Protext ČTKMezinárodní visegrádský fond podpořil Ukrajinu granty sumou přesahujíci 2,6 mil. eur

Mezinárodní visegrádský fond podpořil Ukrajinu granty sumou přesahujíci 2,6 mil. eur

Bratislava 19. února 2025 (PROTEXT) – V době, kdy si Ukrajina připomíná tři roky odporu proti plnohodnotné ruské invazi, je celosvětová podpora i nadále nezbytná. Přestože někteří mohou vnímat pokles zájmu a pomoci, Mezinárodní visegrádský fond Ukrajinu nadále podporuje a během války jí poskytl granty ve výši více než 2,6 milionu eur.

V reakci na rozsáhlou invazi v únoru 2022 Visegrádský fond neprodleně vyhlásil zvláštní výzvu k předkládání návrhů zaměřenou na podporu ukrajinských uprchlíků v regionu V4 a vnitřně vysídlených osob na Ukrajině. Během prvního roku bylo uděleno více než 70 grantů v celkové výši téměř 1 milion eur. V roce 2023 bylo na projekty humanitární pomoci přiděleno dalších téměř 390.000 eur a na granty i stipendia pro ukrajinské žadatele bylo poskytnuto více než 480.000 eur, což odráží pokračující závazek fondu vůči této konfliktem postižené zemi.

Kromě okamžité humanitární pomoci sehrál Visegrádský fond důležitou roli při podpoře ukrajinského vzdělávání a profesního rozvoje. V roce 2024 se příspěvek na grantové projekty zvýšil o více než 770.000 eur a pokryl různá grantová schémata, která byla nyní rozšířena o iniciativy pro mládež a stipendia. V loňském roce tak podpora Ukrajiny představovala přibližně 9,4 % z celkového ročního objemu schválených finančních prostředků.

„Osobní rozhovory se zástupci obcí, nevládních organizací a univerzit a svědectví o jejich odolnosti tváří v tvář každodenním výzvám nás motivují k tomu, abychom vytrvali v naší podpoře a hledali nové cesty solidarity,“ zdůraznila Linda Kapustová Helbichová, výkonná ředitelka fondu.

Fond podporuje Ukrajinu již více než dvacet let a během tohoto období poskytl ukrajinským subjektům finanční prostředky ve výši více než 8,9 milionu eur, což z Ukrajiny činí největšího příjemce podpory z Mezinárodního visegrádského fondu mimo region V4.

Mezinárodní visegrádský fond je dárcovská organizace založená vládami zemí Visegrádské skupiny (V4) – Česka, Maďarska, Polska a Slovenska. Jeho cílem je podporovat užší spolupráci a porozumění mezi občany v regionu V4 a také mezi regionem V4 a dalšími oblastmi, jako jsou země Východního partnerství a západního Balkánu. Visegrádský fond přispívá k rozvoji občanské společnosti financováním společných grantových projektů, udělováním vysokoškolských stipendií a zajišťováním mobility umělců. Jeho roční rozpočet ve výši 11 milionů eur je spolufinancován příspěvkem vlád zemí V4. Fond dosud podpořil více než 10.000 grantových projektů a individuálních mobilit v celkové hodnotě více než 140 milionů eur.

 

Zdroj: Visegrad Fund

 

Doporučujeme

Vysoké teploty neohrožují jen lidi, ale i zvířata: V Japonsku umírali lvi, v Mexiku primáti

Extrémní teploty neohrožují jen lidi, ale i zvířata, která umírají v zoologických zahradách. Začátkem srpna se objevily zprávy o třech mrtvých a několika nemocných lvech v důsledku horka v japonské zoologické zahradě Tama ve městě Hino.

EU podpořila ekonomický tlak na Írán, pochvaluje si Bessent

Evropská unie (EU) se připojila k operaci Ekonomický vyvrhel (Economic Outcast), která má za cíl izolovat Írán. Tento krok ocenil americký ministr financí Scott Bessent. Viceprezident J. D. Vance zase vyzdvihl Čínu, která je podle něj ochotna sehrát svou roli ve snaze o ekonomickou izolaci Teheránu.

Polsko kvůli ruským provokacím rozšiřuje ochranu vzdušného prostoru

Polsko kvůli ruským provokacím a agresivnímu chování rozšiřuje ochranu svého vzdušného prostoru, oznámil dnes na sociální síti X vicepremiér a ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz.

Vance reagoval na zprávy o smrti svatebčanů v Íránu: Vyšetřujeme to

Americká armáda vyšetřuje zprávy íránských státních médií, že při americkém úderu zemřeli čtyři lidé, včetně dvou dětí, uvedl viceprezident J. D. Vance. Výbuch, který přerušil svatební oslavu v domě na jihu Íránu, byl pravděpodobně důsledkem přímého zásahu americké munice, zjistili při analýze snímků experti na zbraně.

Nejvyšší soud Missouri odmítl volební mapu zvýhodňující republikány

Nejvyšší soud amerického státu Missouri ve čtvrtek rozhodl, že novou volební mapu, která je výhodnější pro Republikánskou stranu, nelze použít v nadcházejících listopadových kongresových volbách. Soud dále podle stanice NBC News rozhodl, že otázku změny mapy musí voliči během listopadových voleb posoudit v referendu. Republikánský prezident Spojených států Donald Trump v noci na dnešek na své sociální síti Truth Social označil verdikt za černý den pro spravedlnost a za návrat do starověku.

Po ukrajinském dronovém útoku vypukl požár v ropném skladu v Soči

Po ukrajinském dronovém útoku vypukl požár ropného skladu v černomořském přístavním městě Soči na jihu Ruska. Dnes o tom informovaly úřady Krasnodarského kraje, napsala agentura Reuters. Ukrajina, která od února 2022 vzdoruje ruské invazi, podniká v sebeobraně vzdušné údery na cíle v Rusku.

Finsko testovalo civilní obranu ve velkém, do krytu zamířily tisíce lidí

Více než dva tisíce lidí se ve finském Kuopiu zapojily do rozsáhlého cvičení civilní obrany. Účastníci si vyzkoušeli přesun do podzemního krytu, fungování při výpadku energií i reakci na scénář, který počítal s kybernetickými útoky a rostoucí hrozbou vojenského konfliktu.

Pákistán zabil 15 ozbrojenců při pokusu o průnik z Afghánistánu

Pákistánské bezpečnostní síly zabily 15 ozbrojenců, kteří se podle armády pokoušeli proniknout z Afghánistánu do Severního Vazíristánu. Přestřelka trvala přibližně 36 hodin a dál zvyšuje napětí mezi Islámábádem a Kábulem kvůli aktivitám pákistánského Tálibánu.

Nvidia kupuje Hugging Face za téměř 13 miliard dolarů

Nvidia se dohodla na převzetí platformy Hugging Face za 12,93 miliardy dolarů. Jedna z nejvýznamnějších služeb pro vývojáře a výzkumníky pracující s umělou inteligencí má i po dokončení obchodu zůstat otevřená modelům, cloudům a hardwaru různých poskytovatelů.

Pavel po setkání s arménským prezidentem ocenil snahu o menší závislost na Rusku

Prezident Petr Pavel po dnešním jednání s arménským prezidentem Vahagnem Chačaturjanem na Hradě ocenil snahu Arménie rozšiřovat ekonomické a bezpečnostní vztahy s dalšími zeměmi a snižovat závislost na Rusku. Řekl to dnes na tiskové konferenci novinářům. Prezidenti hovořili také o bezpečnostní situaci na jižním Kavkaze, vztazích Arménie s Evropskou unií a možnostech další bilaterální spolupráce.

Vítěz Maxa ligy získá před baráží více času na odpočinek

Vítěz Maxa ligy už nebude muset naskočit do baráže o extraligu téměř bez oddechu. Upravený program mu zajistí nejméně deset dnů na regeneraci a přípravu. Vedení soutěže tím chce zvýšit jeho šance proti odpočatému extraligovému soupeři.

Na firmu v Mnichově zaútočili žháři, motiv byl podle policie politický

Staveniště před sídlem technologické firmy v Mnichově se v noci na dnešek stalo terčem žhářského útoku. Podle mluvčího zemského kriminálního úřadu (LKA) policie případ vyšetřuje jako pokus o útok s politickým motivem. Policisté zadrželi dva podezřelé Bulhary. Firma Rohde & Schwarz, na kterou útok podle médií mířil, dodává zboží i ozbrojeným silám. Škoda vznikla jen malá, informoval web bavorského rozhlasu BR24.

Zemřela ikona amerického feminismu Gloria Steinem. Bylo jí 92 let

Ve věku 92 let zemřela americká novinářka, spisovatelka a feministická aktivistka Gloria Steinem, která se stala jednou z nejvýraznějších tváří hnutí za osvobození žen ve Spojených státech. Podle její nadace ve středu pokojně zemřela ve svém domě v New Yorku obklopena lidmi, kteří ji milovali.

Španělsko požádá EU o pomoc s ostrahou hranic v Ceutě, řekl jeho premiér

Španělsko požádá EU o pomoc při monitorování migrace u Ceuty, kam 30. července ilegálně vniklo z Maroka asi 72.000 lidí, řekl dnes ve španělském parlamentu premiér Pedro Sánchez. Podle deníku El País též zdůraznil, že jeho vláda neměla informace, že by mohl nastat tak masivní příchod migrantů do španělského města na severu Afriky. Sánchez také zdůraznil, že neexistují důkazy, že by tuto událost plánovalo či podpořilo Maroko. Řekl rovněž, že Ceutu v příštích týdnech navštíví španělský král Felipe VI.

Nizozemskou přesunulo zlato z USA a Kanady do Londýna. Připravuje se na všechno

Nizozemská centrální banka převedla více než čtvrtinu rezerv zlata ze Spojených států a Kanady, aby byla lépe připravena na krize uprostřed geopolitické nejistoty. Podle banky je toto zlato snáze obchodovatelné. Tento krok přišel v době prudkého růstu cen zlata.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama