EkonomikaMezinárodní měnový fond se zaměří na nerovnosti. Pro peníze se obrací na...

Mezinárodní měnový fond se zaměří na nerovnosti. Pro peníze se obrací na bohaté

Dle středečního vyjádření Mezinárodního měnového fondu (IMF) zhoršila světová pandemie ekonomické nerovnosti. Proto vládám svých členských států doporučil, aby dočasně zvedly daně bohatým lidem. Peníze by pak mohly využít na srovnání příležitostí. Uvedlo to BBC. Současně IMF oznámil kroky, které by vedly i k rovnějšímu postavení států v mezinárodním prostředí.

Zvednutí daně z jmění, investic či majetku bohatých by však nemohly státy udržovat trvale. Dotyční plátci by si totiž našli způsob, jak si státem nenechat větší částky „sebrat“. Také proto IMF vlády upozorňuje, že je třeba kromě zavedení nových politik hledat kompromisy. Napřed by se tak mohly zvednou dědické daně či ty z nemovitých věcí. „Existující nerovnosti zhoršily dopady pandemie, koronavirus zase na oplátku zvýšil nerovnosti. To by ale mohlo způsobit nebezpečnou smyčku,“ varoval před různým postavení ředitel finančního oddělení IMF Vitor Gaspar.

Kromě zvýšení daní bohatých, kvůli závažným ekonomickým nerovnostem, však mezinárodní organizace zvažují také zavedení minimální globální daně. Diskusi na toto téma rozpoutalo především nedávné rozhodnutí Bidenovy administrativy. Ta se rozhodla nový plán na podporu americké infrastruktury financovat zvýšením korporátní daně. Problémem jsou však daňové ráje, kam by následně firmy mohly své zisky posílat a placení daní se tím vyhnout.

Ministryně financí USA Janet Yellen proto také dle CNN na začátku tohoto týdne oznámila, že bude za globální minimální korporátní daň bojovat. Zaručila by tím totiž placení daní velkých společností. Daňová sazba by pak mohla činit 21 procent, což je ale o téměř 10 procent více než dosud navrhovala Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD). Objevuje se tedy otázka, zda se vůbec 140 států světa dokáže na podobě globální daně domluvit. Blížící se kompromis však nedávno potvrdil jak italský, tak francouzský ministr financí.

Vyšší daně nestačí. IMF chce bojovat i s nerovností mezi státy

Vyrovnat se ale IMF snaží nejen ekonomické podmínky uvnitř státu, ale i mezi nimi. Šéfka fondu Kristalina Georgieva na virtuální konferenci, pořádané společně se Světovou bankou, upozornila, že světová ekonomika sice vidí „světlo na konci tunelu“, vyhráno však nemá. Představila proto projekt Global Policy Agenda, který se má zaměřit na férové rozdělení vakcín, obnovu ekonomik a udržitelnou budoucnost. Podle ní by se měly přebytečné vakcíny vždy převážet do chudších států.

„Vakcínová politika je ekonomická politika,“ zdůraznila podle Al Jazeera Georgieva. Kvůli zvyšujícím se nerovnostem předložila také návrh na rozšíření států dostávajících od fondu finanční podporu. Pomáhat by se nyní dle ní mělo také středně výdělečným státům, nejen těm nejchudším. Pandemií totiž mohou být silně zasaženy i relativně ekonomicky stabilní státy, které jsou však závislé na turismu nebo si s sebou nesou trvale vysoké dluhy.

Hlavní tvář IMF proto navrhla rozšíření toho, co si vlády představují pod pojmem „zranitelný“. Díky této změně by pak projekt Poverty Reduction and Growth Trust (PRGT) vedený pod IMF mohl financovat i jiné než jen nejchudší státy. Státy organizace G20 také ve středu podpořily rozšíření IMF nouzových rezerv Special Drawing Rights o 650 miliard dolarů. Tyto peníze pak bohatší státy IMF půjčí PRGT projektu, aby mohl při pomoci zahrnout více států. Změny by podle Reuters mohl fond dojednat v polovině června.

Doporučujeme

Návrh závěrečného textu COP31 budí kontroverze. Státy rozdělují sporné požadavky

Australský ministr pro změnu klimatu Chris Bowen, který vede jednání na klimatickém summitu COP31 v tureckém městě Antalya, předložil návrh textu konečného politického rozhodnutí konference. Zahrnuje opatření proti změně klimatu, na nichž se státy zatím neshodují, přičemž sporné požadavky budící kontroverze. Chce zjistit, co jsou jednotlivé země ochotny přijmout a co odmítnou.

ANALÝZA: Rusko na Ukrajině vojensky propadá, to však neznamená, že nemůže vyhrát

Válka na Ukrajině trvá pátým rokem a Rusko ani letos nedosáhlo významnějších územních zisků. Na bojišti se mu naopak příliš nedaří. Dva scénáře, jak vyhrát válku, se podle analytiků ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi nepodařilo naplnit. Jeho cílem bylo způsobit kolaps ukrajinské armády a amerického prezidenta Donalda Trumpa přimět k ústupkům. Nyní se podle expertů zaměřuje na další dva scénáře. Vyžadují čas a trpělivost, mohou však být o to nebezpečnější.

Novým Jamesem Bondem bude Robert Pattinson. Roli agenta 007 převezme po Danielu Craigovi

Spekulace o tom, kdo převezme roli nejslavnějšího filmového agenta, jsou u konce. Novým Jamesem Bondem se stane čtyřicetiletý britský herec Robert Pattinson, známý především ze ságy Stmívání a filmu Batman. Jeho obsazení v pondělí 16. listopadu oficiálně potvrdilo studio Amazon MGM. Připravovaný snímek má do kin dorazit v roce 2028 a zahájí novou éru slavné špionážní série.

Žaludy mohou předpovědět nárůst počtu klíšťat

Množství žaludů v lese může napovědět, kolik klíšťat se objeví za dva roky. Američtí vědci během více než 35 let výzkumu zjistili, že na jejich počty mají výraznější vliv myši než jeleni. Výsledky mohou pomoci lépe předvídat riziko nákazy lymskou boreliózou.

Ministři EU schválili další sankce proti Rusku, na seznam přibylo 145 jmen

Ministři zahraničí Evropské unie dnes schválili další sankce proti ruským osobám a subjektům. Na sankční seznam přibylo 145 jmen. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské státy. Opatření se zaměřují zejména na ruské banky, energetické společnosti, firmy napojené na takzvanou stínovou flotilu a osoby a organizace zapojené do dezinformačních kampaní a kybernetických útoků.

Pět zemí EU chystá deportační středisko ve Rwandě, fungovat by mohlo příští rok

Rakousko, Německo, Nizozemsko, Dánsko a Řecko chtějí ve Rwandě deportační středisko pro odmítnuté žadatele o azyl, které není možné vyhostit do jejich zemí původu. Dnes to podle agentury APA společně oznámili rakouský kancléř Christian Stocker a dánská premiérka Mette Frederiksen. Pětice států EU očekává, že jednání s africkou zemí budou rychlá a že první odmítnuté žadatele o azyl středisko ve Rwandě přijme už v příštím roce.

AI se vymkla kontrole a napadla firmu. Kalifornie žaluje OpenAI

Kalifornský generální prokurátor Rob Bonta v pondělí podal u soudu v San Franciscu žalobu na společnost OpenAI za nekalé obchodní praktiky a ohrožení veřejné bezpečnosti. Jedná se o soudní dohru bezpečnostního incidentu z července, kdy agenti umělé inteligence (AI) unikli z testovacího prostředí a napadli společnost Hugging Face.

Putin ohledně Ukrajiny slevuje, řekl před odletem do Asie prezident Trump

Ruský prezident Vladimir Putin v otázce Ukrajiny trochu ustupuje, uvedl dnes americký prezident Donald Trump s tím, že Putin by mohl být neústupnější. Trump to řekl novinářům před Bílým domem před odletem vrtulníkem Marine One, píše agentura Reuters. Ruská válka na Ukrajině bude podle Trumpa jedním z témat jeho blížící se schůzky s Putinem a čínským prezidentem Si Ťin-Pchingem.

Bude se Trumpův dědic MAGA ucházet o Bílý dům? Vance si s rozhodnutím dává načas

J. D. Vance se někdy příští rok rozhodne, zda bude v roce 2028 kandidovat na post prezidenta. Americký viceprezident to řekl v rozhovoru s televizí Fox News. Podle osob z jeho blízkého okolí přitom zvažoval, že se o Bílý dům ucházet nebude.

Nesvěřujme rozhodnutí o zabití robotům, zní z Ženevy. OSN jedná o autonomních zbraních

Umělá inteligence (AI) a autonomní systémy mění moderní válčení. Ukrajinská armáda se kvůli nedostatku lidské síly stále více spoléhá na robotické systémy, zatímco vzdušný prostor ovládly drony. USA ve válce s Íránem zase použily AI k určování cílů. Obavy z nástupu autonomního válčení se od pondělí projednávají na sedmé hodnotící konferenci smluvních stran Úmluvy o některých konvenčních zbraních (CCW).

Lindsay Clancy obviněnou z vraždy jejích dětí čeká příští rok další soud

Američanka Lindsay Clancy, obviněná z vraždy svých tří malých dětí, se příští rok znovu postaví před soud. Soudce William Sullivan stanovil začátek nového procesu na 29. března 2027. Zatím není oficiálně jasné, zda bude žena čelit stejným obviněním jako při prvním procesu, tedy třem případům vraždy prvního stupně.

UniCredit je blíž převzetí Commerzbank. Německo je proti

Italská bankovní skupina UniCredit získala souhlas Evropské komise s převzetím německé Commerzbank. Transakci v hodnotě přibližně 45 miliard eur v pondělí schválila také americká centrální banka Fed. Německá vláda však s převzetím dlouhodobě nesouhlasí a obavy vyvolává především možné propuštění tisíců zaměstnanců.

KOMENTÁŘ: AI trh je v plamenech. Anthropic si pro vstup na burzu „vybral“ nejhorší dobu

Když v říjnu společnost Anthropic posílala svůj burzovní prospekt Komisi pro kontrolu cenných papírů Spojených států, byla ještě situace na trhu růžová. Jenže během pár dní se pozitivní AI sentiment na trzích narušil. Anthropic tak tento týden vstupuje na burzu v nezáviděníhodné pozici, musí přitom dostát závazkům v řádu stovek miliard dolarů.

Německo chce zajišťovat podezřelé kryptoměny i bez trestního řízení

Německý parlament schválil zákon, který výrazně rozšiřuje pravomoci celníků při zajišťování majetku nejasného původu. Nová pravidla se vztahují také na kryptoměny a umožňují úřadům zasáhnout i bez zahájeného trestního řízení. Opatření se zaměřuje především na majetek v hodnotě přesahující 100 tisíc eur, u kterého existují důvodné pochybnosti o jeho legálním původu.

Chorvatská média kritizují české fotbalisty po další porážce v Lize národů

Čeští fotbalisté zakončili své působení v Lize národů další porážkou. V Chorvatsku prohráli 1:2 a elitní skupinu opustili bez jediného bodu. Přestože Adam Hložek dokázal v závěru vyrovnat, domácí si rychle vzali vedení zpět. Chorvatská média po utkání nešetřila kritikou českého týmu a upozornila na jeho výrazné problémy.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama