Protext ČTKMezinárodní visegrádský fond podpořil Ukrajinu granty sumou přesahujíci 2,6 mil. eur

Mezinárodní visegrádský fond podpořil Ukrajinu granty sumou přesahujíci 2,6 mil. eur

Bratislava 19. února 2025 (PROTEXT) – V době, kdy si Ukrajina připomíná tři roky odporu proti plnohodnotné ruské invazi, je celosvětová podpora i nadále nezbytná. Přestože někteří mohou vnímat pokles zájmu a pomoci, Mezinárodní visegrádský fond Ukrajinu nadále podporuje a během války jí poskytl granty ve výši více než 2,6 milionu eur.

V reakci na rozsáhlou invazi v únoru 2022 Visegrádský fond neprodleně vyhlásil zvláštní výzvu k předkládání návrhů zaměřenou na podporu ukrajinských uprchlíků v regionu V4 a vnitřně vysídlených osob na Ukrajině. Během prvního roku bylo uděleno více než 70 grantů v celkové výši téměř 1 milion eur. V roce 2023 bylo na projekty humanitární pomoci přiděleno dalších téměř 390.000 eur a na granty i stipendia pro ukrajinské žadatele bylo poskytnuto více než 480.000 eur, což odráží pokračující závazek fondu vůči této konfliktem postižené zemi.

Kromě okamžité humanitární pomoci sehrál Visegrádský fond důležitou roli při podpoře ukrajinského vzdělávání a profesního rozvoje. V roce 2024 se příspěvek na grantové projekty zvýšil o více než 770.000 eur a pokryl různá grantová schémata, která byla nyní rozšířena o iniciativy pro mládež a stipendia. V loňském roce tak podpora Ukrajiny představovala přibližně 9,4 % z celkového ročního objemu schválených finančních prostředků.

„Osobní rozhovory se zástupci obcí, nevládních organizací a univerzit a svědectví o jejich odolnosti tváří v tvář každodenním výzvám nás motivují k tomu, abychom vytrvali v naší podpoře a hledali nové cesty solidarity,“ zdůraznila Linda Kapustová Helbichová, výkonná ředitelka fondu.

Fond podporuje Ukrajinu již více než dvacet let a během tohoto období poskytl ukrajinským subjektům finanční prostředky ve výši více než 8,9 milionu eur, což z Ukrajiny činí největšího příjemce podpory z Mezinárodního visegrádského fondu mimo region V4.

Mezinárodní visegrádský fond je dárcovská organizace založená vládami zemí Visegrádské skupiny (V4) – Česka, Maďarska, Polska a Slovenska. Jeho cílem je podporovat užší spolupráci a porozumění mezi občany v regionu V4 a také mezi regionem V4 a dalšími oblastmi, jako jsou země Východního partnerství a západního Balkánu. Visegrádský fond přispívá k rozvoji občanské společnosti financováním společných grantových projektů, udělováním vysokoškolských stipendií a zajišťováním mobility umělců. Jeho roční rozpočet ve výši 11 milionů eur je spolufinancován příspěvkem vlád zemí V4. Fond dosud podpořil více než 10.000 grantových projektů a individuálních mobilit v celkové hodnotě více než 140 milionů eur.

 

Zdroj: Visegrad Fund

 

Doporučujeme

Sydney Sweeney zakládá vlastní produkční společnost

Sydney Sweeney po finále Euphoria oznamuje další kariérní krok. Zakládá vlastní produkční společnost Honey Trap a ukazuje, že chce mít v Hollywoodu větší vliv nejen jako herečka, ale i jako producentka.

Trump chce dostat nové modely AI pod dohled vlády

Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní nařízení, které má posílit dohled vlády nad novými modely umělé inteligence. Technologické firmy mají dát úřadům prostor k jejich posouzení ještě před veřejným uvedením. Bílý dům tím mění dosavadní volnější přístup k rychle rostoucí technologii.

Britští policisté zatýkali umírajícího, kdežto vrah ze sebe dělal oběť rasového útoku. Záběry z kamer odhalily děsivé skutečnosti

Britští policisté zveřejnily záznamy z kamer loňské vraždy osmnáctiletého studenta Henryho Nowaka. Záznam odhalil, že policisté umírajícího člověka na zemi zatkli a spoutali, přičemž si nevšímali jeho smrtelných zranění.

Plocha Ruskem okupovaného území na Ukrajině se v květnu opět zmenšila

Ukrajina v květnu dobyla zpět přibližně 282 kilometrů čtverečních, čímž druhý měsíc za sebou zmenšila plochu území okupovaného Ruskem. Uvedla to dnes agentura AFP s odvoláním na vlastní analýzu údajů poskytnutých americkým Institutem pro studium války (ISW). V dubnu se plocha území ovládaná Moskvou - poprvé za dva a půl roku - zmenšila o přibližně 120 kilometrů čtverečních, dodala AFP.

Mikroplasty z pitné vody by mohla odstranit upravená řasa

Mikroskopické kousky plastů dnes plavou prakticky všude, od lesních tůní až po pitnou vodu, a běžné čistírny si s nimi neumí poradit. Vědci z University of Missouri ale objevili překvapivého spojence v boji s tímto globálním znečištěním. Geneticky upravené řasy dokážou drobné částice plastu přitáhnout jako magnet a vytvořit z nich chomáče, které se z vody snadno odstraňují. Jako bonus navíc příjemně voní po citrusové kůře.

Izrael tvrdí, že mu USA povolily zasáhnout Bejrút, pokud Hizballáh zaútočí

Izraelský ministr obrany Jisrael Kac uvedl, že jeho země získala souhlas Spojených států k úderu na jižní předměstí Bejrútu, baštu militantního hnutí Hizballáh, v případě útoku této proíránské skupiny na izraelské území. S odkazem na prohlášení Kacovy kanceláře o tom napsala agentura AFP.

Bitcoin spadl pod 70 tisíc dolarů

Bitcoin v úterý prohloubil pokles a dostal se pod hranici 70 tisíc dolarů. Trh dál vstřebává první zveřejněný prodej bitcoinů společností Strategy, která patří mezi největší firemní držitele této kryptoměny. Na náladě investorů se zároveň podepsalo i ochlazení na akciových trzích.

Lesních požárů bylo loni méně. Přesto způsobily rekordní škody

Lesní požáry způsobily v roce 2025 rekordní finanční škody. Informoval o tom list The Independent s odkazem na studii zveřejněnou v časopisu Nature. Vyšly dráž než hurikány, zemětřesení a povodně dohromady, přestože jich bylo méně. Vědci popsali, jak se chování lesních požárů mění.

Trump chce uvalit další cla. Na mušce má Brazílii

Úřad obchodního zástupce Spojených států (USTR) navrhl uvalení cla ve výši 25 procent na Brazílii. Jako důvod uvedl nekalé obchodní praktiky. Úřad vyšetřuje několik dalších obchodních partnerů USA, kteří by mohli čelit novým clům.

Trump o rozhovorech s Íránem: Je mi to jedno, začíná to být nuda

Americký prezident Donald Trump bagatelizoval možný krach mírových rozhovorů s Íránem. Prohlásil, že jednání „začínají být nudná“ a že „je mu úplně jedno“, jestli skončí. Podle íránské tiskové agentury Tasnín íránští vyjednavači zastavili dialog a předávání zpráv s USA kvůli izraelské vojenské aktivitě v Libanonu.

USA uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích NATO

Spojené státy uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích, které jsou v NATO, píše dnes list Financial Times (FT). Cílem je ujistit spojence, že omezení americké konvenční vojenské podpory neoslabí bezpečnostní záruky. Zájem o rozmístění amerických jaderných zbraní už projevily Polsko a některé pobaltské země.

Libanon oznámil částečné příměří mezi Izraelem a Hizballáhem

Libanon oznámil dohodu o částečném zastavení útoků mezi Hizballáhem a Izraelem. Příměří se týká především Bejrútu a jeho předměstí, boje na jihu Libanonu však pokračují a situaci dál komplikuje napětí mezi Spojenými státy a Íránem.

Ogrodníková ovládla oštěp na Odložilově memoriálu

Bronzová olympijská medailistka Nikola Ogrodníková se po mateřské pauze dál vrací do formy. Na Odložilově memoriálu v Praze vyhrála soutěž oštěpařek výkonem 59,87 metru. Dařilo se také dálkaři Radku Juškovi, koulaři Tomáši Staňkovi nebo oštěpaři Martinu Konečnému, který si výrazně vylepšil osobní rekord.

Kyjev a Dnipro čelily ruským vzdušným úderům, nejméně devět mrtvých, tvrdí úřady

Ruský vzdušný úder na ukrajinské město Dnipro v noci na dnešek zabil nejméně pět lidí, dalších 25 zranil. Podle agentur Reuters a AFP to uvedly místní úřady. Rozsáhlému vzdušnému úderu čelil v noci i Kyjev. Starosta Vitalij Kličko uvedl, že v Kyjevě útoky zabily čtyři lidi a zranily jich dalších 58. V metropoli na několika místech vypukly požáry a část města zůstala bez proudu, dodal Kličko. Brzy ráno se podle agentury Reuters v Kyjevě znovu ozývaly výbuchy.

Kolumbii čeká napjaté finále prezidentských voleb

Kolumbijské prezidentské volby míří do druhého kola. V něm se 21. června utkají pravicový populista Abelardo de la Espriella a levicový senátor Iván Cepeda. První kolo ukázalo hluboce rozdělenou zemi, kde voliči dali jasně přednost výrazným politickým pólům před tradičním středem.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama