ukrajina se s podporou Západu brání ruské agresi pátým rokem.

V Británii vzniká nový „Yellowstone“

Na severu Anglie začíná dvacetiletý projekt obnovy rozsáhlých rašelinišť, luk a lesů. Jeho cílem je vrátit vodu do vysušené krajiny a vytvořit vhodné podmínky pro návrat bobrů, orlů a dalších živočichů. Po dokončení obnovy má celé území přejít do vlastnictví místní komunity nebo neziskové organizace.

V Indonésii se převrátila loď, zemřelo šest lidí, 130 se pohřešuje

Nejméně šest lidí zemřelo, když se dnes v Indonésii v Jávském moři za špatného počasí převrátila loď. Dalších 130 lidí se pohřešuje. Záchranáři oznámili, že evakuovali 107 osob.

Ruské drony útočily poblíž polské hranice, zasáhly vlak do Varšavy

Ruský dron na západě Ukrajiny, dva kilometry od hranic s Polskem, zasáhl lokomotivu osobního vlaku, oznámily dnes na sociální síti ukrajinské dráhy. Díky včasné výstraze nebyl při náletu nikdo zabit či zraněn, dodaly. Vlak jel z Kyjeva do Varšavy a ruský dron jej napadl poblíž hraničního přechodu Jahodyn-Dorohusk, kde již dříve ruský bezpilotní letoun zasáhl kamion, píší média.

Američané se více bojí zdražování. Důvěra spotřebitelů znovu klesla

Nálada amerických spotřebitelů se v září znovu zhoršila. Domácnosti mají větší obavy o své finance a očekávají rychlejší zdražování než před měsícem. K pesimismu přispívají rostoucí ceny pohonných hmot i napětí v mezinárodním obchodě.

Desetitisíce lidí v Německu protestovaly proti AfD. Žádají prověření jejího zákazu

Desetitisíce lidí vyšly v sobotu do ulic německých měst protestovat proti pravicovému extremismu a straně Alternativa pro Německo. Demonstranti požadovali zachování politické izolace AfD i prověření možnosti jejího zákazu. Protesty následovaly po výrazném volebním úspěchu strany v Sasku-Anhaltsku.

Ve Francii vykolejil vlak. 44 pasažérů je zraněných, jedna žena těžce

V severní Francii vykolejil osobní vlak. Při neštěstí se zranilo nejméně 44 lidí, z toho jedna osmnáctiletá žena, vážně. Záchranáři ji museli v kritickém stavu vrtulníkem přepravit do nemocnice.

Britští poslanci odmítli asistované umírání. Návrh neprošel o 16 hlasů

Britská Dolní sněmovna zamítla návrh, který měl umožnit asistované ukončení života některým nevyléčitelně nemocným dospělým v Anglii a Walesu. Proti hlasovalo 286 poslanců, podporu předloze vyjádřilo 270. Rozhodnutí přišlo po emotivní debatě o svobodě rozhodování, ochraně zranitelných pacientů i dostupnosti péče na konci života.

Jodie Comer a Harry Melling prožívají neobvyklou romanci v muzikálu Stuffed

Osamělá preparátorka sní o tom, že jednou vycpe lidské tělo. Když se jí přihlásí dobrovolník, vznikne mezi nimi vztah, který původní plán zkomplikuje. Jodie Comer a Harry Melling hrají hlavní role ve filmu Stuffed, jenž spojuje muzikál, černou komedii a romanci s poněkud morbidním výchozím bodem.

Čína pohrozila, že zruší summit, pokud Washington prodá zbraně Tchaj-wanu

Čína informovala Spojené státy, že zruší setkání prezidentů obou zemí plánované na tento měsíc, pokud Spojené státy mezitím schválí prodej dalších zbraní Tchaj-wanu. S odvoláním na více zdrojů obeznámených se stavem čínsko-amerických vztahů to dnes napsala japonská tisková agentura Kjódó. Prezidenti Donald Trump a Si Ťin-pching se mají sejít ve Washingtonu 24. září. Summit zatím oficiálně oznámila jen americká strana.

Bitcoinový Metaplanet ustoupil investorům. Zmenší odměny vedení

Japonská společnost Metaplanet, která buduje rozsáhlé bitcoinové rezervy, ustoupila kritice svého odměňovacího programu. Počet akcií zahrnutých do něj sníží přibližně o 41 procent a část práv na jejich získání odloží. Akcionářům vadil mechanismus, který při vydávání nových akcií zvětšoval také potenciální odměny vedení.

Čínský prezident přijel do Dillí, v Indii je poprvé po sedmi letech

Čínský prezident Si Ťin-pching dnes přicestoval do Dillí na summit skupiny BRICS a na jednání s indickým premiérem Naréndrou Módím, informují tiskové agentury. V Indii je poprvé po sedmi letech. Na jednání do Indie přijel také ruský prezident Vladimir Putin.

Kácení starých lesů ohrožuje periodické cikády

Periodické cikády tráví pod zemí 13 nebo 17 let a na povrch se dostávají v obrovských počtech. Nový výzkum však ukazuje, že ani obnova vykácených lesů jim nemusí pomoci. Do nových porostů se šíří tak pomalu, že návrat může trvat stovky let.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama