Světová populace překročila v roce 2022 hranici osmi miliard a dál roste, ovšem čím dál nerovnoměrněji. Zatímco některé části Afriky a Asie zažívají populační boom, Evropa nebo východní Asie vstupují do opačné fáze. Podle dat Organizace spojených národů (OSN) zde začíná dominovat kombinace nízké porodnosti, stárnutí obyvatel a odlivu mladých lidí do větších center či zahraničí. Informují o tom weby Insider Monkey a EU Reporter.
Rozdíly jsou patrné i mezi nejlidnatějšími zeměmi světa. Zatímco Indie dál roste a její porodnost se pohybuje kolem dvou dětí na ženu, Čína se propadla na zhruba 1,2. Tento rozdíl ukazuje, jak rychle se může trend otočit. Jakmile porodnost klesne pod úroveň přirozené obnovy, populace začne dlouhodobě ubývat.
Současně pokračuje urbanizace. Ještě v roce 1950 žilo ve městech asi 30 procent lidí, dnes je to více než 55 procent a do roku 2050 by to měly být až dvě třetiny. Přesto ale ne všechna města rostou. Některá, zejména v Evropě a Japonsku, se začínají rychle vylidňovat.
Města duchů
Jedním z nejvýraznějších příkladů je italský Janov. Podle analýzy projektu World Depopulation patří mezi města s nejvyšším rizikem proměny v takzvané „město duchů“. Téměř 30 procent jeho obyvatel je starších 65 let a počet úmrtí dlouhodobě výrazně převyšuje počet narozených dětí. Každý rok tak město přichází o tisíce lidí, aniž by je dokázalo nahradit.
Podobný vývoj sledují i další evropská města. Katovice v Polsku ztrácejí zhruba 0,64 procenta obyvatel ročně, portugalské Porto dokonce kolem 0,71 procenta. V obou případech hraje roli nejen stárnutí populace, ale i odchod mladých lidí za prací jinam, což celý proces dále urychluje.
Odborníci upozorňují, že klíčová není jen samotná ztráta obyvatel, ale její tempo. Pokud město přichází o více než půl procenta populace ročně, může během patnácti let ztratit kolem desetiny obyvatel. To vede k uzavírání škol, odchodu firem i poklesu cen nemovitostí.
Jakmile se tento proces rozjede, jen velmi obtížně se zastavuje a města se dostávají do spirály úpadku.
