Věda a TechnikaMapování genomu ptakopyska, aneb jak se stalo, že jsou tito savci tak...

Mapování genomu ptakopyska, aneb jak se stalo, že jsou tito savci tak bizarní

Ptakopysk podivný se nejmenuje podivný jen tak. Má mnoho bizarních vlastností a stále se ještě nějaké nové objevují. Snáší vejce, mléko vylučuje pomocí záhybů na kůži a má 10 pohlavních chromozomů (pro srovnání, člověk má pohlavní chromozomy dva). Nyní se mezinárodnímu týmu vědců podařilo najít odpovědi týkající se původu několika jeho podivných znaků.

Od té doby, co byl koncem 17. století objeven, mátl jednoho výzkumníka za druhým. Přestože je to savec, klade vejce, má jedovaté ostruhy na zadních nohách a pro detekci kořisti využívá elektrorecepci. Jedním z nejpodivnějších znaků ptakopyska je ale to, jak krmí svá mláďata. Samice mají sice mléčné žlázy, ale nemají žádné mléčné bradavky. Mléko tak vylučují skrz kůži. Na seznam bizarností se dle nedávné studie přidala ještě pod ultrafialovým zářením fluoreskující (světélkující) srst.

Vědci se stále snažili pochopit, jak se to stalo, že je ptakopysk tak jedinečný a často považovaný za nejpodivnějšího savce na světě. Tým vědců vedený vědci z Kodaňské univerzity přinesl některé odpovědi. Poprvé totiž zmapoval kompletní genom ptakopyska. Studie byla publikována ve vědeckém časopise Nature.

„Kompletní genom nám poskytl odpovědi na to, jak se objevilo několik bizarních rysů ptakopysků,“ vysvětluje pro ScienceDaily profesor Guojie Zhang z katedry biologie a dodává, že dekódování genomu ptakopyska je zároveň důležité pro lepší pochopení toho, jak se vyvinuli další savci, a to včetně nás lidí. „Je klíčem k tomu, proč se z nás a dalších placentálů vyvinuli živočichové, kteří místo kladení vajec rodí živá mláďata.“ Dle profesora je ptakopysk geneticky směsí savců, ptáků a plazů a zachoval si mnoho původních rysů svých předků.

Kde se vzala vejcorodost a proč je ptakopysk bezzubý?

Za jejich vejcorodostí stojí tři tzv. vitellogeninové geny. Ty jsme my jako lidé během naší evoluce ztratili. Například ale slepice mají všechny tři. Tato studie ukazuje, že ptakopyskové stále jeden z těchto tří genů mají. Zbylé dva ztratili zhruba před 130 miliony lety. I tento jeden však ptakopyskům stačí, aby mohli snášet vejce. Je to pravdepodobně díky tomu, že není potřeba tolik vytvářet žloutkové živiny, jelikož ptakopyskové krmí svá mláďata mlékem.

Studie také ukázala, že ptakopyskové stejně jako lidé a krávy nesou geny kaseinu, které jsou zodpovědné za schopnost produkovat kaseinový protein, hlavní složku v mléce savců.

Co je také záhadou, jak se u těchto zvláštních savců určuje pohlaví. U lidí jsou pohlavní chromosomy XX žena a XY muž. Ptakopyskové ale mají pohlavních chromozomů 10. Ukázalo se, že byly dříve uspořádány do kruhové formy, která byla později rozbita na mnoho malých kousků chromozomů X a Y.

Další věcí, kterou studie odhalila, je, proč je ptakopysk bezzubý. Ukazuje, že o zuby přišel před více než 170 miliony lety, kdy čtyři z osmi genů odpovědných za vývoj zubů zmizely. Ptakopysk je tak nyní vybaven dvěma rohovými destičkami, které používá na rozmělnění potravy.

Doporučujeme

Trump uvedl, že by nezrušil sankce proti Íránu před uzavřením dohody

Americký prezident Donald Trump uvedl, že by před uzavřením mírové dohody s Teheránem nezrušil sankce proti Íránu a neuvolnil jeho zmrazená aktiva. Šéf Bílého domu to řekl v rozhovoru s televizí NBC News.

Izraelská armáda provedla úder v Bejrútu, podle premiéra na sídlo teroristů

Izraelská armáda dnes provedla úder na jižním předměstí Bejrútu, cílem bylo podle společného prohlášení premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Jisraele Kace teroristické sídlo.

Na papežovu mši pod širým nebem přišlo v Madridu okolo 1,2 milionu lidí

Ulice u madridského náměstí Cibeles dnes zaplnil více než milion lidí, aby se zúčastnil mše svaté pod širým nebem vedené papežem. Jedná se pravděpodobně o největší událost týdenní návštěvy Lva XIV. ve Španělsku, při níž dnes prohlásil, že Bůh stojí na straně chudých a opuštěných, napsala agentura Reuters.

Po útocích dronů jsou na Ukrajině dvě oběti, Rusko hlásí jednoho mrtvého

Rusko dnes při nočních útocích vyslalo na Ukrajinu 236 bezpilotních letounů, z nichž 215 bylo sestřeleno. Moskva hlásí 95 zachycených ukrajinských dronů, napsala agentura AFP. Na Ukrajině jsou po úderech nejméně dva mrtví a jeden zraněný, zatímco v Rusku jedna oběť a sedm zraněných. Ukrajinské drony podle médií zasáhly ropné sklady a tepelnou elektrárnu v okupovaných oblastech. V Londýně by se dnes měla uskutečnit schůzka zástupců Ukrajiny, Británie, Francie a Německa ohledně dalšího postupu proti Rusku, které válku na Ukrajině zahájilo v roce 2022.

Nigerijská armáda uvedla, že osvobodila 360 lidí unesených skupinou Boko Haram

Nigerijská armáda dnes oznámila, že osvobodila 360 lidí, které ve státě Borno na severovýchodě země unesla teroristická skupina Boko Haram. Napsala to agentura AP.

Střelba v Izraeli u Západního břehu Jordánu si vyžádala nejméně jednoho mrtvého

Pětatřicetiletý muž přišel o život a dalších pět lidí utrpělo zranění při střelbách v centrálním Izraeli nedaleko okupovaného Západního břehu Jordánu, píše agentura Reuters s odkazem na izraelskou policii, podle níž zřejmě šlo o teroristický útok. Agentura AP píše o jednom mrtvém a šesti zraněných s tím, že první střelba byla hlášena u čerpací stanice u města Kochav Jair poblíž Západního břehu Jordánu.

Mangrovy mohou kvůli stoupající hladině moří ztratit schopnost ukládat uhlík

Mangrovovy by mohly přestat fungovat jako spolehliví zachránci klimatu a naopak začít masivně uvolňovat skleníkové plyny. Tyto pobřežní lesy jsou sice známé svou schopností ukládat obrovské množství uhlíku, jenže stoupající hladina moří může tento benefit brzy zničit. Pokud záplavy překročí únosnou mez, stromy odumřou a eroze uvolní uhlík ze sedimentů zpět do atmosféry.

V Západní Austrálii opět útočil žralok. Potápěč jeho kousnutí nepřežil

U jižního pobřeží Západní Austrálie zahynul při útoku žraloka pětatřicetiletý potápěč. Podle policie muže napadl zhruba čtyři a půl metru dlouhý žralok během harpunování u ostrova Michaelmas Island nedaleko města Albany.

Fotbalové kluby v Británii dostaly varování kvůli kryptofirmám

Britský finanční regulátor varoval fotbalové kluby před smlouvami s nepovolenými kryptofirmami a obchodními platformami. Upozornil je, že podobná partnerství mohou přinést právní rizika, podezření z praní špinavých peněz i poškození pověsti. Výzva se týká také klubů z Premier League.

Americké státy chtějí zastavit spojení Paramountu a Warner Bros.

Plánované spojení Paramount Skydance s Warner Bros. Discovery může narazit na další vážnou překážku. Kalifornie, New York a další americké státy se chystají podat žalobu, která má transakci zablokovat. Obří obchod za 111 miliard dolarů už dříve vyvolal odpor části hollywoodské branže, kin i politiků.

Festival v americkém Toledu přerušila střelba, zraněno je dvanáct lidí

Střelba u venkovního festivalu v americkém Toledu ve státě Ohio zranila dvanáct lidí. Dva z nich jsou v kritickém stavu. Policie předpokládá, že na místě stříleli nejméně dva útočníci, kteří mohli mířit jeden na druhého, zatímco oběti zasáhla palba v okolí festivalu.

Izraelský úder v Gaze zabil nejméně sedm Palestinců

Izraelský úder v Gaze si v sobotu vyžádal nejméně sedm palestinských obětí, mezi nimi dvě ženy. Dalších patnáct lidí utrpělo zranění, včetně dětí. Útok přišel ve chvíli, kdy se v Káhiře znovu rozběhla jednání o udržení křehkého příměří.

Raúl Castro se objevil na veřejnosti. Poprvé od chvíle, kdy ho Trumpova administrativa obvinila z vraždy

Bývalý kubánský vůdce Raúl Castro se poprvé od americké obžaloby ukázal na veřejnosti. Ve věku 95 let dorazil na slavnost ministerstva vnitra v Havaně. Washington ho viní z podílu na sestřelení dvou civilních letadel v roce 1996.

Izraelský úder v jižním Libanonu zabil tři příslušníky libanonské armády

Při izraelském úderu na vojenské vozidlo na jihu Libanonu zahynuli tři příslušníci libanonského vojska, včetně dvou důstojníků, uvedla dnes podle agentury Reuters libanonská armáda. Izraelská armáda to později potvrdila s tím, že incident vyšetřuje.

Papež Lev XIV. zahajuje návštěvu Španělska, svou nejdelší cestu po Evropě

Papež Lev XIV. dnes dopoledne zahájí sedmidenní návštěvu Španělska, svou zatím nejdelší cestu v Evropě. Během ní promluví k věřícím, migrantům, dobrovolníkům a politikům. Papež vystoupí ve španělském parlamentu a požehná nové nejvyšší věži chrámu svaté Rodiny (Sagrada Familia) v Barceloně. Cestu zakončí na Kanárských ostrovech, kam každoročně připlouvají tisíce migrantů z Afriky. Hlavním tématy cesty budou mír, migrace či nové technologie. Papež se také setká s oběťmi sexuálního násilí v církevním prostředí.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama