Protext ČTKMezinárodní visegrádský fond podpořil Ukrajinu granty sumou přesahujíci 2,6 mil. eur

Mezinárodní visegrádský fond podpořil Ukrajinu granty sumou přesahujíci 2,6 mil. eur

Bratislava 19. února 2025 (PROTEXT) – V době, kdy si Ukrajina připomíná tři roky odporu proti plnohodnotné ruské invazi, je celosvětová podpora i nadále nezbytná. Přestože někteří mohou vnímat pokles zájmu a pomoci, Mezinárodní visegrádský fond Ukrajinu nadále podporuje a během války jí poskytl granty ve výši více než 2,6 milionu eur.

V reakci na rozsáhlou invazi v únoru 2022 Visegrádský fond neprodleně vyhlásil zvláštní výzvu k předkládání návrhů zaměřenou na podporu ukrajinských uprchlíků v regionu V4 a vnitřně vysídlených osob na Ukrajině. Během prvního roku bylo uděleno více než 70 grantů v celkové výši téměř 1 milion eur. V roce 2023 bylo na projekty humanitární pomoci přiděleno dalších téměř 390.000 eur a na granty i stipendia pro ukrajinské žadatele bylo poskytnuto více než 480.000 eur, což odráží pokračující závazek fondu vůči této konfliktem postižené zemi.

Kromě okamžité humanitární pomoci sehrál Visegrádský fond důležitou roli při podpoře ukrajinského vzdělávání a profesního rozvoje. V roce 2024 se příspěvek na grantové projekty zvýšil o více než 770.000 eur a pokryl různá grantová schémata, která byla nyní rozšířena o iniciativy pro mládež a stipendia. V loňském roce tak podpora Ukrajiny představovala přibližně 9,4 % z celkového ročního objemu schválených finančních prostředků.

„Osobní rozhovory se zástupci obcí, nevládních organizací a univerzit a svědectví o jejich odolnosti tváří v tvář každodenním výzvám nás motivují k tomu, abychom vytrvali v naší podpoře a hledali nové cesty solidarity,“ zdůraznila Linda Kapustová Helbichová, výkonná ředitelka fondu.

Fond podporuje Ukrajinu již více než dvacet let a během tohoto období poskytl ukrajinským subjektům finanční prostředky ve výši více než 8,9 milionu eur, což z Ukrajiny činí největšího příjemce podpory z Mezinárodního visegrádského fondu mimo region V4.

Mezinárodní visegrádský fond je dárcovská organizace založená vládami zemí Visegrádské skupiny (V4) – Česka, Maďarska, Polska a Slovenska. Jeho cílem je podporovat užší spolupráci a porozumění mezi občany v regionu V4 a také mezi regionem V4 a dalšími oblastmi, jako jsou země Východního partnerství a západního Balkánu. Visegrádský fond přispívá k rozvoji občanské společnosti financováním společných grantových projektů, udělováním vysokoškolských stipendií a zajišťováním mobility umělců. Jeho roční rozpočet ve výši 11 milionů eur je spolufinancován příspěvkem vlád zemí V4. Fond dosud podpořil více než 10.000 grantových projektů a individuálních mobilit v celkové hodnotě více než 140 milionů eur.

 

Zdroj: Visegrad Fund

 

Doporučujeme

Srbská policie zastřelila útočníka před izraelskou ambasádou v Bělehradě. Země vyhlásila nejvyšší stupeň teroristické hrozby

Srbská policie ve středu brzy ráno zastřelila mladého muže, který před izraelským velvyslanectvím v Bělehradě zaútočil dvěma noži na policistu. Úřady incident označily za teroristický útok a v celé zemi vyhlásily nejvyšší stupeň bezpečnostního ohrožení.

Ve Španělsku se srazily dva vysokorychlostní vlaky. Zahynulo přes šedesát lidí, desítky zraněných

Nejméně 64 mrtvých a dalších 80 zraněných si podle dosavadních informací vyžádala středeční srážka dvou vysokorychlostních vlaků ve středním Španělsku. K tragédii došlo nedaleko města Toledo, jižně od Madridu. Jde o jednu z nejhorších železničních nehod v historii země. Příčina srážky zatím není známá, železniční doprava mezi španělskou metropolí a jihem země byla přerušena.

Arsenal senzačně vypadl z Ligového poháru. Vyřadil ho tým ze čtvrté ligy

Fotbalisté Arsenalu zažili jeden z největších šoků v historii anglického Ligového poháru. Úřadující šampioni Premier League nestačili v osmifinále na Fleetwood Town ze čtvrté ligy. Po remíze 1:1 prohráli penaltový rozstřel 3:5. Anglická média mluví o historické ostudě a kritika míří také na trenéra Mikela Artetu.

Telefonát s Putinem vyvolal rozkol mezi evropskými lídry. Finsko vysvětlilo svůj postoj k Rusku

Neobvyklý telefonát evropských představitelů s Vladimirem Putinem vyvolal rozpory mezi spojenci. Finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Støre se pokusili přímým rozhovorem s ruským vůdcem podpořit mírové úsilí na Ukrajině. Jejich iniciativa však narazila na kritiku některých evropských politiků. Helsinky nyní zdůrazňují, že o žádné oteplování vztahů s Moskvou neusilují.

Putin a Zelenskyj tváří v tvář? Trump učinil překvapivé oznámení

Americký prezident Donald Trump tvrdí, že se blíží dlouho očekávané setkání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Podle šéfa Bílého domu dosáhla diplomatická jednání o ukončení války na Ukrajině značného pokroku. Konkrétní termín ani místo schůzky však neprozradil a Moskva ani Kyjev zatím její konání nepotvrdily.

Miliardy pro těžaře, hrozba pro planetu. Trump ruší Bidenovy regulace

Americký prezident Donald Trump oznámil další zásadní obrat v ekologické politice Spojených států. Jeho administrativa plánuje výrazně zmírnit pravidla omezující úniky metanu při těžbě ropy a zemního plynu. Energetickým společnostem má opatření ušetřit desítky miliard dolarů, podle ekologických organizací však povede k většímu znečištění ovzduší a prohloubení klimatických změn.

Filip Hronek rozhodl o výhře Vancouveru a ukončil sérii deseti porážek

Český obránce Filip Hronek se stal hlavním hrdinou dramatického utkání NHL mezi Vancouverem a Anaheimem. V prodloužení rozhodl o vítězství Canucks 6:5 a ukončil jejich sérii deseti porážek. Vancouver přitom ještě v závěru třetí třetiny ztrácel tři góly. Hronek navíc přidal asistenci a překonal českého brankáře Lukáše Dostála. V dalším utkání se střelecky prosadil také Pavel Zacha, Boston však na Carolinu nestačil.

Účet za válku s Íránem je astronomický. Americe mizí miliardy před očima

Válka mezi Spojenými státy a Íránem se pořádně prodražuje. Americká armáda za konflikt do poloviny října utratila nejméně 47,1 miliardy dolarů (více než bilion korun), přičemž konečný účet může být ještě vyšší. Prezident Donald Trump mezitím prohlašuje, že boje ukončí, kdykoliv se rozhodne. Podmínkou však zůstává, aby Teherán nikdy nezískal jadernou zbraň.

KOMENTÁŘ: Fed jen pár dní před volbami v USA rozhoduje o sazbách. Splní Trumpovi přání?

Americká centrální banka ve středu rozhoduje o úrokových sazbách – citlivé rozhodnutí tedy oznámí jen pár dní před napjatými volbami do Kongresu. Očekává se, že Fed nechá sazby beze změny. Mohlo by se tak zdát, že Kevin Warsh nechce před hlasováním přilévat olej do ohně.

Bolsonaro po prohraných volbách uprchl z Brazílie. Dostane víza v USA

Brazilský senátor Flávio Bolsonaro po překvapivé porážce v prezidentských volbách opustil zemi a zamířil do Spojených států. Učinil tak navzdory rozhodnutí nejvyššího soudu, který mu nařídil odevzdat cestovní pasy kvůli vyšetřování podezření z praní špinavých peněz. Americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že Bolsonarovi a jeho rodině umožní vstup do USA.

Trump tvrdí, že zakáže pojem umělá inteligence, trvá na super inteligenci

Americký prezident Donald Trump dnes oznámil, že zakáže v dokumentech používat slovní spojení umělá inteligence (AI), neboť trvá na svém označení super inteligence, které pokládá za mnohem přesnější. Šéf Bílého domu o záměru vymáhat změnu ustáleného názvu napsal na své sociální síti Truth Social.

Netanjahu po volbách vyzval k vytvoření silné pravicové vlády

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v povolebním projevu vyzval k vytvoření silné pravicové vlády. Zároveň podle médií v noci na dnešek prohlásil, že Izraeli nelze vládnout s podporou izraelských Arabů, jejichž strany v parlamentních volbách podle odhadů posílily. Kompletní výsledky zatím nejsou k dispozici, podle aktualizovaných průzkumů od volebních místností bude zřejmě poměr sil vyrovnaný a parlamentní většinu nezíská vládní ani opoziční blok.

Krvavé střety v Jižním Súdánu. Při tzv. nájezdech na dobytek zemřelo nejméně 72 lidí

Nejméně 72 lidí přišlo o život při násilných střetech mezi komunitami v jihosúdánském státě Warrap. Útoky, jejichž cílem byly především krádeže dobytka, provázelo také vypalování domů. Tragédie je dalším příkladem dlouhodobého násilí, které sužuje nejmladší stát světa v době příprav na historicky první prezidentské volby.

Lídři Finska a Norska jednali s Putinem a Zelenským o možnostech ukončení války

Finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Störe dnes jednali po telefonu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o možnostech ukončení války Ruska proti Ukrajině. Uvedla to v prohlášení Stubbova kancelář. Hovor potvrdil mluvčí Kremlu. Dvojice severských lídrů následně o obsahu telefonátu informovala ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama