-6.3 C
Czech
Neděle 11. ledna 2026
ZprávyMark Rutte se ujal funkce nového šéfa NATO. Vyjádřil podporu Ukrajině, obavy...

Mark Rutte se ujal funkce nového šéfa NATO. Vyjádřil podporu Ukrajině, obavy z Trumpa odmítá

Nový šéf NATO Mark Rutte v úterý na slavnostním ceremoniálu v Bruselu převzal vedení vojenské aliance od odcházejícího šéfa Jense Stoltenberga. Ve svém nástupním projevu Rutte bagatelizoval obavy z dopadu případného vítězství Donalda Trumpa v nadcházejících volbách prezidenta USA. Přislíbil, že bude i nadále podporovat Ukrajinu. Informovaly o tom agentura Reuters či server France24.

Rutte převzal funkci generálního tajemníka NATO od Jense Stoltenberga v úterý, jen několik týdnů před americkým prezidentským hlasováním. V něm se proti sobě postaví demokratická viceprezidentka Kamala Harrisová a republikán Donald Trump, který je k NATO kritický.

Trump také odmítl říci, zda chce, aby Ukrajina vyhrála válku proti ruské invazi, uvádí agentura Reuters.

„Musíme zajistit, aby Ukrajina zvítězila jako suverénní, nezávislý a demokratický národ,“ řekl bývalý nizozemský premiér Rutte novinářům v bruselském sídle NATO.

Válka na Ukrajině vrátila NATO, které bylo založeno v roce 1949 za účelem odstrašení a obrany proti případnému útoku Sovětského svazu na západní Evropu, do centra mezinárodního dění.

Oba prezidentské kandidáty znám, zůstává v klidu Rutte

Rutte zlehčil obavy v rámci transatlantické aliance z voleb v nejsilnějším členovy NATO USA. Řekl: „Nebojím se. Oba kandidáty znám velmi dobře“.

„S Donaldem Trumpem jsem pracoval čtyři roky. Byl to on, kdo nás tlačil k vyšším výdajům (na obranu). A dosáhl toho, protože v současné době jsme skutečně na mnohem vyšší úrovni výdajů, než když nastoupil do úřadu,“ dodal Rutte.

„Kamala Harris má jako viceprezidentka fantastické výsledky. Je to velmi respektovaná vůdkyně. Takže budu moci spolupracovat s oběma.“

Stoltenberg Ruttemu věří

Jeden z nejdéle sloužících nejvyšších představitelů NATO, generální tajemník Jens Stoltenberg předal otěže bývalému nizozemskému premiérovi Marku Ruttemu v době, kdy vojenská aliance čelí některým z největších výzev ve své historii.

Oba muži spolu poprvé zasedli k jednacímu stolu NATO před 14 lety jako vedoucí představitelé Norska a Nizozemska, připomíná France24. Nyní se před bruselským sídlem aliance srdečně pozdravili a poté položili věnec padlým vojákům, obklopeni vlajkami 32 členských zemí.

„Mark má dokonalé předpoklady k tomu, aby se stal skvělým generálním tajemníkem,“ řekl viditelně dojatý Stoltenberg, když ukončil své desetileté působení ve funkci.

Hlavním náplní práce je hledání kompromisů

Představitelé NATO a diplomaté očekávají, že Rutte zachová Stoltenbergovy priority. Shromáždí podporu pro Ukrajinu, bude tlačit země NATO k vyšším výdajům na obranu a udrží angažovanost USA v evropské bezpečnosti.

Podle diplomatů a analytiků bude jeden z Rutteho klíčových úkolů náročný. Musí přesvědčit členy NATO, aby poskytli další vojáky, zbraně a výdaje na plnou realizaci nových obranných plánů.

„Musíme udělat více, pokud jde o naši kolektivní obranu a odstrašení. Musíme více investovat a odstranit nedostatky ve schopnostech a pokusit se dosáhnout všech cílů, které si zde NATO stanovilo,“ prohlásil jeho nový šéf.

Aliance přijímá rozhodnutí na základě konsensu, takže velkou část práce generálního tajemníka tvoří hledání kompromisů.

Reklama

Doporučujeme

Po bouři Goretti ve Francii zůstává téměř 100.000 domácností bez elektřiny

Po bouři Goretti ve Francii stále zůstává téměř 100.000 domácností bez elektřiny, především v Normandii a Bretani, napsal dnes server listu Le Monde. V Německu se podle agentury DPA postupně do normálu vrací provoz na železnici.

V Kyjevě nefungují dodávky vody a tepla, elektrická soustava byla odstavena

V Kyjevě dnes dočasně nefungovaly dodávky vody a tepla. Důvodem bylo odstavení zdejší elektrické soustavy kvůli nutným opravám po rozsáhlých ruských útocích, které ji v noci na pátek vážně poškodily. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na kyjevské úřady. Rozsáhlé výpadky hlásí také ruská Belgorodská oblast, kde je podle zdejšího gubernátora po ukrajinském útoku bez elektřiny a topení přes 550.000 lidí.

Na Filipínách se zřítila hora odpadu desítky lidí se pohřešují

Na filipínském ostrově Cebu se po zřícení obří hromady odpadu rozjela záchranná akce, která se protahuje do dalších dnů. V zařízení na třídění a zpracování odpadu v oblasti Binaliw zasypal sesuv několik nízkých budov a uvěznil desítky lidí, hlavně zaměstnance skládky.

Výpadek proudu v Berlíně po sabotážním útoku. Starosta šel hrát tenis

Berlín ochromil rozsáhlý výpadek proudu způsobený sabotáží. Zatímco desítky tisíc lidí zůstaly bez elektřiny v mrazu, vyšlo najevo, že primátor Kai Wegner v klíčových hodinách odešel si zahrát tenis. Aféra rychle přerostla v politickou krizi, která ohrožuje jeho setrvání ve funkci.

Ukrajina po útocích na Kyjev svolala mimořádné jednání OSN

Kvůli nejnovějším masivním ruským leteckým útokům na Kyjev, které město částečně připravily o vytápění, se v pondělí mimořádně sejde Rada bezpečnosti OSN. Zasedání má otevřít téma útoků na civilní infrastrukturu v době, kdy na Ukrajině pokračuje válka už téměř čtyři roky.

FBI a Trump nám nedovolí vyšetřovat zastřelení občanky v Minneapolis, tvrdí Minnesota

Úřady státu Minnesota tvrdí, že FBI jim zablokoval přístup k vyšetřování zastřelení Renee Nicole Good (37), kterou ve středu usmrtil agent americké imigrační a celní služby (ICE). Případ vyvolal v Minneapolis rozsáhlé protesty a vyostřil napětí mezi federální vládou a místními představiteli.

Trump: Je na čínském prezidentovi, co Čína udělá na Tchaj-wanu

Americký prezident Donald Trump uvedl, že je na čínském prezidentovi Si Ťin-pchingovi, co Čína udělá na Tchaj-wanu. Zároveň ale naznačil, že nechce, aby Čína nad Tchaj-wanem převzala kontrolu. Šéf Bílého domu to uvedl ve středečním rozhovoru s deníkem The New York Times (NYT). Nahrávku rozhovoru NYT zveřejnil ve čtvrtek. Tchajwanská otázka je výhradně věcí Číny a nikdo zvenčí se do ní vměšovat nebude, reagovalo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.

Macinka přijel na návštěvu Ukrajiny, setká se s ukrajinským protějškem

Český ministr zahraničí Petr Macinka přijel dnes ráno na návštěvu Ukrajiny. V Kyjevě se má setkat se svým ukrajinským protějškem Andrijem Sybihou. Na cestě ho doprovází mimo jiné poslanec a čestný prezident Motoristů Filip Turek. ČTK to sdělil mluvčí Černínského paláce Daniel Drake.

Nejvyšší soud dnes může zveřejnit rozhodnutí o Trumpových clech

Nejvyšší soud v pátek může rozhodnout o legitimnosti cel amerického prezidenta Donalda Trumpa, upozornil server CNBC. V případě neúspěchu by šlo o komplikaci pro jeho administrativu, neznamenalo by to však konec tarifů. Existuje více způsobů, jak může daně na zahraniční dovoz uvalovat.

Íránská televize obvinila USA a Izrael z podněcování protestů

Íránská státní televize dnes prolomila mlčení o demonstracích, které přes noc zachvátily zemi. Tvrdí, že násilnosti a požáry rozpoutali "terorističtí agenti" Spojených států a Izraele. Krátká reportáž o protestech byla nenápadně zařazena do ranního vysílání státní televize v 8:00 hodin místního času (6:00 SEČ) a představuje první oficiální vyjádření k nejnovějším demonstracím, píše agentura AP.

Trump naznačil, že nechá vypršet americko-ruskou smlouvu Nový START

Americký prezident Donald Trump naznačil, že nechá vypršet smlouvu Nový START mezi USA a Ruskem, jejíž platnost končí letos 5. února. Uvedl to v rozsáhlém rozhovoru pro list The New York Times (NYT). Zastánci kontroly zbraní se obávají, že dvě největší jaderné velmoci světa začnou po vypršení platnosti smlouvy rozmísťovat strategické hlavice nad rámec stanovených limitů, což urychlí erozi globálního režimu kontroly zbraní.

Ruský dronový útok na Kyjev podle ukrajinských úřadů zabil nejméně čtyři lidi

Ruský dronový útok na Kyjev v noci na dnešek zabil nejméně čtyři lidi a dalších nejméně 19 lidí zranil. Způsobil také rozsáhlé škody na domech a infrastruktuře. S odkazem na ukrajinské úřady o tom informuje agentura Reuters.

Nejprve střílet, až pak se ptát. Dánsko by v případě invaze kladlo okamžitý odpor

Dánská armáda má povinnost v případě jakékoli invaze zahájit palbu bez rozkazů, vysvětlilo dánské ministerstvo obrany. Pokud by se cizí jednotky pokusily dobýt Grónsko, dánské síly by se řídily směrnicí vzniklou po konci druhé světové války, která je, jak vláda potvrdila, stále v platnosti.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama