EkonomikaMezinárodní měnový fond se zaměří na nerovnosti. Pro peníze se obrací na...

Mezinárodní měnový fond se zaměří na nerovnosti. Pro peníze se obrací na bohaté

Dle středečního vyjádření Mezinárodního měnového fondu (IMF) zhoršila světová pandemie ekonomické nerovnosti. Proto vládám svých členských států doporučil, aby dočasně zvedly daně bohatým lidem. Peníze by pak mohly využít na srovnání příležitostí. Uvedlo to BBC. Současně IMF oznámil kroky, které by vedly i k rovnějšímu postavení států v mezinárodním prostředí.

Zvednutí daně z jmění, investic či majetku bohatých by však nemohly státy udržovat trvale. Dotyční plátci by si totiž našli způsob, jak si státem nenechat větší částky „sebrat“. Také proto IMF vlády upozorňuje, že je třeba kromě zavedení nových politik hledat kompromisy. Napřed by se tak mohly zvednou dědické daně či ty z nemovitých věcí. „Existující nerovnosti zhoršily dopady pandemie, koronavirus zase na oplátku zvýšil nerovnosti. To by ale mohlo způsobit nebezpečnou smyčku,“ varoval před různým postavení ředitel finančního oddělení IMF Vitor Gaspar.

Kromě zvýšení daní bohatých, kvůli závažným ekonomickým nerovnostem, však mezinárodní organizace zvažují také zavedení minimální globální daně. Diskusi na toto téma rozpoutalo především nedávné rozhodnutí Bidenovy administrativy. Ta se rozhodla nový plán na podporu americké infrastruktury financovat zvýšením korporátní daně. Problémem jsou však daňové ráje, kam by následně firmy mohly své zisky posílat a placení daní se tím vyhnout.

Ministryně financí USA Janet Yellen proto také dle CNN na začátku tohoto týdne oznámila, že bude za globální minimální korporátní daň bojovat. Zaručila by tím totiž placení daní velkých společností. Daňová sazba by pak mohla činit 21 procent, což je ale o téměř 10 procent více než dosud navrhovala Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD). Objevuje se tedy otázka, zda se vůbec 140 států světa dokáže na podobě globální daně domluvit. Blížící se kompromis však nedávno potvrdil jak italský, tak francouzský ministr financí.

Vyšší daně nestačí. IMF chce bojovat i s nerovností mezi státy

Vyrovnat se ale IMF snaží nejen ekonomické podmínky uvnitř státu, ale i mezi nimi. Šéfka fondu Kristalina Georgieva na virtuální konferenci, pořádané společně se Světovou bankou, upozornila, že světová ekonomika sice vidí „světlo na konci tunelu“, vyhráno však nemá. Představila proto projekt Global Policy Agenda, který se má zaměřit na férové rozdělení vakcín, obnovu ekonomik a udržitelnou budoucnost. Podle ní by se měly přebytečné vakcíny vždy převážet do chudších států.

„Vakcínová politika je ekonomická politika,“ zdůraznila podle Al Jazeera Georgieva. Kvůli zvyšujícím se nerovnostem předložila také návrh na rozšíření států dostávajících od fondu finanční podporu. Pomáhat by se nyní dle ní mělo také středně výdělečným státům, nejen těm nejchudším. Pandemií totiž mohou být silně zasaženy i relativně ekonomicky stabilní státy, které jsou však závislé na turismu nebo si s sebou nesou trvale vysoké dluhy.

Hlavní tvář IMF proto navrhla rozšíření toho, co si vlády představují pod pojmem „zranitelný“. Díky této změně by pak projekt Poverty Reduction and Growth Trust (PRGT) vedený pod IMF mohl financovat i jiné než jen nejchudší státy. Státy organizace G20 také ve středu podpořily rozšíření IMF nouzových rezerv Special Drawing Rights o 650 miliard dolarů. Tyto peníze pak bohatší státy IMF půjčí PRGT projektu, aby mohl při pomoci zahrnout více států. Změny by podle Reuters mohl fond dojednat v polovině června.

Doporučujeme

Čína, Rusko a USA vydaly po jednání v Šen-Čenu Mírovou deklaraci

Čína, Rusko a Spojené státy vydaly společné čtyřbodové prohlášení nazvané Mírová deklarace. Stalo se tak po dnešním jednání prezidentů Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina v čínském Šen-čenu. V dokumentu se uvádí, že trojice zemí chce vést dialog o snížení jaderného nebezpečí a že plánuje zvýšit produkci a dodávky ropných produktů. Prohlášení také mimo jiné kritizuje Mezinárodní trestní soud (ICC). Podle agentury Nová Čína Si označil jednání za "pozitivní, konstruktivní a plodné". Putin rozhovory považuje za otevřené a užitečné, píše AFP.

Jihokorejský soud zrušil expremiérovi 15letý trest. Ve vazbě však zůstává

Jihokorejský nejvyšší soud zrušil patnáctiletý trest vězení pro bývalého premiéra Han Duck-soo, odsouzeného kvůli své roli při vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soudci zpochybnili část původního rozsudku a případ vrátili k novému projednání. Expremiér přesto zůstává ve vazbě.

Americká energetika stojí po midterms na rozcestí. Demokraté budou bojovat o udržitelnost

Americké volby do Kongresu změnily nejen poměr sil ve Washingtonu, ale také vyhlídky tamní energetiky. Demokraté podle povolební analýzy získali plnou kontrolu nad vládami šesti států, což jim otevírá cestu k prosazování obnovitelných zdrojů. Na federální úrovni však jejich plány dál narážejí na republikánského prezidenta Donalda Trumpa.

Počet ohrožených tučňáků na Novém Zélandu se vyvíjí překvapivě rozdílně

Na dvou odlehlých novozélandských souostrovích se počty ohrožených tučňáků vyvíjejí zcela odlišně. Zatímco jedna populace zůstává už desítky let stabilní, druhá se od poloviny 90. let zmenšila o více než 40 %. Za úbytkem mohou stát predátoři, silné bouře i odlišné podmínky v oceánu.

Anthropic přepisuje historii. Jeho IPO zastínilo i SpaceX

Americká společnost Anthropic a sedm jejích spoluzakladatelů získali prostřednictvím primární veřejné nabídky akcií (IPO) a souběžného prodeje akcií celkem 107,3 miliardy dolarů (asi 2,39 bilionu korun). Samotný objem primárního IPO činí 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,81 bilionu korun). Jde o největší IPO v historii.

Myanmar čeká historický verdikt. Soud OSN rozhodne o genocidě Rohingů

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu má ve čtvrtek vynést přelomový rozsudek v případu údajné genocidy muslimské menšiny Rohingů v Myanmaru. Rozhodnutí přichází sedm let poté, co žalobu podala africká Gambie, a může zásadně ovlivnit výklad mezinárodního práva. Pokud soud uzná Myanmar odpovědným za genocidu, půjde o historicky první takový verdikt proti státu.

V Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska

V čínském Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Očekává se, že státníci budou jednat o válkách na Ukrajině a v Íránu či o kontrole jaderných zbraní. Šéf Bílého domu se dnes již setkal se svým ruským i čínským protějškem při bilaterálních rozhovorech.

Japonská premiérka a Putin v Číně jednali o zadrženém novináři a firmách v Rusku

Japonská premiérka Sanae Takaiči se včera v Číně poprvé ve funkci setkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s nímž krátce jednala mimo jiné o japonském novináři zadržovaném v Rusku. S odvoláním na japonského úředníka o tom informovala agentura Kjódó. Obě země mají napjaté vztahy kvůli sporným Kurilským ostrovům nebo válce na Ukrajině, zahájené ruskou invazí v únoru 2022.

Jim Carrey by se mohl vrátit jako Grinch

Oblíbený vánoční film Grinch z roku 2000 by se mohl dočkat pokračování s Jimem Carreym v hlavní roli. Režisér Ron Howard potvrdil, že se na projektu pracuje, zároveň ale upozornil na zásadní překážku. Scénář dosud neexistuje a oba tvůrci se chtějí do natáčení pustit pouze v případě, že budou s příběhem spokojeni.

Putin odcházel z jednání s Trumpem o Ukrajině v dobré náladě

Americký prezident Donald Trump se ve čtvrtek na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Číně setkal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Schůzka trvala 40 minut a Putin z ní odcházel ve viditelně dobré náladě.

Šéf tajných služeb USA varoval před íránskou hrozbou, které čelí Američané

Hrozba, kterou Írán představuje pro Američany ve Spojených státech i v zahraničí, výrazně zesílila, řekl podle agentury Reuters ředitel tajných služeb Jay Clayton při slyšení v Kongresu. Odmítl se přitom vyjádřit ke zprávě CNN z tohoto týdne, v níž stanice s odvoláním na americké zpravodajské služby informovala, že Írán by mohl mít v plánu zaútočit na členy administrativy prezidenta Donalda Trumpa pomocí takzvané špinavé bomby s jaderným materiálem či chemické zbraně.

Ne jednou, ale hned třikrát. Ukrajina znovu zaútočila na Krymský most

Krymský most byl tento týden podle ruského úředníka zasažen hned třikrát. K poslednímu útoku došlo ve čtvrtek v časných ranních hodinách. Rozsah způsobených škod není jasný, probíhá jejich vyhodnocování. Stalo se tak v době, kdy se ruský prezident Vladimir Putin v Číně účastní summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC).

USA uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil šéf Pentagonu v Caracasu

Spojené státy uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil americký ministr obrany Pete Hegseth během návštěvy Caracasu, kde jednal s několika venezuelskými ministry a prezidentkou Delcy Rodríguez. Ta podle agentury AP uvedla, že dohoda o spolupráci mimo jiné umožní Spojeným státům podílet se na výcviku venezuelské armády.

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů na muniční iniciativu

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů (698,7 milionu Kč) na českou muniční iniciativu, čímž se její celkový závazek zvýší na více než 500 milionů kanadských dolarů (7,76 miliardy Kč). Kanadský ministr obrany David McGuinty to podle tiskového prohlášení svého úřadu v úterý oznámil na jednání kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny v rámci NATO (UDSG) v Bruselu.

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí. Děti mladší 13 let by nově nesměly mít vlastní účty, zatímco mladiství ve věku od 13 do 15 let by mohli sociální sítě využívat pouze v případě, že by jejich účty byly propojeny s účtem jednoho z rodičů. Samostatné účty by byly povoleny až od 16 let. Informovala o tom dnes agentura APA.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama