Ptakopysk podivný je malý savec endemický pro Austrálii a Tasmánii. Mezi podivnosti, kterými se pyšní, patří například kladení vajec (což žádný jiný savec nedělá), elektrorecepce pro detekci kořisti, nebo jedovaté ostruhy na zadních nohách. Na seznam bizarností se dle nové studie přidává ještě pod ultrafialovým zářením fluoreskující (světélkující) srst.
K objevu zářící srsti ptakopysků došlo náhodou. Tým vědců v čele s Paulou Spaeth Anich objevil ve volné přírodě fluoreskující létající veverky. Ve sbírkách v muzeu poté zjistili, že se fluorescence vyskytuje u nejméně tří druhů těchto létavých veverek. To biology vedlo k tomu prozkoumat také srst jiných savců. Ukázalo se, že když posvítili na ptakopysky, modrozeleně zářili.
Jakou funkci, a pokud vůbec nějakou, tato fluorescence má, zůstává záhadou. Paula Spaeth Anich si myslí, že ptakopyskům slouží při maskování před nočními predátory, kteří mají UV vidění. Při absobrování UV světla ho totiž ptakopyskové odrážejí méně.
Dle ekologa Joshe Griffitha, který se ptakopysky zabývá více než deset let, ale ptakopysk nemá téměř žádné predátory. Dle něho by záře mohla pomoci těmto obvykle samotářským zvířatům komunikovat. Něco podobného se předpokládá u některých nočních žab.
Všechny známé případy fluorescence u savců se ale vyskytují u druhů, které jsou aktivní v noci nebo při soumraku. Paula Spaeth Anich si proto myslí, že má záře něco společného s temnotou. „O nočním světě toho tolik nevíme,“ poznamenává pro ScienceNews. Dle ní je možné, že na objev čeká spousta dalších fluoreskujících savců.
Fluorescence se vyskytuje ve všech třech hlavních větvích savců. Je tedy dle vědců možné, že se jedná o vlastnost předků. Minimálně ale tento nález poskytne biologům šanci snadněji tato plachá zvířata v přírodě identifikovat.
